Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivní léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. Léčebná strategie je závislá především na anatomickém uložení a histologickém typu nádoru. S výjimkou germinativních tumorů je metodou volby u všech nádorů chirurgická resekce. Metody: Mikrochirurgické přístupy: V současné době je nejrozšířenější mikrochirurgický supracerebelární-infratentoriální přístup. I přes jistá rizika umožňuje přehledný, kompletně extracerebrální přístup až do pineální krajiny s minimální retrakcí mozečku. Druhý základní přístup je mikrochirurgický okcipitální-transtentoriální přístup, který lze s výhodou použít, pokud nádor zasahuje výrazně supratentoriálně. Další možností je interhemisferický-transkalózní přístup či transkortikální-transventrikulární přístup. Endoskopické přístupy: Neuroendoskopie umožnuje minimálně invazivním přístupem provést biopsii nádoru a v jedné době léčit i případný hydrocefalus. Stereotaktická biopsie: Stereotaktická jehlová biopsie představuje alternativu k endoskopické biopsii u pacientů bez hydrocefalu nebo u dorzálně uložených lézí, které nejsou přístupné ze třetí komory. Závěr: Současná neurochirurgie disponuje širokou paletou operačních přístupů k pineální krajině. Komplexní problematika nádorů v této oblasti vyžaduje individualizovanou léčbu, pečlivé předoperační plánování a precizní chirurgickou techniku.

Introduction: The pineal region is a deep-seated part of the brain surrounded by highly eloquent structures. Differential diagnosis of space-occupying lesions in this region encompasses pineal gland cysts, pineal gland tumours, metastases, germ cell tumours, meningiomas, gliomas, hemangioblastomas and neuroectodermal tumours. A treatment strategy is based mainly on tumour anatomical characteristics and histological type. Except germinatous tumours, a surgical excision is the treatment of choice. Methods: Microsurgical approaches: The microsurgical supracerebellar-infratentorial approach is an essential approach to the pineal region. Despite certain risks, it allows a straightforward and completely extracerebral approach with a minimal cerebellar retraction. The other basic approach is the microsurgical occipital-transtentorial approach that is advantageous in patients with a supratentorial tumour extension or a steep tentorium. The interhemispheric-transcallosal approach and the transcortical-transventricular approach are possible options in selected cases. Endoscopic approaches: The neuroendoscopy provides a minimally invasive method to perform a tumour biopsy and to treat hydrocephalus in one session. Stereotactic biopsy: The stereotactic needle biopsy represents an alternative to the endoscopic biopsy in patients without hydrocephalus and in patients with dorsally located lesions inaccessible from the third ventricle. Conclusion: Modern neurosurgery offers a rich variety of surgical approaches to the pineal region. The complexity of space-occupying lesions in this region requires an individualised treatment, a prudent preoperative planning and a meticulous surgical technique.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• epifýza mozková anatomie a histologie   fyziologie   patologie   MeSH
• jehlová biopsie MeSH
• kraniotomie MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• neuroendoskopie využití   MeSH
• pinealom * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• stereotaktické techniky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cílem publikace je podat komplexní přehled současných znalostí a technických možností při endoskopickém řešení patologií spodiny lebeční. Vedle nosných kapitol, ve kterých se autoři věnují operační technice, je v monografii popsána také anatomie, fyziologie, patologické stavy, diagnostika a neoperační léčba nádorů selární oblasti a přilehlé části lebeční spodiny.

• MeSH
• nádory baze lební diagnóza   chirurgie   patologie   terapie   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   trendy   využití   MeSH
• neuroendoskopie metody   trendy   využití   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony metody   trendy   využití   MeSH
• perioperační péče MeSH
• rinorea mozkomíšního moku diagnóza   etiologie   chirurgie   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• neurochirurgie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• arachnoidální cysty diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• cysty centrálního nervového systému embryologie   etiologie   MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• nemoci míchy diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• nemoci mozku diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• neurochirurgické výkony klasifikace   metody   využití   MeSH
• neuroendoskopie klasifikace   metody   využití   MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie

Mozkové arachnoidální cysty tvoří přibližně 1 % všech intrakraniálních expanzivních procesů. Autoři v článku prezentují soubor 64 dospělých pacientů léčených chirurgicky v průběhu 20letého období. K operační léčbě byli indikováni pacienti se symptomatickými arachnoidálními cystami. Jejich nejčastějším klinickým projevem byly bolesti hlavy, epileptické záchvaty, vertigo, nauzea, cerebelární symptomatologie, poruchy vizu aj. Pacienti byli ošetřeni endoskopicky (16, tj. 25,0 %), implantací cystoperitoneálního shuntu (22, tj. 34,4 %), otevřenou operací z kraniotomie (21, tj. 32,8 %) a také punkcí cysty (5, tj. 7,8 %). Za preferovanou metodu autoři považují endoskopické ošetření pro její minimální invazivitu, malé procento komplikací a nezávislost na implantátu, jako je tomu u cystoperitoneálních shuntů. Jejich implantace je sice jednoduchá a mají univerzální použití, ale jsou zatíženy rizikem revizí pro jejich případnou nefunkčnost. Další alternativou je ošetření pomocí kraniotomie s resekcí části stěny cysty a vytvoření komunikace s okolím. Metoda umožňuje dobrý přehled a orien­taci v operačním poli, možnost ošetřit přidruženou lézi a eventuální peroperační komplikace. Není zde závislost na implantátu, ale je to metoda invazivnější než ostatní. Nejméně často byla použita punkce mozkové arachnoidální cysty, která je jednoduchá a minimálně invazivní, ale nejméně efektivní. Vyhrazena byla především pro starší polymorbidní pacienty.

Cerebral arachnoid cysts represent about 1% of all intracranial expansive processes. The authors of the article present a group of 64 patients treated surgically during a 20-year period. Patients with symptomatic arachnoid cysts were treated surgically. The most common clinical manifestation was headache, epileptic seizures, vertigo, nausea, cerebellar symptoms, visual disturbances, etc. The patients were treated by endoscopy technique (16 pts, i.e. 25.0%), cystoperitoneal shunt implantation (22 pts, i.e. 34.4%), open craniotomy and marsupialization (21 pts, i.e. 32.8%) and puncture of arachnoid cysts (5 pts, i.e. 7.8%). According to the authors, endoscopic techniques are a preferred method for their minimal invasiveness, low complication rate, and independence from the implant, such as with cystoperitoneal shunts. Their implantation is simple and universal but they are a subject to risk of possible revisions due to failure. Craniotomy with a resection of the cyst wall and establishment of communication with the surrounding tissues is another alternative. The method provides a good view of and orientation in the surgical field, an opportunity to treat associated lesions and solution of eventual intraoperative complications. Even though there is no dependence on the implant, this method is more invasive than the other. The puncture of arachnoid cysts is used least frequently. This is a simple, minimally invasive but the least effective method. It is reserved primarily for older polymorbid patients.

• Klíčová slova
• marsupializace,
• MeSH
• arachnoidální cysty epidemiologie   chirurgie   radiografie   MeSH
• chirurgická dekomprese metody   MeSH
• drenáž metody   MeSH
• kraniotomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• neuroendoskopie metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• ventrikuloperitoneální zkrat využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl. Cílem práce je studium změn rozměrů III. komory a její spodiny po provedené neuroendoskopické operaci s využitím výsledků MRI vyšetření používaného pro plánování neuroendoskopických operací a kontrolního MRI vyšetření provedeného v pooperačním období. Metoda. Měření byla provedena u celkem 40 nemocných (21 mužů, 19 žen, průměrný věk 44,5 let) s provedenou endoskopickou ventrikulostomií III. komory. Pro měření byla využita sekvence T1W MPR: FOV 300, TR 1870, TE 3,93, slab 1, počet vrstev ve slabu 192, tlouštka vrstvy 1,17 mm), Siemens, Magnetom, Symphony 1, 5 T, užívaná pro neuronavigační plánování. Výsledky. Měření prokazují statisticky významný pokles parametrů CA-CP (vzdálenost mezi přední a zadní komisurou - délka III. komory), IMD (vzdálenost mezi corpora mamillaria - šířka III. komory, H (výška III. komory) - Wilcoxon Matched Pair Test (p < 0,01). Pro parametry popisující spodinu III. komory - DS-BA (vzdálenost mezi dorsum sellae a bazilární artérií) a BA-MB (vzdálenost mezi vrcholem arteria basilaris a corpora mamillaria) nebyl prokázán statisticky významný pokles. Závěr. Výsledkem neuroendoskopické operace je významný pokles redukce rozměrů III. komory bez změny parametrů popisujících její spodinu, i když by bylo možné tuto změnu očekávat při povaze výkonu na spodině III. komory. Studii je možné považovat za východisko pro volumetrická měření a korelaci klinických změn u nemocných s hydrocefalem se změnami III. komory s prognostickým významem.

Aim. The paper aims to study the changes of IITrd ventricle cavity and its floor after neuroendoscopic surgery using the results of MRI planning study and follow up MRI performed after neuroendoscopic surgery. Methods. The measurements were completed in 40 patients (21 males, 19 females, average age 44.5 years) after endoscopic third ventriculostomy MRI neuronavigation study (T1W MPR: FOV 300, TR 1870, TE 3.93, slab 1, number of layer per slab 192, slice thickness vrstvy 1.17 mm) Siemens, Magnetom, Symphony 1.5 T, was used for measurements. Results. Statistically significant decrease of CA-CP (the distance between anterior and posterior commissure - third ventricular lenght), IMD (intermamillary distance - third ventricular width) and H (third ventricular height) was shown (Wilcoxon Matched Pairs Test - p < 0.01). No significant changes were proven for parameters describing third ventricular floor - DS-BA (the distance between dorsum sellae and basi-lar bifufurcation) and BA-MB (the distance between basilar bifurcation and mamillary bodies). Conclusion. The study has shown statistically significant changes of third ventricular geometrical parameters, with no changes of parameters describing third ventricular floor, though these changes maybe expected because the surgery takes place at third ventricular floor. The study can be considered to be the starting point of volumetric studies and correlation of clinical changes in hydrocephalic patients with the changes of third ventricular geometry with prognostic sugnificance.

• MeSH
• financování organizované MeSH
• hydrocefalus diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• následné studie MeSH
• neuroendoskopie metody   využití   MeSH
• pooperační péče metody   využití   MeSH
• předoperační péče metody   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• třetí mozková komora anatomie a histologie   fyziologie   chirurgie   MeSH
• ventrikulostomie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Autoři podávají návrh výzkumného projektu užití miniinvazivních metod - neuroendoskopie ke komplexnímu chirurgickému řešení dětských mozkových tumorů včetně následných stavů způsobených obstrukcí likvorových cest. Cílem výzkumného projektu je minimalizace invazivity léčby, zkrácení délky hospitalizace, redukce počtu shunt dependentních pacientů, zlepšení následné kvality života a v neposlední řadě ekonomická úspora. Po skončení studie autoři plánují změnu kléčebné strategie s implementací neuroendoskopie do standartního protokolu ošetřování nemocných dětí s onkologickým onemocněním.; The authors file a proposal of the research project of neuroendoscopy usage for the complex surgical treatment of pediatric brain tumor including the consecutive states caused by CSF pathway obstruction. The aim of the research project is is minimalization of the treatment invasivity, shortening of the hospital stay, reduction of the number of shunt dependent patients, improvement of the consecutive quality of life and last but not least the saving of expenses. After the study in finished the authors plan to publish their results in renowned journal and to change the treatment strategy with implementation of neuroendoscopy to standard protocol for children with brain tumor.

• MeSH
• dítě MeSH
• hydrocefalus MeSH
• intraventrikulární infuze MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• nádory mozku chirurgie   terapie   MeSH
• neuroendoskopie metody   využití   MeSH
• ventrikulostomie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• neurologie
• chirurgie
• pediatrie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• cysty diagnóza   terapie   MeSH
• financování organizované MeSH
• histologie srovnávací metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• nádory mozku chirurgie   terapie   MeSH
• neuroendoskopie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Od dubna 2008 je v Ústřední vojenské nemocnici Praha otevřen multifunkční operační sál s intraoperační MR (iMR). Autoři hodnotí bezpečnost, kvalitu intraoperačního zobrazení a efekt iMR na rozsah operačního výkonu. Od 18. 4. 2008 do 16. 5. 2008 bylo provedeno 18 endoskopických endonazálních výkonů u 16 pacientů s adenomem hypofýzy. Radikální resekce byla cílem operace u osmi pacientů, u zbylých pacientů byla indikována parciální resekce. Během iMR nebyl zaznamenán bezpečnostní problém. Vyšetření bylo vždy hodnotitelné. U osmi pacientů, kde byla radikální resekce cílem operace, jsme na iMR radikální resekci potvrdili v šesti případech (75 %), u zbylých dvou pacientů jsme v operaci pokračovali a dosáhli radikální resekce. Ve skupině, kde byla indikována parciální resekce, jsme ve čtyřech případech (50 %) po iMR pokračovali v resekci. V jednom případě jsme hodnotili výkon dle iMR jako radikální. Pooperační MR odhalila drobné reziduum adenomu. Celkem iMR ovlivnila rozsah výkonu u šesti pacientů (37,5 %), v jednom případě (6,25 %) bylo iMR vyšetření mylně interpretováno. V této sérii byl pozorován efekt iMR na rozsah operačního výkonu.

A multifunctional surgical suite with intraoperative MRI (iMRI) has been in use since April 2008 in the Central Military Hospital, Prague. The authors of the article assess the safety, the quality and the effect of iMRI on the extent of resection. 18 endoscopic endonasal procedures in 16 patients with pituitary adenoma were performed from April 18, 2008 to May 16, 2008. Radical resection was the objective of surgery in 8 cases, and partial resection in 8 cases. No safety issues were recorded. iMRI was always in a good quality. Radical resection was confirmed by iMRI in 6 cases (75 %) in the group of patients indicated for radical resection. In two cases, a residuum was disclosed by iMRI. The residuum was resected after iMRI scanning. Further resection after iMRI was performed in 4 cases (50 %) in the group of patients indicated for partial resection. Based on iMRI findings, the procedure was classified as radical in one case. A small residuum was disclosed on a postoperative MRI. iMRI changed the extent of surgery in 6 cases (37.5%), and was wrongly interpreted by our team in one case (6.25%). iMRI was observed to have an effect on the extent of pituitary adenoma resection in this small series.

• MeSH
• adenom chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• medicína založená na důkazech metody   MeSH
• nádory hypofýzy chirurgie   MeSH
• neurochirurgie metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• neuroendokrinologie metody   MeSH
• neuroendoskopie metody   trendy   využití   MeSH
• neuronavigace metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• oftalmologie metody   MeSH
• pooperační období MeSH
• prospektivní studie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• neuroendoskopie metody   normy   využití   MeSH
• neuronavigace metody   normy   využití   MeSH
• stereotaktické techniky klasifikace   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Endoskopická technika resekce selárních lézí se v posledním desetiletí stala alternativou klasické mikrochirurgické resekce. Autoři hodnotí své dosavadní zkušenosti s endoskopickou technikou. Materiál: Od května 2006 do prosince 2007 bylo na Neurochirurgické klinice 1. LF UK, IPVZ a ÚVN Praha provedeno 121 endoskopických endonazálních operací selárních lézí u 93 pacientů. Z tohoto počtu bylo 101 výkonů u pacientů s adenomy hypofýzy a 20 výkonů u pacientů s jinými selárními lézemi. Posledních 93 výkonů bylo provedeno binostrální technikou. Výsledky: Po endoskopické endonazální operaci byla v naší sérii nulová mortalita, 30denní neurologická morbidita byla 1,1 % (1x jednostranná amauróza). Celkem v 9,6 % případů (devět pacientů) byla nutná reoperace pro pooperační likvoreu. Závěr: Endoskopická technika je dobrou alternativou ke klasické neurochirurgické technice. Vyznačuje se zejména možností variability výkonů. Hlavní komplikací rozsáhlejších endoskopických endonazálních výkonů je po operační likvorea. Až další studie prokáží, zda endoskopická technika dosahuje lepších výsledků než mikrochirurgická technika nebo vede k výsledkům stejným. Autoři textu jsou přesvědčeni o výhodách endoskopické techniky

Endoscopic endonasal technique of sellar lesions resection became an alternative treatment option to microsurgical procedure in the last decade. Authors evaluate their experience with endoscopic procedures. Material: Altogether, 121 endoscopic endonasal surgeries in 93 patients were performed at author's institution in years 2006 and 2007. Altogether, 101 procedures were performed in patients with pituitary adenoma, 20 in patients with other sellar lesions. Binostral technique was used in the last 93 procedures. Results: 30-days mortality was 0% in this series, 30-days morbidity was 1.1% (in one case postoperative unilateral amaurosis). Altogether, reoperation due to postoperative cerebrospinal leak was indicated in 9.6% cases (nine patients). Conclusion: endoscopic technique is a relevant alternative to microsurgical technique. endoscopic technique of­fers significant variability of procedures. Postoperative cerobrospinal leakage is the major complication after expanded endoscopic procedures. Further studies are needed to clarify whether endoscopic technique achieves better results than microsurgical technique or the same results. Authors are convinced about superiority of endoscopic technique.

• MeSH
• adenom hypofýzy vylučující ACTH chirurgie   MeSH
• adenom hypofýzy vylučující růstový hormon chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• nádory hypofýzy chirurgie   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   trendy   využití   MeSH
• neuroendoskopie metody   využití   MeSH
• rinorea mozkomíšního moku chirurgie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH