Cíle: Cílem studie bylo vyhodnotit vliv vybraných demografických, socioekonomických a zdravotních determinant na míru pečovatelské zátěže neformálních pečovatelů. Teoretická východiska: Demografické trendy vývoje obyvatel poukazují na důležitost systémové podpory rodinného pečovatelství. Metody: Byla provedena průřezová dotazníková studie u 168 neformálních pečovatelů, kteří pečovali o starší blízkou osobu v Jihočeském kraji. Výsledky: Mírnou pečovatelskou zátěž uvedlo 48,2 %, značnou 39,3 % a velmi vysokou 3,6 % dotazovaných pečovatelů. Kladná lineární korelace byla identifikována mezi mírou pečovatelské zátěže a věkem, spánkem a fyzickou aktivitou pečovatelů. S vyšším věkem pečovatelů rostla i jejich pečovatelská zátěž. Zároveň změny ve kvalitě či délce spánku a fyzické aktivity predikovaly vyšší míru pečovatelské zátěže. Záporná korelace byla potvrzena mezi pečovatelskou zátěží, dostupností služeb ADP a subjektivním hodnocením zdraví. S nižší dostupností služeb ADP rostla zátěž pečovatelů. S vyšší mírou pečovatelské zátěže klesala spokojenost pečovatelů se svým zdravím. Pečovatelé žijící v rodinném svazku uváděli nižší míru pečovatelské zátěže než svobodní, rozvedení nebo ovdovělí. Implikace pro sociální práci: Výsledky potvrdily souvislosti mezi mírou pečovatelské zátěže a vybranými charakteristikami neformálních pečovatelů. Je potřebné systémovými intervencemi zátěž rodinných pečovatelů snižovat.
Objectives: The aim of this study was to assess the impact of selected demographic, socioeconomic and health determinants on the level of caregiving burden of informal caregivers. Theoretical bases: The demographic trends of inhabitant development point out the importance of systemic support of the support of informal family care. Methods: A cross-sectional study was conducted. The study population consisted of 168 informal caregivers in the South Bohemia Region. Outcomes: A positive linear correlation was identified between the level of caregiver burden and the age, sleep and physical activity of caregivers. As caregivers’ age increased, their caregiving burden increased. At the same time, changes in sleep quality and physical activity predicted higher levels of caregiver burden. A negative correlation was confirmed between caregiver burden, availability of ADP services, and subjective health ratings. Caregiver burden increased with lower availability of ADP services. Caregiver satisfaction with their health decreased with higher levels of caregiver burden. Caregivers living in a family union reported lower levels of caregiving burden than single, divorced, widowed caregivers. Social work implications: The results confirmed the associations between caregiving burden and selected characteristics of informal caregivers. There is a need of systemic interventions to reduce the burden of family caregivers.
- MeSH
- dlouhodobá péče statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty * statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- regresní analýza MeSH
- senioři MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- zátěž pečovatele * epidemiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
OBJECTIVES: This study aimed to provide the first evidence of the socioeconomic burden of cystic fibrosis (CF) in Czechia. METHODS: In a cross-sectional questionnaire-based primary data collection conducted from 2020 to 2021 among Czech patients with CF, we collected demographic, clinical, and healthcare resource use data, out-of-pocket and social transfer costs, and questionnaires: Cystic Fibrosis Questionnaire-Revised, Work Productivity and Activity Impairment, EQ-5D, and Zarit Burden Interview. Productivity loss/costs were assessed using the human capital approach with patient patient-assumed life expectancy of 45 years and caregiver retirement age of 64 years and discounted by 3%. RESULTS: A total of 257 patients completed the questionnaires (37% of the Czech CF population). The average age was 17 years; most were females (59%), and the average forced expiratory volume in 1 second was 81.4% (SD 25.4%). A total of 107 patients had caregivers with an average age of 39 years and a significant caregiver time burden (extra 4.6 hours/day). The average Zarit Burden Interview score (25.4) was comparable with advanced cancer, dementia, or Duchenne muscular dystrophy. The proportion of unemployed caregivers was 10× higher than the general population (31% vs 3.2%). Total out-of-pocket family costs related to CF were €278/month, mainly for medicines (€105), foods (€73), and transport (€59); 25% received a disability pension and 18% other social security benefits. The work impairment of employed patients and caregivers was 25% and 15%, respectively, mostly due to presenteeism. Total lifetime productivity costs extrapolated to all Czech patients with CF (n = 687) and their caregivers were €155 181 286 (€225 883/person). CONCLUSIONS: The societal burden imposed on Czech patients with CF and their caregivers is significant. Caregivers seem to be affected by higher disease activity more than patients.
- MeSH
- cystická fibróza * ekonomika psychologie epidemiologie MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- osobní újma zaviněná nemocí * MeSH
- osoby pečující o pacienty * psychologie statistika a číselné údaje ekonomika MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty * statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodní články MeSH
Aim:The aim of this study was to give an overview of family caregiver satisfaction within the home palliative care situation inNorth Rhine-Westphalia, Germany. Design:A cross-sectional study. Methods: An anonymous questionnaire, with seven validated scales, and comprising of 71 items, was used. The items investigated perceived needs and burdens of families withina home-based palliative care situation. The satisfaction of the family caregivers with the services delivered by palliative care teams was measured by the FAMCARE-2 Scale. Descriptive statistics and analysis of covariance (ANCOVA) were performed. Results: A convenience sample of 106 family members agreed to participate in the study. Overall, we found high satisfaction within our sample. There was high satisfaction with how the services respected the dignity of families, and how they providedcomfort to patients. Satisfaction was lower with regardto information about patients. Conclusion:High or low satisfaction with palliative care, tells us little about the quality of services. The high satisfaction within this study could be interpreted as a sign that palliative care was important to families at the time ofavailability. Regular and continuous assessment can serve to inform the continuous quality of care provision for patients and their families.
- Klíčová slova
- spokojenost,
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mínění MeSH
- osoby pečující o pacienty * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- paliativní péče * metody MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rodinné ošetřovatelství MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Německo MeSH
Aim: This study aims to identify the relationship between social support, level of disability of patients and burden of care perceived by caregivers of individuals with multiple sclerosis. Methods: This descriptive and cross-sectional study was conducted with family caregivers of patients with multiple sclerosis admitted to the neurology clinic of a university hospital in eastern Turkey. Of the family caregivers of patients with MS, 98 family members participated in the study. The study data were collected using the “Zarit Caregiver Burden Inventory (ZCBI)”, “Expanded Disability Status Scale (EDSS)” and “Multidimensional Scale of Perceived Social Support (MSPSS)”. Results: The mean burden of care score of the family members was 30.67 ± 15.66, and the mean social support score was found to be 54.88 ± 20.02. A negative significant correlation was found between the mean social support and burden of care scores of caregivers (r = –0.38, p < 0.01). Furthermore, a positive correlation between mean burnout scores of caregivers and the loss of ability of the patients was found (r = 0.32, p < 0.01). Conclusion: The burden of care decreases as the social support perceived by the caregivers increases. The burden of caregivers increases with the increasing disability of the patients.
- MeSH
- dlouhodobá péče metody pracovní síly statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty klasifikace psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- psychický stres diagnóza epidemiologie klasifikace MeSH
- roztroušená skleróza * ošetřování psychologie MeSH
- sociální opora MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Turecko MeSH
BACKGROUND: The perception of suffering causes distress. Little is known about what predicts the perception of suffering in caregivers. OBJECTIVE: The aims of this study were to determine the predictors of caregivers' perceptions of the suffering of patients with a primary malignant brain tumor and to find to what extent perceived suffering predicts the caregivers' burden and depression. METHODS: Data were obtained as part of a descriptive longitudinal study of adult family caregivers of persons with a primary malignant brain tumor. Recruitment took place in outpatient neuro-oncology and neurosurgery clinics. Caregiver perception of care recipient suffering was measured by 1 item on a scale from 1 to 6. RESULTS: The sample of caregiver interviews 4 months after recipients were diagnosed consisted of 86 dyads. While controlling for age, years of education, tumor type, being a spousal caregiver, spiritual well-being, and anxiety, perception of overall suffering was predicted by such symptoms as difficulty understanding, difficulty remembering, difficulty concentrating, feeling of distress, weakness, and pain. Caregivers' perception of the patient's degree of suffering was the main predictor of caregiver burden due to schedule 4 months following diagnosis. CONCLUSIONS: Care recipient symptoms play an important role in caregivers' perception of the care recipients' suffering. Perception of care recipient suffering may influence caregiver burden. IMPLICATIONS FOR PRACTICE: Identifying specific predictors of overall suffering provides meaningful information for healthcare providers in the field of neuro-oncology and neurosurgery.
- MeSH
- deprese diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- interpersonální vztahy * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory mozku ošetřování psychologie MeSH
- osobní újma zaviněná nemocí * MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- psychický stres psychologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- teoretické modely MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
Alzheimerova demence (AD) stále patří mezi nevyléčitelné, progresivní a ireverzibilní neurodegenerativní onemocnění. S celosvětovým stárnutím populace nemocných s demencí přibývá a roste i počet rodinných příslušníků (RP), kteří o pacienta bezprostředně pečují a na které má toto onemocnění výrazný psychický i socioekonomický dopad. Cíl studie: Cílem studie bylo posoudit v průběhu 8měsíčního sledování stupeň zátěže a jeho případnou změnu u rodinného pečovatele, který se dlouhodobě stará o nemocného člena rodiny s progredující Alzheimerovou demencí. Soubor a metodika: Mimo běžné psychiatrické vyšetření byl u nemocných s Alzheimerovou demencí hodnocen test Mini-Mental State Examination (MMSE) k orientačnímu posouzení závažnosti demence a u pečujících osob byl k posouzení zátěže administrován Zaritův dotazník (Zarit Burden Interview). Výsledky: Bylo posuzováno celkem 60 respondentů - 30 pacientů s Alzheimerovou demencí, kteří se léčí (léčili) na psychiatrické ambulanci Psychiatrické kliniky VFN, a 30 rodinných příslušníků, kteří se o ně dlouhodobě starají. Při vstupním vyšetření trpělo demencí mírného stupně 18 pacientů (60 %), středně těžkou až těžkou demencí 11 pacientů (36,6 %). U jednoho pacienta bylo skóre MMSE pod 6 bodů. Po uplynutí 8 měsíců od počátku sledování trpělo mírnou formou demence 9 pacientů (30 %), středně těžkou až těžkou formou demence 19 pacientů (63%) a dva nemocní (6,6 %) spadali do kategorie těžkého stupně demence. V průběhu sledování se měnil stupeň zátěže pečujících, kdy při vstupním vyšetření trpělo střední, výraznou nebo extrémní zátěží 22 pečujících z celkového počtu 30 (13,8 a 1 pečující). Po uplynutí 8měsíčního sledování trpělo střední, výraznou nebo extrémní zátěží 27 RP (13,12 a 2 RP). Na konci sledování bylo do pečovatelského zařízení pod vlivem pocitu nezvladatelné zátěže u pečujícího umístěno 5 nemocných z celkového počtu 30. Dvacet dva dotazovaných rodinných příslušníků (75%) vyhledalo v průběhu sledování odbornou psychiatrickou pomoc. Závěr: Opakovaná hodnocení uvedených škál podporují předpoklad, že se dennodenní péče o rodinného příslušníka trpícího Alzheimerovou demencí negativně odráží na celkovém stavu rodinného pečovatele a nezřídka vede k rozhodnutí umístit nemocného do zdravotnického či sociálního zařízení.
Alzheimer's Disease is a progressive, irreversible neurodegenerative illness and the most common of the dementing disorders. Only few diseases disrupt patients and their relatives so completely or for so long a period of time as Alzheimer's. Caring is held to be very demanding and emotionally involving. Caregiver burden has been defined as a multidimensional response to emotional, social, physical, psychological, and financial stressors associated with the caregiving experience. Aim of the study: The objective of the 1st study was to assess the degree of burden and its possible change in family caregivers of the long-term sick family member with progressive Alzheimer's disease during eight-month monitoring. Methods: In addition to the common psychiatric examination the Mini-Mental State Examination (MMSE) was administered in patients to indicate the severity of the dementia and the Zarit Burden Interview was administered in caregivers to assessed degree of burden. Results: The total of 60 people have been examined - 30 patients with AD and 30 their caregivers (24 females, 6 males) were recruited from the Department of Psychiatry, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague.At the beginning of the study there were 18 patients with mild stage of AD (60%), 11 patients suffered from moderate or severe stage of AD (36%) and 1 patients MMSE was below 6 points. After 8 months from the beginning of the study there were 9 patients with mild stage of AD (30%), 19 patients with moderate or severe stage of AD(63%) and two patients suffered from severe stage of AD (6, 6%). The change in the degree of caregiver burden was examined during the whole study; at the baseline there were 22 caretakers with moderate, high or extremely high degree of burden from the total number of 30 responders (13, 8, andl caregivers), after next 4 months 24 caregivers exhibited moderate, high or extremely high degree of burden (17, 5 a 2 CGs). At the end of monitoring there were 27 caregivers who have scored these degrees of burden (13, 12 a 2 CGs) and 5 patients with AD were due to the caregiver burden institutionalised. During the study twenty two caregivers (75%) asked for the professional psychiatric help. Conclusions: Intervention and support must therefore be carefully targeted, recognising those components of a potential care package that will be useful in the particular circumstances. It is also important to promote measures to soften the impact that the patient has on the caregiver, and that, at the same time, improves the quality of life of the patient.
- Klíčová slova
- psychosociální zátěž, rodinný pečující,
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnóza MeSH
- interview psychologický MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- osoby pečující o pacienty * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- progrese nemoci MeSH
- psychický stres * MeSH
- rodina psychologie MeSH
- zdraví rodiny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Článek je pokračováním článku o vymezení a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (s. 56–61). Autoři seznamují čtenáře s informacemi o pracovnících v dlouhodobé péči vybranými z analýzy OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Zaměřují se nejen na formální pracovníky dlouhodobé péče, ale zdůrazňují i roli neformálních pečovatelů včetně ekonomické hodnoty jimi poskytované péče. V publikaci OECD jsou použita data z databází „OECD Health Data“ a „System of Health Accounts“ a dalších zdrojů. Informace a údaje pro uvedenou analýzu, včetně informací o legislativě, systému financování a záměrech a prioritách v této oblasti, byly členskými zeměmi poskytnuty „ad hoc“ prostřednictvím rozsáhlého dotazníku OECD. „Systémy dlouhodobé péče“ se v jednotlivých zemích v důsledku odlišného historického vývoje systémů zdravotnictví a sociálních služeb velmi liší, stejně jako vymezení zdravotní a sociální složky dlouhodobé péče a hranice mezi nimi, což snižuje srovnatelnost údajů o dlouhodobé péči. Jednotlivé země OECD často k jednotlivým otázkám a oblastem poskytly neúplné údaje, například jen za ústavní nebo domácí část dlouhodobé péče nebo za zdravotní nebo sociální část systému, respektive poskytly údaje za odlišná období. Zavádění společných ukazatelů a metodiky v této různorodé a rychle se měnící oblasti přirozeně naráží na obtíže a omezení. Prezentované výstupy by proto měly sloužit pro základní orientaci a srovnání mezi zeměmi či skupinami zemí OECD.
The publication is based on data from „OECD Health Data“ and „System of Health Accounts“ databases and other sources. Information and data for the analysis, including on legislation and system of financing of long-term care, and priorities in this area, were provided by member states „ad hoc“ through an extensive OECD questionnaire. „Systems of long-term care“ as well as the definition and the boundaries between health and social components of long-term care are very diverse across OECD countries due to the differences in historical development of their health and social systems. This fact reduces the comparability of data on long-term care. Many OECD countries often provided incomplete information on some aspects of long-term, for example, only on institutional or home care component of long-term, for health or social part of the system. Data were often available also for different periods. The effort to apply common indicators and methodologies across countries in this diverse and rapidly changing field is naturally fraught with difficulties and limitations. Presented data and information should therefore serve for the basic orientation and comparisons between countries or groups of OECD countries.
- Klíčová slova
- pracovníci dlouhodobé péče,
- MeSH
- dlouhodobá péče * klasifikace pracovní síly MeSH
- domácí ošetřování pracovní síly statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- odborné všeobecné sestry * statistika a číselné údaje MeSH
- osoby pečující o pacienty * statistika a číselné údaje MeSH
- osoby s přechodným pobytem a migranti statistika a číselné údaje MeSH
- pečovatelky statistika a číselné údaje MeSH
- služby domácí péče pracovní síly MeSH
- zdravotnická zařízení pracovní síly MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autorky se zabývají mezigenerační soudržností v podmínkách péče o nesoběstačné seniory. Konkrétně se soustředí na studium jedné dimenze konceptu rodinné solidarity, a to na solidaritu shody. Snaží se propojit konfliktualistické a konsenzuální přístupy k této problematice a co nejlépe tak zachytit podobu konfliktů a souladů v rodinách pečujících o seniory. Cílem studie je zmapovat vztah mezi životní shodou a projevovanými konflikty mezi pečující a opečovávanou osobou a zjistit, jak se v těchto oblastech liší rodiny poskytující péči seniorům v různých podmínkách. Po představení základních pojmů, nastínění cílů výzkumu a uvedení teoretického pozadí autorky prezentují výsledky empirického sociologického výzkumu. V tom bylo formou standardizovaných rozhovorů dotázáno 405 respondentů, kteří zajišťují péči o vlastního stárnoucí rodiče nebo rodiče svého partnera. V sekci výsledků je nejprve popsán obecný vztah mezi mírou shody a konfliktů v dotázaných rodinách, následně jsou porovnány rodiny podle způsobu péče o seniora. Pro porovnání byly rozlišeny rodiny pečující o seniora doma ve společné domácnosti, rodiny pečující o seniora v oddělené domácnosti a rodiny, jež seniora umístily do institucionální péče. Z výsledků vyplývá, že v různých typech rodinných uspořádání dochází k jiné míře a k jiné povaze konfliktů. Pro snazší popis vztahů mezi koncepty souhlasu, konfliktu a způsobu péče byla vytvořena typologie rodin. Výsledky naznačily nemožnost idealizovat si rodinnou soudržnost rodin pečujících o seniory ve vlastní domácnosti a naznačily potřebu doplnit model rodinné solidarity o zkoumání konfliktů. Ty přitom nemusí vystupovat jako bariéra rodinné soudržnosti, ale mohou být spíše indikátory zájmu a vzájemné odkázanosti snižující osobní autonomii.
The authors deal with the inter-generation solidarity under conditions of taking care of seniors who are not self-sufficient. They were particularly focused on studying one aspect of the family solidarity concept: solidarity of agreement. They tried to combine conflict and consensual attitudes to this problem and thus to characterize the nature of conflicts and harmony in families taking care of seniors. The target of the study was mapping of relationships between the life harmony and manifested conflicts between persons providing and accepting the care and finding differences in this field between families taking care of seniors under different conditions. After presenting basic terms, outlining the research targets and introducing the theoretical background, the authors present results of their empiric sociological research. Standardized interviews were performed with 405 respondents taking care of their own aging parents or aging parents of their partners. In the section Results, a general relationship between the degree of harmony and conflicts in the families inquired is first described and the families are subsequently compared depending on the method of taking care of the senior. For the comparison, families taking care of seniors at home, families taking care of seniors in a separate household and families transferring the senior to the institutional care were differentiated from each other. The results indicate that there are differences in the degree and nature of conflicts depending on different types of the family arrangement. Typology of families was established to facilitate the description of relationships between the concepts of the consent, conflict and method of taking the care. The results demonstrated that it is impossible to idealize the solidarity in families taking care of seniors in their own households and indicated requirements for supplementing the model of the family solidarity by an investigation of conflicts. During this, they may not behave as a barrier in the family solidarity, but they may rather serve as an indicator of the interest and mutual dependence reducing the personal autonomy.
- Klíčová slova
- rodinná solidarita, péče o seniory, ambivalence, solidarita shody,
- MeSH
- charakteristiky rodiny MeSH
- domácí ošetřování metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- financování organizované MeSH
- konflikt v rodině MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- nesouhlas a spor MeSH
- osobní autonomie MeSH
- osoby pečující o pacienty statistika a číselné údaje MeSH
- role nemocného MeSH
- sběr dat MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vztahy mezi generacemi MeSH
- zdraví rodiny statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
BACKGROUND: This study was motivated by the growth in the number of elderly with dementia and consequent need to help family caregivers who face the daily stress for long periods of time. The aim was to describe the frequency of some common psychosomatic symptoms in self-assessed health status and to determine whether there are gender differences in these symptoms and the perception of one´s own health in family caregivers. METHODS: The first results of cross-sectional survey design as the first phase of a longitudinal cohort study are presented. The participants in this investigation (n=73) were family caregivers of outpatients suffering from moderate (59 cases = 80.8%) or mild (14 cases = 19.2%) stage of Alzheimer´ s disease (AD). RESULTS: The group of caregivers consisting of 61 (83.6%) women and 12 men (16.4%). Participants of this study were recruited from the Department of Psychiatry, Prague, Czech Republic. Data from caregivers were collected by using a self-administered questionnaire containing various items to measure self-perceived health including some common psychosomatic symptoms in relationship with their caregiving role. CONCLUSIONS: The following symptoms appeared the most frequent among family caregivers: chronic fatigue and sleeping disturbances. Most caregivers of patients with moderate stage of AD evaluated their own health as poor and experienced more symptoms in comparison with caregivers of patients with mild stage of Alzheimer´s disease, who scored their own health as good or very good. A follow-up of the survey population seems to be necessary.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc epidemiologie psychologie MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- pohlavní dimorfismus MeSH
- poruchy spánku a bdění epidemiologie psychologie MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres epidemiologie psychologie MeSH
- psychosomatické poruchy epidemiologie psychologie MeSH
- senioři MeSH
- syndrom chronické únavy epidemiologie psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
