Almost a quarter of a millennium after the discovery of an acidic substance in sour milk by Swedish chemist Carl Wilhelm Scheele and more than 100 years after the demonstration of a tight connection between this lactic acid and tissue hypoxia in shock, we are still surrounded by false beliefs and misunderstandings regarding this fascinating molecule. Common perceptions of lactate, the conjugate base of lactic acid, as a plain waste product of anaerobic metabolism and a marker of cellular distress could not be further from the truth. Lactate is formed and utilized continuously by our cells, even under fully aerobic conditions, in large quantities, and although marked hyperlactatemia is always a red flag in our patients, not all these conditions are life-threatening and vice versa-not all critically ill patients have hyperlactatemia. Lactate also does not promote acidosis by itself; it is not toxic, nor is it a metabolic renegade. On the contrary, it has many beneficial properties, and an interpretation of hyperlactatemia might be trickier than we tend to think. The aim of this article is to debunk some of the deeply rooted myths regarding this fascinating molecule.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Komunitní pneumonie je akutní zánětlivé onemocnění plicního parenchymu vzniklé mimo zdravotnické zařízení nebo do 48 hodin od přijetí do nemocnice. I přes dostupnost kauzální antibiotické léčby se dle dat Světové zdravotnické organizace jedná o celosvětově nejčastější příčinu úmrtí z infekčních příčin. Přestože by se mohlo zdát, že léčba infekčních onemocnění dolních cest dýchacích je uzavřenou kapitolou, opak je pravdou. Diagnostický rámec pneumonie zahrnuje heterogenní skupinu pacientů, kteří svým individuálním fenotypem onemocnění vyžadují specifický terapeutický přístup. Kontroverzní otázkou posledních dvaceti let je především adjuvantní použití kortikosteroidů s cílem modulace imunitně ‐inflamatorního poškození plicního parenchymu u těžké komunitní pneumonie. Výsledky klinických studií a jejich metaanalýz jsou bohužel protichůdné. Poslední konsensus čtyř významných evropských odborných společností doporučuje podání kortikoidů pouze u pacientů se současně přítomným septickým šokem. Stanovisko však bylo vydáno před uveřejněním dosud největší studie (CAPE COD), která svými závěry kontrastuje s uvedeným doporučením a velmi pravděpodobně v dohledné době změní přísné vymezení kortikoidů u pacientů se závažnou komunitní pneumonií. Cílem tohoto sdělení je poskytnout krátký klinicky orientovaný přehled ve stále kontroverzním problému a nabídnout k další odborné diskuzi pohled našeho pracoviště do doby, než budou k dispozici nová data a doporučení relevantních odborných grémií.
Community-acquired pneumonia (CAP) is an acute inflammatory disease of the lung parenchyma acquired outside the healthcare facilities or within 48 hours after admission to the hospital. Despite the availability of antibiotics, pneumonia remains the leading cause of death from infectious causes, according to World Health Organization data. Although it might seem that the treatment of lower respiratory tract infections is a closed chapter in a medical textbooks, it is quite the opposite. Our perception of pneumonia as a unifying diagnosis comes with a burden of heterogeneity and we need to approach each patient individually, based on their disease-specific phenotype. The adjuvant use of corticosteroids to modulate and dampen inflammation-induced lung injury in severe community-acquired pneumonia has been a matter of debate for the last twenty years. Up until recently, clinical trials and meta-analyses yielded conflicting results. Therefore, the last consensus of four respected European societies, recommends using corticosteroids in patients with severe community-acquired pneumonia only if septic shock is present. Unfortunately, those guidelines had been released shortly before the largest trial ever conducted on this group of patients (CAPE COD), which indicated different conclusions. This will probably lead to a reevaluation of the current strict recommendations for the use of corticosteroids. The following text aims to provide a brief clinically-oriented review of this controversial topic and present a perspective of our intensive care unit for further discussion until we have new relevant data and subsequent guidelines.
UNLABELLED: The most common cause of vasoplegic shock in critical care is sepsis. However, although rarely and only in specifically sensitised individuals previously bitten by a tick, red meat may provoke a delayed allergic reaction called an alpha-gal syndrome. We present a case of a protracted life-threatening manifestation of alpha-gal syndrome, which, due to an unusual absence of typical features of anaphylaxis can masquerade as septic shock and calls attention to the premature diagnostic closure as a contributor to diagnostic error. Alpha-gal syndrome is a relatively new, but increasingly recognised health issue. We propose that alpha-gal syndrome should be considered in the differential diagnosis of vasoplegic shock of unclear aetiology even in the absence of typical allergic symptomatology and typical allergen exposure since alpha-gal is present in a wide variety of carriers. LEARNING POINTS: Alpha-gal syndrome, otherwise known as "red meat allergy", is a potentially life-threatening allergic syndrome induced by the immunological properties of tick saliva.A typical case of alpha-gal syndrome is a patient bitten by a tick who develops an allergic reaction, anaphylaxis or anaphylactic shock even after an ingestion of a significant amount of alpha-gal, typically present in red mammalian meat or organs.As global warming continues, we may expect tick-borne diseases to spread wider around the globe and due to the possibility of complete absence of typical allergic symptomatology and the delayed onset of symptoms, this syndrome needs to be considered when encountering vasoplegic shock of uncertain origin.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Sepsis is a common worldwide health condition with high mortality. It is caused by a dysregulated immune response to the pathogen. Severe infections resulting in sepsis can be also determined by monitoring several bloodstream biomarkers, one of them being pro-hormone procalcitonin (PCT). PCT concentration in the bloodstream correlates well with sepsis and in severe cases increases up to a thousand times from the healthy physiological values in a short time. In this study, we developed a rapid technique for PCT detection by MALDI-TOF mass spectrometry, that uses in-situ enrichment directly on the specialized immuno MALDI chips that are utilized as MALDI plates. The method's ability to detect PCT was confirmed by comparing the results with LC-MS bottom-up workflow. The new method detects intact PCT by its m/z and uncovers its alternations in septic serum. METHODS: The MALDI chips used for the detection of PCT were prepared by ambient ion soft landing of anti-PCT antibody on an ITO glass slide. The chips were used for the development of the rapid MALDI-TOF MS method. A parallel method based on affinity enrichment on magnetic beads followed by LC-MS/MS data-dependent peptide microsequencing was used to prove PCT presence in the sample. All samples were also tested by ELISA to determine PCT concentration prior to analyzing them by mass spectrometry methods. RESULTS: The MALDI chip method was optimized using recombinant PCT spiked into the human serum. The PCT detection limit was 10 ng/mL. The optimized method was used to analyze 13 sera from patients suffering sepsis. The PCT results were confirmed by LC-MS/MS. The measurement of the intact PCT by the MALDI chip method revealed that sera of patients with severe sepsis have other forms of PCT present, which show post-processing of the primary sequence by cleavage of PCT, resulting in the formation of N and C termini fragments. CONCLUSIONS: Procalcitonin from human serum was successfully enriched and detected using immunoaffinity MALDI chips. The intact PCT was characterized in 13 septic patients. The method is more specific compared to non-MS-based immunoaffinity techniques and allows observation of different variants of PCT in septic patients.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Intravenous fluids are recommended for the treatment of patients who are in septic shock, but higher fluid volumes have been associated with harm in patients who are in the intensive care unit (ICU). METHODS: In this international, randomized trial, we assigned patients with septic shock in the ICU who had received at least 1 liter of intravenous fluid to receive restricted intravenous fluid or standard intravenous fluid therapy; patients were included if the onset of shock had been within 12 hours before screening. The primary outcome was death from any cause within 90 days after randomization. RESULTS: We enrolled 1554 patients; 770 were assigned to the restrictive-fluid group and 784 to the standard-fluid group. Primary outcome data were available for 1545 patients (99.4%). In the ICU, the restrictive-fluid group received a median of 1798 ml of intravenous fluid (interquartile range, 500 to 4366); the standard-fluid group received a median of 3811 ml (interquartile range, 1861 to 6762). At 90 days, death had occurred in 323 of 764 patients (42.3%) in the restrictive-fluid group, as compared with 329 of 781 patients (42.1%) in the standard-fluid group (adjusted absolute difference, 0.1 percentage points; 95% confidence interval [CI], -4.7 to 4.9; P = 0.96). In the ICU, serious adverse events occurred at least once in 221 of 751 patients (29.4%) in the restrictive-fluid group and in 238 of 772 patients (30.8%) in the standard-fluid group (adjusted absolute difference, -1.7 percentage points; 99% CI, -7.7 to 4.3). At 90 days after randomization, the numbers of days alive without life support and days alive and out of the hospital were similar in the two groups. CONCLUSIONS: Among adult patients with septic shock in the ICU, intravenous fluid restriction did not result in fewer deaths at 90 days than standard intravenous fluid therapy. (Funded by the Novo Nordisk Foundation and others; CLASSIC ClinicalTrials.gov number, NCT03668236.).
- MeSH
- dospělí MeSH
- intravenózní podání MeSH
- jednotky intenzivní péče MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- septický šok * mortalita terapie MeSH
- tekutinová terapie * škodlivé účinky metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
Management intravenózní tekutinové terapie je již více než 180 let součástí klinické praxe. Za tu dobu procházel vývoj složení tekutinových přípravků, postupů při jejich aplikaci a chápání příslušné fyziologie mnohými milníky. Přesto v dnešní době nelze stále říci, že je tato evoluce u konce. Cílem dalších bádání je proto doplnit chybějící znalosti v této problematice, ověřit dosavadní zjištění a pokusit se optimalizovat přístup v terapii specificky nemocných pacientů. Zásadní při tom bude nalezení optimálního složení, dávky a načasování tekutinové terapie u pacientů v intenzivní péči. V tomto přehledovém článku se zaměřujeme na klíčové předěly historie tekutinové léčby, abychom čtenářům přiblížili vývoj preskripce tekutinové léčby a vliv přibývajících poznatků na změny v uvažování o přístupu k terapii tekutinami v rámci péče o kriticky nemocné.
Management of intravenous fluid therapy has been part of clinical practice for more than 180 years. During that time, the development of fluid composition, the procedures for their application and the understanding of the respective physiology went through many milestones. Even nowadays, the evolution is not over. Further research should aim to fill in the gaps of knowledge on this issue, to verify current findings and to optimize prescription in the treatment of specific groups of critically ill patients. It will be crucial, to find credible evidence for optimal composition, dose, and timing of fluid therapy in intensive care. In this review article, we focus on the key lessons in the history of fluid therapy to enlighten the readers with the development of fluid therapy, prescribing practices, and the impact of recent findings on the conceptual changes in the management of fluid therapy in the critically ill.
- Klíčová slova
- infuzní roztoky,
- MeSH
- dějiny 19. století MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- dějiny 21. století MeSH
- intravenózní infuze dějiny MeSH
- koloidy dějiny MeSH
- krystaloidní roztoky dějiny MeSH
- lidé MeSH
- tekutinová terapie * dějiny MeSH
- Check Tag
- dějiny 19. století MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- dějiny 21. století MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
Patients with serious infections at risk of deterioration represent highly challenging clinical situations, and in particular for junior doctors. A comprehensive clinical examination that integrates the assessment of vital signs, hemodynamics, and peripheral perfusion into clinical decision making is key to responding promptly and effectively to evolving acute medical illnesses, such as sepsis or septic shock. Against this background, the new concept of sepsis definition may provide a useful link between junior doctors and consultant decision making. The purpose of this article is to introduce the updated definition of sepsis and suggest its practical implications, with particular emphasis on integrative clinical assessment, allowing for the rapid identification of patients who are at risk of further deterioration.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Podpora eliminace noxy mimotělní očišťovací metodou je jedna z pokročilých intervencí v managementu péče o pacienta s intoxikací. Její obecné indikace vycházejí z podstaty kinetiky noxy, konkrétní indikace potom ze závažnosti průběhu otravy. V první části přehledového textu se věnujeme podrobněji jednotlivým možnostem extrakorporální eliminace v toxikologii a dále jejímu konkrétnímu využití v případě otravy lithiem, salicyláty nebo předávkování dabigatranem. Cílem tohoto přehledu je usnadnit roli klinika a nefrologa v rozhodování o nasazení tohoto invazivního postupu, přiblížit a sdružit stávající doporučení existujících autorit, vyzdvihnout podstatné, upozornit na zásadní rozměry v léčbě intoxikací konkrétními noxami.
Supporting clearance of a toxic substance by an extracorporeal removal technique is one of the advanced treatment methods applied in poisoned patient management. General indications stem from toxicokinetics of the poison while individual indications are determined by poisoning severity. The first part of this review deals in detail with particular options of extracorporeal treatment in toxicology and also with its specific application when treating lithium and salicylates poisoning or dabigatran overdose. The aim of this review is to facilitate the clinician’s and nephrologist’s decision making whether to indicate this invasive procedure, to communicate and summarize the existing recommendations and to highlight the most important ways of how to treat poisoning by specific toxic substances.
- Klíčová slova
- mimotělní eliminace,
- MeSH
- dabigatran škodlivé účinky MeSH
- dialýza ledvin metody MeSH
- kyselina salicylová škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- otrava * terapie MeSH
- zneužívání léků na předpis škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Druhá část přehledového textu se šířeji věnuje problematice diagnostiky a léčby otrav toxickými alkoholy a managementu a indikace extrakorporální eliminace u intoxikace dalšími léčivy, konkrétně teofylinem, valproátem a metforminem a s ním asociované laktátové acidózy. Mimotělní eliminační metoda zde přináší vedle zvýšení clearance noxy současně kontrolu vnitřního prostředí pacienta a je nutnou součástí léčby závažně probíhající intoxikace. Indikace této invazivní procedury je kompetencí klinika a nefrologa s poradentstvím toxikologa, tento článek by mohl být v rychlém rozhodování nápomocen.
The second part of the review deals in detail with the diagnostics and treatment of toxic alcohols poisoning and management and indication of extracorporeal removal techniques in intoxication with other drugs, theophylline, valproic acid, metformin and metformin associated lactic acidosis, respectively. The extracorporeal treatment enhances the clearance of the toxin and corrects patient's metabolic disturbances as well. It is necessary to use this treatment in severe intoxications. Indication of this invasive procedure falls within clinician's and nephrologist's competence being advised by a toxicologist. This review could help make fast decisions.
- Klíčová slova
- mimotělní eliminace,
- MeSH
- alkoholy škodlivé účinky MeSH
- dialýza ledvin metody MeSH
- lidé MeSH
- otrava alkoholem * terapie MeSH
- otrava * terapie MeSH
- zneužívání léků na předpis škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Netuberkulózní mykobakteriózy jsou vzácná onemocnění, jejichž incidence spolu s narůstajícím počtem imunokompromitovaných nemocných a lepšími diagnostickými možnostmi pozvolna narůstá. Článek stručně shrnuje problematiku netuberkulózních mykobakterióz na podkladě reálné kazuistiky.
Nontuberculous mycobacterial infections are rare diseases. However, as number of immunocompromised patients is growing and modern diagnostic tools are available, both the importance and incidence of nontuberculous mycobacterial infections are gaining clinical importance. Based on a clinical case, this article briefly summarizes the current knowledge on this issue.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- imunosupresivní léčba škodlivé účinky MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- lidé MeSH
- Mycobacterium avium MeSH
- mykobakteriózy * diagnóza terapie MeSH
- senioři MeSH
- smrt MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
