BACKGROUND: Treatment of aortic-valve disease in young patients still poses challenges. The Ross procedure offers several potential advantages that may translate to improved long-term outcomes. OBJECTIVES: This study reports long-term outcomes after the Ross procedure. METHODS: Adult patients who were included in the Ross Registry between 1988 and 2018 were analyzed. Endpoints were overall survival, reintervention, and major adverse events at maximum follow-up. Multivariable regression analyses were performed to identify risk factors for survival and the need of Ross-related reintervention. RESULTS: There were 2,444 adult patients with a mean age of 44.1 ± 11.7 years identified. Early mortality was 1.0%. Estimated survival after 25 years was 75.8% and did not statistically differ from the general population (p = 0.189). The risk for autograft reintervention was 0.69% per patient-year and 0.62% per patient-year for right-ventricular outflow tract (RVOT) reintervention. Larger aortic annulus diameter (hazard ratio [HR]: 1.12/mm; 95% confidence interval [CI]: 1.05 to 1.19/mm; p < 0.001) and pre-operative presence of pure aortic insufficiency (HR: 1.74; 95% CI: 1.13 to 2.68; p = 0.01) were independent predictors for autograft reintervention, whereas the use of a biological valve (HR: 8.09; 95% CI: 5.01 to 13.08; p < 0.001) and patient age (HR: 0.97 per year; 95% CI: 0.96 to 0.99; p = 0.001) were independent predictors for RVOT reintervention. Major bleeding, valve thrombosis, permanent stroke, and endocarditis occurred with an incidence of 0.15% per patient-year, 0.07% per patient-year, 0.13%, and 0.36% per patient-year, respectively. CONCLUSIONS: The Ross procedure provides excellent survival over a follow-up period of up to 25 years. The rates of reintervention, anticoagulation-related morbidity, and endocarditis were very low. This procedure should therefore be considered as a very suitable treatment option in young patients suffering from aortic-valve disease. (Long-Term Follow-up After the Autograft Aortic Valve Procedure [Ross Operation]; NCT00708409).

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• aortální chlopeň * patologie   chirurgie   MeSH
• autologní transplantace * škodlivé účinky   metody   MeSH
• chirurgická náhrada chlopně * škodlivé účinky   přístrojové vybavení   metody   MeSH
• dlouhodobé vedlejší účinky * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie metody   MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění aortální chlopně * diagnóza   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace * diagnóza   epidemiologie   etiologie   chirurgie   MeSH
• prognóza MeSH
• registrace statistika a číselné údaje   MeSH
• reoperace * klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• srdeční chlopně umělé škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Německo MeSH

Chirurgické i katetrizační intervence na stenotických či nedomykajících chlopních jsou jedinou uznávanou efektivní léčbou nemocných s hemodynamicky významnou vadou. Intervenční léčba chlopní s sebou nese rizika trombotických i krvácivých komplikací. Ačkoliv antitrombotika snižují rizika intervenční léčby, optimální léčebné schéma a délka terapie zůstávají neznámé. Tento článek přináší přehled recentních informací týkajících se této problematiky, stejně tak přehled současné evidence antitrombotické terapie po intervenční léčbě chlopenních onemocnění.

Surgical and catheter interventions on stenotic or insufficient valves are the only acknowledged effective treatment for patients with a haemodynamically significant defect. Interventional valve repair carries a risk of both thrombotic and bleeding complications. Although antithrombotic drugs reduce the risks of interventional treatment, an optimal therapeutic regimen and treatment duration remain unknown. This article presents an overview of recent information on this issue as well as a review of current evidence on antithrombotic therapy following interventional treatment for valvular heart disease.

• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• aortální chlopeň chirurgie   patologie   MeSH
• chirurgická náhrada chlopně * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• duální protidestičková léčba metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci srdečních chlopní terapie   MeSH
• srdeční chlopně umělé škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• transkatetrální implantace aortální chlopně metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• tromboembolie prevence a kontrola   MeSH
• warfarin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• aortální stenóza * chirurgie   MeSH
• chirurgická náhrada chlopně statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• registrace * statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční chlopně umělé * statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Aortic stenosis is the most common type of valve disease in the adults. Until recently its treatment was an exclusive domain of cardiac surgery. At the same time the aortic valve replacement (SAVR) was not indicated in about 1/3 of the patients, though the prognosis of conservatively treated patients is very unfavourable with one-year mortality rate of 50%. These facts were the main reasons for starting a new interventional era of the aortic valve disease therapy in 2002 and from 2007 two types of valves fixed in stents have been commercially available. In the early phase the transcatheter aortic valve implantation (TAVI) was used just in patients with contraindication to SAVR or with high perioperative risk after surgery. Before applying this therapy to less risky patients some problems have to be solved: 1. clinical impact of the relatively high rate of paravalvular leaks and 2. long-term function of the implanted valve in follow-up exceeding 5 years. In the Czech Republic the first TAVI was performed in Prague, IKEM in December 2008. During a short period of time the TAVI programme was initiated also in other complex cardiovascular centres in Hradec Kralove, Brno, Prague—FN Kralovske Vinohrady and Trinec. Including the later starting centres (Usti n. Labem, Olomouc, Ceske Budejovice and other three centres in Prague—Nemocnice na Homolce, FN Motol and VFN) there is a total of 11 centres providing the TAVI at present. All centres except one (FN Motol) are part of the Czech TAVI Registry that was developed with the support of the Czech Society of Cardiology and started on 1 September, 2010. In general and more theoretically there are two parts of the Registry: 1. “Retrospective” including all the TAVI procedures from the beginning of the TAVI programme in the Czech Republic that was terminated on June 30, 2011 and 2. “Prospective” that has been following. Institute of Biostatistics and Analyses of Masaryk University takes care of the online and anonymized database. The results of the national Czech TAVI Registry should help to answer the clinical relevant questions mentioned above.

• Klíčová slova
• nemocní s vysokým operačním rizikem, registr, transkatetrová implantace aortální chlopně (TAVI),
• MeSH
• adresáře jako téma MeSH
• aortální stenóza terapie   MeSH
• chirurgická náhrada chlopně kontraindikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• databáze jako téma MeSH
• lidé MeSH
• srdeční chlopně umělé statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční katetrizace dějiny   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cílem našeho sledování bylo získání základní charakteristiky pacientů indikovaných do našeho centra k celkovému došetření pro významnou aortální stenózu (dále AS). Provedli jsme rozbor 100 konsekutivních pacientů komplexně vyšetřených pro významnou AS v období březen 2009 – srpen 2010. Průměrný věk v souboru byl 71 let, převažovali muži (59 %). Dominujícím symptomem byla dušnost a bolesti na hrudi. Z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů se vyskytovala arteriální hypertenze, hyperlipidémie, diabetes mellitus, kuřácké návyky. Významná koronární nemoc byla diagnostikována ve 49 případech. Při echokardiografickém vyšetření byla dvojcípá aortální chlopeň zjištěna u 26 nemocných, u 19 jsme nebyli schopni určit počet cípů. Průměrná indexovaná plocha aortálního ústí byla 0,43 cm2/m2, EF levé komory 59 %. Průměrná tloušťka interventrikulárního septa 12 mm, odhadovaný systolický tlak v plicnici 46 mm Hg, průměrný rozměr ascendentní aorty 35,8 mm. Nemocní s dvoucípou aortální chlopní byli mladší a měli širší ascendentní aortu (40 vs. 34 mm). V ostatních sledovaných parametrech se tito pacienti od zbytku souboru výrazně nelišili. Z celého souboru podstoupilo 74 sledovaných korekci chlopenní vady. Nejčastěji byla implantována biologická protéza, ve dvou případech byla chlopeň implantována perkutánně. V prosinci 2010 jsme provedli telefonickou kontrolu všech nemocných. U většiny z těch, kteří podstoupili korekci vady, došlo k zmírnění obtíží. V této skupině jsme nezaznamenali ani jedno úmrtí. U nemocných, kteří nebyli operováni, byly symptomy shodné nebo došlo k progresi. V této skupině došlo ke čtyřem úmrtím. Závěrem lze konstatovat, že AS je spojena s nepříznivým kardiovaskulárním rizikovým profilem. Polovina nemocných s významnou AS má koronarograficky prokázané závažné postižení koronárního řečiště. Nemocní s dvojcípou aortální chlopní jsou mladšího věku s tendencí k dilataci ascendentní aorty. Pouze korekce vady zmírňuje obtíže nemocných a zlepšuje prognózu.

The aim of our study was to obtain baseline characteristics of the patients referred to our centre for overall evaluation for significant aortic stenosis. We analysed 100 consecutive patients comprehensively examined for significant aortic stenosis between March 2009 and August 2010. The average age was 71 years, males predominated (59%). The dominant symptoms were dyspnoea and chest pain. Major cardiovascular risk factors associated with aortic stenosis were arterial hypertension, hyperlipidaemia, diabetes mellitus and smoking habits. Significant coronary disease was diagnosed in 49 cases. Echocardiography revealed bicuspid aortic valve in 26 patients, in 19 we were unable to determine the number of cusps. The mean indexed aortic valve orifice area was 0.43 cm2/m2, left ventricular EF 59%. Interventricular septal thickness average 12 mm, estimated systolic pulmonary artery pressure 46 mm Hg, the average size of ascending aorta was 35.8 mm. Patients with bicuspid aortic valve were younger and had larger ascending aorta (40 vs. 34 mm). There was no other difference in the tested parameters between these groups. 74 patients underwent valvular correction. Biological prosthesis was implanted most frequently, in two cases the valve was implanted in a percutaneous approach. We checked all patients’ health status by telephone in December 2010. Patients who underwent surgery indicated an improvement in their symptoms. Nobody died in this group. In contrast, patients treated conservatively were more symptomatic and we recorded 4 deaths. In summary aortic stenosis is associated with an adverse cardiovascular risk profile. Half of patients with severe aortic stenosis have significant stenosis of coronary arteries. Patients with bicuspid aortic valve are younger, with a tendency to dilatation of the ascending aorta. The only way to reduce symptoms and improve prognosis is aortic valve replacement.

• Klíčová slova
• korekce vady,
• MeSH
• aortální stenóza epidemiologie   chirurgie   patologie   MeSH
• dyslipidemie epidemiologie   komplikace   MeSH
• echokardiografie MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hypertenze epidemiologie   komplikace   MeSH
• kardiochirurgické výkony MeSH
• komplikace diabetu epidemiologie   MeSH
• koronární nemoc epidemiologie   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• pooperační období MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční chlopně umělé statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

We sought to assess the outcome of asymptomatic patients with very severe aortic stenosis. METHODS AND RESULTS: We prospectively followed 116 consecutive asymptomatic patients (57 women; age, 67 + or - 16 years) with very severe isolated aortic stenosis defined by a peak aortic jet velocity (AV-Vel) > or = 5.0 m/s (average AV-Vel, 5.37 + or - 0.35 m/s; valve area, 0.63 + or - 0.12 cm(2)). During a median follow-up of 41 months (interquartile range, 26 to 63 months), 96 events occurred (indication for aortic valve replacement, 90; cardiac deaths, 6). Event-free survival was 64%, 36%, 25%, 12%, and 3% at 1, 2, 3, 4, and 6 years, respectively. AV-Vel but not aortic valve area was shown to independently affect event-free survival. Patients with an AV-Vel > or = 5.5 m/s had an event-free survival of 44%, 25%, 11%, and 4% at 1, 2, 3, and 4 years, respectively, compared with 76%, 43%, 33%, and 17% for patients with an AV-Vel between 5.0 and 5.5 m/s (P<0.0001). Six cardiac deaths occurred in previously asymptomatic patients (sudden death, 1; congestive heart failure, 4; myocardial infarction, 1). Patients with an initial AV-Vel > or = 5.5 m/s had a higher likelihood (52%) of severe symptom onset (New York Heart Association or Canadian Cardiovascular Society class >II) than those with an AV-Vel between 5.0 and 5.5 m/s (27%; P=0.03). CONCLUSIONS: Despite being asymptomatic, patients with very severe aortic stenosis have a poor prognosis with a high event rate and a risk of rapid functional deterioration. Early elective valve replacement surgery should therefore be considered in these patients.

• MeSH
• aortální chlopeň chirurgie   patofyziologie   MeSH
• aortální stenóza chirurgie   mortalita   patofyziologie   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multivariační analýza MeSH
• náhlá srdeční smrt epidemiologie   MeSH
• následné studie MeSH
• přežití bez známek nemoci MeSH
• příčina smrti MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční chlopně umělé statistika a číselné údaje   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie metody   využití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mitrální chlopeň chirurgie   patofyziologie   patologie   MeSH
• mitrální insuficience chirurgie   terapie   MeSH
• mortalita MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• srdeční chlopně umělé statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• defibrilátory implantabilní ekonomika   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• kardiostimulátor ekonomika   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční chlopně umělé ekonomika   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• pravděpodobnost MeSH
• přežití bez známek nemoci MeSH
• srdeční chlopně umělé klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční komory imunologie   MeSH
• vrozené srdeční vady chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• aortální stenóza prevence a kontrola   patofyziologie   MeSH
• srdeční chlopně umělé statistika a číselné údaje   trendy   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie