• MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• gender dysphoria terapie   MeSH
• homosexualita psychologie   MeSH
• hráčství psychologie   terapie   MeSH
• hraniční porucha osobnosti diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• impulzivní poruchy diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Münchhausenův syndrom diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• parafilie diagnóza   etiologie   psychologie   terapie   MeSH
• pokus o sebevraždu MeSH
• poruchy osobnosti * diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• sebepoškozování psychologie   MeSH
• sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity psychologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Nadváha a obezita jsou významnými mezinárodními problémy veřejného zdraví. Prevalence obezity se za poslední tři desetiletí více než zdvojnásobila. Příčiny zvýšené tělesné hmotnosti jsou komplexní a heterogenní. Otázka impulzivity/sebekontroly má důležitou roli v rámci patologického stravovacího chování a do velké míry souvisí se zvyšováním tělesné hmotnosti. Impulzivita je multidimenzionální konstrukt, který je zkoumán pro jeho vztahy k mnoha různým formám problematického chování v souvislosti se zdravím a jako determinanta zvýšené tělesné hmotnosti (nadváhy a obezity), ale se smíšenými nálezy. Práce shrnuje problematiku nadváhy a obezity a představuje behaviorální metody k možnosti jejího měření, zvláště pak paradigma gratifikace. Gratifikace je objektivním měřítkem impulzivity. Předchozí výzkum u dospělých ukazuje, že souvisí s tělesnou hmotností, přičemž u obézních osob se objevuje větší preference pro menší, ale okamžitou odměnu před větší, ale oddálenou odměnou. Výsledky studií zaměřených na koncept gratifikace jsou přínosné pro zlepšení, porozumění a predikci všech uvedených forem rizikového chování. Na základě této metody za použití různých komodit lze významně přispět k předvídání konkrétních zdravotních problemů.

Obesity and overweight problems belong among important international public health problems. The prevalence has more than doubled over the last three decades. The causes associated with increased body weight are complex and heterogenous. The issue of impulsivity/self-control plays an important role in pathological dietary behavior and is in large related to weight gain. Impulsivity is a multidimensional construct, which is being studied for its relation to number of different forms of problematic behaviors related to health, as well as a determinant of increased body weight (overweight or obesity) but with mixed results. This articles summarized the topic of obesity and overweight problems and introduces behavioral measures applied in assessing the relation to impulsivity, specifically the discounting paradigm. Delay discounting represent objective impulsivity measures. Previous studies done on adults suggest that impulsivity relates to body weight, as obese individuals have a tendency to prefer smaller, more immediate reward over larger but delayed one. The results of gratification studies are beneficial for improving, understanding, and predicting all of different kinds of risk behaviors. Based on this method using different commodities, it is possible to significantly contribute to predicting specific health-related problems.

• MeSH
• chování MeSH
• duševní poruchy diagnóza   epidemiologie   MeSH
• impulzivní chování * MeSH
• impulzivní poruchy * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• obezita * epidemiologie   etiologie   terapie   MeSH
• porucha chování MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• psychologické testy MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

x

x

• Klíčová slova
• Barrattova škála, škála UPPS-P,
• MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• impulzivní chování klasifikace   MeSH
• impulzivní poruchy * diagnóza   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie * MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Etiology of dissocial/antisocial behaviours in children and adolescents has been of concern since time immemorial. Various attempts have been made to classify and establish factors that causes them. They are widely classified as Oppositional Defiant Disorder (ODD) and Conduct disorders (CD). The aim of this article is to offer an overview of the present understanding of ODD and CD, examine symptomatic differences between the two disorders as well as social factors that cause them. A narrative approach is used in reviewing and describing current literature on these social factors based on three thematic areas: Child deficit factors, Family factors and Environmental factors. We found social factors that cause these behavioural problems to be family composition, mental health status of their parents, marital conflicts, nature of the relationship between parents and their children, parenting styles, peer influence, and problematic neighbourhoods. We conclude that social factors contribute to the development of dissocial/antisocial behavioural problems in children and adolescents.

• MeSH
• dítě MeSH
• impulzivní poruchy * diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy chování u dětí etiologie   MeSH
• poruchy se sníženou pozorností a vyrušováním * diagnóza   etiologie   MeSH
• poruchy sociálního chování etiologie   MeSH
• rodina MeSH
• sociální prostředí MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

Cíl: Cílem pilotní studie bylo zjistit, zda se v terapeutických komunitách pro drogově závislé (TK) v ČR vyskytují klienti s diagnózou ADHD v dětství, dospělosti anebo v dětství i v dospělosti. Materiál a metoda: Výzkumný soubor tvořili klienti šesti participujících TK, celkem 76 klientů ve věku 15 až 45 let (27 žen, 49 mužů). Byl realizován dvoustupňový výběr v kombinaci záměrného výběru přes instituce s totálním výběrem. Pro zjištění potenciální diagnózy ADHD byly využity sebehodnoticí dotazníky: pro výskyt ADHD v dětství anamnestický dotazník vytvořený pro účel výzkumu dle škály WURS-61, pro symptomatologii ADHD v dospělosti sebehodnoticí dotazník vytvořený dle škály ASRS verze 1.1. Data byla analyzována na základě vyhodnocení klinických inventářů a fixní patologické průřezové hodnoty pro ADHD v kombinaci s deskriptivním přístupem a dílčími postupy analýzy kvalitativních dat. Výsledky: Byla zjištěna vysoká míra prevalence potenciální diagnózy ADHD u uživatelů drog léčených v TK. Z celkového počtu 76 vykazovalo symptomatologii ADHD 43 klientů (56,6 %). Kritéria pro ADHD v dětství naplňovalo 21 klientů, pro ADHD v dospělosti 6 a pro ADHD v dětství i v současnosti 21 klientů. Závěr: Uvedená zjištění potvrzují vysoký výskyt ADHD u uživatelů drog a vliv neuropsychické poruchy na vulnerabilitu jedince s dopadem na bio-psycho-sociální oblast.

Aim: The pilot study aimed to learn whether clients with ADHD (in childhood, in adulthood or both) can be found in therapeutic communities for drug addicts (TCs) in the CR. Material and methods: The sample involved clients of six participating TCs, in total 76 clients aged 15-45 (27 women, 49 men). A two-step sampling procedure (intentional selection, total sampling) was used. The ADHD occurrence was surveyed by self-report questionnaires: for ADHD in childhood the case history sheet based on WURS-61, for ADHD symptoms in adulthood a questionnaire designed according to ASRS vl.l were used. Data were analysed by the evaluation of questionnaires and a fixed cross-sectional pathology score for ADHD. A descriptive approach was combined with particular procedures of qualitative data analysis. Results: A high prevalence of potential ADHD in the sample was found: 43 from the total 76 clients (56.6%) showed ADHD symptoms. The criteria for ADHD in childhood were met by 21 clients, for ADHD in adulthood by 6, and for ADHD in childhood and in adulthood by 21 clients. Conclusions: The findings can confirm the high rate of ADHD in substance users and the impact of neuropsychological disorders on individual vulnerability in the bio-psycho-social domain.

• Klíčová slova
• hyperaktivita a poruchy pozornosti,
• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• hyperkinetická porucha * diagnóza   MeSH
• impulzivní poruchy * diagnóza   MeSH
• kognitivní poruchy * diagnóza   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neurovývojové poruchy * MeSH
• pilotní projekty MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sběr dat metody   MeSH
• terapeutická komunita MeSH
• uživatelé drog * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Chování, které přináší okamžité uspokojení, má tendenci být opakováno. Při častém opakování se pak z dlouhodobého hlediska stává zvykem či návykem i navzdory tomu, že má negativní následky. V posledních desetiletích je v psychiatrické literatuře trend rozšířit pojem závislost z látkových závislostí i na behaviorální (nelátkové) závislosti. Tento trend je mimo jiné reflektován i v nedávno vydané DSM-5 a v připravované MKN-11. Důvodem pro společnou klasifikaci těchto poruch je skutečnost, že sdílejí některé společné znaky, které lze rozdělit do čtyř základních oblastí: genetické, neurobiologické, osobnostní a klinické charakteristiky. Zároveň vykazují vysokou míru vzájemné komorbidity, přibližně u třetiny až poloviny osob trpících některou nelátkovou závislostí je také diagnostikována jiná látková či nelátková závislost. V rámci terapie behaviorálních závislostí se využívají podobné postupy jako v rámci léčby látkových závislostí. Nejvýraznější rozdíl v léčbě látkových a behaviorálních závislostí je ve stanovení cíle léčby v podobě kontrolovaného užívání, protože s výjimkou patologického hráčství jde často o aktivity, které jsou běžné a někdy i životně důležité, a proto není zcela možné si za léčebný cíl zvolit úplnou abstinenci. Hledání podobností autoři uzavírají tvrzením, že lidé se stávají závislými ne přímo na droze či určitém chování, ale na prožitcích, které jsou jimi vyvolány, a ty jsou v mnoha ohledech totožné. Zdá se, že existuje pouze jedna závislost, kterou lze v chování generalizovat jako dysharmonii, redukci sebe sama na jediný princip, kdy štěstí pramení pouze z uspokojování jediné potřeby, z určitého chování či vztahování se k nějakému objektu, které dává zapomenout na starosti.

Behavior that brings instant gratification tends to be repeated. Despite its negative effects, frequent repetition in the long run becomes a habit or addiction. In recent decades there is the trend to extend the term substance addiction to behavioral (non-substance) addiction in the psychiatric literature. This trend is also reflected among other things in the recently released DSM-5 and the upcoming ICD-11th. The reason for the common classification of these addiction groups is the fact that they share some common features which can be divided into four basic areas: genetic, neurobiological, personality, and clinical characteristics, as well as high common comorbidity (approximately one third to one half of people suffering from behavioral addiction show symptoms of substance addiction). In the treatment of behavioral addictions are used similar interventions as in the case of substance addictions. One fundamental difference is in the goal of therapy. With the exception of pathological gambling behavioral addictions are often activities that are common and sometimes vital, so it is not entirely possible to choose a therapeutic target of total abstinence. Finding similarities authors conclude that people become addicted not directly to some substance or to particular behavior, but to experiences, to which they lead to, and which are in many respects identical. It seems that there is only one addiction that can be generalized as a disharmony, reducing itself to a single principle, under which happiness comes only from satisfying one need, a certain behavior or of relating to an object that makes forget the worries.

• MeSH
• cíle MeSH
• hráčství psychologie   MeSH
• impulzivní poruchy * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
• návykové chování * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• poruchy osobnosti psychologie   MeSH
• střídmost psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Psychoterapeutické přístupy při léčení klasických a nově se objevujících závislostí vykazují specifika daná charakterem příslušných závislostí, nicméně společným jmenovatelem léčby stále zůstává práce s motivací závislých, jejich edukace, náhled, individuální či skupinová psychoterapie, nácvik relaxačních technik a následné dlouhodobé doléčování. Trvalá a důsledná abstinence, jako jeden z požadovaných cílů léčby, je v případě nově se objevujících závislostí jen zřídka dosažitelná, a cílem je tudíž úprava závislostních procesů.

Psychotherapeutic approaches in the treatment of classic and emerging addictions show specifics given the character of the addictions, but the common denominator of treatment still remains working with motivation addicts, education of addicts, insight, individual or group psychotherapy, practicing relaxation techniques and subsequent long-term aftercare. Permanent and consistent abstinence as one of the desired goals of treatment in the case of emerging addiction is a rarely achievable goal and therefore the main aim is the alteration of addiction processes.

• Klíčová slova
• závislost na internetové pornografii, Schilzův autogenní trénink,
• MeSH
• autogenní trénink MeSH
• erotika MeSH
• impulzivní poruchy * diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• internet MeSH
• lidé MeSH
• návykové chování diagnóza   psychologie   terapie   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• relaxační terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Parkinsonova nemoc může být v pokročilém stadiu doprovázena manifestací behaviorálních příznaků, jako jsou např. poruchy kontroly impulzů a dopaminový dysregulační syndrom. Na rozvoji těchto poruch se pravděpodobně podílí striatonigrální denervace navozená neurodegenerativním postižením substantia nigra společně s dlouhodobou léčbou dopaminergními preparáty. Dopamin má, vedle kontroly hybnosti, důležitou roli v neurálním systému očekávání a přijetí odměny a v modulaci chování. Právě porucha systému odměny navozená neuroadaptačními změnami a hypersenzitizací striatálních dopaminergních neuronů je pokládána za příčinu rozvoje těchto poruch. K rizikovým faktorů rozvoje behaviorálních komplikací patří mladší věk v začátku onemocnění, vyšší dávky dopaminergní medikace, anamnéza deprese, anamnéza abúzu drog a alkoholu a některé osobnostní charakteristiky. Léčba je složitá, jejím základem je psychosociální intervence, dále lze použít antidepresiva, atypická antipsychotika, stabilizátory nálady, blokátory glutamátových NMDA receptorů, někdy může pomoci zavedení tzv. kontinuální dopaminergní stimulace. V nezbytných případech je nuto přistoupit k redukci dávek či úplnému vysazení dopaminergní terapie.

Parkinson´s disease may be at advanced stage accompanied by behavioral symptoms such as impulse control disorders and dopamine dysregulation syndrome. Both the striationigral denervation induced by neurodegenerative process in substantia nigra and dopaminergic therapy may play a role in the development of these disorders. Dopamin plays an important role in the brain reward system and modulation of behavior. Specifically, disability of reward system induced by neuroadaptation changes and hypersensitization of striatal dopaminergic neurons is considered to be the cause of development of these disorders. The risk factors for development of behavioral complications include younger age at disease onset, higher doses of dopaminergic medication, history of depression, drug or alcohol abuse and certain personality traits. Treatment is difficult and is mainly based on psychosocial intervention. Further the antidepressants, atypical antipsychotics, mood stabilizers or inhibitors of glutamate NMDA receptors may be used; the switch to continuous dopaminergic stimulation may also help. When necessary, the dose reduction or complete withdraval of dopaminergic therapy must be done. syndrome.

• MeSH
• agonisté dopaminu * škodlivé účinky   MeSH
• impulzivní poruchy * diagnóza   chemicky indukované   terapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * farmakoterapie   MeSH
• porucha chování etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

In patients with Parkinson's disease with higher prevalence than in current population there appear pathological behaviours characterized by compulsion, repetitiveness and impulsivity, which are connected with material profit or pleasurable experience. They are, in particular, pathological gambling, hypersexuality, compulsive shopping and compulsive eating (in the literature they are collectively referred to as impulse control disorders). Pathological preoccupation with repeated mechanical activities (so-called punding) and excessive compulsive intake of dopaminergic medication (so-called dopamine dysregulation syndrome or also syndrome of hedonistic homeostatic dysregulation) are of similar nature. The paper treats briefly the risk factors and prevalence of these pathological behaviours. In current clinical practice, these psychiatric complications frequently escape doctors' attention, they are underdiagnosed. Although no generally valid recommendations for their therapy are currently available, they can be influenced medically. Of advantage can be modified dopaminergic medication (usually dose reduction ofdopaminergic agonists); multidisciplinary approach to the problem is appropriate. The pathological behaviours given above can frequently lead to considerable material losses and markedly aggravate patients' handicap in the social sphere; it can be expected that in the future they can become a problem also from the ethical and legal points of view.

• MeSH
• hráčství etiologie   psychologie   MeSH
• impulzivní poruchy diagnóza   epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc komplikace   epidemiologie   psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Medzi behaviorálne poruchy asociované s Parkinsonovou chorobou (PCH) patria impulzívne poruchy, punding a syndróm dopamínovej dysregulácie. Napriek narastajúcemu záujmu o túto problematiku zostávajú behaviorálne poruchy stále poddiagnostikované. Cieľom práce bolo overiť efektívnosť anamnézy podporovanej špecializovaným dotazníkom pri skríningu behaviorálnych porúch u pacientov s Parkinsonovou chorobou. Súbor a metodika: Osemdesiatim pacientom, z ktorých 63 malo Parkinsonovu chorobu a 17 prolaktinóm liečený agonistami dopamínových receptorov, sme odobrali anamnézu za asistencie 8-položkového skríningového dotazníka. U pacientov s Parkinsonovou chorobou sme navyše v úvodnej časti dotazníka registrovali údaje o fenotype a trvaní ochorenia, liečbe dopaminergnou medikáciou, výskyte anxiety, depresie, obsedantno-kompulzívnej poruchy a panickej poruchy. Vyšetrili sme tiež stav kognitívnych funkcií pomocou MMSE a PANDA. Výsledky: U 17 pacientov s prolaktinómom sme nezistili žiadnu poruchu správania. U 20 (31,75 %) zo 63 vyšetrených pacientov s PCH sme pozorovali určitú formu behaviorálnej poruchy. Sedem z nich malo viac ako jednu behaviorálnu poruchu. U všetkých pacientov s poruchami správania k nim došlo až po iniciácii dopaminergnej liečby. Pacienti s behaviorálnymi poruchami boli mladšieho veku (61,3 verzus 63,3 roka; p < 0,05), s dlhším trvaním Parkinsonovej choroby (11,0 verzus 6,5 roka; p < 0,02), boli na vyššej dávke dopaminergnej medikácie. Skupina pacientov s behaviorálnymi poruchami mala vyššie subskóre pre depresiu v dotazníku PANDA (3,8 verzus 3,2; p < 0,02). Záver: Naša práca ukázala, že cielená anamnéza za pomoci špecializovaného dotazníka môže výrazne zlepšiť záchyt behaviorálnych porúch u pacientov s Parkinsonovou chorobou. Výskyt týchto porúch je podstatne vyšší, ako sa ukazuje pri bežnom ambulantnom vyšetrení.

Introduction: Behavioral disturbances associated with Parkinson's disease include impulse control disorders, punding and dopamine dysregulation syndrome. Despite rising interest in this specific area in Parkinson's, behavioral disturbances still remain under-diagnosed. The aim of our study was to verify the effectiveness of a specific questionnaire-based interview in detection of behavioral disturbances in parkinsonian patients. Subjects and methods: By means of a specific 8-item questionnaire, we interviewed 80 patients (63 with Parkinson's disease and 17 with prolactinoma). In Parkinson's disease patients we also recorded disease phenotype, duration and dopaminergic treatment, as well as any history of anxiety, depression, obsessive-compulsive disorder or panic disorder. Cognitive function state was assessed by means of MMSE and PANDA questionnaires. Results: None of prolactinoma patients exhibited behavioral disturbances. Twenty (31.75%) of 63 patients with Parkinson's disease had a history of some form of behavioral disturbances. Seven of them had more than one behavioral abnormality. All the behavioral disturbances started after initiation of dopaminergic treatment. Patients with behavioral disturbances were younger (61.3 versus 63.3 years; p <0.05), with longer duration of Parkinson's disease (11.0 versus 6.5 years; p <0.02), and were on higher doses of dopaminergic medication. Furthermore, the group with behavioral disturbances had higher subscores for depression in the PANDA questionnaire (3.8 versus 3.2; p <0.02). Conclusion: Our study demonstrates that a specific questionnaire-based interview can significantly facilitate the detection of behavioral disturbances in patients with Parkinson's disease. The prevalence of these behaviors is undoubtedly higher than may be anticipated in routine clinical examination.

• MeSH
• behaviorální symptomy diagnóza   klasifikace   psychologie   MeSH
• dopaminové látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• impulzivní poruchy diagnóza   komplikace   psychologie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH