• MeSH
• antivirové látky klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 * diagnostické zobrazování   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• vakcinace metody   MeSH
• vakcíny proti COVID-19 aplikace a dávkování   klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Přehledový článek se věnuje nejnovějším strategiím a postupům v léčbě covidu-19 tři roky po jeho prvním výskytu. Důraz je kladen na využití těchto poznatků v medicínské praxi. V roce 2023 je cílená terapie infekce SARS-CoV-2 již založena na výsledcích robustních randomizovaných kontrolovaných studií. V rámci ambulantní péče je na prvním místě vždy nutné vyhodnotit, zda je možná u konkrétního pacienta léčba v domácím prostředí, či by měl být pacient odeslán k hospitalizaci. Pro ambulantně léčené pacienty s lehkým až středně těžkým průběhem covidu-19 dnes máme k dispozici perorální antivirotika nirmatrelvir/ritonavir a molnupiravir. Za hospitalizace zpravidla podáváme remdesivir v intravenózní podobě. U nejzávažnějších případů covidu-19 s hypoxemickým respiračním selháním je na místě podání kortikoidů. U všech pacientů nesmíme zapomínat na riziko tromboembolických komplikací. Klíčovým momentem v boji proti covidu-19 bylo zavedení aktivní imunizace, očkování stále vykazuje velmi dobrou ochranu proti závažnému průběhu covidu-19 a úmrtí.

The overview article mostly deals with the most recent strategies and procedures in covid-19 treatment three years after its first occurrence. Emphasis is put on using this knowledge in medical practice. In the year 2023 the targeted therapy for SARS-CoV-2 infection is based on the results of robust randomized controlled studies. In out-patient setting, the most important is to evaluate whether home treatment is an option for the specific patient or if the patient should be sent for hospitalization. For patients treated in out-patient care with mild or moderate infection of covid-19, today we have perioral antiviral drugs nirmatrelvir/ritonavir and a molnupiravir. During hospitalization we usually administer remdesivir in intravenous form. The most severe cases of covid-19 with hypoxemic respiratory failure benefit from administration of corticosteroids. We must not forget the risk of thromboembolic complications at all patients. Key moment in fight against covid-19 was introduction of active immunization, since vaccination still shows very good protection against severe covid-19 infection and death.

• Klíčová slova
• remdesivir, molnupiravir,
• MeSH
• adenosinmonofosfát analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antivirové látky MeSH
• COVID-19 komplikace   patologie   MeSH
• farmakoterapie COVID-19 * MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• hydroxylaminy aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• tromboembolie prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Porucha autistického spektra (PAS) a schizofrénia majú genetický základ, ale významnú úlohu v etiopatogenéze zohrávajú aj faktory prostredia. Jedným z nich môže byť infekčné ochorenie, ktoré matka prekoná počas tehotenstva. Vyplýva to predovšetkým z epidemiologických štúdií, podľa ktorých prenatálna infekcia za určitých okolností zvyšuje riziko vzniku PAS a schizofrénie u potomkov. Animálne experimenty naznačujú, že kľúčovú úlohu tu zohráva najmä imunitná odpoveď matky na infekciu, predovšetkým v podobe cytokínovej búrky. Výsledný efekt prenatálnej infekcie však závisí od viacerých rizikových a protektívnych faktorov na strane matky i plodu, ako aj od charakteristík pôsobiacej infekcie. V prípade COVID-19 zatiaľ pre krátkosť času takéto štúdie absentujú, no vzhľadom na jeho infekčný charakter a najmä vysoký výskyt nie je neopodstatnené uvažovať o možnom riziku. Cieľom našej práce bolo zosumarizovať výsledky epidemiologických a animálnych štúdií súvisiacich s inými infekciami a na ich základe uvažovať, či COVID-19 počas tehotenstva môže predstavovať riziko pre vznik PAS alebo schizofrénie u potomkov.

Autism spectrum disorder (ASD) and schizophrenia have a genetic basis, but environmental factors also play a significant role in their etiopathogenesis. One of them may be an infectious disease in the mother during pregnancy. This is indicated mainly by the epidemiological studies, in which a prenatal infection has been shown to increase under certain circumstances the risk of ASD and schizophrenia in the offspring. Animal experiments indicate that the immune response of the mother plays a key role here, especially in the form of a cytokine storm. However, the resulting effect of the prenatal infection depends on several risk and protective factors on the side of the mother and the fetus, as well as on the characteristics of the infections. In case of COVID-19, due to the shortness of time, such studies are absent, however, due to its infectious nature, and predominantly its high prevalence rates, it is reasonable to consider this disease as a potential risk. The objective of our paper was to summarize results of epidemiological and animal studies in respect to other infections and, based on that, to analyse whether COVID-19 during pregnancy represents a risk for the development of ASD or schizophrenia in the offspring.

• MeSH
• COVID-19 patologie   MeSH
• cytokiny analýza   fyziologie   MeSH
• infekční komplikace v těhotenství * imunologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• modely u zvířat MeSH
• myši MeSH
• poruchy autistického spektra * etiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• schizofrenie etiologie   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice imunologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• COVID-19 * dietoterapie   patofyziologie   patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• farmakoterapie COVID-19 metody   MeSH
• lidé MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 epidemiologie   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• vakcinace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

• Klíčová slova
• Omikron,
• MeSH
• antivirové látky terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 * patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• testování na COVID-19 MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Spontánní pneumotorax, pneumomediastinum a podkožní emfyzém jsou závažnou komplikací onemocnění covid-19, které je způsobeno virem SARS-CoV2. Vyskytuje se přibližně u 1 % hospitalizovaných pacientů. Patofyziologicky se může podílet i mechanismus poškození plic navozeného dechovým úsilím pacienta (P-SILI – patient self-inflicted lung injury). Hypoxií navozená zvýšená dechová práce pacienta při pneumonii vede k výraznému zatížení jednotlivých částí plic a následně k progresi postižení plicní tkáně. Vznik těchto komplikací navazuje na destrukci stěny alveolů, vznik buly (pneumatokély) a její následné ruptury, která vede k úniku vzduchu do pleurální dutiny (pneumotorax). V případě pneumomediastina pak dochází k šíření vzduchu v peribronchiálním vazivu podél dýchacích cest až do mediastina a podkoží (Macklinův efekt). Zatímco pneumomediastinum a podkožní emfyzém se ve většině případů spontánně upraví, léčba pneumotoraxu závisí především na jeho rozsahu. Drobný pneumotorax lze řešit konzervativně. Rozsáhlý pneumotorax je ve většině případů indikován k akutní hrudní drenáži a je spojen s horší prognózou a vyšším rizikem úmrtí pacienta. V práci referujeme o 9 případech s pneumonií covid-19, u kterých jsme pozorovali tyto komplikace. Celkem 7 pacientů mělo spontánní pneumotorax, z nichž 4 zemřeli. Z tohoto počtu se u 3 pacientů rozvinulo spontánní pneumomediastinum a podkožní emfyzém, u 1 pacientky byl současně diagnostikován pneumotorax. Tato pacientka nepřežila. Zbývající pacienti s pneumomediastinem přežili. V našem souboru se riziko zvyšovalo s kumulací rizikových faktorů, především při středně těžkém až těžkém průběhu onemocnění, při léčbě vysokoprůtokovou oxygenoterapií nebo neinvazivní ventilací. Na tyto komplikace je třeba myslet v souvislosti se středně těžkým a těžkým průběhem covidové pneumonie, zejména v postakutní fázi onemocnění, pokud si pacient začne stěžovat na bolesti na hrudi, zad a zhoršení dušnosti a/nebo dojde k objevení nebo zhoršení respirační insuficience.

x

• MeSH
• chronická lymfatická leukemie komplikace   MeSH
• COVID-19 komplikace   mortalita   patofyziologie   patologie   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• hrudník diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mediastinální emfyzém * etiologie   patofyziologie   MeSH
• pneumonie etiologie   farmakoterapie   komplikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• pneumotorax * etiologie   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• COVID-19 epidemiologie   patologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• vakcinace MeSH
• vakcíny proti COVID-19 * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• postkovidový syndrom,
• MeSH
• COVID-19 * komplikace   patologie   MeSH
• fibrilace síní * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• migréna MeSH
• propafenon terapeutické užití   MeSH
• vakcíny proti COVID-19 škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Coronavirus disease (COVID-19) associated endotheliopathy and microvascular dysfunction are of concern. OBJECTIVE: The objective of the present single-center observational pilot study was to compare endothelial glycocalyx (EG) damage and endotheliopathy in patients with severe COVID-19 (COVID-19 group) with patients with bacterial pneumonia with septic shock (non-COVID group). METHODS: Biomarkers of EG damage (syndecan-1), endothelial cells (EC) damage (thrombomodulin), and activation (P-selectin) were measured in blood on three consecutive days from admission to the intensive care unit (ICU). The sublingual microcirculation was studied by Side-stream Dark Field (SDF) imaging with automatic assessment. RESULTS: We enrolled 13 patients in the non-COVID group (mean age 70 years, 6 women), and 15 in the COVID-19 group (64 years old, 3 women). The plasma concentrations of syndecan-1 were significantly higher in the COVID-19 group during all three days. Differences regarding other biomarkers were not statistically significant. The assessment of the sublingual microcirculation showed improvement on Day 2 in the COVID-19 group. Plasma levels of C-reactive protein (CRP) were significantly higher on the first two days in the COVID-19 group. Plasma syndecan-1 and CRP were higher in patients suffering from severe COVID-19 pneumonia compared to bacterial pneumonia patients. CONCLUSIONS: These findings support the role of EG injury in the microvascular dysfunction in COVID-19 patients who require ICU.

• MeSH
• biologické markery MeSH
• COVID-19 * patologie   MeSH
• endoteliální buňky * patologie   MeSH
• glykokalyx * metabolismus   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• syndekan-1 metabolismus   MeSH
• umělé dýchání MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Obranný mechanizmus dýchacích ciest je zabezpečovaný aktiváciou vagových aferentných nervových zakončení. Tieto nervy sú aktivované mechanickými stimulmi prostredníctvom mechanosenzitívnych Aβ vlákien, ktoré sa delia na pomaly sa adaptujúce (SARs) a rýchlo sa adaptujúce receptory pľúcneho rozpätia (RARs). K mechanosenzitívnym vláknam sú priradené aj nodózne A-delta vlákna, ktoré sprostredkovávajú kašľový reflex. Chemická aktivácia je zabezpečená interakciou chemických látok so špecifickými receptormi. C-vlákna sú vysoko citlivé na priamu chemickú stimuláciu dosiahnutú aktiváciou ligandom riadených iónových kanálov. Vzhľadom na veľký vplyv a mechanizmy vagových aferentných nervov je pravdepodobné, že neprimeraná aktivácia týchto nervových zakončení môže spôsobiť príznaky respiračných ochorení, napr. kašeľ, dyspnoe alebo hyperreaktivitu dýchacích ciest. Cieľom tohto prehľadového článku je zhrnúť fyziológiu aferentných nervov dýchacích ciest a poukázať na úlohu dysfunkcie vagových senzorických nervov v patogenéze niektorých respiračných ochorení. Pochopenie týchto mechanizmov môže priniesť nové terapeutické stratégie u pacientov s ochoreniami dýchacích ciest.

Defensive airway mechanism is ensured by activation of vagal afferent nerve fibers. These nerves can be activated mechanically mainly through mechanosensitive Aβ fibers, which are divided into slowly adapting (SARs) and rapidly adapting stretch receptors (RARs). Nodose A-delta fibers that mediates the cough reflex are also associated with mechanosensitive fibers. Chemical activation is provided by interaction of chemical substances with specific receptors. C-fibers are highly sensitive to direct chemical stimulation accomplished by activation of ligand-gated ion channels. According to the large influence and mechanisms of vagal afferent nerves, there is a probability that inappropriate activity of these nerve endings can cause the symptoms of the respiratory diseases, e.g. cough, dyspnoea or airway hyperreactivity. The aim of this review is to summarize physiology of airway afferent nerves and point out the role of vagal sensory nerves dysfunction in the pathogenesis of some respiratory diseases. The understanding of those mechanisms could result in new therapeutic strategies in patients with airway-related pathology.

• MeSH
• aferentní nervové dráhy * fyziologie   patofyziologie   MeSH
• COVID-19 patofyziologie   patologie   MeSH
• dýchací soustava * inervace   patofyziologie   MeSH
• fyziologie dýchací soustavy MeSH
• kašel etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• nervová vlákna fyziologie   MeSH
• nervové receptory klasifikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH