- MeSH
- dospělí MeSH
- fekální inkontinence * etiologie MeSH
- Hirschsprungova nemoc * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- poporodní období MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
Materiály a metody: Provedli jsme analýzu na 231 těhotných ženách. Proktolog provedl vyšetření pacientek třikrát: v I. trimestru (během prvních 15 týdnů), ve III. trimestru (29–40 týdnů) a 12 měsíců po porodu. Výsledky: Celkový počet pozorování fekální inkontinence u žen zapojených do studie byl 66 případů (28,6 %) zjištěných během poslední návštěvy. Rizikovými faktory pro fekální inkontinenci byl s vysokou pravděpodobností věk > 36 let (p = 0,001), nízká fyzická aktivita (p = 0,034), tři a více těhotenství s porodem (p = 0,022), anamnéza hemoroidů (p = 0,027), perianální diskomfort při první návštěvě (p = 0,045) a zácpa při první návštěvě (p = 0,006). Diskuze: Rizikové faktory spojené s těhotenstvím a porodem, které přispívají k výskytu fekální inkontinence, jsou multifaktoriální a zahrnují např. vícečetné porody spojené s poškozením pánevních svalů nebo svalů análního svěrače, chronickou zácpu, věk a vaginální porody, nicméně momentálně neexistuje jasný koncept prevence fekální inkontinence u těhotných žen. Závěr: Prevalence fekální inkontinence u těhotných žen činí 12,9 % a po roce od porodu stoupá na 28,6 %. Nejběžnějším symptomem byl nepřirozený únik střevních plynů. Rizikové faktory spojené s výskytem fekální inkontinence zahrnovaly věk > 36 let, nízkou fyzickou aktivitu, tři nebo více těhotenství vedoucích k porodu, anamnézu hemoroidů, perianální nepohodlí a zácpu v I. trimestru těhotenství.
Materials and methods: We conducted an analysis on 231 pregnant women. A proctologist examined the patients three times: in the 1st trimester (within the first 15 weeks), in the 3rd trimester (29–40 weeks), and 12 months after childbirth. Results: The total number of fecal incontinence observations among women included in the study was 66 cases (28.6%), detected at the final visit. Risk factors for fecal incontinence with a high probability were age over 36 years (P = 0.001), low physical activity (P = 0.034), three or more pregnancies resulting in childbirth (P = 0.022), history of hemorrhoids (P = 0.027), perianal discomfort on the first visit (P = 0.045), and constipation on the first visit (P = 0.006). Factors such as being overweight, marital status, education, living conditions, living area, and infant size did not have significance for fecal incontinence. Discussion: Pregnancy- and obstetric-related risk factors contributing to fecal incontinence are multifactorial, including factors such as multiple childbirths with trauma to the pelvic muscles or anal sphincter muscles, chronic constipation, age, and vaginal deliveries. However, currently, there is no clear concept for the prevention of fecal incontinence in pregnant women. Conclusion: The prevalence of fecal incontinence among pregnant women is 12.9%, which increases to 28.6% one year after childbirth. The most common complaint was involuntary passage of intestinal gas. Risk factors for fecal incontinence with a high probability included being over 36-years old, low physical activity, three or more pregnancies resulting in childbirth, a history of hemorrhoids, perianal discomfort, and constipation in the 1st trimester of pregnancy.
Cíl: Shrnutí informací o možnostech rekonstrukce rozsáhlých porodních poranění zahrnujících poranění řitního svěrače. Metodika: Literární přehled dostupných informací o možnostech rekonstrukce rozsáhlých poranění řitního svěrače a srovnání s vlastními výsledky v podmínkách rozvojového světa. Závěr: Rozsáhlá porodní poranění hráze jsou závažná poranění, která vyžadují adekvátní a včasnou péči. V podmínkách rozvojového světa mnohem častěji dochází k dehiscenci hráze a následnému rozvoji anální inkontinence. I s odstupem několika let je však naděje na zlepšení stavu při provedení adekvátní sutury.
Objective: Summarize information on reconstruction possibilities of extensive obstetrical injuries including anal sphincter injuries. Methods: Review of available information on the possibilities of reconstruction of severe obstetrical injuries including anal sphincter and comparison with own results in the developing countries. Conclusion: Extensive obstetrical injuries of the perineum are major problem that require adequate and early treatment. In the developing countries, perineum dehiscence and the subsequent development of anal incontinence occur much more often. Even after several years, however, there is hope for an improvement in the condition if an adequate suture is performed.
- MeSH
- anální kanál * chirurgie zranění MeSH
- dospělí MeSH
- fekální inkontinence chirurgie etiologie MeSH
- kolorektální chirurgie * metody MeSH
- komplikace porodu MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Poruchy pánevního dna a anorektální dysfunkce jsou významnou příčinou diskomfortu mnoha žen. V důsledku ostychu a studu přicházejí ženy k vyšetření až po delší době trvání potíží, většinou pro progredující poruchy defekace a kontinence. I přes nízkou morbiditu mají anorektální dysfunkce velmi významný vliv na kvalitu života pacienta, proto by měla být diagnostika a následně i léčba zaměřena na veškerou možnou příčinu. Gastroenterologické vyšetření může hrát významnou roli v primárním záchytu, ale i v multioborovém diagnostickém procesu patologie pánevního dna. Stejně tak koloproktologie je neodmyslitelnou součástí diagnosticko-terapeutického algoritmu pánevních dysfunkcí. Cílem příspěvku je poskytnout informace o patofyziologii, diagnostice a léčbě anorektálních poruch z pohledu koloproktologa. Anorektální dysfunkce jsou multioborovým problémem, proto pro dosažení dobrých výsledků léčby je nezbytně nutná kooperace různých oborů.
Disorders of the pelvic floor and anorectal dysfunction are a major cause of discomfort for many women. As a result of shyness and embarrassment, women come for medical examination after a longer period of difficulties, mostly for progressive disorder of defecation and continence. Despite the low morbidity, anorectal dysfunctions have a very significant impact on patient's quality of life and therefore diagnosis and subsequent treatment should be aimed at every possible cause. Gastroenterological examination can play an important part In primary detection, but also in the multidisciplinary diagnostic process of pelvic floor pathology. Likewise, coloproctology is an integral part of the diagnostic-therapeutic algorithm of pelvic dysfunctions. The aim of the article is to provide information on the pathophysiology, diagnosis and treatment of anorectal disorders from the perspective of coloproctology. Anorectal dysfunctions are a multidisciplinary problem, therefore, to achieve good treatment results, the cooperation of different specializations is essential.
- Klíčová slova
- anorektální dysfunkce,
- MeSH
- defekace MeSH
- fekální inkontinence * diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- pánevní dno patologie MeSH
- prolaps dělohy etiologie komplikace terapie MeSH
- prolaps pánevních orgánů * etiologie komplikace terapie MeSH
- prolaps rekta * etiologie komplikace terapie MeSH
- rektokéla diagnóza etiologie komplikace MeSH
- zácpa diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVES: Obstetrical anal sphincter injuries (OASIS) are complications of vaginal delivery. Unrepaired anal sphincter after delivery increases the risk of anal incontinence. The aim of our study is to search for residual defect after OASI repair by 4D introital ultrasound (US). We hypothesised that imaging prior to hospital discharge would show the same number of defects as assessment at 3 months. STUDY DESIGN: This is a retrospective analysis of 138 patients with immediate repair after OASIS. Since 2009, we have been routinely inviting all our patients with OASIS to the perineal clinic for postoperative follow-up. We scheduled the first visit before discharge from hospital and followed up with a second visit after three months. During both visits, patients underwent transperineal 4D ultrasound examination. We provided examination while at rest and during contraction; volumes were saved for further evaluation. RESULTS: Eighty-one patients (58.7%) completed both exams and were included in the analysis. Residual external anal sphincter defect was found in 17.3% at the first visit versus 13.6% at the second (delayed) visit. We were not able to assess the sphincter in 9.9% at early versus none in the delayed examination. In 9.9%, the residual defect was not confirmed by the second examination, and in 4.9% the residual defect was missed by the first examination. CONCLUSIONS: In conclusion, we have found that a 3 month scan yields a smaller number of defects than a scan before discharge.
- MeSH
- anální kanál diagnostické zobrazování zranění MeSH
- fekální inkontinence * diagnostické zobrazování etiologie MeSH
- komplikace porodu * MeSH
- lidé MeSH
- perineum zranění MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- těhotenství MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- vedení porodu škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Anorectal dysfunction (ARD), especially bowel incontinence, frequently compromises the quality of life in multiple sclerosis (MS) patients. The effect of rehabilitation procedures has not been clearly established. OBJECTIVE: To determine the effect of an individualized rehabilitation approach on bowel incontinence and anorectal pressures. METHODS: MS patients with ARD underwent 6-months of individually targeted biofeedback rehabilitation. High resolution anorectal manometry (HRAM) and St. Mark's Fecal Incontinence Scores (SMIS) were completed prior to rehabilitation, after 10 weeks of supervised physiotherapy, and after 3 months of self-treatment. RESULTS: Ten patients (50%) completed the study. Repeated measures analysis of variance (ANOVA) demonstrated significant improvement in the SMIS questionnaire over time [14.00 baseline vs. 9.70 after supervised physiotherapy vs. 9.30 after self-treatment (p = 0.005)]. No significant improvements over time were noted in any HRAM readings: maximal pressure [49.85 mmHg baseline vs. 57.60 after supervised physiotherapy vs. 60.88 after self-treatment (p = 0.58)], pressure endurance [36.41 vs. 46.89 vs. 49.95 (p = 0.53)], resting pressure [55.83, vs 52.69 vs. 51.84 (p = 0.704)], or area under the curve [230.0 vs. 520.8 vs. 501.9 (p = 0.16)]. CONCLUSIONS: The proposed individualized rehabilitation program supports a positive overall effect on anorectal dysfunction in MS patients.
- MeSH
- biofeedback (psychologie) MeSH
- fekální inkontinence * etiologie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- manometrie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- roztroušená skleróza * komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Cílem této retrospektivní studie je srovnat vliv reziduálního defektu análního svěrače na kvalitu života pacientek po porodu komplikovaném rozsáhlým poraněním hráze. Soubor a metodika: Pacientky s diagnostikovaným rozsáhlým poraněním hráze zahrnující poranění análního svěrače jsou sledovány v rámci urogynekologické ambulance (průměrná doba follow-up 37 měsíců). Dva hodnotitelé zaslepení k nálezu klinického vyšetření provedli retrospektivní analýzu ultrazvukových volumů na přítomnost reziduálního defektu análního svěrače. Výsledky byly následně korelovány s výsledky St. Mark‘s Incontinence Score. Výsledky: Soubor se skládá ze 181 pacientek, u nichž bylo diagnostikováno v průběhu porodu poranění hráze III. či IV. stupně a které s odstupem 3 měsíců po porodu podstoupily ultrazvukové vyšetření. Kompletně vyplněné dotazníky odevzdalo 118 pacientek (65,2 % celého souboru). Z těchto pacientek byl v sedmi případech (5,9 %) přítomen reziduální defekt. Ve skupině s reziduálním defektem se fekální urgence (nemožnost odložit defekaci) vyskytovaly v 57,1 %. Ve skupině pacientek bez reziduálního defektu svěrače byly fekální urgence přítomny pouze ve 12,6 %. Tento rozdíl je signifikantní (< 0,001) s koeficientem kontingence 0,291. Závěr: Lze konstatovat, že přítomnost reziduálního defektu významně zvyšuje incidenci fekální urgence.
Aim: The aim of this retrospective study is to correlate the presence of residual anal sphincter defect with the quality of life of patients after vaginal delivery complicated with obstetrical anal sphincter injury. Study group and methods: Patients diagnosed with obstetrical anal sphincter injury are dispensed at our urogynecological unit, with a mean follow-up period of 37 months. Two investigators blinded to the results of clinical symptoms evaluated archived ultrasound volumes taken for the presence of residual anal sphincter defects that were later correlated with the St. Mark's Incontinence Score. Results: The group comprises of 181 patients diagnosed with an obstetrical anal sphincter injury who underwent ultrasound examination of anal sphincter at three post-partum months. The questionnaires were completed by 118 patients (65.2% of all patients). A residual sphincter defect was diagnosed in seven cases (5.9%). In the group with residual defects, fecal urgency (lack of ability to defer defecation) was present in 57.1%. In the group without residual anal sphincter defects, fecal urgency was present in 12.6%. This difference is significant (< 0.001) with the contingency coefficient 0.291. Conclusions: In conclusion, the presence of residual anal sphincter defect increases the probability of fecal urgency.
Cíl studie: Přiblížení problematiky porodního poranění konečníku (OASI – obstetric anal sphincter injuries) s rizikem následné anální inkontinence a prevence tohoto poranění. Metodika: Rešerše a analýza článků v recenzovaných periodikách, využití funkcí Google Scholar a PubMed a syntéza získaných informací. Závěr: OASI je závažné poranění při porodu, kterému nelze zcela předejít, ale lze jeho incidenci ovlivnit ať již selektivním prováděním mediolaterální epiziotomie, či jinými preventivními opatřeními u rizikových pacientek. Léčba anální inkontinence po OASI vyžaduje komplexní přístup a důkladné vyšetření. OASI u prvního porodu není dle současné odborné literatury striktní indikací k císařskému řezu při dalším těhotenství.
Objective: The aim of our study is to clarify the problems of OASI (obstetric anal sphincter injuries) and anal incontinence and prevention of this injury. Methods: Review of articles in peer reviewed journals with the usage of Google Scholar function and PubMed. Conclusion: OASI is a severe injury which is more commonly associated with assisted vaginal delivery. This injury cannot be fully prevented, but its incidence can be averted by the usage of selective mediolateral episiotomy, or by other precautionary moves in high risk patients. The treatment of anal incontinence after OASI requires a complex approach and thorough examination. At first delivery, OASI is not a stern indication for caesarean section in accordance with current state of knowledge.
- MeSH
- anální kanál * zranění MeSH
- epiziotomie * škodlivé účinky MeSH
- fekální inkontinence * etiologie MeSH
- komplikace porodu etiologie prevence a kontrola MeSH
- lacerace * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- perineum * zranění MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- argonová plazmakoagulace MeSH
- fekální inkontinence etiologie komplikace terapie MeSH
- hyperbarická oxygenace MeSH
- lidé MeSH
- proktitida * diagnóza etiologie terapie MeSH
- protonová terapie MeSH
- radiační poranění * diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- radioterapie škodlivé účinky MeSH
- rektum účinky záření MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
[Anus perinei ventralis in adulthood - case report]
Anorektální malformace patří mezi nejzávažnější vrozené vývojové vady, ať už z aspektu léčby, nebo léčebných výsledků. Atrezie lze rozdělit do tří kategorií: supralevátorovou formu, intermediální typ atrezie a nízký translevátorový typ. Jednou z forem nízkého translevátorového typu u dívek je perineální píštěl ústící na hrázi, těsně za poševní vchod, s plně vyvinutým svěračovým komplexem dorzálně od píštěle (tzv. anus perinei ventralis). Zlatým standardem operační léčby této vrozené malformace u dětských pacientů je Peñova procedura, kterou jsme zvolili jako vodítko pro rekonstrukci anorekta i u naší dospělé pacientky s anus perinei ventralis.
Anorectal malformations present a type of the most serious congenital malformations, either in terms of treatment or treatment outcomes. Anorectal atresia can be subdivided into three categories: the supralevator form, the intermediate type of atresia and the low translevator type. One of the clinical forms of low translevator type in girls is a perineal fistula opening just behind the vaginal entrance on the perineum, with a fully developed sphincter complex dorsally from the fistula (so called anus perinei ventralis). The golden standard of surgical treatment of anus perinei ventralis in children is Peña's procedure, which was used as a guideline for anorectal reconstruction in our adult patient, as well.
- Klíčová slova
- anus perinei ventralis, Peñova procedura,
- MeSH
- anastomóza chirurgická MeSH
- anorektální malformace * chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- fekální inkontinence chirurgie etiologie MeSH
- kolorektální chirurgie metody MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
