* Zobrazit nápovědu

Members of the Czech Parliament submitted the Amendment to the Civil Code and the Criminal Code that considers surrogacy as a specific form of human trafficking addressing the prohibited commercialization of the human body. The amendment aims to protect women, whose social status is often exploited, and children, who are reduced to commodities. The proposed changes seek to prevent the abuse of international surrogacy and reproductive tourism and, as a result, prohibit surrogacy even in an altruistic form between close relatives. Current Czech legislation tolerates surrogacy. Many social and ethical questions associated with this phenomenon deserve a society-wide discussion. Foreign legislation oscillates from clearly regulated conditions for surrogacy, through regulations that tolerate surrogacy without further regulation, to the prohibition of this specific phenomenon. This paper discusses the legislative regulation of surrogate motherhood in the Czech Republic (CR), as it compares with foreign regulation, and focuses on parameters used to compare different legal systems. Detailed national legislation, but especially uniform international rules can contribute to the protection from potential abuse caused by surrogacy. While altruistic surrogacy can be morally acceptable, commercial surrogacy, especially in an international context, can lead to the aforementioned abuses.

MeSH
asistovaná reprodukce zákonodárství a právo MeSH
lidé MeSH
náhradní matky * zákonodárství a právo MeSH
těhotenství MeSH
zákonodárství lékařské MeSH
zdravotní turistika MeSH
Check Tag
lidé MeSH
těhotenství MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
systematický přehled MeSH
Geografické názvy
Česká republika MeSH

Článek

Problematika nezahajování resuscitace z pohledu českého práva nejen ve spojitosti s paliativní péčí
[Topic of not initiating resuscitation from the perspective of Czech law not only in the context of palliative care]

Časopis lékařů českých. 2024 ; 163 (4) : 137-142.

ISSN 0008-7335
Medvik
Zdroj

V době vyspělé moderní medicíny je prodlužování života pacientů stále jednodušší. Věda se dostává dokonce tak daleko, že někteří autoři začínají vnímat potřebu hájit právo pacienta zemřít. Sami autoři doporučených postupů pro resuscitaci uvádí, že prodlužování nevyhnutelného procesu umírání by mělo být považováno za újmu (dystanázie). Problematika nezahajování neodkladné resuscitace je součástí nejen klinické praxe, ale již i studia lékařů a jiných zdravotnických pracovníků. Jednotlivá kritéria, indikace a kontraindikace k tomuto úkonu jsou v rámci studia i praxe opakovaně rozebírány, málokdy však tento rozbor zachází do výraznějších podrobností. Výuka se omezuje pouze na jejich výčet, případně popis některých jasněji pochopitelných, jimiž jsou například jisté známky smrti a jejich přítomnost. Terminální stadium nevyléčitelného chronického onemocnění bývá jako kontraindikace k neodkladné resuscitaci okrajově zmíněna, možná právě i pro svůj etický a právní přesah. Příspěvek zahrnuje rozbor zdrojů úpravy této problematiky, především se zaměřením na právní a odborné prameny a jejich vztah. Dále popisuje samotný proces rozhodování o zahájení paliativní péče, rozhodování o péči v závěru života pacienta, včetně problematiky nezahájení neodkladné resuscitace.

In the age of advanced modern medicine, prolonging the lives of patients is becoming easier and easier. Science is even going so far that some authors are beginning to see the need to advocate for the patient's right to die. The authors of the recommended resuscitation procedures themselves state that prolonging the inevitable dying process should be considered a harm (dysthanasia). The issue of not initiating urgent resuscitation is part of not only clinical practice, but also the study of physicians and other health professionals. The various criteria, indications, and contraindications for this action are repeatedly discussed in the course of study and practice, but rarely does this discussion go into significant detail. The teaching is limited to their enumeration or description of some of the more clearly understood ones, which are, for example, certain signs of death and their presence. The terminal stage of an incurable chronic disease is only marginally mentioned as a contraindication to urgent resuscitation, perhaps due to its ethical and legal overlap. The article includes an analysis of the sources of regulation of this issue, focusing mainly on legal and professional sources and their relationship. It also describes the actual process of decision making about the initiation of palliative care, decision making about end-of-life care, including the issue of not initiating urgent resuscitation.

MeSH
lidé MeSH
pacientova přání ohledně budoucí terapie * MeSH
paliativní péče zákonodárství a právo MeSH
resuscitační směrnice * zákonodárství a právo MeSH
zákonodárství lékařské MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

E-kniha

Etika a právo v péči o rodiny po ztrátě dítěte: perinatální ztráta a perinatální paliativní péče

Milfait, René, 1966-
Autor Autorita
Steinlauf, Barbora, 1991-
Autor Autorita

Praha : Grada, 2024

1. elektronické vydání 1 online zdroj (240 stran)

Jedná se o první publikaci, která komplexně zpracovává etická a právní témata spojená s perinatální paliativní péčí a perinatální ztrátou. Nabízí multidisciplinární reflexi mnohačetné případové studie a dalších příběhů, které poskytly rodiny po perinatální ztrátě, nebo organizace, které o rodiče a rodiny po perinatální ztrátě pečují.