• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• exozom terapeutické užití   MeSH
• extracelulární vezikuly * fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mezibuněčná komunikace fyziologie   účinky léků   MeSH
• mezibuněčné signální peptidy a proteiny fyziologie   terapeutické užití   MeSH
• mikro RNA MeSH
• nádorové mikroprostředí fyziologie   účinky léků   MeSH
• nádory * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Východiska: Nejnovější poznatky ohledně podílu mikroRNA na nádorové angiogenezi a onkogenních účincích mikroRNA ukazují na jejich případnou roli v angiogenezi karcinomu prsu. Exozomy získané z nádoru jsou považovány za bohatý zdroj mikroRNA, které dokáží regulovat ostatní buňky v nádorovém mikroprostředí, vč. vaskulárních endoteliálních buněk. Tato studie analyzuje účinek chemoterapie tamoxifenem na expresi klíčové microRNA, miR-329, a upozorňuje na spojitost mezi touto mikroRNA a genem KDM1A, který se účastní dráhy vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF). Materiál a metody: Byly zakoupeny buňky karcinomu prsu MCF-7 a kultivovány v kompletním živném médiu. K těmto buňkám byl přidán tamoxifen a pak byly z média extrahovány jejich exozomy. Z nich byly izolovány RNA a pomocí metody polymerázové řetězové reakce (polymerase chain reaction – PCR) v reálném čase byla zkoumána exprese genů miR-329, VEGF a KDM1A v exozomech. Výsledky: Výsledky této studie ukázaly, že při léčbě tamoxifenem se v exozomech získaných z buněk karcinomu prsu MCF-7 zvýšila exprese genů miR-329. Exprese genů KDM1A a VEGF v exozomech buněk ošetřených léčivem byla downregulovaná. Závěr: Výsledky tohoto experimentu ukázaly, že po přidání tamoxifenu k buňkám karcinomu prsu dochází vlivem zvýšení miR-329 ke snížení exprese VEGF a KDM1A. Tím se snižuje angiogeneze a uplatňují se tak protinádorové účinky tohoto léku.

Background: Recent developments regarding the contribution of microRNAs to tumor angiogenesis and the oncogenic effects of microRNAs point to their potential role in breast cancer angiogenesis. Tumor-derived exosomes are considered a rich source of microRNAs that can regulate the function of other cells in the tumor microenvironment, including vascular endothelial cells. This study analyzes the effect of tamoxifen chemotherapy on the expression of a key microRNA, miR-329, and introduces a regulatory link between this microRNA and the KDM1A gene associated with the vascular endothelial growth factor (VEGF) messaging pathway. Materials and methods: MCF-7 breast cancer cells were purchased and cultured in a complete culture medium. These cells were treated with tamoxifen and then their exosomes were extracted from the culture medium. The RNAs of the exosomes were isolated and the expression of miR-329, VEGF, and KDM1A genes in the exosomes was investigated using the real-time polymerase chain reaction (PCR) method. Results: The results of this study showed that tamoxifen treatment increased the expression of miR-329 in exosomes derived from MCF-7 cancer cells. The expression of KDM1A and VEGF genes in drug-treated cell exosomes is downregulated. Conclusion: The results of this experiment demonstrated that the treatment of breast cancer cells with tamoxifen reduces the expression of VEGF and KDM1A by increasing miR-329. The treatment therefore reduces angiogenesis, and thus its anti-tumor effects are applied.

• Klíčová slova
• KDM1A,
• MeSH
• exozom účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA analýza   genetika   MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• nádorové buněčné linie patologie   MeSH
• nádory prsu * genetika   MeSH
• patologická angiogeneze * etiologie   patologie   MeSH
• tamoxifen terapeutické užití   MeSH
• vaskulární endoteliální růstový faktor A analýza   genetika   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Východiska: Nejnovější výzkumy týkající se podílu microRNA (miRNA) na nádorové angiogenezi a onkogenních účinků miRNA ukazují na jejich potenciální roli při angiogenezi karcinomu prsu. Exozomy získané z nádoru jsou považovány za bohatý zdroj miRNA, které regulují funkce ostatních buněk v nádorovém mikroprostředí, vč. endoteliálních buněk cév. Tato studie analyzuje účinek chemoterapie tamoxifenem na expresi klíčové miRNA, miR-573, která se účastní angiogeneze v exozomech nádoru a působí jako regulační spojka mezi miRNA a genem CD146, který je součástí dráhy vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (vascular endothelial growth factor – VEGF). Materiál a metody: Byly zakoupeny buňky karcinomu prsu MCF-7 a kultivovány v kompletním médiu. Tyto buňky byly ošetřeny tamoxifenem a z média byly následně exrahovány jejich exozomy. Byla izolována RNA exozomů a pomocí metody polymerázové řetězové reakce (PCR) v reálném čase byla vyhodnocena exprese genů miR-573, VEGF a CD146 v exozomech. Výsledky: Výsledky této studie ukázaly, že ošeření buněk tamoxifenem zvýšilo expresi miR-573 v exozomech získaných z nádorových buněk MCF-7. Exprese genů CD146 a VEGF v exozomech buněk ošetřených léčivem měla klesající tendenci. Závěr: Výsledky tohoto pokusu prokázaly, že ošetření nádorových buněk tamoxifenem snižuje expresi genů VEGF and CD146 zvýšením miR-573. Dochází tedy k omezení angiogeneze a tím k protinádorovému působení léčiva.

Background: Recent developments regarding the contribution of microRNAs (miRNAs) to tumor angiogenesis and the oncogenic effects of miRNAs point to their potential role in breast cancer angiogenesis. Tumor-derived exosomes are considered a rich source of miRNAs that can regulate the function of other cells in the tumor microenvironment, including vascular endothelial cells. This study analyzes the effect of tamoxifen chemotherapy on the expression of a key miRNA, miR-573, involved in the angiogenesis of the tumor exosomes and introduces a regulatory link between this miRNA and the CD146 gene associated with the vascular endothelial growth factor (VEGF) messaging pathway. Materials and methods: MCF-7 breast cancer cells were purchased and cultured in a complete culture medium. These cells were treated with tamoxifen and then their exosomes were extracted from the culture medium. The RNAs of the exosomes were isolated and the expression of miR-573, VEGF, and CD146 genes in the exosomes was investigated using the real-time polymerase chain reaction (PCR) method. Results: The results of this study showed that tamoxifen treatment increased the expression of miR-573 in exosomes derived from MCF-7 cancer cells. The expression of CD146 and VEGF genes in drug-treated cell exosomes had a downward pattern. Conclusion: The results of this experiment demonstrated that the treatment of breast cancer cells with tamoxifen reduces the expression of VEGF and CD146 by increasing miR-573. Thus, angiogenesis is reduced and, therefore, its anti-tumor effects are applied.

• Klíčová slova
• miR-573,
• MeSH
• exozom terapeutické užití   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• MFC-7 buňky patologie   MeSH
• mikro RNA analýza   genetika   účinky léků   MeSH
• nádorové buňky kultivované účinky léků   MeSH
• nádory prsu * farmakoterapie   genetika   patologie   MeSH
• patologická angiogeneze etiologie   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• tamoxifen * analýza   aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• vaskulární endoteliální růstové faktory genetika   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Karcinom prsu je v gynekologických onemocněních celosvětově považován za velkou klinickou výzvu. Exozomy jsou malé vezikuly vzniklé z multicelulárních útvarů, které jsou uvolňovány mnoha buňkami do extracelulárního prostředí a tím se podílí na intercelulární komunikaci prostřednictvím přenosu genetické informace, např. prostřednictvím kódovaných a nekódovaných RNA k cílovým buňkám. Exozomy vytvořené v tumoru jsou považovány za bohatý zdroj microRNA (miRNA), které regulují funkci jiných nádorových buněk v mikroprostředí tumoru. Nicméně přesné mechanizmy, prostřednictvím kterých exozomy odvozené od nádorových buněk ovlivňují sousední buňky, a biologická funkce exozomálních miRNA v receptorových buňkách nejsou ještě dobře objasněny. Materiál a metody: V této studii byly po overexpresi miR-205 v buňkách karcinomu prsu (třída MDA-MB-231) úspěšně izolovány exozomy odvozené od buněk a byly charakterizovány elektronovou mikroskopií a metodou dynamického rozptylu světla. Výsledky: Stanovení míry exprese miR-205 v exozomech uvolňovaných z geneticky upravených buněk potvrdily vysokou expresi této miRNA v exozomech. Bylo také zjištěno, že úprava nádorových exozomů, které nesou tuto miRNA, měla v buňkách karcinomu prsu efekt indukce apoptózy a také měla významný účinek na snížení exprese transkriptu genu Bcl-2 v závislosti na čase (p < 0,001). Závěr: Tato studie naznačuje, že přenos nádorových supresorových miRNA pomocí exozomů by mohl být vhodnou platformou pro přenos nukleových kyselin do těchto buněk a při léčbě karcinomu prsu by mohl být vysoce účinný.

Background: Breast cancer is recognized as a major clinical challenge in gynecological diseases worldwide. Exosomes are small vesicles derived from multicellular bodies that are secreted by many cells into the extracellular environment and thus participate in intercellular communication through the transfer of genetic information such as encoded and non-encoded RNAs to target cells. Tumor-derived exosomes are thought to be a rich source of microRNAs (miRNAs) that can regulate the function of other cancer cells in the tumor microenvironment. However, the exact mechanisms by which tumor cell-derived exosomes affect their neighboring cells, as well as the biological function of exosomal miRNAs in receptor cells, are not well understood. Materials and methods: In this study, after overexpression of miR-205 in breast cancer cells (MDA-MB-231 class), cell-derived exosomes were successfully isolated and characterized by electron microscopy and dynamic light scattering. Results: Determination of miR-205 expression levels in exosomes secreted from engineered cells confirmed the high expression of this miRNA in exosomes. It was also found that treatment of tumor exosomes carrying this miRNA had an apoptotic induction effect and also had a significant effect on reducing the expression of Bcl-2 gene transcript in a time-dependent manner in breast cancer cells (P < 0.001). Conclusion: Overall, this study suggests that exosomal transfer of tumor suppressor miRNAs to cancer cells could be a suitable platform for nucleic acid transfer to these cells and be highly effective in cancer treatment.

• MeSH
• apoptóza účinky léků   MeSH
• elektronová mikroskopie metody   MeSH
• exozom * genetika   izolace a purifikace   účinky léků   MeSH
• genetická terapie klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• mikro RNA genetika   izolace a purifikace   klasifikace   účinky léků   MeSH
• nádorové buňky kultivované účinky léků   MeSH
• nádory prsu * farmakoterapie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Východiska: Prognóza pacientů s karcinomem kolorekta (colorectal cancer – CRC) závisí především na rozsahu onemocnění v době diagnózy, proto je brzký záchyt jedním z hlavních předpokladů úspěšné léčby. Současný výzkum ukazuje, že exozomální dlouhé nekódující RNA (lncRNA) jsou spojeny s rozvojem nádorových onemocnění. Jelikož jsou lncRNA často tkáňově specifické, jejich kvantifikace v exozomech se nabízí jako neinvazivní metoda pro včasnou detekci CRC. V naší práci jsme se zaměřili na optimalizaci protokolu pro analýzu exozomálních lncRNA z krevního séra pacientů s CRC jako potenciálních diagnostických biomarkerů. Materiál a metody: Exozomy byly izolovány pomocí gelové chromatografie ze 150 μl séra pacientů s CRC a zdravých dárců. Jejich kvalita a kvantita byla potvrzena elektronovou mikroskopií a analýzou dynamického rozptylu světla (dynamic light scattering – DLS) a proteinové markery byly detekovány metodou Western blot. Po izolaci RNA byly ze vzorků připraveny cDNA knihovny, které byly sekvenovány pomocí NextSeq 550. Výsledky: Úspěšně jsme izolovali exozomy a ověřili jsme jejich vlastnosti několika různými metodami. Knihovny byly připraveny ze všech vzorků i přes velmi nízký objem výchozího materiálu. Sekvenační data potvrzují přítomnost protein kódující (50 %) i nekódující RNA, kterou tvoří především lncRNA (28,2 %), pseudogeny (15,2 %) a další typy RNA (6,5 %). Výsledky dále ukázaly významně změněné hladiny některých lncRNA, na základě jejichž exprese bylo možné odlišit vzorky od pacientů s CRC od vzorků zdravých kontrol. Pomocí analýzy obohacení genové sady (gene set enrichment analysis – GSEA) jsme pozorovali významně obohacené třídy genů, které souvisejí s opravami DNA nebo regulací buněčného cyklu. Závěr: Naše pilotní data naznačují, že lncRNA představují významnou část RNA přítomné v exozomech a jejich rozdílné hladiny mají schopnost odlišit CRC pacienty od zdravých kontrol. Analýza obohacených genů zároveň prokázala významné zastoupení lncRNA podílejících se na regulaci buněčného cyklu a oprav DNA, což naznačuje jejich možné zapojení do procesů kancerogeneze. Výsledky je však třeba ověřit na větším souboru pacientů.

Background: The prognosis of patients with colorectal cancer (CRC) depends mainly on the extent of the disease at the time of diagnosis; therefore, early detection is one of the main prerequisites for successful treatment. Current research shows that exosomal long non-coding RNAs (lncRNAs) are associated with cancer development. As lncRNAs are often tissue specific, their quantification in exosomes is proposed as a non-invasive method for early detection of CRC. In this study, we aimed to optimize a protocol for analyzing exosomal lncRNAs from blood serum of CRC patients as potential diagnostic biomarkers. Material and methods: Exosomes were isolated by gel chromatography from 150 μl of serum of CRC patients and healthy donors. Their quality and quantity were confirmed by electron microscopy and dynamic light scattering (DLS) analysis; protein markers were detected by Western blot. After RNA isolation, cDNA libraries were prepared and sequenced using NextSeq 550. Results: We successfully isolated exosomes and verified them by several methods. Libraries were prepared from all samples despite very low volume of starting material. The sequencing data confirmed the presence of both protein-coding (50%) and non-coding RNAs, which consisted mainly of lncRNAs (28.2%), pseudogenes (15.2%) and other RNA types (6.5%). The results also showed significantly altered levels of some lncRNAs that could distinguish samples from CRC patients and healthy controls. Using gene set enrichment analysis (GSEA), we observed significantly enriched classes of genes related to DNA repair or cell cycle regulation. Conclusion: Our preliminary data suggest that lncRNAs represent a significant fraction of the RNA present in exosomes and that their distinct levels can separate CRC patients from healthy controls. The analysis of enriched genes also showed a significant representation of lncRNAs involved in cell cycle regulation and DNA repair, suggesting their possible involvement in cancerogenesis. However, the results need to be verified in a larger cohort of patients.

• MeSH
• exozom analýza   krev   MeSH
• exprese genu MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery * MeSH
• RNA dlouhá nekódující analýza   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Alopecia areata je autoimunitně podmíněné onemocnění vlasového folikulu, které se nejčastěji projevuje jako okrouhlá lysá ložiska ve kštici. Progresivnější formy mohou vést až ke kompletní ztrátě ochlupení těla. Diagnóza je založena na klinickém obraze a opírá se o trichoskopické a histopatologické vyšetření. Dosud jsou v terapii onemocnění nejčastěji aplikovány kortikosteroidy v topické nebo injekční intralezionální formě. U rozsáhlých forem onemocnění, včetně forem nereagujících na léčbu, je vhodná lokální imunomodulační terapie difencypronem nebo dithranolem. Systémová imunosupresiva bývají spojena s nežádoucími účinky. Po ukončení jejich léčbou dochází často k recidivě onemocnění. Z nových terapeutických možností se jako nejslibnější jeví cílená léčba s využitím inhibitorů Janusových kináz. Mezi další experimentální metody léčby patří fekální mikrobiální transplantace nebo biologická léčba exosomy.

Alopecia areata is an autoimmune disorder of the hair follicle typically presenting as circular, patchy hair loss on the head, but the disease can affect all body hair and lead to complete hair loss. Diagnosis is based on clinical features and is made by trichoscopy and histopathological examination. The most common treatment is local or intralesional application of corticosteroids. Topical immunomodulators such as diphencyprone or dithranol are suitable for more progressive forms. Systemic immunosupresive drugs have some adverse effects and after finishing treatment there is a risk of relapse. Of the new therapeutic options in the near future, the most promising targeted treatment appears to be JAK inhibitors. Other, still experimental methods are fecal microbial transplantation or biological treatment by exosomes.

• MeSH
• alopecia areata * patofyziologie   terapie   MeSH
• exozom terapeutické užití   MeSH
• fekální transplantace metody   MeSH
• Janus kinasy antagonisté a inhibitory   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Multiple myeloma (MM) is a hematological malignancy caused by the clonal expansion of plasma cells. The incidence of MM worldwide is increasing with greater than 140 000 people being diagnosed with MM per year. Whereas 5-year survival after a diagnosis of MM has improved from 28% in 1975 to 56% in 2012, the disease remains essentially incurable. In this review, we summarize our current understanding of MM including its epidemiology, genetics and biology. We will also provide an overview of MM management that has led to improvements in survival, including recent changes to diagnosis and therapies. Areas of unmet need include the management of patients with high-risk MM, those with reduced performance status and those refractory to standard therapies. Ongoing research into the biology and early detection of MM as well as the development of novel therapies, such as immunotherapies, has the potential to influence MM practice in the future.

• MeSH
• cyklin D1 genetika   MeSH
• exozom genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• histondemethylasy genetika   MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   epidemiologie   genetika   terapie   MeSH
• mutace MeSH
• nádorové biomarkery genetika   MeSH
• plazmatické buňky imunologie   patologie   MeSH
• represorové proteiny genetika   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• transkripční elongační faktory genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

The RNA exosome processes a wide variety of RNA and mediates RNA maturation, quality control and decay. In marked contrast to its high processivity in vivo, the purified exosome exhibits only weak activity on RNA substrates in vitro. Its activity is regulated by several auxiliary proteins, and protein complexes. In budding yeast, the activity of exosome is enhanced by the polyadenylation complex referred to as TRAMP. TRAMP oligoadenylates precursors and aberrant forms of RNAs to promote their trimming or complete degradation by exosomes. This chapter provides protocols for the purification of TRAMP and exosome complexes from yeast and the in vitro evaluation of exosome activation by the TRAMP complex. The protocols can be used for different purposes, such as the assessment of the role of individual subunits, protein domains or particular mutations in TRAMP-exosome RNA processing in vitro.

• MeSH
• buněčné jádro metabolismus   MeSH
• exozom metabolismus   MeSH
• exozómy metabolismus   MeSH
• polyadenylace fyziologie   MeSH
• RNA metabolismus   MeSH
• Saccharomyces cerevisiae - proteiny metabolismus   MeSH
• Saccharomyces cerevisiae metabolismus   MeSH
• serinové endopeptidasy metabolismus   MeSH
• stabilita RNA fyziologie   MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

:Worldwide, breast cancer (BC) is the most common malignancy in women, in regard to incidence and mortality. In recent years, the negative role of obesity during BC development and progression has been made abundantly clear in several studies. However, the distribution of body fat may be more important to analyze than the overall body weight. In our review of literature, we reported some key findings regarding the role of obesity in BC development, but focused more on central adiposity. Firstly, the adipose microenvironment in obese people bears many similarities with the tumor microenvironment, in respect to associated cellular composition, chronic low-grade inflammation, and high ratio of reactive oxygen species to antioxidants. Secondly, the adipose tissue functions as an endocrine organ, which in obese people produces a high level of tumor-promoting hormones, such as leptin and estrogen, and a low level of the tumor suppressor hormone, adiponectin. As follows, in BC this leads to the activation of oncogenic signaling pathways: NFκB, JAK, STAT3, AKT. Moreover, overall obesity, but especially central obesity, promotes a systemic and local low grade chronic inflammation that further stimulates the increase of tumor-promoting oxidative stress. Lastly, there is a constant exchange of information between BC cells and adipocytes, mediated especially by extracellular vesicles, and which changes the transcription profile of both cell types to an oncogenic one with the help of regulatory non-coding RNAs.

• MeSH
• abdominální obezita komplikace   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• adiponektin škodlivé účinky   metabolismus   MeSH
• estrogeny škodlivé účinky   metabolismus   MeSH
• exozom metabolismus   MeSH
• leptin imunologie   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• menopauza metabolismus   MeSH
• mikro RNA metabolismus   MeSH
• nádorová transformace buněk metabolismus   MeSH
• nádorové mikroprostředí imunologie   MeSH
• nádory prsu etiologie   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• signální transdukce genetika   MeSH
• tuková tkáň imunologie   metabolismus   MeSH
• zánět patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• exozom * terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie MeSH
• lidé MeSH
• nádory * farmakoterapie   MeSH
• nanomedicína metody   MeSH
• objevování léků MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH
• souhrny MeSH