Úvod: Zlomy genu ALK (anaplastické lymfomové kinázy) se využívají pro diagnostiku translokací genu LK u nemocných s nemalobuněčnými karcinomy plic. Pozitivní průkaz této translokace je indikací pro léčbu crizotinibem ve 2. a 3. linii NSCLC. Metodika a pacienti: Autoři vyhodnotili soubor nemocných s morfologicky verifikovanými karcinomy plic, u kterých byla indikována vyšetření mutací EGFR, KRAS a zlomy genu ALK od začátku roku 2011 s cílem indikovat molekulárně cílenou léčbu. Pro detekci přestavby genu ALK byla použita metoda fluorescenční in-situ hybridizace (FISH) s použitím FISH sondy s break-apart designem Vysis (Abbott). Mutace genů EGFR a KRAS byly detekovány metodou denaturační kapilární elektroforézy s použitím kitů Genoscan. U nemocných s pozitivním průkazem cílené translokace genu ALK byla plánována terapie crizotinibem. Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 182 nemocných, 95 žen a 87 mužů, mutace genu EGFR byly nalezeny u 16 nemocných, mutace genu KRAS u 29 nemocných, translokace genu ALK byla nalezena u pěti nemocných. Celkově byly translokace genu ALK prokázány u 2,5 % celkového souboru, u nemocných nekuřáků s adenokarcinomy byl výskyt této translokace 9 %. U dvou nemocných byla zahájena léčba crizotinibem, u obou bylo dosaženo parciální remise nemoci při dobré toleranci léčby. Závěr: Genetická vyšetření u NSCLC prováděná za účelem indikace molekulárně cílené léčby umožnila kromě cílené léčby u nemocných s mutacemi genu EGFR odhalit i translokace genu ALK, především u nekuřáků s adenokarcinomy. Léčba crizotinibem, indikovaná cíleně u nemocných s translokacemi genu ALK vede k remisi nádorové nemoci i ke zlepšení kvality života nemocných.
Background: ALK (anaplastic lymphoma kinase) gene rearrangements are used for diagnosing ALK gene translocations in patients with non-small cell lung cancer (NSCLC). Detection of this translocation suggests that crizotinib is indicated as second- and third-line therapy for NSCLC. Material and Methods: The authors analyzed a group of patients with morphologically confirmed lung carcinoma examined for EGFR and KRAS gene mutations and ALK gene rearrangements from the beginning of 2011 in order to administer molecularly targeted therapy. For detecting ALK gene rearrangements, fluorescence in situ hybridization (FISH) was used with the Vysis (Abbott) break apart probe kit. EGFR and KRAS gene mutations were detected by denaturing capillary electrophoresis using the Genoscan kits. Patients with confirmed ALK gene translocation were planned to receive crizotinib therapy. Results: A total of 182 patients, 95 females and 87 males were investigated. EGFR and KRAS gene mutations were found in 16 and 29 patients, respectively. ALK gene translocation was revealed in 5 patients. The translocation was found in 2.5 % of the entire group and in 9 % of non-smoking adenocarcinoma patients. Two patients received crizotinib; both achieved partial remission with well-tolerate therapy. Conclusions: Genetic tests in NSCLC performed in order to administer molecularly targeted therapy allowed, apart from targeted therapy in patients with EGFR gene mutations, detection of ALK gene translocations, predominantly in non-smokers with adenocarcinoma. Crizotinib, indicated as targeted therapy in patients with ALK gene translocations, results in cancer remission and improved quality of life of patients.
- Klíčová slova
- mutace EGFR, mutace KRAS, translokace genu ALK, molekulárně cílená terapie, crizotinib,
- MeSH
- aktivinové receptory genetika MeSH
- cílená molekulární terapie metody využití MeSH
- elektroforéza metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- geny erbB-1 genetika MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- mutace genetika MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic farmakoterapie terapie MeSH
- ras proteiny genetika MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- translokace genetická genetika MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Preimplantační genetická diagnostika (PGD) se stala standardní součástí spektra metod reprodukční genetiky. PGD umožňuje výběr a transfer zdravých embryí, předchází prenatální diagnostiku v I. či II. trimestru a tím i nutnost přerušení již probíhajícího patologického těhotenství. Zavedením vyspělých metod molekulární genetiky do klinické praxe se značně rozšířilo spektrum případů řešitelných pomocí PGD: kromě zavedené cytogenetické diagnostiky chromozomálních aberací pomocí fluorescenční hybridizace in situ (FISH) lze rovněž diagnostikovat širokou škálu monogenních onemocnění. I navzdory limitacím a potenciálním rizikům představuje PGD pro mnoho párů s rizikem genetického postižení potomstva přijatelné řešení. Autoři referují o první úspěšné PGD cystické fibrózy v jejich centru v roku 2007, při které byla použita kombinace nepřímé haplotypové analýzy s přímým průkazem etiologické mutace F508del.
Preimplantation genetic diagnosis (PGD) has become the standard part of reproductive genetics. PGD enables transfer of mutation free embryos and precedes prenatal diagnosis and termination of affected pregnancies. The introduction of advanced techniques of molecular genetics into clinical practice has broadened spectrum of cases solvable by PGD: in addition to chromosomal aberrations diagnosed by fluorescent in situ hybridization (FISH), precise diagnosis of a wide range of monogenic disorders has become available as well. Authors are reporting on the first successful PGD for cystic fibrosis carried out at their centre in 2007. Highly polymorphic intragenic and extragenic short tandem repeat markers were used for preimplantation genetic haplotype analysis of CFTR gene in combination with direct analysis of F508del deletion by fragment analysis.
- MeSH
- asistovaná reprodukce statistika a číselné údaje škodlivé účinky využití MeSH
- cystická fibróza diagnóza prevence a kontrola MeSH
- cytogenetické vyšetření metody využití MeSH
- dospělí MeSH
- haplotypy genetika MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- lidé MeSH
- preimplantační diagnóza metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- techniky in vitro MeSH
- těhotenství MeSH
- vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality diagnóza prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl studie: Izolovaná idiopatická hyperamylazémie byla popsána v roce 2000. Protože výskyt byl popsán jako sporadický ale i rodinný, naskytla se otázka genetické etiologie tohoto nálezu. CFTR mutace je stále častěji popisována u osob s tzv. idiopatickou formou chronické pankreatitidy. Materiál a metodika: Ve studii jsme vyšetřili 68 osob s hyperamylazémií. Výsledky: Při endosonografickém vyšetření bylo dle Wiersemových kritérií vysloveno podezření na chronickou pankreatitidu. U této skupiny jsme v 7,3% (5 nemocných) nalezli přítomnost CFTR mutace. Závěr: Z toho vyplývá, že u osob s "nejasnou" hyperamylazémií je podrobnější vyšetření, včetně genetických markerů chronické pankreatitidy indikováno.
- MeSH
- cystická fibróza diagnóza genetika MeSH
- dospělí MeSH
- endosonografie metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- genetické markery fyziologie MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- hyperamylazemie diagnóza genetika MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- komorbidita MeSH
- mutace MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
Karcinom močového měchýře se vyskytuje u pacientů v mnoha různých formách. Nádory mohou být povr¬chové, svalovinu infiltrující až metastazující. Předpokládá se, že za variabilitu karcinomů jsou zodpovědné genetické změny. K jejich detekci se používají metody, které se výrazně liší citlivostí i specificitou. Vyšší citlivost metody může zajistit detekci časných genetických změn, které mohou být znakem nadcházejícího relapsu, stejně tak jako významným prognostickým faktorem. V této práci jsme shrnuli výsledky cytogenetických studií provedených metodami molekulární cytogenetiky u karcinomů močového měchýře odvozených z přechodových buněk a uvádíme přehled dosud nalezených chromozómových aberací. Dále jsme se zaměřili na zhodnocení kvalitativních i kvantitativních parametrů molekulárně cytogenetických diagnostických metod fluorescenční in šitu hybridizace (FISH), komparativní genomové hybridizace (CGH) a průtokové cytometrie, které by mohly doplnit běžně zavedenou cytologii a cystoskopii.
There are many different types of bladder cancer in patients. They might be superficial, muscle invading and metastatic. Variability in bladder cancer forms is supposed to be influenced by various genetic alteration. Diagnostics is provided by various methods with different specificity and sensitivity. The higher sensitivity of the method is the sooner we can detect early genetic aberrations. These aberrations might be markers of oncoming reccurence as well as significant prognostic factor. The aim of this study was to summarize chromosomal aberrations in bladder cancer derived from transitional cells and to focus on the evaluation of qualitative and quantitative parametres of modern diagnostic methods. We included molecularcytogenetic met¬hods as a flow cytometry, FISH and CGH in comparison to commonly ušed cytology in this study.
- MeSH
- chromozomální aberace MeSH
- cytogenetické vyšetření metody MeSH
- diagnostické techniky molekulární metody MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody statistika a číselné údaje MeSH
- karcinom diagnóza genetika MeSH
- komponenty genomu MeSH
- lidé MeSH
- nádory močového měchýře diagnóza genetika MeSH
- průtoková cytometrie metody statistika a číselné údaje MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- tumor supresorové geny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Nové vysoce rozlišovací laboratorní techniky k zobrazení chromozómů dovolily identifikovat terminální, intersticiální a subtelomerické mikrodelece jako příčinu řady syndromů mnohočetných malformací a mentální retardace s charakteristickými dysmorfickými rysy. K jejich diagnostice jsou využívány molekulárně cytogenetické sondy – fluorescenční in situ hybridizace FISH – které v cytogenetickém preparátu i interfázických jádrech hybridizují se specifickými úseky chromozómů. Delece takových částí chromozómu představují ztrátu několika genů a vedou k projevům tzv. contiguous genových syndromů či mikrodelečních syndromů. V poslední době se jejich počet velmi rozrostl a jejich společné charakteristiky jsou významné pro důsledky v klinické i genetické prognóze. 1) Variabilita klinických projevů je široká v závislosti na velikosti a uložení mikrodelece; 2) Dysmorfické rysy většinou tvoří charakteristickou facies, rozpoznatelnou již somatoskopicky; 3) Vrozené srdeční vady a mentální retardace jsou nejčastějšími příznaky většiny mikrodelečních syndromů; 4) Obvykle vznikají v důsledku čerstvě vzniklé mutace, jen 1–10 % jsou děděny buď z gonadální mozaiky jednoho z rodičů, balancované translokace, nebo i identické mikrodelece u jednoho z rodičů; 5) Sumární pravděpodobnost opakování výskytu takových syndromů v rodině je nízká, nicméně v individuálních případech děděné mutace může být až 50%; 6) Genetická heterogenie je častá a odpovědné geny mohou nejen být lokalizovány na různých chromozómech (např. syndrom Di George na 22q i 10q), ale také být důsledkem mikrodelece, ale i bodové mutace (70 % Shprintzenova syndromu z mikrodelece, 30 % z bodové mutace na 22q11, Rubinstein-Taybiho syndrom v 10 % z mikrodelece a 90 % z bodové mutace); 7) Výskyt těchto jednotek je poměrně častý (1:4000–1:30 000), neboť vznikají z nejčastějších chromozomálních strukturálních aberací při nerovnoměrném crossing overu; 8) Imprinting se uplatňuje v některých případech (Prader-Williho syndrom je důsledkem nulizomie paternálního 15q12 chromozómu, Angelmanův syndrom maternálního 15q12 chromozómu; 9) U vysoce rizikových forem je prenatální prevence dostupná již ve 12. gestačním týdnu.
New high-resolution cytogenetical technique identified an increased number of terminal, interstitial and subtelomeric microdeletion as the etiology of many syndromes of multiple congenital anomalies, mental retardation and facial dysmorphy. A loss of contiguous genes shows a high phenotypical variability and at the same time it is significant for genetic prognosis. 1) Variability of clinical features depends on the size and pathogenetic mechanism of underlying deletion; 2) Dysmorphic face features are of a characteristic type and can be somatoscopically recognized; 3) Heart defects and mental retardation are common features of microdeletion syndromes; 4) New mutations represent the most common etiology of microdeletions; only 1 to 10% of mutations are transmitted from the parental gonadal mosaics, from the balanced translocation or from the same microdeletion in parents; 5) Recurrence risk is low, but it may be as high as 50% in individual cases of inherited mutation; 6) Genetic heterogeneity is high and the responsible genes can be located at different chromosomes (e.g. Di George syndrome due to mutation on 22q or 10q) and can also result from microdeletion or point mutation (in the Shprintzen syndrome 70 % represent microdeletion and 30 % point mutation at 22q11, in Rubinstein-Taybi syndrome 10 % cases result from microdeletions and 90% from point mutations); 7) Population incidence ofmicrodeletions is high (1:4000 to 1:30 000) because their etiologicmechanism is related to the common unequal crossing over; 8) Imprinting plays a role in some cases, e.g. Prader-Willi syndrome results from nullisomy of paternal 15q12 chromosome, Angelman syndrome is related to that of maternal 15q12 chromosome; 9) Prenatal prevention of the high risk familial chromosomal rearrangements is feasible since the 12th gestation week.
- MeSH
- chromozomální aberace diagnóza etiologie MeSH
- chromozomální delece MeSH
- delece genu MeSH
- fenoly MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody normy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetné abnormality diagnóza etiologie MeSH
- příznaky a symptomy genetika patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- chromozomální delece MeSH
- chronická lymfatická leukemie genetika patologie MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody normy statistika a číselné údaje MeSH
- karyotypizace metody normy statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mapování chromozomů MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- aortální stenóza genetika MeSH
- chromozomální aberace genetika MeSH
- cytogenetické vyšetření statistika a číselné údaje trendy MeSH
- dítě MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hybridizace in situ fluorescenční metody statistika a číselné údaje MeSH
- kojenec MeSH
- lékařská genetika MeSH
- lidé MeSH
- lidské chromozomy, pár 7 genetika ultrastruktura MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Williamsův-Beurenův syndrom diagnóza genetika patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
