BACKGROUND: Covert brain infarcts are associated with important neurological morbidity. Their incidence in patients with embolic stroke of undetermined source (ESUS) is unknown. AIMS: To assess the incidence of covert brain infarcts and cerebral microbleeds using MRI in a prospective substudy of the NAVIGATE ESUS randomized trial and to evaluate the effects of antithrombotic therapies. METHODS: At 87 sites in 15 countries, substudy participants were randomly assigned to receive rivaroxaban 15 mg daily or aspirin 100 mg daily and underwent brain MRI near randomization and after study termination. The primary outcome was incident brain infarct (clinical ischemic stroke or covert brain infarct). Brain infarcts and microbleeds were ascertained centrally by readers unaware of treatment. Treatment effects were estimated using logistic regression. RESULTS: Among the 718 substudy participants with interpretable, paired MRIs, the mean age was 67 years and 61% were men with a median of 52 days between the qualifying ischemic stroke and randomization and a median of seven days between randomization and baseline MRI. During the median (IQR) 11 (12) month interval between scans, clinical ischemic strokes occurred in 27 (4%) participants, while 60 (9%) of the remaining participants had an incident covert brain infarct detected by MRI. Assignment to rivaroxaban was not associated with reduction in the incidence of brain infarct (OR 0.77, 95% CI 0.49, 1.2) or of covert brain infarct among those without clinical stroke (OR 0.85, 95% CI 0.50, 1.4). New microbleeds were observed in 7% and did not differ among those assigned rivaroxaban vs. aspirin (HR 0.95, 95% CI 0.52-1.7). CONCLUSIONS: Incident covert brain infarcts occurred in twice as many ESUS patients as a clinical ischemic stroke. Treatment with rivaroxaban compared with aspirin did not significantly reduce the incidence of covert brain infarcts or increase the incidence of microbleeds, but the confidence intervals for treatment effects were wide.Registration: https://www.clinicaltrials.gov. Unique identifier: NCT02313909.

• MeSH
• Aspirin terapeutické užití   MeSH
• cerebrální krvácení farmakoterapie   MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• embolická cévní mozková příhoda * MeSH
• inhibitory faktoru Xa terapeutické užití   MeSH
• intrakraniální embolie * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozkový infarkt diagnostické zobrazování   farmakoterapie   etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rivaroxaban terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

We investigated whether cerebrovascular disease contributes to neurodegeneration and clinical phenotype in dementia with Lewy bodies (DLB). Regional cortical thickness and subcortical gray matter volumes were estimated from structural magnetic resonance imaging (MRI) in 165 DLB patients. Cortical and subcortical infarcts were recorded and white matter hyperintensities (WMHs) were assessed. Subcortical only infarcts were more frequent (13.3%) than cortical only infarcts (3.1%) or both subcortical and cortical infarcts (2.4%). Infarcts, irrespective of type, were associated with WMHs. A higher WMH volume was associated with thinner orbitofrontal, retrosplenial, and posterior cingulate cortices, smaller thalamus and pallidum, and larger caudate volume. A higher WMH volume was associated with the presence of visual hallucinations and lower global cognitive performance, and tended to be associated with the absence of probable rapid eye movement sleep behavior disorder. Presence of infarcts was associated with the absence of parkinsonism. We conclude that cerebrovascular disease is associated with gray matter neurodegeneration in patients with probable DLB, which may have implications for the multifactorial treatment of probable DLB.

• MeSH
• bílá hmota diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• cerebrovaskulární poruchy komplikace   MeSH
• degenerace nervu etiologie   MeSH
• demence s Lewyho tělísky diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   psychologie   MeSH
• halucinace MeSH
• kognice MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozková kůra krevní zásobení   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• mozkový infarkt diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• porucha chování v REM spánku etiologie   MeSH
• šedá hmota diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Manual segmentation of infarct volume on follow-up MRI diffusion-weighted imaging (MRI-DWI) is considered the gold standard but is prone to rater variability. We assess the variability of manual segmentations of MRI-DWI infarct volume. METHODS: Consecutive patients (May 2018 to May 2019) with the anterior circulation stroke and endovascularly treated were enrolled. All patients underwent 24- to 32-hour follow-up MRI. Three users manually segmented DWI infarct volumes slice by slice twice. The reference standard of DWI infarct volume was generated by the STAPLE algorithm. Intra- and interrater reliability was evaluated using the intraclass correlation coefficient (ICC) by comparing manual segmentations with the reference standard. Spatial measurements were evaluated using metrics of the Dice similarity coefficient (DSC). Volumetric measurements were compared using the lesion volume. RESULTS: The dataset consisted of 44 patients, mean (SD) age was 70.1 years (±10.3), 43% were women, and median baseline NIHSS score was 16. Among three users, the mean DSC for MRI-DWI infarct volume segmentations ranged from 80.6% ± 11.7% to 88.6% ± 7.5%, and the mean absolute volume difference was 2.8 ± 6.8 to 13.0 ± 14.0 ml. Interrater ICC among the users for DSC and infarct volume was .86 (95% confidence interval [95% CI]: .78-.91) and .997 (95% CI: .995-.998). Intrarater ICC for the three users was .83 (95% CI: .69-.93), .84 (95% CI: .72-.91), and .80 (95% CI: .64-.89) for DSC, and .99 (95% CI: .987-.996), .991 (95% CI: .983-.995), and .996 (95% CI: .993-.998) for infarct volume. CONCLUSIONS: Manual segmentation of infarct volume on follow-up MRI-DWI shows excellent agreement and good spatial overlap with the reference standard, suggesting its usefulness for measuring infarct volume on 24- to 32-hour MRI-DWI.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• difuzní magnetická rezonance metody   MeSH
• endovaskulární výkony metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozkový infarkt diagnostické zobrazování   patologie   terapie   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Včasná rekanalizace uzavřené mozkové tepny je hlavním cílem reperfuzní léčby mozkového infarktu, protože zásadně zlepšuje výsledný klinický stav pacienta. V minulosti byla standardem farmakologické reperfuzní léčby intravenózní trombolýza alteplázou v časovém okně do 4,5 hodiny od rozvoje příznaků. Recentní studie ale poskytly důkazy pro účinnou reperfuzní léčbu i v prodlouženém časovém okně a u mozkového infarktu s neznámou dobou vzniku, pokud je indikace založena na multimodálním neurozobrazování. Jedná se o studii WAKE-UP, která prokázala účinnost a bezpečnost intravenózní trombolýzy s alteplázou u pacientů s neznámou dobou vzniku mozkového infarktu založené na přítomnosti DWI-FLAIR (Diffusion Weighted Imaging-Fluid Attenuated Inversion Recovery) mismatche na MRI. Další studie EXTEND prokázala přínos intravenózní alteplázy v prodlouženém nebo neznámém časovém okně u pacientů s pozitivním CT-perfuzním nebo PWI-DWI (Perfusion Weighted Imaging-Diffusion Weighted Imaging) mismatchem. Tento přehledový článek shrnuje důkazy z klinických studií a algoritmus pro výběr zobrazovacích metod pro vedení farmakologické reperfuzní léčby mozkového infarktu.

The early recanalization of an occluded artery is the primary aim of reperfusion treatment in acute ischemic stroke and is an important predictor of clinical outcome. In the past, the standard treatment of ischemic stroke was intravenous thrombolysis with alteplase within the time window of 4,5 hours from symptom onset. Recent clinical trials have provided evidence for perfusion multimodal imaging-based effective reperfusion therapy within an extended time window and stroke with unknown onset. WAKE-UP trial confirmed the efficacy and safety of intravenous thrombolysis with alteplase in patients with unknown onset stroke based on DWI-FLAIR (diffusion weighted imaging - fluid attenuated inversion recovery) mismatch. EXTEND trial demonstrated the benefit of intravenous alteplase in an extended or unknown time-window in patients with positive CTP or PWI-DWI (perfusion weighted imaging - diffusion weighted imaging) mismatch. This review summarizes the evidence from recent clinical trials and algorithm for selection of imaging methods to guide reperfusion therapy in acute ischemic stroke.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• cévní mozková příhoda diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• intravenózní podání metody   MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza metody   MeSH
• mozkový infarkt diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování   MeSH
• trombolytická terapie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Tichý mozgový infarkt (silent cerebral infarction; SCI) sa považuje za rizikový faktor postupného rozvoja kognitívnej dysfunkcie, psychiatrických ochorení, vzniku CMP a skoršej mortality. Presná incidencia a prevalencia SCI nie je známa a líši sa na základe výsledkov publikovaných klinických štúdií. Cieľom našej práce bolo zistiť výskyt incidentálnych akútnych a subakútnych SCI na MR mozgu a ich objem u pacientov pred plánovanou koronárnou intervenciou, ako aj posúdiť rizikové faktory vzniku SCI. Materiál a metodika: Do štúdie boli zaradení pacienti pred elektívnou koronárnou angiografiou, angioplastikou alebo stentingom. Pred intervenciou absolvovali MR mozgu, na ktorom sa hodnotila prítomnosť akútneho a subakútneho SCI, jeho objem a vzťah jednotlivých rizikových faktorov k výskytu SCI. Zároveň sa hodnotil kognitívny deficit vo vzťahu k SCI. Výsledky: Do štúdie bolo od novembra 2015 do júla 2017 zaradených 144 pacientov (103 mužov a 41 žien). Zo 144 pacientov malo prítomný minimálne jeden akútny/subakútny SCI na MR pred koronárnou intervenciou 9 (6,3 %) pacientov. Jediným štatisticky významným rizikovým faktorom prítomnosti SCI bol vyšší výskyt prekonanej CMP/tranzitórneho ischemického ataku (TIA) v minulosti (p = 0,05). U jednej pacientky bola diagnostikovaná ipsilaterálna stenóza arteria carotis interna > 50 %. Objem mozgových ischemických ložísk bol väčší u pacientov s prekonanou CMP/TIA v anamnéze (p = 0,008). Vyšetrenie kognitívnych testov nepotvrdilo štatisticky významné rozdiely medzi pacientami s SCI a pacientami bez SCI (p > 0,05). Záver: U pacientov indikovaných k elektívnej koronárnej intervencii sa vyskytoval akútny/subakútny SCI v 6,3 %. Ako rizikový faktor prítomnosti a zároveň väčšieho objemu ischemických ložísk sa preukázala anamnéza prekonanej CMP/TIA. Štúdia nepotvrdila štatisticky významný kognitívny deficit u pacientov s SCI oproti pacientom bez SCI.

Introduction: The presence of silent cerebral infarction (SCI) might cause cognitive dysfunction, psychiatric disorders, stroke and earlier mortality. Exact incidence and prevalence of SCI is still not known, the results of previously published clinical trials vary. The aims of our study were to detect acute and subacute SCI using MRI in patients before elective coronary intervention, measure the volume of SCI and investigate the risk factors associated with SCI. Materials and methods: Patients indicated for elective coronary angiography, angioplasty or stenting were enrolled in this study. Brain MRI was performed before cardiac intervention. The presence of acute and subacute SCI was evaluated, SCI volume was measured and risk factors associated with SCI were investigated. Cognitive functions were tested and correlated with SCI. Results: Between November 2015 and July 2017, 144 patients were enrolled in the study (103 men, 41 women). At least one acute/subacute SCI was detected on MRI in 9 out of 144 (6.3%) patients before cardiac intervention. History of stroke or transient ischemic attack (TIA) was associated with a higher risk of SCI (p = 0.05). Ipsilateral internal carotid artery stenosis > 50% was diagnosed in one patient. Patients with a history of stroke/TIA had a larger volume of SCI (p = 0.008). We did not find stastistically significant differences in cognitive function tests between patients with SCI and without SCI (p > 0.05). Conclusion: Acute/subacute SCI was detected in 6.3% of patients indicated for elective coronary intervention. History of stroke or TIA was a predictor of the presence of SCI and also its volume. No correlation was found between SCI and cognitive dysfunction.

• MeSH
• cévní mozková příhoda MeSH
• kognitivní dysfunkce MeSH
• koronární angiografie MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozkový infarkt * diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Je popísaných viacero komplikácií hlbokej mozgovej stimulácie. Súvisia so zavedením elektród do cieľovej štruktúry, stimuláciou alebo poruchou implantovaného materiálu. Medzi menej často popísané komplikácie patria cievne nehemoragické komplikácie, akými sú vznik vazospazmu a ischemického infarktu v okolí elektródy. Cieľ: Analýza skupiny pacientov s klinicky významnými nehemoragickými cerebrovaskulárnymi komplikáciami počas operácie, resp. v časovej súvislosti so zavedením elektród hlbokej mozgovej stimulácie. Materiál a metódy: Retrospektívna analýza 58 po sebe nasledujúcich operácií hlbokej mozgovej stimulácie subthalamického jadra a globus pal­lidus internus v rokoch 2009–2016 s identifikáciou skupiny pacientov s nehemoragickou cievnou komplikáciou. Analyzované boli rizikové faktory vzniku týchto komplikácií. Výsledky: Pozorovali sme prípad pa­cienta so vznikom ischémie subkortikálne v okolí elektród hlbokej mozgovej stimulácie a ďalších štyroch pacientov s akútnym rozvojom neurologických príznakov, akými sú centrálna lézia n. facialis, hemiparéza, prechodná somnolencia a pooperačná psychomotorická pasivita. Spolu bol výskyt nehemoragických cievnych komplikácií pozorovaný v sledovanom súbore u 8,6 % pacientov. Záver: Nehemoragické cievne komplikácie okrem ich prejavu v podobe ischemického infarktu s korelátom na pooperačných zobrazovacích vyšetreniach sú pravdepodobne častejšie v podobe transientných príhod peroperačne bez korelátu na pooperačných zobrazovacích vyšetreniach. Predpokladaným mechanizmom vzniku je navodenie vazospazmu.

Background: There are different complications described in deep brain stimulation. They are associated with electrode implantation, stimulation and hardware failure. Vasospasm and ischemic infarction around electrode are less often described complications. Objective: Analysis of group of patients with clinically significant vascular non-hemorrhagic complications intraoperatively or in the temporal context with deep brain stimulation electrode implantation. Methods: Retrospective analysis of 58 consecutive deep brain stimulation operations of subthalamic nucleus and globus pallidus internus from 2009 to 2016 with identification of the group of patients with vascular non- hemorrhagic complication. Risk factors for the development of these complications were analyzed. Results: We observed the case of patient with developement of subcortical ischaemia around electrode of deep brain stimulation and another four patients with acute onset of neurological symptoms such as central lesion of facial nerve, hemiparesis, transient somnolence and postoperative psychomotor passivity. Occurence of vascular non-hemorrhagic complications in the patient population was 8.6%. Conclusion: Vascular non-hemorrhagic complications in addition to their presentation in the form of ischemic infarction with correlate on postopreative imaging occur probably more frequently as perioperative transient accidents without correlate on postoperative imaging. Assumed mechanism of their developement is vasospasm.

• MeSH
• hluboká mozková stimulace * škodlivé účinky   využití   MeSH
• intrakraniální vazospazmus etiologie   MeSH
• ischemie mozku * diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozkový infarkt * diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• peroperační komplikace etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Here, we examined whether intraoperative sonolysis can alter the risk of new ischemic lesions in the insonated brain artery territory during coronary artery bypass grafting (CABG) or valve surgery.Silent brain ischemic lesions could be detected in as many as two-thirds of patients after CABG or valve surgery.Patients indicated for CABG or valve surgery were allocated randomly to sonolysis (60 patients, 37 males; mean age, 65.3 years) of the right middle cerebral artery (MCA) during cardiac surgery and control group (60 patients, 37 males; mean age, 65.3 years). Neurologic examination, cognitive function tests, and brain magnetic resonance imaging (MRI) were conducted before intervention as well as 24 to 72 hours and 30 days after surgery.New ischemic lesions on control diffusion-weighted MRI in the insonated MCA territory ≥0.5 mL were significantly less frequent in the sonolysis group than in the control group (13.3% vs 26.7%, P = 0.109). The sonolysis group exhibited significantly reduced median volume of new brain ischemic lesions (P = 0.026). Stenosis of the internal carotid artery ≥50% and smoking were independent predictors of new brain ischemic lesions ≥0.5 mL (odds ratio = 5.685 [1.272-25.409], P = 0.023 and 4.698 [1.092-20.208], P = 0.038, respectively). Stroke or transient ischemic attack occurred only in 2 control patients (P = 0.496). No significant differences were found in scores for postintervention cognitive tests (P > 0.05).This study provides class-II evidence that sonolysis during CABG or valve surgery reduces the risk of larger, new ischemic lesions in the brain.www.clinicaltrials.gov (NCT01591018).

• MeSH
• arteria cerebri media diagnostické zobrazování   MeSH
• difuzní magnetická rezonance MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• koronární bypass škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozkový infarkt diagnostické zobrazování   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• neurozobrazování MeSH
• peroperační komplikace diagnostické zobrazování   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• ultrasonografie dopplerovská MeSH
• ultrazvuková terapie * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH