Cíl: Cílem této retrospektivní studie je zhodnocení výsledků laparoskopických adrenalektomií u dětských pacientů. Laparoskopická adrenalektomie u dětí je indikována vzácně – nejčastěji u benigních lézí, feochromocytomů nebo malých ohraničených neurogenních tumorů. Materiál a metody: Do retrospektivní studie byli zařazeni pacienti, kteří podstoupili transperitoneální laparoskopickou adrenalektomii v letech 2012–2023. Data byla získána z elektronické zdravotní dokumentace FN Motol. Výsledky: Bylo provedeno 14 laparoskopických adrenalektomií (9 vpravo, 5 vlevo) u 13 pacientů (8 dívek a 5 chlapců), průměrný věk byl 14,6 roku (11–17,2 let). Průměrná velikost nádoru byla 45 mm (20–106 mm). Průměrná doba operace byla 109 minut (53–231 min), průměrné krevní ztráty 30 ml (0–300 ml). Statisticky byla prokázána korelace mezi časem operace a velikostí nádoru (p < 0,001). Nebyly zaznamenány žádné pooperační komplikace ≥ III klasifikace Clavien-Dindo. Všechny nádory byly odstraněny radikálně bez porušení pouzdra. Žádný výkon nebyl konvertován. Histologicky se jednalo o feochromocytom (6 pacientů, 43 %), ganglioneurom (4 pacienti, 29 %), adenom (2 pacienti, 14 %), adenokarcinom (1 pacient, 7 %), pseudocystu nadledviny (1 pacient, 7 %). Průměrná doba hospitalizace byla 4,6 dní (4–6 dní). Pacientka s maligním onemocněním zemřela, průměrná doba sledování je 5,7 roku (3 měs – 11 let). Závěr: Laparoskopická adrenalektomie u dětí je bezpečný operační výkon. Miniinvazivní přístup, minimální krevní ztráta a krátká doba hospitalizace jsou benefitem této techniky pro pacienta.

• MeSH
• adrenalektomie * metody   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• dítě MeSH
• feochromocytom chirurgie   MeSH
• ganglioneurom chirurgie   MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   MeSH
• nádory nadledvin chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Ingestion of a foreign body is a frequent diagnosis in the pediatric population. In a small percentage of cases, foreign bodies themselves are strong magnets, and swallowing of multiple magnetic bodies can lead to serious complications in the gastrointestinal tract. Two consecutive case reports of patients who swallowed two magnetic beads are presented. In both cases, the abdominal radiograph described two magnets in contact, one in the area of the left hypochondrium and one in the right hypogastrium. Attempts of endoscopic localization and removal were unsuccessful. Due to the failure of magnet progression, laparoscopic revision of the abdominal cavity was indicated in both patients on the 25th and 4th day after swallowing. Using the magnetic forces between the magnets and the laparoscopic instruments, the foreign bodies were localized in the appendix of the first patient and in the cecum of the other one. The magnets were extracted together with the removal of the appendix in both patients. This is one of the first articles describing the successful extraction of foreign magnetic bodies from the gastrointestinal tract via laparoscopic appendectomy.

• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

PURPOSE: To compare anthropometric data (body mass index [BMI]) in patients without lithiasis to patients with symptomatic simple cholelithiasis or choledocholithiasis. METHODS: We retrospectively reviewed data from 147 patients undergoing laparoscopic cholecystectomy between 2001-2015. Complete growth data from 98 patients was compared with anthropometric data from the population of the Czech Republic and a control group (BMI of 100 consecutive patients without biliary stones in abdominal ultrasound who were admitted to a surgical department for suspected appendicitis). RESULTS: The BMI of 75 children with simple cholelithiasis and 23 with choledocholithiasis was compared to the standard Czech pediatric population and to the control group. The median age (simple cholelithiasis and choledocholithiasis) was 16 years, and 35 patients (24%) had a family history of gallstones. Types of lithiasis included multiple (n = 120), solitary (n = 11), and sludge (n = 10). Five cases had polyps and one had gallbladder dysplasia. Patients with simple cholelithiasis had significantly higher BMI compared to the control group without cholelithiasis (p<0.0001) and the standard Czech population (p = 0.03). Patients with choledocholithiasis had a mean BMI significantly higher than that of the general population (p = 0.001) and the control group (p = 0.0001). Patients with choledocholithiasis had significantly higher BMI than those with simple cholelithiasis (p = 0.03). CONCLUSION: Patients with cholelithiasis had significantly higher BMI than the general population, and patients with choledocholithiasis had significantly higher BMI than patients with simple lithiasis. Elevated BMI is a risk factor for developing choledocholithiasis. ERCP and early laparoscopic cholecystectomy in patients with choledocholithiasis offer equivalent outcomes in patients with simple cholelithiasis.

• MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• cholecystektomie laparoskopická MeSH
• choledocholitiáza etiologie   patologie   chirurgie   MeSH
• cholelitiáza etiologie   patologie   chirurgie   MeSH
• dítě MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• obezita komplikace   patologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Zhodnotit klinický přínos dynamické scintigrafie ve sledování dětí po jednostranné pyeloplastice a nutnost jejího rutinního provádění v pooperačním období. Metoda: Retrospektivní analýza dokumentace všech pacientů ve věku 0 až 18 let, kteří podstoupili jednostrannou pyeloplastiku pro obstrukci pyeloureterální junkce od ledna 2011 do ledna 2015. Zahrnuti do studie byli pouze pacienti, kteří byli vyšetřeni ultrazvukem (UZ) i 99mTc‑MAG3 dynamickou scintigrafií ledvin (DSL) jak před pyeloplastikou, tak po ní. Vyřazeni byli pacienti s oboustrannou hydronefrózou, přidruženým vezikoureterálním refluxem, solitární nebo podkovovitou ledvinou a ti, kteří se nedostavili na pravidelné ambulantní kontroly. Porovnány byly předozadní rozměr ledvinné pánvičky v mm (AP rozměr) a diferenciální funkce operované ledviny v procentech na posledním předoperačním a na posledním kontrolním vyšetření. Na kontrolní DSL jsme za významné zhoršení nebo zlepšení diferenciální funkce operované ledviny považovali rozdíl alespoň 5 %. Výsledky: Ve zmíněném období jsme provedli pyeloplastiku u 80 pacientů, do studie bylo zahrnuto 48 pacientů, ve věku od 1,5 měsíce do 17 let (v průměru 3,6 let). U 42 pacientů byla provedena otevřená pyeloplastika podle Anderson‑Hynese a u 6 pyeloplastika laparoskopická (věk 3 až 15 let, v průměru 9 let). DSL před operací ukázala relativní funkci pod 40 % u 10 pacientů (13 až 35 %), 38 pacientů mělo funkci nad 40 %. DSL 4 až 45 měsíců po operaci (v průměru 8,5 měsíců) ukázala zlepšení funkce u 11 pacientů (23 %), zhoršení u 5 pacientů (10 %) a podobnou funkci jako před operací u 32 pacientů (66 %). Všech pět pacientů se zhoršenou funkcí po operaci mělo na kontrolní DSL zlepšení odtoku radiofarmaka a šlo tak o supranormální předoperační funkci a její následnou normalizaci po pyeloplastice ve dvou případech a zhoršení ve třech případech. AP rozměr pánvičky se 2 až 58 měsíců po operaci (v průměru 24 měsíců) zlepšil u všech pacientů o 1 až 44mm (v průměru o 16mm) kromě jednoho pacienta, u něhož zůstal AP rozměr stejný. U tří pacientů vznikla striktura v anastomóze, dva pacienti byli čtyři týdny po operaci reoperováni a jednomu pacientovi jsme zavedli přechodně transanastomotický JJ stent. Závěr: Provádění rutinní pooperační DSL nemá u pacientů s jednostrannou obstrukcí pyeloureteráního přechodu a druhostrannou zdravou ledvinou podstatný klinický význam. K pooperačnímu sledování těchto pacientů stačí ultrazvuk, který spolehlivě zachytí případnou recidivu obstrukce pyeloureterálního přechodu po operaci nárůstem AP rozměru pánvičky. Pooperační DSL je vhodné doplnit jen u pacientů s podezřením na recidivu obstrukce pyeloureterálního přechodu a u pacientů s předoperační relativní funkcí pod 40 %. Při hodnocení funkce na DSL je třeba brát v úvahu možnou supranormální funkci dilatované ledviny.

The Aim: To evaluate the clinical benefit of 99mTc-MAG3 study in the follow-up of children who underwent unilateral pyeloplasty and the need of 99mTc-MAG3 routine post-operative performance. Methods: A retrospective analysis of medical records of all patients aged 0 to 18 years who underwent unilateral pyeloplasty for pelvic-ureteric junction (PUJ) obstruction between January 2011 and January 2015 was performed. Included into the study were all patients investigated by both, 99mTc-MAG3 and ultrasound scan (USS), before and after pyeloplasty. Excluded were all patients with bilateral hydronephrosis, conjoint vesico-ureteric reflux, solitary kidney, horseshoe kidney and all lost to follow-up. We compared the anterio-posterior (AP) diameter of the renal pelvis on the last follow-up before and the last follow-up after the operation, as well as the differential renal function (DFR) on 99mTc-MAG3 scan. Any change in DRF exceeding 5 % was considered significant. Results: In the above mentioned period we performed 80 pyeloplasties. 48 patients were included into the analysis, aged 1.5 months to 17 years (3.6 years on average). In 42 patients we performed standard open Anderson-Hynes pyeloplasty and in 6 laparoscopic procedure (age range 3 to 15 years, 9 years on average). DRF on 99mTc-MAG3 study before the operation was under 40 % in 10 patients, ranging from 35 to 13 %, the remaining 38 patients had DRF above 40 %. 99mTc-MAG3 study performed 4 to 45 months post-operatively showed improvement of DRF in 11 patients (23 %), deterioration in 5 patients (10 %) and function with no significant change in 32 patients (66 %). In all 5 patients with DRF deterioration there was better flow with no obstruction after pyeloplasty despite a drop of supranormal function back to normal in 2 cases and further worsening in 3. 2 to 58 months post-operatively (24 months on average) there was a reduction in AP diameter 1 to 44mm (16mm on average) in all patients but one with no change. Three patients developped stricture in anastomosis with the need of reoperation in 2 cases and temporary JJ stent insertion in one case. Conclusion: Performimg 99mTc-MAG3 renal scans routinely after pyeloplasty for unilateral PUJ obstruction and well-functioning contralateral kidney does not bring any clinical benefit. USS is sufficient for the follow-up of these patients and 99mTc-MAG3 scan could be added only in patients with DRF under 40 % preoperatively. When interpreting DRF on 99mTc-MAG3 scans clinicians should bear on mind a possible supranormal function of a dilated kidney.

• MeSH
• dítě MeSH
• hydronefróza * chirurgie   MeSH
• ledvinná pánvička chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• obstrukce močovodu chirurgie   MeSH
• pooperační období MeSH
• předškolní dítě MeSH
• radioisotopová scintigrafie metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH

Tato práce shrnuje klinický případ sedmnáctileté dívky s opakovaným krvácením do trávicího ústrojí. Recidivující obtíže si po podrobném vyšetření následně vyžádaly diagnosticko-terapeutickou laparoskopickou revizi dutiny břišní s resekcí postiženého úseku střeva. Překvapivým diagnostickým závěrem byla angiodysplazie. Autoři podrobně diskutují tuto pro pediatry vzácnou příčinu krvácení do trávicího traktu u dětí.

This study presents a clinical case of a seventeen years old girl with repeated epizodes of gastrointestinal bleeding. Several gastrointestinal investigation procedures were performed to reveal the source of repeated haemorrhage. Consecutive diagnostic and therapeutic laparoscopic revision of the abdominal cavity with resection of the affected part of the bowel resulted in surprising diagnostic conclusion: angiodysplasia. Authors discusse angiodysplasia in detail because such vascular laesions belong to extremely rare causes of gastrointestinal haemorrhage in childhood.

• MeSH
• anemie MeSH
• angiodysplazie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• antiflogistika nesteroidní MeSH
• bolesti břicha diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• gastrointestinální krvácení * diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• meléna etiologie   MeSH
• mesalamin terapeutické užití   MeSH
• mladiství MeSH
• somatostatin terapeutické užití   MeSH
• tenké střevo anatomie a histologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Účel: Cílem je zhodnotit výsledky operací pro penopubickou epispadii, exstrofii močového měchýře a fisuru vezikointestinální (exstrofii kloaky). Materiál a metodika: Ve 20letém období byli operováni na našem pracovišti 3 pacienti pro epispadii, 25 pacientů s exstrofií močového měchýře a 6 pacientů s fisurou vezikointestinální. Bylo provedeno 94 výkonů. 1.–2. den postnatálně byla provedena rekonstrukce měchýře, 3x s osteotomií pánve. U exstrofie kloaky je měchýř rekonstruován ze 2 terčíků, je provedena plastika omfalokély a kolostomie pahýlu tlustého střeva. Plastika epispadické uretry (nativní nebo rezultující po rekonstrukci měchýře) následovala v batolecím věku. Třetí fázi rekonstrukce, k eliminaci vezikoureterálního refluxu a zvětšení výtokové rezistence močového měchýře pro zlepšení kontinence, jsme posunuli do prepubertálního a pubertálního věku. Výsledky: Z komplikací jsme zaznamenali 1x úmrtí na nezvladatelnou sepsi při exstrofii kloaky a dalších přidružených vadách, 1x sníženou funkci ledviny na 30 % úhrnné renální funkce přes operační korekci veziko-ureterálního refluxu, 1x opakovanou dehiscenci měchýře s pyohydronefrózou bilaterálně, 1x ileózní stav u dívky s exstrofií kloaky a uterus duplex s ústím pravého močovodu do dělohy a 5x uretrokutánní píštěl v hrdle měchýře. Závěr: Rekonstrukce močového měchýře je technicky možná i u velmi malých terčíků. Měchýř má tendenci k růstu i při výchozí kapacitě několik ml navzdory iniciální inkontinenci. Sociálně únosná kontinence je dosažená v naší sestavě u 40 % pacientů s exstrofií měchýře. V případě trvalé inkontinence je řešením augmentace měchýře a katetrizovatelné stoma. Uchování dobré funkce ledvin je pravidlem, reprodukční schopnost je spíše výjimečná.

Objective: The aim is to evaluate the results of treatment of patients with penopubic epispadias, exstrophy of the urinary bladder and cloacal exstrophy. Material and methods: Between 1994–2013 there were 3 patients with epispadias, 25 with bladder exstrophy and 6 with cloacal exstrophy operated on at our institution. 94 surgical procedures were performed. Reconstruction of the urinary bladder was done 24–48 hours postnatally, 3x with pelvic osteotomy. In cloacal exstrophy the bladder was reconstructed from two hemibladders together with omphalocele plasty and colostomy of the large intestine stump. Reconstruction of the epispadiac urethra was performed in toddler age. 3rd phase of reconstruction was shifted to prepubertal and pubertal age with reimplantation of the ureters to eliminate vesicoureteral reflux and Young–Dees–Leadbetter procedure to increase bladder outlet resistance so as to achieve socially acceptable state of continence. Results: We have faced following complications: one death of intractable sepsis in a child with cloacal exstrophy and other associated developmental defects. One decreased function on the kidney on renal scan (30%) despite succesfull surgical correction of VUR. One recurrent bladder dehiscence + pyohydronephrosis bilaterally. One mechanical intestinal obstruction in a girl with cloacal exstrophy and duplex uterus the right one with dystopic ureter. Five times urethrocutaneous fistula in the bladder neck. Conclusion: Bladder reconstruction is technically possible even with very small bladder targets. The bladder tends to expand and enlarge its capacity where the initial capacity was a few cc., despite initial incontinence. Socially acceptable continence has been reached in our cohort of patients in 40% of cases with bladder exstrophy. In case of permanent incontinence the solution is bladder augmentation and catheterisable stoma. Good preservation of renal function is the rule, fertility is rather exceptional.

• MeSH
• břišní stěna * abnormality   chirurgie   patologie   růst a vývoj   MeSH
• drenáž MeSH
• ekstrofie močového měchýře * chirurgie   MeSH
• epispadie * chirurgie   MeSH
• inkontinence moči MeSH
• kolostomie MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• močový měchýř * abnormality   chirurgie   patologie   růst a vývoj   MeSH
• novorozenec MeSH
• píštěl močového měchýře etiologie   chirurgie   MeSH
• sepse MeSH
• urogenitální abnormality chirurgie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• zavedení chirurgických vývodů využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH