Úvod: Fibrilace síní (FS) je celosvětově nejčastější formou arytmie, která postihuje přibližně 33 milionů jedinců. Antikoagulanciem volby v prevenci cévní mozkové příhody u jedinců s FS je již dlouho warfarin. Několik velkých studií prokázalo, že nová (přímá) perorální antikoagulancia (non-vitamin K antagonist oral anticoagulant, NOAC) mají z hlediska bezpečnosti a účinnosti řadu předností, jako například fixní dávku a předvídatelnější farmakokinetiku. Metody: Naše studie, provedená v lotyšském kardiocentru Fakultní nemocnice Pauls Stradins (Pauls Stradins Clinical University Hospital, Latvian Centre of Cardiology), probíhala od října 2015 do června 2017. Do studie bylo zařazeno celkem 356 pacientů, u nichž byla provedena elektrická kardioverze (EKV). Výsledky: Jeden rok po EKV užívalo 27,5 % pacientů warfarin, 33,7 % pacientů NOAC, zatímco 38,8 % jich neužívalo žádná perorální antikoagulancia. Devět (2,5 %) pacientů, kteří se studie zúčastnili, v následujícím roce zemřelo. Celkem u osmi pacientů (2,2 %) došlo k významnému krvácení a tři pacienti (0,8 %) prodělali nefatální ischemickou cévní mozkovou příhodu. Incidence nefatální ischemické cévní mozkové příhody u pacientů užívajících warfarin byla 2 %, přičemž u pacientů užívajících NOAC nebyla žádná taková příhoda zaznamenána (p = 0,20). Incidence významného krvácení byla 5,1 % versus 2,5 % ve skupinách s warfarinem, resp. NOAC (p = 0,12). Závěry: Ve srovnání s podobnými studiemi prokázala naše studie nízkou incidenci ischemických cévních mozkových příhod a významného krvácení i nízkou celkovou mortalitu. Jeden rok po EKV se užívání warfarinu snížilo o 2,8 % (p = 0,63) a v případě rivaroxabanu a dabigatranu o 17,5 % (p = 0,001), resp. 17,4 % (p = 0,001). Naše studie tak prokázala, že NOAC představují bezpečnou a účinnou alternativu k warfarinu. © 2021, ČKS.

Introduction: Atrial fibrillation (AF) is the most common arrhythmia in the world, affecting around 33 million people. Warfarin has been the anticoagulant of choice for the prevention of ischemic stroke in AF patients for a long time. Several large studies have shown that non-vitamin K antagonist oral anticoagulants (NOACs) offer numerous advantages regarding safety and effectiveness, such as fixed dose and more predictable pharmacokinetics. Methods: The study was conducted at Pauls Stradins Clinical University Hospital, Latvian Centre of Cardiology. The study took place from October 2015 to June 2017. A total of 356 patients who had undergone electrical cardioversion (ECV) was included in this study. Results: One year after ECV, 27.5% of patients used warfarin, 33.7% of patients used NOACs, whereas 38.8% did not use any oral anticoagulants. Nine (2.5%) of the patients who participated in the study died during the following year. Overall, eight patients (2.2%) suffered from significant bleeding and three patients (0.8%) had a non-fatal ischemic stroke. The rate of non-fatal ischemic stroke in patients who used warfarin was 2% and no cases were observed in patients who used NOACs (p = 0.20). The rate of significant bleeding was 5.1% versus 2.5% in warfarin and NOAC groups, respectively (p = 0.12). Conclusions: Compared with similar studies, our study showed a low rate of ischemic stroke and significant bleeding, and a low total death rate. One year after ECV, the use of warfarin decreased by 2.8% (p = 0.63), the use of rivaroxaban and dabigatran decreased by 17.5% (p = 0.001) and 17.4% (p = 0.001). The study shows that NOACs are a safe and effective alternative to warfarin.

• MeSH
• antikoagulancia * terapeutické užití   MeSH
• aplikace orální MeSH
• cévní mozková příhoda epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• dabigatran terapeutické užití   MeSH
• elektrická defibrilace * mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• fibrilace síní terapie   MeSH
• krvácení epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rivaroxaban terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• warfarin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• Geografické názvy
• Lotyšsko MeSH

Poslední roky v arytmologii byly charakterizovány množstvím zajímavých studií, jejichž výsledky měly dopad na každodenní klinickou praxi. Nejvíce prostoru je věnováno problematice fibrilace síní, která je vůbec nejčastější arytmií. Lépe chápeme patofyziologii této arytmie a objevujeme nový potenciál farmakologické léčby. Nezadržitelně se rozvíjí nefarmakologická léčba, zejména katetrizační ablace. U velkého množství arytmií má katetrizační ablace kurativní charakter a měla by být preferována před antiarytmickou léčbou. Nová antikoagulancia se v průběhu let stala preferovanou léčbou v prevenci tromboembolických komplikací u pacientů s fibrilací síní. Jejich použití je účinné a bezpečné i v perioperačním období při provádění katetrizačních ablací fibrilace síní nebo při implantaci přístrojové léčby. Inovace byly publikovány i v přístrojová léčbě, kde se slibnou metodou a možnou alternativou biventrikulární stimulace jeví permanentní hisovská stimulace.

Recent years in arrhythmology have been characterized by a number of interesting articles with potential impact in daily practice. Most of the space is devoted to atrial fibrillation, which is the most common rhythm disorder in humans. We better understand the pathophysiology and discover new potential for pharmacological treatment. Non‑pharmacological treatment, in particular catheter ablation, is unstoppably developing. In a large number of arrhythmias, catheter ablation is curative in nature and should be preferred over antiarrhythmic therapy. In recent years, new anticoagulants have become the preferred therapy for stroke prevention in atrial fibrillation patients. Their use is effective and safe for both atrial fibrillation ablation and cardiac device implantation. Innovations have also been reported in cardiac device therapy, where permanent His bundle pacing is a promising method and a possible alternative to biventricular stimulation.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• elektrická defibrilace statistika a číselné údaje   MeSH
• fibrilace síní patofyziologie   terapie   MeSH
• katetrizační ablace statistika a číselné údaje   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• komorová tachykardie prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie * chirurgie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• supraventrikulární tachykardie terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kontext: U pacientů s fibrilací síní se k obnově sinusového rytmu běžně provádí elektrická kardioverze. Dlouhodobé hodnoty incidence klinických příhod a udržení sinusového rytmu po elektrické kardioverzi však nejsou přesně známy. Tato monocentrická studie zkoumala jednoroční incidenci a rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních příhod a recidivy fibrilace síní. Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 188 pacientů s fibrilací síní, u nichž byla provedena elektrická kardioverze. V následném jednoročním sledování, jehož se zúčastnili pacienti po kardioverzi a jejich praktičtí lékaři, byla hodnocena incidence klinických a arytmických příhod. Údaje získané od pacientů a praktických lékařů byly spojeny a výsledky byly analyzovány pomocí software PSPP 0.8.5. Výsledky: Úspěšnost elektrické kardioverze dosáhla 90,4 %. Do jednoho roku po kardioverzi prodělal jeden pacient (0,6 %) infarkt myokardu, u tří pacientů (1,9 %) proběhla cévní mozková příhoda/transitorní ischemická ataka (TIA), tři pacienti (1,9 %) zemřeli a u tří pacientů (1,9 %) došlo ke krvácivé příhodě vyžadující hospitalizaci. Jediným faktorem vykazujícím tendenci ke zvýšení rizika kombinace infarktu myokardu, cévní mozkové příhody/TIA a krvácení (p = 0,096) byla přítomnost diabetes mellitus. Při kontrolách uvedlo 30,0 % pacientů epizody fibrilace síní a po jednom roce jich 62,2 % popsalo alespoň jeden případ paroxysmální fibrilace síní. Podíl pacientů, u nichž byla provedena další kardioverze po původní hospitalizaci, dosáhl 32,5 %. Mezi faktory významně zvyšující riziko recidivy fibrilace síní patřily cévní mozková příhoda/TIA v anamnéze (p = 0,014) a echokardiograficky prokázaný zvýšený index objemu levé síně (p = 0,039). Tendence ke zvýšenému riziku byla nalezena i při větším průměru levé síně (p = 0,087). Závěry: Incidence kardiovaskulárních příhod během jednoho roku po elektrické kardioverzi byla nízká. Přes vysokou bezprostřední úspešnost elektrické kardioverze se stabilní sinusový rytmus podařilo dlouhodobě udržet pouze u malého počtu pacientů.

Background: Electrical cardioversion is widely used to restore sinus rhythm in patients with atrial fibrillation. However, the long term clinical event and sinus rhythm maintenance rates following electrical cardioversion still remains unclear. This study evaluated one year incidence and risk factors for cardiovascular events and atrial fibrillation recurrence in a single center clinical practice. Methods: In a prospective study 188 patients with atrial fibrillation who underwent electrical cardioversion were enrolled. Patients and their primary care physicians were followed up one year after cardioversion and patient clinical and arrhythmic event rate was evaluated. Data obtained from patients and general practitioners were combined and the results were analyzed with PSPP 0.8.5. software. Results: Electrical cardioversion success rate was 90.4%. Within a year after cardioversion one patient (0.6%) suffered myocardial infarction, three patients (1.9%) had a stroke/transitory ischemic attack (TIA), three patients (1.6%) died and three patients (1.9%) had a bleeding event that required hospitalization. The presence of diabetes mellitus was the only factor with a tendency to increase the risk of combined event of myocardial infarction, stroke/TIA and bleeding (p = 0.096). At follow up 30.0% of patients reported having atrial fibrillation and within a year 62.2% had suffered at least one atrial fibrillation paroxysm. The proportion of patients who underwent additional cardioversions after the initial hospitalization was 32.5%. The factors that significantly increased the risk of atrial fibrillation recurrence were history of stroke/TIA (p = 0.014) and increased left atrial volume index on echocardiography (p = 0.039). Greater left atrial diameter had a tendency towards an increased risk (p = 0.087). Conclusions: Cardiovascular event rate one year after electrical cardioversion was low. Electrical cardioversion had a high immediate success rate, however, maintenance of stable sinus rhythm in the long term was low.

• MeSH
• adherence a compliance při léčbě MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   MeSH
• elektrická defibrilace metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• fibrilace síní * epidemiologie   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• incidence MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The current American College of Cardiology Foundation/American Heart Association guidelines on hypertrophic cardiomyopathy state that institutional experience is a key determinant of successful outcomes and lower complication rates of alcohol septal ablation (ASA). The aim of this study was to evaluate the safety and efficacy of ASA according to institutional experience with the procedure. METHODS: We retrospectively evaluated 1310 patients with symptomatic obstructive hypertrophic cardiomyopathy who underwent ASA and were divided into 2 groups. The first-50 group consisted of the first consecutive 50 patients treated at each centre, and the over-50 group consisted of patients treated thereafter (patients 51 and above). RESULTS: In the 30-day follow-up, there was a significant difference in the occurrence of major cardiovascular adverse events (21% in the first-50 group vs 12% in the over-50 group; P < 0.01), which was driven by the occurrence of cardiovascular deaths (2.1% vs 0.4%; P = 0.01) and implanted pacemakers (15% vs 9%; P < 0.01). In the long-term follow-up (5.5 ± 4.1 years), the first-50 group was associated with a significantly higher occurrence of major adverse events (P < 0.01) and higher cardiovascular mortality (P < 0.01). Also, patients in the first-50 group were more likely to self-report dyspnea of New York Heart Association class III/IV (16% vs 10%), to have a left ventricular outflow gradient > 30 mm Hg (16% vs 10%) at the last clinical check-up (P < 0.01 for both), and a probability of repeated septal reduction therapy (P = 0.03). CONCLUSIONS: An institutional experience of > 50 ASA procedures was associated with a lower occurrence of ASA complications, better cardiovascular survival, better hemodynamic and clinical effect, and less need for repeated septal reduction therapy.

• MeSH
• ablace škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• dyspnoe etiologie   MeSH
• elektrická defibrilace statistika a číselné údaje   MeSH
• ethanol aplikace a dávkování   MeSH
• hypertrofická kardiomyopatie mortalita   chirurgie   MeSH
• kardiostimulátor statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiovaskulární nemoci mortalita   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nízký srdeční výdej MeSH
• opakovaná terapie MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• srdeční septum chirurgie   MeSH
• tepový objem MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa epidemiologie   MeSH

PURPOSE: The occurence of supraventricular arrhythmias associate with an unfavourable prognosis in septic shock. Propafenone could be a feasible antiarrhythmic. MATERIALS AND METHODS: Patients collected over a period of 24months were divided into the three groups based on antiarrhythmic: Group1(amiodarone), Group2(propafenone), Group3(metoprolol). Type of arrhythmia, cardioversion rates, demographic, haemodynamic, laboratory parameters were recorded in the first 24h. The outcome data were compared between the groups. RESULTS: 234 patients (99.1% ventilated) were included, the prevailing arrhythmia was acute onset atrial fibrillation (AF,69.7%). Except for the dosage of noradrenaline (0.35(0.14-0.78) in Group1(n=142)vs 0.25(0.10-0.50),p<0.01 in Group2(n=78)vs 0.14(0.07-0.25)μg/kg·min,p<0.05 in Group3(n=14)) the ejection fraction of left ventricle, rates of renal replacement therapy, arterial lactate and procalcitonin levels were not different between the groups. The cardioversion rate in Group1(74%) was lower than in Group2(89%) and Group3(92%). ICU and 28-day mortalities of Group1 were not significantly higher than in Group2 and Group3. Multivariate analysis demonstrated higher 12-month mortality in Group1 than in Group2 (HR1.58(1.04;2.38),p=0.03). CONCLUSIONS: Propafenone demonstrated a higher cardioversion rate than amiodarone with a similar impact on the outcome. Patients remaining in acute onset arrhythmia did not demonstrate significantly higher ICU, 28-day and 12-month mortalities compared to those successfully cardioverted or to those having chronic AF.

• MeSH
• amiodaron terapeutické užití   MeSH
• antiarytmika terapeutické užití   MeSH
• elektrická defibrilace statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metoprolol terapeutické užití   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
• propafenon terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• septický šok farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• supraventrikulární tachykardie farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• adrenalin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   mortalita   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• elektrická defibrilace statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• hyperoxie komplikace   terapie   MeSH
• hypokapnie komplikace   MeSH
• intratracheální intubace mortalita   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• intravenózní infuze statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiopulmonální resuscitace * metody   trendy   výchova   MeSH
• kojenec MeSH
• kraniocerebrální traumata komplikace   mortalita   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mortalita MeSH
• novorozenec MeSH
• oxygenoterapie využití   MeSH
• polytrauma ošetřování   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• první pomoc * dějiny   metody   trendy   MeSH
• resuscitace * dějiny   metody   trendy   MeSH
• senioři MeSH
• terapeutická hypotermie statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• traumatologie metody   MeSH
• urgentní lékařství dějiny   metody   trendy   MeSH
• ventilace umělá s výdechovým přetlakem metody   MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici * ošetřování   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH

Nejčastější poruchou srdečního rytmu je fibrilace síní. V každodenní klinické praxi musíme řešit jak nejlépe zasáhnout u pacientů, kteří k nám přicházejí s touto diagnózou. Náš postup závisí zvláště na symptomech arytmie a délce trvání arytmie. U pacientů těžce symptomatických s projevy srdečního selhávání či koronární insuficience volíme hospitalizaci, u zbylých pacientů můžeme postupovat ambulantně. V obou případech se musíme rozhodnout, zda budeme volit kontrolu rytmu, tj. farmakologickou nebo elektrickou kardioverzi, či kontrolu tepové frekvence. Obě strategie mají ve skupině starších a méně symptomatických pacientů podle posledních studií (AFFIRM, PIAF, RACE) rovnocennou prognózu. Osvědčenou, účinnou a bezpečnou metodou kontroly rytmu je provedení elektrické kardioverze, která má své nezastupitelné místo i v době rozmachu radiofrekvenčních ablací. Autoři prezentují soubor pacientů, u kterých byla v průběhu jednoho kalendářního roku ambulantně provedena elektrická kardioverze.

The most common arrhythmia is atrial fibrillation. In the outpatient clinic we have to deal with and treat patients attending with this diagnosis as best we can on a routine daily basis. Our procedure and method of treatment depends mainly on the symptoms and time of onset and duration of atrial fibrillation. Patients with symptoms of heart failure and coronary insufficiency are admitted to the coronary unit, whilst the remaining patients with less severe symptoms can be treated in Day Care Unit. In both cases, we have to make a decision if the method of treatment is to control the rhythm (i.e. pharmacologically or electrical cardioversion) or control the heart rate. In a group of elderly and less symptomatic patients both strategies have equal outcomes according to the latest studies. Synchronized electrical cardioversion offers a reliable, effective and safe control and treatment of rhythm; it is still the treatment of choice despite the recent boom in radiofrequency ablations. The article presents a sample of patients treated with electrical cardioversion in the outpatient clinic over the course of one calendar year.

• MeSH
• elektrická defibrilace metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• fibrilace síní terapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• defibrilátory implantabilní statistika a číselné údaje   MeSH
• elektrická defibrilace přístrojové vybavení   mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiostimulace umělá mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• kardiostimulátor statistika a číselné údaje   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• penetrující rány mortalita   MeSH
• pitva statistika a číselné údaje   MeSH
• poranění srdce mortalita   MeSH
• selhání protézy * MeSH
• senioři MeSH
• trombóza mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH
• úvodníky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

This study sought to identify the incidence and outcome related to inappropriate implantable cardioverter-defibrillator (ICD) shocks, that is, those for nonventricular arrhythmias. BACKGROUND: The MADIT (Multicenter Automatic Defibrillator Implantation Trial) II showed that prophylactic ICD implantation improves survival in post-myocardial infarction patients with reduced ejection fraction. Inappropriate ICD shocks are common adverse consequences that may impair quality of life. METHODS: Stored ICD electrograms from all shock episodes were adjudicated centrally. An inappropriate shock episode was defined as an episode during which 1 or more inappropriate shocks occurred; another inappropriate ICD episode occurring within 5 min was not counted. Programmed parameters for patients with and without inappropriate shocks were compared. RESULTS: One or more inappropriate shocks occurred in 83 (11.5%) of the 719 MADIT II ICD patients. Inappropriate shock episodes constituted 184 of the 590 total shock episodes (31.2%). Smoking, prior atrial fibrillation, diastolic hypertension, and antecedent appropriate shock predicted inappropriate shock occurrence. Atrial fibrillation was the most common trigger for inappropriate shock (44%), followed by supraventricular tachycardia (36%), and then abnormal sensing (20%). The stability detection algorithm was programmed less frequently in patients receiving inappropriate shocks (17% vs. 36%, p = 0.030), whereas other programming parameters did not differ significantly from those without inappropriate shocks. Importantly, patients with inappropriate shocks had a greater likelihood of all-cause mortality in follow-up (hazard ratio 2.29, p = 0.025). CONCLUSIONS: Inappropriate ICD shocks occurred commonly in the MADIT II study, and were associated with increased risk of all-cause mortality.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní škodlivé účinky   MeSH
• elektrická defibrilace mortalita   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• flutter síní mortalita   terapie   MeSH
• incidence MeSH
• infarkt myokardu komplikace   patofyziologie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• odds ratio MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• selhání zařízení MeSH
• supraventrikulární tachykardie mortalita   terapie   MeSH
• tepový objem MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• defibrilátory implantabilní normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• elektrická defibrilace metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• komorová tachykardie komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH