Jesenius
3 aktualizované a doplněné vydání 233 stran : ilustrace (převážně barevné), 1 mapa, 1 portrét ; 19 cm
Publikace se zaměřuje na různé aspekty roztroušené sklerózy. Určeno odborné veřejnosti.
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- alergologie a imunologie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění postihující centrální nervový systém. Vzhledem k imunopatologickým dějům uplatňujícím se v patogenezi roztroušené sklerózy a jejich vysoké aktivitě v počátku nemoci je kladen důraz na časnou diagnostiku tohoto onemocnění. Chybná diagnóza roztroušené sklerózy zůstává v současné klinické praxi nadále aktuálním problémem. Studie naznačují, že nesprávně diagnostikovaní pacienti jsou často vystaveni dlouhodobým zbytečným zdravotním rizikům. Lékař si musí být vědom alternativních diagnóz, jako jsou např. funkční neurologické poruchy, migréna a cévní onemocnění mozku, které spolu s méně častými diagnózami - zánětlivé, infekční a metabolické poruchy, mohou napodobovat RS.
Multiple sclerosis is a chronic inflammatory demyelinating disease which affect central nervous system. Early diagnosis is the goal due to high activity of imunopathological processes during the begining of this disease Misdiagnosis of multiple sclerosis remains a topical problem in current clinical practice. Studies indicate that misdiagnosed patients are often exposed to prolonged unnecessary health care risks. The clinician needs to be aware of alternative diagnoses, such as functional neurologic disorders, migraine, and vascular disease, along with uncommon inflammatory, infectious, and metabolic disorders that may mimic MS.
- Klíčová slova
- McDonaldova kritéria,
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- chybná diagnóza prevence a kontrola MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- oligoklonální proužky analýza mozkomíšní mok MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza mozkomíšní mok MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: There is no single gold standard for investigation of gastrointestinal motility function. Wireless motility monitoring involves a novel concept which provides a complex information on gastrointestinal function (gastrointestinal transit time, intra-luminal pH, pressure and temperature). Gastrointestinal motility functions of experimental pigs are very similar to those of humans. That is why porcine studies have already provided suitable experimental models for several preclinical projects. AIMS: The aim of our study was to adopt methods of non-invasive wireless monitoring of gastrointestinal functions in experimental pigs. METHODS: Five experimental adult female pigs were enrolled into the study. Wireless motility capsules were delivered into the porcine stomach endoscopically. Gastrointestinal transit and intra-luminal conditions were recorded for five days. RESULTS: Records of animals provided good (3 pigs) or very good quality files (2 pigs). 31150 variables were evaluated. Mean time of the presence of capsules in the stomach was 926 ± 295 min, transfer of a capsule from the stomach into the duodenum lasted 5-34 min. Mean small intestinal transit time was 251 ± 43 min. Food intake was associated with an increase of gastric luminal temperature and a decrease of intra-gastric pressure. The highest intra-luminal pH was present in the ileum. The highest temperature and the lowest intra-luminal pressure were found in the colon. All data displayed a substantial inter-individual variability. CONCLUSIONS: This pilot study has proven that a long-term function monitoring of the gastrointestinal tract by means of wireless motility capsules in experimental pigs is feasible. However, both ketamine-based induction of general anaesthesia as well as long-lasting general anaesthesia (> 6 hours) should be avoided to prevent retention of a capsule in the porcine stomach.
Siponimod signifikantně snižuje riziko potvrzené progrese disability, zhoršení kognitivního výkonu, snižuje riziko relapsů a příznivě ovlivňuje parametry magnetické rezonance hodnocené pomocí atrofie mozku či zánětlivých ložisek u pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou. Data z pětileté extenze studie EXPAND podporují význam časné detekce sekundárně progresivní roztroušené sklerózy a tedy včasného zahájení léčby siponimodem.
Siponimod significantly reduced the risk of confirmed disability progression, worsening in cognitive processing speed, relapses, and magnetic resonance imaging measures of brain atrophy and inflammation in secondary progressive multiple sclerosis patients. Data from the 5-year extension of the EXPAND study support the importance of early detection of secondary progressive multiple sclerosis and thus early initiation of siponimod treatment.
- Klíčová slova
- siponimod,
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lidé MeSH
- modulátory receptorů sfingosin-1-fosfátu * aplikace a dávkování ekonomika farmakologie MeSH
- mozek účinky léků MeSH
- numbers needed to treat MeSH
- progrese nemoci MeSH
- roztroušená skleróza * farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky, fáze III MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cerebelární mutismus patří ke komplikacím operačních výkonů v zadní jámě lební. Vyskytuje se především v dětském věku, nejčastěji po resekci tumoru v oblasti vermis mozečku. Klinické charakteristiky tohoto syndromu jsou v zahraniční literatuře dobře popsány, patofyziologický mechanismus jeho vzniku však zůstává neobjasněn. Cílem našeho sdělení je prostřednictvím kazuistiky upozornit na zajímavou klinickou jednotku, které je dosud v českých neurologických odborných publikacích věnována pouze ojedinělá zmínka.
Cerebellar mutism is a postoperative complication after an intervention in posterior cranial fossa. It can particularly be seen in children following tumor resection of cerebellar vermis. Clinical features of this syndrome are well described in foreign literature while its pathophysiology stays unclear. The goal of our case report is to point this interesting phenomenon out mainly because it is only sporadicly mentioned in Czech neurological publications.
- Klíčová slova
- cerebelární mutismus,
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- meduloblastom * chirurgie diagnóza MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zadní jáma lební chirurgie patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- Kesimpta (ofatumumab),
- MeSH
- antigeny CD20 účinky léků MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- injekce subkutánní MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti MeSH
- relabující-remitující roztroušená skleróza * farmakoterapie MeSH
- schvalování léčiv ekonomika MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Téměř všechny preklinické studie u experimentálních prasat je třeba provádět v celkové anestezii. Ketamin je běžně používán jako úvod do anestezie. Avšak dosud nezodpovězenou otázkou je, zda ketamin, antagonista NMDA-receptorů, ovlivňuje motorické funkce žaludku. Cílem této práce bylo vyšetřit žaludeční myoelektrickou aktivitu prasete metodou elektrogastrografie (EGG). Metody: Do studie bylo zařazeno 17 samic Sus scrofa f. domestica (průměrná hmotnost 36,2 ± 3,8 kg). Pro úvod do anestezie byla použita různá léčiva: skupina A (n = 5): medetomidin 0,1 mg/kg i. m.; butorfanol 0,3 mg/kg i. m.; midazolam 0,3 mg/kg i. m.; skupina B (n = 6): azaperon 2,2 mg/kg i. m.; skupina C (n = 6): ketamin 20 mg/kg i. m.; azaperon 2,2 mg/kg i. m. Celková anestezie ve všech skupinách pokračovala podáváním 1% propofolu (opakované 1ml bolusy, celkem 10–12 ml i.v.). Záznam EGG začal za 15 min. po úvodu do anestezie a trval 30 min. Výsledky byly vyhodnoceny jako dominantní frekvence pomalých žaludečních vln (DF) a plochy pod křivkou (EGG power). Výsledky: Celkem bylo vyhodnoceno 510 jednominutových EGG intervalů (každý dvakrát: DF a power). DF byly (průměr ± směrodatná odchylka): 1,4 ± 0,4 (skupina A), 1,3 ± 0,3 (skupina B) a 0,2 ± 0,1 cykly/min. (skupina C). Rozdíly mezi skupinou C a skupinami A a B byly statisticky významné (p < 0,001). Mediány ploch pod křivkou (IQR) byly: 0,13 (0,02–0,44; skupina A); 0,13 (0,03–0,54; skupina B) a 0,30 V2 (0,07–1,44; skupina C). Rozdíl mezi skupinami A a C byl na hranici statistické významnosti (p = 0,066; chyba 2. typu beta 0,295). Závěry: Ketamin, a to i v jedné intramuskulární dávce, ovlivňuje myoelektrické funkce žaludku prasete. Proto by neměl být používán v preklinických studiích gastrointestinální motility experimentálních prasat.
Introduction: Preclinical studies in experimental pigs are carried out mostly under general anaesthesia. Ketamine is commonly used for induction of anaesthesia. However, there are concerns that ketamine, an NMDA-receptor antagonist, may influence gastric motor function. The aim of this study was to investigate porcine gastric myoelectric activity by means of electrogastrography (EGG). Methods: Seventeen female animals (mean weight 36.2±3.8 kg) were enrolled. Drugs used for induction of anaesthesia were: Group A (n=5): medetomidine 0.1 mg/kg i. m.; butorphanol 0.3 mg/kg i. m.; midazolam 0.3 mg/kg i. m.; Group B (n=6): azaperon 2.2 mg/kg i. m.; Group C (n=6): ketamine 20 mg/kg i. m.; azaperon 2.2 mg/kg i. m., followed in all groups by i.v. 1% propofol (repeated one-mL boluses, 10–12 mL in total). EGG recording started 15 min. after the induction administration and lasted 30 min. Results were evaluated as the dominant frequency of gastric slow waves (DF) and EGG power (areas of amplitudes). Results: In total, 510 one-minute EGG intervals were assessed. DFs were (mean ± standard deviation): 1.4±0.4 (Group A), 1.3±0.3 (Group B) and 0.2±0.1 cycles per min. (Group C). The differences between group C and groups A and B were statistically significant (p<0.001). Median power (IQR) was 0.13 (0.02–0.44; Group A), 0.13 (0.03–0.54; Group B) and 0.30 V2 (0.07–1.44; Group C). The difference between groups A and C was of borderline significance (p=0.066; type 2 error beta 0.295). Conclusions: Ketamine, administered even in a single intramuscular dose, affected myoelectric function of the porcine stomach. Therefore, it should be avoided in gastrointestinal motility studies in experimental pigs.