Aim: In patients with severe illnesses, particularly in situations of unfavorable prognosis, it is essential to consider and decide on the appropriateness of further treatment. The ability to conduct a values-oriented conversation is crucial for providing care that aligns with the patient's values and preferences. Values History Taking (VHT) should be included in the curriculum of medical schools. Method: A questionnaire survey mapping the attitudes of internal medicine educators at the 1st Faculty of Medicine, Charles University, and the Faculty of Medicine in Plzeň, Charles University, regarding the significance, experiences, potential benefits, and barriers of incorporating value history taking into the teaching of standard medical history interviews. Results: A total of 123 questionnaires were evaluated in the study. Currently, value history taking, as well as its individual elements, are not widely integrated into medical education or practice. However, most physicians (83%) consider it very important. Among the potential benefits, they see higher patient and family satisfaction, greater ability to respect the patient's wishes, and the potential reduction in the number of unplanned or unwanted rehospitalizations towards the end of life. Conclusion: The positive attitude of educators supports the need for the integration of value history taking into both education and routine clinical practice. Value history taking becomes a part of the structured medical history interview in the subject of Internal Propaedeutics and Internal Medicine at the 1st Faculty of Medicine, Charles University, and the Faculty of Medicine in Plzeň, Charles University.
- MeSH
- lidé MeSH
- paliativní medicína * normy organizace a řízení trendy MeSH
- společnosti lékařské * normy organizace a řízení trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- fatální výsledek MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče MeSH
- informování rodičů MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- odmítnutí terapie pacientem * MeSH
- primární hyperoxalurie komplikace terapie MeSH
- prognóza MeSH
- progrese nemoci MeSH
- renální insuficience etiologie MeSH
- sdílené rozhodování * MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- náhlé příhody MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- centrální žilní katétry MeSH
- chronická bolest MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu etika MeSH
- tréninková simulace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Přinášíme kazuistiku mladé pacientky s terapeuticky refrakterním difúzním velkobuněčným B-lymfomem s důrazem na spolupráci mezi hemato-onkology a lékaři paliativního týmu ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze. Na konkrétním příkladu demonstrujeme roli hematoonkologa, který s pacientem probírá terapeutický plán a možné komplikace léčby, a také mapuje rodinné zázemí konkrétního nemocného, a přínos paliativního týmu u pacientky ve složité sociální situaci a non-compliantní k terapii. Přínos paliativního týmu u pacientky ve složité sociální situaci a non-compliantní k terapii spočíval v efektivní intervenci, která nejen vytvořila důvěru mezi pacientkou, paliativním týmem a ošetřujícími hemato-onkology, ale sekundárně přispěla k celkově zlepšené komunikaci, vyšší adherenci k léčbě, účinné sociální podpoře a péči, která byla v souladu s hodnotami a preferencemi pacientky.
Cíle studie: Posoudit a dvoufázově ověřit efektivitu originálního nástroje ARS pro plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním v klinické praxi, zjistit, zda existují rozdíly mezi experty a lékaři v posuzování nástroje, a určit, ve které oblasti je nástroj hodnocen jako nejvíce užitečný a prospěšný. Typ studie: Průzkum; deskriptivní a korelační studie. Typ pracoviště: Oddělení anesteziologie, resuscitace, intenzivní péče, neurologie, interní medicíny a infekční oddělení fakultních a okresních nemocnic. Materiál a metoda: Soubor zahrnoval 10 expertů s rozsáhlými klinickými zkušenostmi a 20 lékařů z klinické praxe, kteří použili nástroj ARS a vyplnili evaluační dotazník hodnotící kritéria tohoto nástroje. Data byla analyzována pomocí deskriptivní analýzy, analýzy hlavních komponent, korelační analýzy a t‐testů. Výsledky: Pro naprostou většinu lékařů i expertů byl ARS časově nenáročný a srozumitelný, v souhrnných kritériích snížení kognitivní zátěže a usnadnění komunikace však experti hodnotili nástroj významně pozitivněji než lékaři testující nástroj v praxi (Cohenovo d = 1,70 a 1,14, p < 0,01). Lékaři s kratší délkou klinické praxe hodnotili ARS jako více nápomocný pro redukci kognitivní zátěže, tento vztah však nebyl významný (Spearmanovo ρ = -0,37, p = 0,13). Celkově vyšší hodnocení nástroje ARS v tomto ohledu převažovalo mezi lékaři z oddělení, na kterých ještě nemají zavedené postupy rozhodování o péči v závěru života (d = 1,86, p < 0,001). Závěr: Nástroj ARS byl hodnocen experty i lékaři se zkušeností v klinické praxi jako srozumitelný, časově nenáročný a v řadě ohledů užitečný. Jeho využívání může zkvalitnit proces plánování budoucí péče u pacientů s pokročilým závažným onemocněním.
Objectives: To evaluate the effectiveness of ARS – a newly developed instrument designed for advance care planning for patients with advanced serious illness – in clinical settings, to examine potential differences in perceived effectiveness of ARS between experts and practitioners, and to determine areas in which ARS is perceived as most useful. Design: Survey; descriptive and correlational study. Setting: Departments of anaesthesiology, resuscitation, intensive medicine, neurology, infectious diseases, and internal medicine, at university and district hospitals. Material and methods: Ten experts with extensive experience in the field and 20 practitioners instructed to use ARS in their everyday practice rated the usefulness of ARS on several criteria. Data were analysed using descriptive statistics, principal component analysis, correlation analyses, and t-tests. Results: Both groups generally perceived ARS as undemanding and easy to understand. However, compared to practitioners, experts were much more unanimous in rating ARS highly in the composite criteria of Lower Cognitive Load and Communication Facilitation (Cohen’s d = 1.70 and 1.14; p < 0.01). Years of clinical experience were negatively, albeit non-significantly, related to Lower Cognitive Load ratings in practitioners (Spearman’s ρ = -0.37, p = 0.13). Ratings of this criterion were generally higher at hospital departments without any previously implemented procedures for advance care planning and decision-making (d = 1.86, p < 0.001). Conclusion: Both experts and practitioners generally rated ARS as easy to follow, undemanding, and potentially useful. Implementation of the instrument in practice might increase the quality of medical care for patients with advanced serious illness.
Paliativní medicína je na většině lékařských fakult vyučována v rámci nepovinných předmětů. Předkládáme výsledky studentského hodnocení předmětu Základy komunikace a paliativní medicíny, který byl v akademickém roce 2021/2022 začleněn do povinného kurikula 3. ročníku oboru Všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě. Na hodnocení se podílelo 72,7% studentů a vyplývají z něj tři základní poznatky: 1. Studenti předmět vysoce oceňují a přejí si mu věnovat více prostoru v kratších blocích, 2. Studenti preferují hlubší integraci výuky s ostatními předměty (zejm. s propedeutikou, lékařskou psychologií, bioetikou) 3. Studenti by uvítali větší dostupnost studijních materiálů. Systematické hodnocení zpětné vazby studentů je zásadním zdrojem pro zvyšování kvality výuky. Sdílení obsahu i hodnocení výuky může také přispět k rychlejší integraci paliativní medicíny do profesní přípravy studentů medicíny.
Palliative medicine is taught as an optional course at most medical faculties. We present results of student evaluation of the course Fundamentals of Communication and Palliative Medicine, which was included in the compulsory curriculum of the 3rd year of General Medicine at the 1st Faculty of Medicine in the Academic Year 2021/2022. 72.7% of students participated in the evaluation and three main findings emerged from the data: 1. Students highly value the course and would like to spend more time on it in shorter blocs, 2. Students prefer deeper integration of the teaching with other subjects (especially with propedeutics, medical psychology, bioethics) 3. Students would appreciate greater availability of study materials. Systematic evaluation of student feedback is an essential resource for improving the educational quality. Sharing content and assessment of teaching may also contribute to faster integration of palliative medicine into professional training of medical students.
