• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Vyhodnocení názorů a subjektivních pocitů rodiček, které podstoupily zevní obrat plodu z polohy podélné koncem pánevním do polohy podélné hlavičkou po 36. týdnu gravidity. Typ studie: Observační analytická kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Soubor a metodika: Formou dotazníku byly zjištěny názory a subjektivní hodnocení rodiček, které podstoupily pokus o zevní obrat plodu na Gynekologicko-porodnické klinice MU a FN Brno v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016. Dotazník obsahoval celkem 10 dichotomických, výběrových, výčtových a škálových otázek. Dotazy byly zaměřeny na zdroj a typ informací o zevním obratu, doporučení registrujícího gynekologa, očekávání pa­cientky, hodnocení bolestivosti a pocitů během výkonu, výsledný dojem z výkonu a komplexní hodnocení. Byly porovnány odpovědi pacientek po úspěšném a neúspěšném zevním obratu. Výsledky: Pokus o zevní obrat plodu podstoupilo ve sledovaném období 205 těhotných žen. Výkon byl úspěšný u 105 (51,2 %) žen, z nichž 81 (77,1 %) následně porodilo vaginálně a 24 (22,9 %) žen porodilo císařským řezem. Deset (9,5 %) pacientek rodilo na jiném pracovišti. Celkový počet kompletně vyplněných dotazníků byl 187 (98 po úspěšném a 89 po neúspěšném obratu). Nejčastějším zdrojem informací o možnosti provedení zevního obratu byli registrující gynekologové (40,5 %) a lékaři na ambulanci porodního sálu, kam jsou pacientky před porodem předávány do péče registrujícími gynekology (27,9 %). Většina rodiček získala převážně pozitivní informace (70,5 %) – zvýšená pravděpodobnost vaginálního porodu, vysoká úspěšnost, nízké riziko pro matku a dítě. Pohled registrujících gynekologů na zevní obrat byl v 52,6 % pozitivní a výkon byl rodičkám doporučen. Celkem 14,4 % pacientek nemělo z výkonu žádné obavy, 61 % pacientek bylo z výkonu nervózní a 23 % se výkonu obávalo. Pro 30,5 % dotázaných byl výkon horší, než očekávaly, 33,7 % pacientek očekávalo, že výkon bude horší, a pro 35,8 % žen výkon splnil jejich očekávání. Celkem 42,2 % dotázaných pacientek hodnotilo bolestivost výkonu na škále 0 (žádná bolest) až 10 (maximální bolest) v rozmezí 4–6 bodů, 28,9 % hodnotilo bolestivost nižší než 4 a 28,9 % naopak vyšší než stupeň 6. Z dalších nepříjemných pocitů spojených se zevním obratem byly nejčastěji zmíněny: nevolnost (15,9 %), strach (39,8 %), tíseň (7,5 %). Jedna třetina respondentek však nezaznamenala žádné negativní pocity (33,8 %). Po provedeném výkonu nemělo 80,2 % pacientek žádné potíže. Ze všech respondentek by podstoupilo výkon znovu a doporučilo by ho své známé 89,3 %. Celkové hodnocení spokojenosti na škále 0 (zcela nespokojena) až 5 (velmi spokojena) bylo v 89,8 % v rozmezí 4–5. Při porovnání odpovědí nebyl nalezen významný rozdíl v závislosti na úspěšnosti zevního obratu. Závěr: Z výsledků vyplývá, že hlavním zdrojem informací pro pacientky jsou registrující gynekologové a lékaři ambulance porodního sálu, kteří významně ovlivňují postoj pacientek k provedení zevního obratu plodu. Obavy a nervozita rodiček jsou zpravidla neopodstatněné, většina hodnotí provedený výkon kladně a doporučila by ho dalším těhotným, a to i v případě neúspěšného pokusu. Bolestivost během výkonu je snesitelná a pro většinu žen nepředstavuje v celkovém hodnocení významný problém.

Objective: Evaluation of opinions and subjective feelings of patients who have undergone an external cephalic version of a fetus in breech presentation after the 36th week of pregnancy. Design: Observational analytic cohort study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Masaryk University, University Hospital Brno. Materials and methods: We collected opinions and subjective evaluation from pregnant women who underwent an attempt of external cephalic version at the department of Gynecology and Obstetrics, Masaryk University in Brno in the period from 1st January 2015 to 31st December 2016 through a questionnaire. The questionnaire contained a total of 10 dichotomous, sampling, enumeration and scale questions. Questions were focused on the source and type of information on external cephalic version, expectations of the patients, evaluation of pain and feelings during the procedure and the overall impression. We also evaluated the differences between answers from patients after a successful and an unsuccessful version. Results: In reported period 205 pregnant women underwent an attempt of external cephalic version. Procedure was successful in 105 (51.2%) cases of which 81 (77.1%) subsequently gave birth vaginally, 24 (22.9%) delivered by caesarean section, 10 (9.5%) out of all patients delivered in other hospitals. The total number of fully completed questionnaires was 187 (after a successful version 98 and 89 after an unsuccessful version). The most common source of information about the procedure was given to the patients from their gynecologists (40.5%) and doctors at the ambulance in the hospital where the patients are sent before delivery by their gynecologists (27.9%). Most mothers received mostly positive information (70.5%) – increased likelihood of vaginal delivery, high success rate, low risk to mother and child. Attitude of the gynecologists on the external cephalic version was positive in 52.6% and they recommended it. 14.4% of the patients had no fear before the procedure, 61% patients were nervous and 23% had fear. For 30.5% of the respondents was the version worse than expected. 33.7% of the patients expected that the procedure would be worse and for 35.8% of the women the procedure fulfilled their expectations. 42.2% of all patients rated the pain level on a scale from 0 (no pain) to 10 (maximum pain) in the range of 4–6 points, 28.9% evaluated the pain under 4 points and 28.9% over 6 points. Among other unpleasant feelings associated with external cephalic version were most frequently mentioned: nausea (15.9%), fear (39.8%), distress (7.5%). One-third of respondents, however, experienced no negative feelings (33.8%). 80.2% of the patients did not have any problems after the version. Out of all respondents 89.3% would undergo the procedure again and recommend it to others. Overall satisfaction rating on a scale from 0 (completely dissatisfied) to 5 (very satisfied) was 89.8% in the range from 4 to 5. When comparing the answers of patients after an external cephalic version there was no significant difference depending on the success of the version. Conclusion: The results show that the main source of information is given to the patients by their gynecologists and doctors in the hospital who recommend the procedure and significantly affect the attitude of patients towards external cephalic version. Fear and nervousness of the mothers is usually unfounded, most of the women evaluate the procedure positively and would recommend it to another pregnant women even in case of an unsuccessful attempt. Pain during the procedure is for most women bearable and in the overall ranking does not mean a significant problem.

• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• mínění MeSH
• obrat plodu * psychologie   MeSH
• odmítnutí terapie pacientem MeSH
• percepce bolesti MeSH
• poloha plodu koncem pánevním * psychologie   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• těhotenství MeSH
• zapojení pacienta MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl studie: Srovnání peripartálních parametrů u žen s diagnózou gestační diabetes (GDM) oproti zdravým kontrolám, porovnání vlivu závažnosti poruchy glukózového metabolismu na periporodní morbiditu a zjištění vlivu dalších komorbidit (obezita, hypertenze, tyreopatie, kouření aj.) na periporodní parametry. Typ studie: Epidemiologická observační studie typu „případy – kontroly“. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno; Interní gastroenterologická klinika, FN Brno; Ústav patologické fyziologie, LF MU Brno. Metodika: Soubor zahrnoval 432 těhotných žen (364 s dg. GDM, 68 zdravých kontrol), sledovaných v období let 2011–2013. GDM byl diagnostikován na základě pozitivního orálního glukózového tolerančního testu ve 24. až 28. týdnu těhotenství (lačná glykémie >5,6 mmol/l, >8,8 mmol/l 60 minut po zátěži a >7,8 mmol/l 120 minut po zátěži). Z peripartálních parametrů byly sledovány: výsledek vyšetření ultrazvukem před porodem, termín porodu, délka porodu, indukce, komplikace při porodu, komplikace po porodu, porod císařským řezem, abnormalita v pH, base excess, Apgar skóre, váha plodu, z komorbidit byl sledován výskyt obezity, hypertenze, poruch funkce štítné žlázy, syndromu polycystických ovarií, trombofilie, anémie, alergie, polymorbidita, kouření. Výsledky: U žen s GDM byla pozorována oproti zdravým těhotným vyšší míra indukce porodu (p = 0,0035, χ2 test). Pacientky s GDM s vyšším rizikem z hlediska gynekologicko-porodnické péče podle definice České gynekologicko-porodnické společnosti z roku 2015 měly signifikantně více indukovaných porodů, více sekcí a použití instrumentária v průběhu porodu, děti těchto matek měly při porodu horší Apgar skóre a více se vyskytovala makrosomie. Závěr: Stratifikace v rámci GDM diagnózy se zacílením na pacientky se současně vyšším BMI a vyšší lačnou glykémií (potažmo terapií inzulinem) popřípadě hypertenzí, je žádoucí a opodstatněná.

Objectives: To compare peri-partal parameters between two groups of pregnant women – with and without gestational diabetes mellitus (GDM), to correlate degree of glucose abnormality with incidence of peri-partal morbidity and, finally, to analyse the potential effect of comorbidities (i.e. obesity, hypertension, thyreopathy, polycystic ovary syndrome, trombophylia, anemia, allergy, smoking) on pregnancy outcomes. Design: Epidemiological observational „case-control“ study. Setting: Department of Obstetric and Gynaecology, Faculty Hospital Brno; Department of Internal Medicine, Diabetes Centre, Faculty Hospital Brno; Department of Pathophysiology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno. Methods: The study comprised 432 pregnant women (364 with GDM diagnosis, 68 healthy controls) followed during a period 2011–2013. GDM was diagnosed by oral glucose tolerance test in 24–28th week of gestation (by fasting plasma glucose >5,6 mmol/l or >8,8 mmol/l in 60th min or >7,8 mmol/l in 120th min post-75g glucose load). Following peri-partal parameters were studied: ultrasonographic examination before delivery, a date of delivery, length of childbirth, induction, perinatal complications, post-delivery complications, section, abnormity in pH, base excess, Apgar score, birth weight. Results: Subjects with GDM had significantly increased rate of labour induction compared to healthy controls (P = 0.0035, chi-square test). Subgroup of GDM women classified as having a higher risk for adverse perinatal outcomes by a definition of Czech Obstetric and Gynaecology Society had significantly more labour inductions, more sections and instrumental deliveries. New-borns of those mothers had significantly more common worse perinatal outcomes (Apgar score and macrosomia). Conclusion: Based on our data risk stratification of GDM subjects according to Czech Obstetric and Gynaecology Society appears relevant and justified.

• MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• gestační diabetes * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• hypertenze * MeSH
• hypoglykemika terapeutické užití   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• inzulin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• morbidita MeSH
• obezita * MeSH
• perinatální péče MeSH
• porucha glukózové tolerance MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• prevalence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND/AIMS: Goodpasture syndrome (GS) is an autoimmune disease affecting mainly the kidneys and lungs. This review article focuses on GS occurring during pregnancy, which can seriously threaten the lives of both mother and fetus. We summarize the current clinical diagnosis and management of GS in pregnancy. METHODS: A profound literature search was carried out to review all published articles or case studies reporting on GS in pregnancy. We extracted the following data from each case: patient age, parity, gestational age, therapy of GS during pregnancy, pregnancy outcome, neonatal outcome, mode of delivery, and the patient's kidney status. We describe in detail how a recent case of GS diagnosed in pregnancy was successfully treated. RESULTS: A review of the available literature revealed 4 cases of GS in pregnancy. The average patient age was 29.3 ± 2.5 years, and most were primiparous, with an average parity of 1.3 ± 1.5. The average gestational age at the time of diagnosis was 12.5 ± 5.9 weeks. The therapies of GS during pregnancy were remarkably varied. Furthermore, the neonatal outcomes were also quite individual among the observed cases. CONCLUSION: The occurrence of GS during pregnancy is very rare. This unusual pregnancy complication is associated with significant maternal and fetal morbidity. The management of GS during pregnancy requires intensive care and multidisciplinary cooperation.

• MeSH
• antirenální glomerulonefritida diagnóza   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• komplikace těhotenství diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl studie: Cílem této studie bylo zjistit účinnost zavedení institucionalizované léčby pooperační bolesti po císařském řezu. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Název a sídlo pracoviště: Fakultní nemocnice Brno. Metodika: Do studie byly zařazeny všechny pacientky, které podstoupily ukončení těhotenství císařským řezem v obdobích říjen 2009 až září 2010 a listopad 2010 až říjen 2011. V pooperačním období byla v předem stanovených intervalech měřena intenzita bolesti Vizuální analogovou škálou (VAS), počet přídavných analgetických požadavků, tlak krve, počet pulzů a byly zaznamenávány komplikace související s aplikací pooperační analgezie. Srovnali jsme hodnoty Vizuální analogové škály a počet přídavných analgetických požadavků ve skupině 212 žen před a 195 žen po zavedení institucionalizované léčby pooperační bolesti v prvních 72 hodinách po císařském řezu. Výsledky: Mezi jednotlivými skupinami byl statisticky významný rozdíl v intenzitě bolesti dle Vizuální Analogové škály (p<0,05). Počet přídavných analgetických požadavků od 24 hodin po operaci poklesl pod jeden požadavek ve všech skupinách. Epidurální analgezie byla shledána nejúčinnější metodou pro tlumení pooperační bolesti po císařském řezu v prvních 24 hodinách. V dalším období nebyl mezi jednotlivými analgetickými metodami rozdíl. Závěr: Implementace institucionalizované léčby pooperační bolesti po císařském řezu vede v pooperačním období ke snížení hladiny intenzity bolesti.

Objective: The aim of this study was to determine the efficacy of establishing a Post Caesarean Acute Pain Service. Design: Retrospective observational study. Setting: University Hospital Brno. Methods: We evaluated all patients undergoing delivery via Caesarean Section under anaesthesia in the periods 10/2009 – 9/2010 and 11/2010 – 10/2011. During the postoperative period at predefined times, we measured the Visual Analogue Scale, Additional Analgesic Requests, blood pressure, pulse rate and recorded any complications. We compared the Visual Analogue Scale Score and number of Additional Analgesic Requests in two groups of women, 212 patients before and 195 patients after the establishment of an Acute Pain Service in the first 72 hours after Caesarean Section. Results: There was a statistically significant difference in Visual Analogue Scale Score between the groups (p<0.05). The number of Additional Analgesic Requests 24–72 hours after Caesarean Section decreased below one requirement per 24 hours. The most effective analgesic method after Caesarean Section during the first 24 hours postoperatively was epidural analgesia. There was no statistically significant difference 24–72 hours after Caesarean Section between the methods of analgesia used. Conclusion: In conclusion, implementation of a Post Caesarean Acute Pain Service led to decrease in Visual Analogue Scale Score postoperatively.

• Klíčová slova
• metamizole,
• MeSH
• akutní bolest diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• analgezie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování   MeSH
• celková anestezie MeSH
• císařský řez * MeSH
• diklofenak aplikace a dávkování   MeSH
• epidurální analgezie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• epidurální anestezie MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti statistika a číselné údaje   MeSH
• metamizol aplikace a dávkování   MeSH
• neopioidní analgetika aplikace a dávkování   MeSH
• opioidní analgetika aplikace a dávkování   MeSH
• paracetamol aplikace a dávkování   MeSH
• pooperační bolest * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• pooperační péče MeSH
• porodnická anestezie metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spinální anestezie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Cílem této prospektivní observační studie bylo srovnání účinnosti opioidních a neopioidních analgetikpři léčbě akutní pooperační bolesti po císařském řezu. Typ studie: Prospektivní observační studie. Typ pracoviště: Fakultní nemocnice. Materiál a metoda: V neopioidní skupině (NO) byla podávána kombinace paracetamol 1000 mg i. v. nebo p. o. s diklofenakem 100 mg rektálně nebo i. m. v předem určených časových intervalech. Opioidní skupině (OP) byl podáván kontinuálně piritramid 3 mg/hod. i. v. V případě nedostatečné analgetické účinnosti byl podán metamizol 2,5 g i. v. V pooperačním období jsme sledovali intenzitu bolesti podle vizuální analogové škály (VAS), počet přídavných analgetických požadavků (AAR) a komplikace. Srovnali jsme hodnoty VAS a počet AAR v obou skupinách v prvních 24 hodinách po císařském řezu. Výsledky: Se souhlasem Etické komise pro multicentrické studie FN Brno jsme zařadili 160 pacientek(NO, n = 120; OP, n = 40), které podstoupily ukončení těhotenství císařským řezem (SC) v celkové anestezii v období květen 2009 až duben 2010. Medián VAS v první hodině po SC byl v obou sledovaných skupinách 3,5 (p = 0,553). Statisticky významný rozdíl byl nalezen v hodnotách VAS i počtu AAR mezi 1. a 24. hodinou po SC (p < 0,001). V průběhu studie nebyly zaznamenány žádné závažné komplikace. Závěr: V obou studijních skupinách jsme dosáhli dostatečného analgetického efektu (VAS pod 4), přičemž větší účinnost v prvním pooperačním dni měla opioidní analgezie.

Objective: The aim of the prospective observational study was to compare the efficacy of opioid vs. non-opioid analgesia in postcaesarean pain management. Design: Prospective observational study. Setting: University Hospital. Materials and methods: In the Non-opioid group (NO) we used a combination of regular paracetamol 1000 mg IV or PO and diclofenac 100 mg PR or IM. In the Opioid group (OP) we used piritramide 3 mg per hour IV continuously. Additional metamizole 2.5g IV was administered as rescue analgesic in both groups. We recorded the Visual Analogue Scale (VAS), Additional Analgesic Requests (AAR) and complications during the postcaesarean period. We compared the VAS and AAR scores in both groups in the first 24 hours after caesarean section (CS). Results: With the Ethics Committee Approval, we enrolled 160 patients (NO, N=120; OP, N=40) after CS under general anesthesia in the period of May 2009 – April 2010. The median VAS score in the first hour after CS was 3.5 in both groups (p=0.553). There were statistically significant differences in the VAS and AAR in the 1st and 24th hour after CS (p < 0.001). No serious complications were recorded. Conclusion: We found sufficient analgesic effect (VAS under 4) in both study groups with better effect of the opioid analgesics in the first postoperative day.

• MeSH
• celková anestezie * MeSH
• císařský řez * MeSH
• diklofenak aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti statistika a číselné údaje   účinky léků   MeSH
• metamizol aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• neopioidní analgetika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• opioidní analgetika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• paracetamol aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• pirinitramid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• pooperační bolest * farmakoterapie   MeSH
• pooperační období MeSH
• prospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH