BACKGROUND: Rapid sequence induction (RSI) is a standard procedure, which should be implemented in all patients with a risk of aspiration/regurgitation during anaesthesia induction. OBJECTIVE: The primary aim was to evaluate clinical practice in RSI, both in adult and paediatric populations. DESIGN: Online survey. SETTINGS: A total of 56 countries. PARTICIPANTS: Members of the European Society of Anaesthesiology. MAIN OUTCOME MEASURES: The aim was to identify and describe the actual clinical practice of RSI related to general anaesthesia. RESULTS: From the 1921 respondents, 76.5% (n=1469) were qualified anaesthesiologists. When anaesthetising adults, the majority (61.7%, n=1081) of the respondents preoxygenated patients with 100% O2 for 3 min and 65.9% (n=1155) administered opioids during RSI. The Sellick manoeuvre was used by 38.5% (n=675) and was not used by 37.4% (n=656) of respondents. First-line medications for a haemodynamically stable adult patient were propofol (90.6%, n=1571) and suxamethonium (56.0%, n=932). Manual ventilation (inspiratory pressure <12 cmH2O) was used in 35.5% (n=622) of respondents. In the majority of paediatric patients, 3 min of preoxygenation (56.6%, n=817) and opioids (54.9%, n=797) were administered. The Sellick manoeuvre and manual ventilation (inspiratory pressure <12 cmH2O) in children were used by 23.5% (n=340) and 35.9% (n=517) of respondents, respectively. First-line induction drugs for a haemodynamically stable child were propofol (82.8%, n=1153) and rocuronium (54.7%, n=741). CONCLUSION: We found significant heterogeneity in the daily clinical practice of RSI. For patient safety, our findings emphasise the need for international RSI guidelines. TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.gov identifier: NCT03694860.

• MeSH
• celková anestezie MeSH
• crush úvod do anestezie * MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• intratracheální intubace * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sukcinylcholin MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Zjistit aktuální anesteziologickou praxi pro výkony v časném poporodním období v České republice (ČR) a na Slovensku (SR). Typ studie: Prospektivní observační mezinárodní. Pracoviště: Sto pět pracovišť v ČR a SR poskytujících anestezii v peripartálním období. Materiál a metoda: Se souhlasem Etické komise jsme oslovili všech 149 pracovišť poskytujících anestezii v peripartálním období v ČR i SR s cílem zachytit všechny případy podání anestezie v peripartálním období v listopadu 2015. Data byla zadávána elektronickým záznamem se dvěma částmi (Demografie 2014 a Podání anestezie) do databáze vytvořené v systému CLADE-IS. Soubor dat byl analyzován deskriptivně s použitím softwaru SPSS24. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 105 center (70,5 % v ČR a SR), která reprezentovala 87,7 % ze všech porodů v ČR (7 256 ze 8 275) a 66,4 % v SR (2 863 ze 4 311). Bylo zařazeno 3 523 případů anesteziologické péče v peripartálním období, z čehož v časném poporodním období to bylo 181 (5,1 %): manuální lýza (108, 59,7 %), revize dutiny děložní (61, 33,7 %) a ošetření rozsáhlého porodního poranění (58, 32 %). Anestezie byla podána celková (168, 92,8 %) nebo epidurální (13, 7,2 %) u pacientek s již zavedeným epidurálním katétrem. Zajištění dýchacích cest bylo obličejovou maskou (117, 64,6 %) nebo orotracheální intubací (32, 17,7 %) s bleskovým úvodem s užitím sukcinilcholinu (27, 84,4 %) s aplikací Sellickova hmatu (8, 29,6 %). V úvodu byl použit propofol (147, 81,2 %), ketamin (29, 16,0 %) nebo thiopental (8, 4,4 %). Analgezie byla zajišťována sufentanilem (78, 43 %) nebo alfentanilem (51, 28,2 %). Závěr: V obou zemích převládá užití celkové anestezie u výkonů v časném poporodním období s obličejovou maskou a propofolem.

Objectives: To determine the anaesthesia practice for early postpartum procedures in the Czech Republic (CZE) and Slovakia (SK). Design: International, prospective, observational. Departments: 105 departments providing obstetric anaesthesia in CZE and SK. Methods: With Ethical Committee approval we aimed to enrol all the 149 obstetric departments in CZE and SK and to monitor every case of anaesthetic care in the peripartum period during November 2015. The data were recorded into CLADE-IS database through a Case Report Form consisting of two parts (Demography 2014 and Case Report). The database was analysed descriptively with SPSS24 software. Results: We enrolled 105 centres (70.5%) representing 87.7% of all births in the CZE (7256 out of 8275) and 66.4% in the SK (2863 out of 4311). There were 3523 cases of anaesthetic care in the peripartum period, of which 181 (5.1%) were in the early postpartum period: manual lysis (108, 59.7%), postpartum uterine cavity revision (61, 33.7%) and sewing of extensive birth injuries (58, 32.0%). The mode of anaesthesia was general (168, 92.8%), or epidural (13, 7.2%) in parturients with an epidural catheter in-situ. The airway was secured with face mask (117, 64.6%) or orotracheal intubation (32, 17.7%). Rapid Sequence Induction and succinylcholine (27, 84.4%) with cricoid pressure (8, 29.6%) were used for intubation. The anaesthetic agent used for induction was propofol (147, 81.2%), ketamine (29, 16.0%) or thiopental (8.44%). Analgesia was provided with sufentanil (78, 43.0%) and alfentanil (51, 28.2%). Conclusion: Anaesthetists in the Czech Republic and Slovakia prefer general anaesthesia with face mask and propofol for minor surgery in the postpartum period.

• MeSH
• anestetika MeSH
• anestezie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• poporodní období MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• zajištění dýchacích cest metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

OBJECTIVES: Multiple sclerosis (MS) often occurs in young women and the effect of obstetric anesthesia/analgesia on the disease is poorly understood. No previous study has investigated the course of the disease in women in labor in the Czech Republic. The aim of this study was to evaluate the occurrence or absence of relapses in the 6-month postpartum period in MS parturients with and without obstetric anesthesia/analgesia. MATERIALS AND METHODS: We retrospectively studied all deliveries (n = 58,455) at the University Hospital Brno from 2004 to 2013 and identified those of the women with an ICD-10 code G35 (MS) recorded anytime in their medical history (n = 428). We included only deliveries of women with confirmed diagnosis at the time of labor (n = 70). Statistical analysis was performed using the Fischer Exact Test. RESULTS: There were 70 deliveries of 65 women, including 45 vaginal deliveries and 25 Cesarean deliveries (16 under general anesthesia, 8 with epidural anesthesia and 1 with spinal anesthesia). Epidural obstetric analgesia was performed in 11 deliveries. There was no statistically significant difference in relapses between the vaginal delivery group (n = 15; 33%) and Cesarean section group (n = 10; 40%), p = 0.611. CONCLUSION: Neither delivery mode (vaginal vs Caesarean) nor type of obstetric anesthesia/analgesia was found to have any impact on the course of MS at 6 months postpartum in women with this condition.

• MeSH
• analgézie porodnická metody   MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• poporodní období MeSH
• porodnická anestezie metody   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roztroušená skleróza epidemiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Perioperační hypotermie je u dětí častou komplikací celkové anestezie. Primárním cílem bylo ozřejmit výskyt hypotermie u pacientů ve věku 0-18 let indikovaných k operačnímu výkonu s předpokládanou délkou více než 30 minut na našem pracovišti. Sekundárním cílem bylo zjistit rizikové faktory hypotermie. Soubor a metoda: Prospektivní observační unicentrická studie probíhala od 1. 5. 2017 do 8. 12. 2017 na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Brno. Zařadili jsme 366 dětských pacientů, u kterých jsme sledovali výskyt tělesné teploty pod 36,5°C a pod 36,0°C. Výsledky: Teplota tělesného jádra < 36,5°C byla pozorována u 66 % pacientů. U pacientů ve skupině do jednoho roku to bylo u 73 %, ve skupině novorozenců u 87 %. Teplota tělesného jádra pod 36,0°C byla u celého souboru změřena ve 36 %, u pacientů mladších než jeden rok ve 41 % a ve skupině novorozenců u 63 %. Ve skupině pacientů s otevřením tělní dutiny jsme ve srovnání s ostatními zaznamenali signifikantně častěji pokles tělesné teploty pod 36,5°C. Jako statisticky významný faktor rozvoje hypotermie jsme identifikovali teplotu operačního sálu. Závěr: Incidence hypotermie pod 36,0°C byla u našich pediatrických pacientů 36 %. Jako rizikovou skupinu pro výskyt pooperační hypotermie jsme identifikovali pacienty podstupující výkon s otevřením tělní dutiny a pacienty nízkých věkových kategorii.

Objective: Perioperative hypothermia is a common complication of general anaesthesia in children. The primary objective of the study was to detect the occurrence of hypothermia in a group of paediatric patients. The study enrolled paediatric patients aged 0-18 years of age indicated for surgery of estimated duration of more than 30 minutes. The secondary objective was to identify the risk factors for hypothermia. Setting: Department of Paediatric Anaesthesia and Intensive Care Medicine of University Hospital. Materials and methods: Prospective observational monocentric study conducted from the 1st April 2017 to 8th December 2017 at the Department of Paediatric Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital Brno. We observed the incidence of body temperature below 36.5°C and below 36.0°C Results: Temperature < 36.5°C occurred in 66 % of patients, in the subgroup of patients under one year of age in 73 % and in the neonatal group in 87 %. 36 % of all patients experienced core body temperature under 36.0°C. In the under one year subgroup it was captured in 41 % patients and in the neonatal subgroup we found temperature under 36.0°C in 63 % of cases. We recorded a significantly higher incidence of body temperature below 36.5°C in the subgroup of patiens with opening of a body cavity. We identified the operating theatre temperature as a statistically significant factor. Conclusion: The incidence of perioperative hypothermia under 36.0°C in our paediatric patients was 36%. We identified the groups of patients at the highest risk of perioperative hypothermia: patients undergoing surgery involving body cavity opening and the low-age patient group.

• MeSH
• anestezie škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• hypotermie * etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• perioperační péče * MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• změny tělesné teploty MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Cílem předkládaného sdělení je upozornit na raritní závažnou komplikaci porodní analgezie remifentanilem, popsat její řešení a poskytnout obraz o účinnosti a bezpečnosti podání remifentanilu v letech 2012−2014 na pracovišti, které má použití remifentanilu u porodu jako metodu volby. Typ studie: Kazuistika a retrospektivní audit. Typ pracoviště: Okresní nemocnice. Materiál a metoda: Se souhlasem Etické komise Karlovarské krajské nemocnice a.s. byly do auditu zařazeny rodičky, kterým v letech 2012−2014 byla v Nemocnici Sokolov tlumena porodní bolest remifentanilem. Cílem bylo ověřit, zda po zahájení aplikace porodní analgezie remifentanilem bude dosaženo poklesu VAS ≥ 2. Satisfakce rodičky s použitou analgetickou metodou byla evaluována pětistupňovou percentilovou škálou. Byly zaznamenávány všechny komplikace spojené s podáním analgezie. Výsledky: Zařadili jsme 66 rodiček (13−39 let), kterým byla tlumena bolest u porodu remifentanilem a měly vyplněný záznam o podání analgezie v období let 2012–2014. Byl nalezen statisticky významný rozdíl v intenzitě bolesti po zahájení aplikace remifentanilu (pokles VAS ≥ 2, p = 0,006). Satisfakce s použitou analgetickou metodou byla 82,4 %. Vyjma popsané kazuistiky srdeční zástavy s úspěšným podáním naloxonu v průběhu resuscitace nebyly zaznamenány žádné závažné komplikace spojené s aplikací porodní analgezie. Závěr: Představené schéma porodní analgezie remifentanilem vedlo ke snížení intenzity porodní bolesti při vysoké míře satisfakce rodičky s použitou metodou. Kazuistické sdělení poukázalo na nezbytnost vybavení porodního sálu antidotem remifentanilu a význam rychlé dostupnosti anesteziologického týmu.

Study objective: The aim of this article is to highlight the rare serious complication of labour analgesia with remifentanil, describe its solution and provide an overview of the efficacy and safety of remifentanil in 2012−2014 in the hospital, where the use of remifentanil in childbirth is a the analgesic method of choice. Study design: Case report and retrospective audit. Setting: Regional Hospital. Material and methods: With the approval of the Ethics Committee Karlovy Vary Regional Hospital we aimed to enroll parturients who laboured in the Sokolov Hospital and their labour pain was relieved with remifentanil. The objective was to verify whether the application of labour analgesia with remifentanil will decrease pain intensity by 2 or more based on the visual analogue scale. Maternal satisfaction with the analgesic method was evaluated by five-percentile range. All complications associated with the analgesia were recorded. Results: We enrolled 66 parturients (13−39 years) in the period 2012−2014. There was a statistically significant difference in pain intensity after the remifentanil administration (decrease VAS ≥ 2, p = 0.006). Satisfaction with the analgesic method was 82.4%. Except of described case report of cardiac arrest with successful administration of naloxone during resuscitation, there were no serious complications associated with the application of remifentanil labour analgesia. Conclusion: Introduced regimen of obstetric analgesia with remifentanil led to the reduction in the intensity of labour pain at a high rate of maternal satisfaction. Case report pointed out the need for availability of remifentanil antidote in the delivery room and on the importance of rapid availability of anaesthesia team.

• MeSH
• analgézie porodnická * metody   škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• hypnotika a sedativa škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• naloxon farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• opioidní analgetika škodlivé účinky   MeSH
• porod MeSH
• porodní bolesti farmakoterapie   MeSH
• remifentanil MeSH
• resuscitace metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční zástava etiologie   farmakoterapie   MeSH
• vedení porodu metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl studie: Cílem této národní observační studie bylo zjistit aktuální anesteziologickou praxi v rámci tlumení porodní bolesti anesteziologem v České republice (ČR). Typ studie: Prospektivní observační národní studie. Pracoviště: Celkem 49 pracovišť v ČR podávajících analgezii v peripartálním období. Materiál a metoda: Oslovili jsme 97 pracovišť v České republice s cílem zachytit všechna podání anesteziologické péče v peripartálním období v listopadu 2011. Data byla zadávána do elektronického záznamu s dvěma částmi (Demografie 2010 a Podání analgezie) v databázi TrialDB (Yale University, upraveno IBA MU, ČR). Demografická národní data byla získána dotazem na ÚZIS. Pro analýzu dat byl použit software SPSS 22. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 1943 případů ze 49 participujících center (50,5 %) v ČR. Bylo zaznamenáno 579 podání epidurání analgezie u vaginálního porodu (12,1 %). Na populaci a centra vážený odhad zastoupení epidurální analgezie byl stanoven na 12,5 % (95 % CI: 10,6–14,4%). Konverze epidurální analgezie na následný císařský řez byla v 17,3 % případů. Epidurální analgezie byla nejčastěji aplikována Tuohy jehlou G18 (97,8 %), s následným zavedením epidurálního katétru G20 (95,7 %), mediálním přístupem (98,8 %), vleže na boku (76,7 %) a metodou ztráty odporu (94,3 %). Všechny aplikace epidurální analgezie byly zahájeny iniciálním bolusem, jen ve 28,2 % případů bylo pokračováno kontinuálním podáváním. Vždy byla aplikována směs lokálního anestetika se sufentanilem v dávce 3–10 ?g. Z lokálních anestetik byl nejčastěji použit bupivakain (80,7 %), následován levobupivakainem (12,6 %). Medián koncentrace bupivakainu i levobupivakainu byl 0,125 % (min. 0,1 %; max. 0,3 %). Nejčastější komplikací epidurální analgezie byla opakovaná punkce (21,2 %), krev v katétru (1,4 %), krev v jehle (1,2 %), nechtěná punkce dury mater (0,7 %) a přechodné parestezie (0,5 %). Závěr: V porovnání s dříve publikovanými daty jsme zaznamenali trend ke snížení incidence epidurální analgezie u porodu v ČR. Klíčová slova: porodní analgezie, epidurální analgezie, národní studie, Česká republika

Goal of the study: The aim of national survey was to describe current practice for analgesia during labour provided by anaesthesiologists in the Czech Republic (CZE). Type of the study: National prospective observational. Setting: 49 obstetric departments in CZE. Methods: We aimed to enrol all 97 obstetric departments in CZE and to monitor every case of anaesthetic care in peripartum period during November 2011. Data were recorded to Case Report Form with two parts (Demography 2010 and Case Report) into TrialDB database (Yale University, USA; adapted IBA, MU, CZE). Demographic data for CZE were obtained on request by ÚZIS. The data were analysed using SPSS 22. Results: We enrolled 1943 cases of anaesthesiological care and 579 (29.8%) of them was to relief labour pain. Population and center weighted estimate of incidence of epidural labour analgesia was 12.5% (95% CI: 10.6% – 14.4%). Epidural analgesia was the most frequently applied via Tuohy needle G18 (97.8%), with administration of an epidural catheter G20 (95.7%), via medial approach (98.8%), in lateral position (76.7%) by the loss of resistance method (94.3%). All administrations of epidural analgesia were started by initial bolus, only in 28.2% of cases were followed continously. Always has been applied mixture of local anaesthetic with sufentanil at a dose of 3–10 mcg. Bupivacaine was most frequently used local anaesthetic (80.7%), followed by levobupivacaine (12.6%). Median concentrations both bupivacaine and levobupivacaine were 0.125% (min. 0.1%, max. 0.3%).The most common complication of epidural analgesia was repeated puncture (21.2%), blood in the catheter (1.4%), blood in the needle (1.2%), unintended puncture of the dura mater (0.7%) and transient paresthesias (0.5%). Conclusion: In comparison to previously published data there was trend for lower incidence of epidural analgesia for labour in the CZE. Keywords: labour analgesia, epidural analgesia, national survey, Czech Republic

• MeSH
• analgézie porodnická * MeSH
• anestetika lokální terapeutické užití   MeSH
• epidurální analgezie * metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• odborná praxe statistika a číselné údaje   MeSH
• peripartální období MeSH
• porodní děj MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sufentanil aplikace a dávkování   MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Cílem této studie bylo zjistit účinnost zavedení institucionalizované léčby pooperační bolesti po císařském řezu. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Název a sídlo pracoviště: Fakultní nemocnice Brno. Metodika: Do studie byly zařazeny všechny pacientky, které podstoupily ukončení těhotenství císařským řezem v obdobích říjen 2009 až září 2010 a listopad 2010 až říjen 2011. V pooperačním období byla v předem stanovených intervalech měřena intenzita bolesti Vizuální analogovou škálou (VAS), počet přídavných analgetických požadavků, tlak krve, počet pulzů a byly zaznamenávány komplikace související s aplikací pooperační analgezie. Srovnali jsme hodnoty Vizuální analogové škály a počet přídavných analgetických požadavků ve skupině 212 žen před a 195 žen po zavedení institucionalizované léčby pooperační bolesti v prvních 72 hodinách po císařském řezu. Výsledky: Mezi jednotlivými skupinami byl statisticky významný rozdíl v intenzitě bolesti dle Vizuální Analogové škály (p<0,05). Počet přídavných analgetických požadavků od 24 hodin po operaci poklesl pod jeden požadavek ve všech skupinách. Epidurální analgezie byla shledána nejúčinnější metodou pro tlumení pooperační bolesti po císařském řezu v prvních 24 hodinách. V dalším období nebyl mezi jednotlivými analgetickými metodami rozdíl. Závěr: Implementace institucionalizované léčby pooperační bolesti po císařském řezu vede v pooperačním období ke snížení hladiny intenzity bolesti.

Objective: The aim of this study was to determine the efficacy of establishing a Post Caesarean Acute Pain Service. Design: Retrospective observational study. Setting: University Hospital Brno. Methods: We evaluated all patients undergoing delivery via Caesarean Section under anaesthesia in the periods 10/2009 – 9/2010 and 11/2010 – 10/2011. During the postoperative period at predefined times, we measured the Visual Analogue Scale, Additional Analgesic Requests, blood pressure, pulse rate and recorded any complications. We compared the Visual Analogue Scale Score and number of Additional Analgesic Requests in two groups of women, 212 patients before and 195 patients after the establishment of an Acute Pain Service in the first 72 hours after Caesarean Section. Results: There was a statistically significant difference in Visual Analogue Scale Score between the groups (p<0.05). The number of Additional Analgesic Requests 24–72 hours after Caesarean Section decreased below one requirement per 24 hours. The most effective analgesic method after Caesarean Section during the first 24 hours postoperatively was epidural analgesia. There was no statistically significant difference 24–72 hours after Caesarean Section between the methods of analgesia used. Conclusion: In conclusion, implementation of a Post Caesarean Acute Pain Service led to decrease in Visual Analogue Scale Score postoperatively.

• Klíčová slova
• metamizole,
• MeSH
• akutní bolest diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• analgezie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování   MeSH
• celková anestezie MeSH
• císařský řez * MeSH
• diklofenak aplikace a dávkování   MeSH
• epidurální analgezie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• epidurální anestezie MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti statistika a číselné údaje   MeSH
• metamizol aplikace a dávkování   MeSH
• neopioidní analgetika aplikace a dávkování   MeSH
• opioidní analgetika aplikace a dávkování   MeSH
• paracetamol aplikace a dávkování   MeSH
• pooperační bolest * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• pooperační péče MeSH
• porodnická anestezie metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spinální anestezie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Cílem této národní observační studie bylo zjistit aktuální anesteziologickou praxi pro výkony v časném poporodním období v České republice (ČR). Typ studie: Prospektivní observační národní. Pracoviště: 49 pracovišť v ČR podávajících anestezii v peripartálním období. Materiál a metoda: Oslovili jsme 97 pracovišť v České republice s cílem zachytit všechna podání anestezie v peripartálním období v listopadu 2011. Data byla zadávána do elektronického záznamu s dvěma částmi (Demografie 2010 a Podání anestezie) v databázi TrialDB (Yale University, upraveno IBA MU, ČR). Data byla popsána deskriptivně s použitím software Statistica 10. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 1940 případů ze 49 participujících center (50,5% v ČR). Z toho u 142 případů (7,3 %) šlo o podání anestezie v časném poporodním období. Nejčastějším výkonem byla manuální lýza (106, 74,6 %), dále revize dutiny děložní po porodu (56, 39,4 %) a ošetření rozsáhlého porodního poranění (47, 33,1 %). Nejčastějším typem anestezie byla celková (131, 92,3 %), ve zbývajících případech byla podána epidurální anestezie (11, 7,7 %). Zajištění dýchacích cest bylo většinou obličejovou maskou (88, 67,2%) nebo orotracheální intubací (27, 20,6%). V případě intubace byl většinou použit b leskový úvod (24, 88,9%) s aplikací Sellickova hmatu (15, 55,6%) a svalovou relaxací sukcinylcholinjodidem (27, 100%). V úvodu do celkové anestezie byl většinou použit propofol (108, 82,4%) následován ketaminem (33, 25,2%) a thiopentalem (12, 9,2%). Analgezie v průběhu výkonu byla zajišťována sufentanilem (55, 42,0%), alfentanilem (28, 21,4%) nebo fentanylem (16, 12,2%). Závěr: V ČR převládá u výkonů v časném poporodním období podání celkové anestezie s obličejovou maskou a propofolem.

Aim: The aim of the national survey was to describe current anaesthesia practice for minor surgery in the earlypostpartum period in the Czech Republic (CZE). Type of the study: National prospective observational survey. Setting: 49 obstetric departments in CZE. Methods: We aimed to enrol all the 97 obstetric departments in CZE and to monitor every case of peripartum anaesthetic care during November 2011. Data were recorded to Case Report Form with two parts (Demography 2010 and Case Report) into TrialDB database (Yale University, USA; adapted IBA, MU, CZE). The data were presented descriptively with Statistica 10 software. Results: We enrolled 1940 cases of anaesthesiological care from 49 participating centres, and 142 (7.3%) of the cases were during the postpartum period. The most common procedure was manual removal of the placenta (106, 74.6%), instrumental revision of the uterus (56, 39.4%) and repair of postpartum injury (47, 33.1%). General anaesthesia was most commonly used (131, 92.3%), the rest of the cases were in epidural anaesthesia (11, 7.7%). Airway was secured mainly with face mask (88, 67.2%) or orotracheal tube (27, 20.6%). If the patient was intubated, rapid sequence induction (24, 88.9%) with cricoid pressure (15, 55.6%) and suxamethonium (27, 100%) were used in most cases. General anaesthesia was induced with propofol (108, 82.4%) followed by ketamine (33, 25.2%) and thiopentone (12, 9.2%). Intra-operative analgesia was provided by sufentanil (55, 42.0%), alfentanil (28, 21.4%) or fentanyl (16, 12.2%). Conclusion: There is a trend to use general anaesthesia with face mask and propofol for minor surgery in the postpartum period in the CZE.

• MeSH
• analgézie porodnická MeSH
• anestetika intravenózní terapeutické užití   MeSH
• celková anestezie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• dodržování směrnic * MeSH
• dospělí MeSH
• epidurální anestezie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice * MeSH
• intratracheální intubace statistika a číselné údaje   MeSH
• komplikace porodu MeSH
• laryngální masky statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nervosvalové látky depolarizující terapeutické užití   MeSH
• odborná praxe * statistika a číselné údaje   MeSH
• opioidní analgetika terapeutické užití   MeSH
• peripartální období MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poporodní období * MeSH
• porodnická anestezie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• propofol terapeutické užití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• sukcinylcholin terapeutické užití   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl studie: Cílem této prospektivní observační studie bylo srovnání účinnosti opioidních a neopioidních analgetikpři léčbě akutní pooperační bolesti po císařském řezu. Typ studie: Prospektivní observační studie. Typ pracoviště: Fakultní nemocnice. Materiál a metoda: V neopioidní skupině (NO) byla podávána kombinace paracetamol 1000 mg i. v. nebo p. o. s diklofenakem 100 mg rektálně nebo i. m. v předem určených časových intervalech. Opioidní skupině (OP) byl podáván kontinuálně piritramid 3 mg/hod. i. v. V případě nedostatečné analgetické účinnosti byl podán metamizol 2,5 g i. v. V pooperačním období jsme sledovali intenzitu bolesti podle vizuální analogové škály (VAS), počet přídavných analgetických požadavků (AAR) a komplikace. Srovnali jsme hodnoty VAS a počet AAR v obou skupinách v prvních 24 hodinách po císařském řezu. Výsledky: Se souhlasem Etické komise pro multicentrické studie FN Brno jsme zařadili 160 pacientek(NO, n = 120; OP, n = 40), které podstoupily ukončení těhotenství císařským řezem (SC) v celkové anestezii v období květen 2009 až duben 2010. Medián VAS v první hodině po SC byl v obou sledovaných skupinách 3,5 (p = 0,553). Statisticky významný rozdíl byl nalezen v hodnotách VAS i počtu AAR mezi 1. a 24. hodinou po SC (p < 0,001). V průběhu studie nebyly zaznamenány žádné závažné komplikace. Závěr: V obou studijních skupinách jsme dosáhli dostatečného analgetického efektu (VAS pod 4), přičemž větší účinnost v prvním pooperačním dni měla opioidní analgezie.

Objective: The aim of the prospective observational study was to compare the efficacy of opioid vs. non-opioid analgesia in postcaesarean pain management. Design: Prospective observational study. Setting: University Hospital. Materials and methods: In the Non-opioid group (NO) we used a combination of regular paracetamol 1000 mg IV or PO and diclofenac 100 mg PR or IM. In the Opioid group (OP) we used piritramide 3 mg per hour IV continuously. Additional metamizole 2.5g IV was administered as rescue analgesic in both groups. We recorded the Visual Analogue Scale (VAS), Additional Analgesic Requests (AAR) and complications during the postcaesarean period. We compared the VAS and AAR scores in both groups in the first 24 hours after caesarean section (CS). Results: With the Ethics Committee Approval, we enrolled 160 patients (NO, N=120; OP, N=40) after CS under general anesthesia in the period of May 2009 – April 2010. The median VAS score in the first hour after CS was 3.5 in both groups (p=0.553). There were statistically significant differences in the VAS and AAR in the 1st and 24th hour after CS (p < 0.001). No serious complications were recorded. Conclusion: We found sufficient analgesic effect (VAS under 4) in both study groups with better effect of the opioid analgesics in the first postoperative day.

• MeSH
• celková anestezie * MeSH
• císařský řez * MeSH
• diklofenak aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti statistika a číselné údaje   účinky léků   MeSH
• metamizol aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• neopioidní analgetika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• opioidní analgetika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• paracetamol aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• pirinitramid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• pooperační bolest * farmakoterapie   MeSH
• pooperační období MeSH
• prospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Tetramethylene dithiocarbamate (TMDTC), diethyldithiocarbamate (DEDTC), and thiourea were investigated as stabilizing agents for calibration purposes in the determination of mercury using solid sampling electrothermal atomic absorption spectrometry (SS-ETAAS). These agents were used for complexation of mercury in calibration solutions and its thermal stabilization in a solid sampling platform. The calibration solutions had the form of methyl isobutyl ketone (MIBK) extracts or MIBK-methanol solutions with the TMDTC and DEDTC chelates and aqueous solutions with thiourea complexes. The best results were obtained for MIBK-methanol solutions in the presence of 2.5 g L(-1) TMDTC. The surface of graphite platforms for solid sampling was modified with palladium or rhenium by using electrodeposition from a drop of solutions. The Re modifier is preferable due to a higher lifetime of platform coating. A new SS-ETAAS procedure using the direct sampling of solid samples into a platform with an Re modified graphite surface and the calibration against MIBK-methanol solutions in the presence of TMDTC is proposed for the determination of mercury content in solid environmental samples, such as soil and plants.

• MeSH
• kalibrace MeSH
• pomocné látky chemie   MeSH
• rtuť analýza   MeSH
• spektrofotometrie atomová metody   MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH