• MeSH
• Bordetella pertussis genetika   patogenita   účinky léků   MeSH
• cévní mozková příhoda * terapie   MeSH
• dítě MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• lidé MeSH
• pertuse * dějiny   diagnóza   epidemiologie   patologie   prevence a kontrola   MeSH
• pertusová vakcína aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk metody   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• imunoglobulin D imunologie   izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   imunologie   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• elektroforéza kapilární využití   MeSH
• imunoglobulin M imunologie   izolace a purifikace   MeSH
• imunoglobuliny - kappa-řetězce izolace a purifikace   MeSH
• imunoglobuliny - lambda-řetězce izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom imunologie   terapie   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

There is a paucity of information regarding the factors that affect nonrelapse mortality (NRM) and overall survival among children that develop chronic graft-versus-host disease (cGVHD). We performed multivariate analyses using data from the Center for International Blood and Marrow Transplant Research to identify risk factors for NRM and survival in 1117 pediatric subjects with leukemia or myelodysplastic syndrome, transplanted from related donors, unrelated donors (URD), or unrelated cord blood between 1995 and 2004. We identified 4 variables associated with higher NRM: HLA partially matched or mismatched URD, peripheral blood cell graft, Karnofsky/Lansky score < 80 at cGVHD diagnosis, and platelets < 100 × 10(9)/L at cGVHD diagnosis. Factors associated with significantly worse survival were: age > 10 years, transplantation from HLA partially matched or mismatched URD, advanced disease at transplantation, Karnofsky/Lansky < 80; and platelets < 100 × 10(9)/L. Cumulative incidence of discontinuation of systemic immune suppression at 1, 3, and 5 years after diagnosis of cGVHD were 22% (20%-25%), 34% (31%-37%), and 37% (34%-40%), respectively. This is the largest study elucidating variables affecting outcome after diagnosis of cGVHD in pediatric allograft recipients. These variables may be useful for risk stratification, development of future clinical trials, and family counseling in children with cGVHD.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• dítě MeSH
• homologní transplantace metody   mortalita   škodlivé účinky   MeSH
• infekce etiologie   mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• reakce štěpu proti hostiteli genetika   imunologie   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence MeSH
• statistika jako téma MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• transplantace kmenových buněk z pupečníkové krve metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH

Plerixafor je novým typem léku, jehož podání vede nezávisle na chemoterapii a na G-CSF k vyplavení progenitorů krvetvorby (HSC) do periferní krve. Plerixafor je derivát bicyklamu o malé molekule, který reverzibilně blokuje vazbu SDF-1/CXCR4. Tato vazba patří mezi nejdůležitější mechanismy, které udržují HSC v prostředí kostní dřeně a její inhibice vede k rychlé mobilizaci HSC do krve. Plerixafor je velmi cenným lékem zejména pro skupinu pacientů, u kterých standardní mobilizace (G-CSF ± chemoterapie) nevede k dostatečnému vyplavení HSC do krve a u kterých tak nelze získat bezpečný štěp periferních kmenových buněk (PBSC, peripheral blood stem cells) pro autologní transplantaci. Cílem této retrospektivní studie je vyhodnotit výsledky dosažené při podávání plerixaforu v transplantačních centrech České republiky. Soubor pacientů a metody: Plerixafor byl podáván od 2/2009 do 8/2011celkem 93 pacientům ve věku od 4 měsíců do 71 let (63 % muži, 37 % ženy), u kterých byla předchozí nebo stávající mobilizace neúspěšná (82 %) nebo u kterých byla vysoká pravděpodobnost neúspěšné standardní mobilizace (13,5 %). Výsledky: Primární cíl odebrat bezpečný transplantát PBSC ( ≥ 2x106 CD34+ buněk/kg) byl splněn u 71,6 % mobilizací. Nežádoucí účinky plerixaforu byly mírné a dobře tolerované. Bylo provedeno 69 transplantací s použitím odebraných PBSC u 66 pacientů (71,0 %), s uspokojivě rychlou a trvalou obnovou krvetvorby. Závěr: Autoři uzavírají, že plerixafor je velmi účinný mobilizační prostředek umožňující bez závažných nežádoucích účinků získat bezpečný a kvalitní autologní transplantát krvetvorby u většiny pacientů, u kterých standardní mobilizace selhala nebo selhává. Použití plerixaforu tak těmto pacientům umožňuje absolvovat vysokodávkovanou chemoterapii, která může výrazně zlepšit jejich prognózu a v některých případech vést ke kurativnímu léčebnému výsledku.

Plerixafor is a novel kind of drug which administration leads to a hematopoietic stem and progenitor cells (HSC) mobilization independently of chemotherapy or G-CSF. Plerixafor is a small molecule bicyclam derivate and inhibits reversibly the SDF-1/CXCR4 interaction, which belongs to the most important mechanisms binding HSC to the bone marrow microenvironment. Inhibition of SDF-1/CXCR4 interaction results in a fast mobilization of HSC into a peripheral blood. Plerixafor is a very valuable substance especially for patients who are not able to mobilize sufficient numbers of HSC after G-CSF ± chemotherapy and, therefore, who are not the candidates for autologous peripheral blood stem cells (PBSC) transplantation because they are not able to collect adequate transplants. The aim of this study is to evaluate results reached with plerixafor in transplant centres in Czech Republic. Patients and methods: Plerixafor was given between 2/2009 and 8/2011 to 93 patients of age from 4 months to 71 years (63% males, 37% females), who were assessed to be proven (failed previous or current mobilization attempt; 82%) or predicted (high risk of failed mobilization; 13.5%) poor mobilizers. Results: The primary objective to collect a safe transplant (≥ 2x106 CD34+ cells/kg) was reached in 71.6% of mobilizations. Plerixafor adverse events were mild and well tolerated. Overall, 66 patients (71.0%) were treated by 69 transplantations using collected PBSC, engraftment was fast and durable. Conclusion: We conclude that plerixafor is a very efficient mobilization agent which allows collecting safe PBSC transplants of a good quality without significant adverse events in a majority of patients who failed standard mobilization. Plerixafor administration enables these patients to proceed to high dose therapy with autologous transplantation, which could significantly improve their prognosis or have a curative effect in certain patients.

• Klíčová slova
• PBSC, CD34+ buňky, poor mobilizer, autologní transplantace krvetvorby,
• MeSH
• amyloidóza MeSH
• antigeny CD34 MeSH
• autologní transplantace metody   využití   MeSH
• Ewingův sarkom MeSH
• heterocyklické sloučeniny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Hodgkinova nemoc MeSH
• interakce mezi receptory a ligandy účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• meduloblastom MeSH
• mnohočetný myelom MeSH
• mobilizace hematopoetických kmenových buněk metody   využití   MeSH
• nehodgkinský lymfom MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cílem sdělení je předložení současných poznatků o relativně vzácném a v klinické praxi opomíjeném systémovém onemocnění podmíněném ukládáním lehkého řetězce imunoglobulinu κ nebo λ do tkáně ledvin i dalších životně důležitých orgánů, vedoucím k progresivní ztrátě funkce a konečnému orgánovému selhání. Vedle otázky etiopatogeneze a odlišení idiopatické formy nemoci z ukládání lehkých řetězců od forem asociovaných s mnohočetným myelomem, případně i s dalšími B lymfoproliferativními stavy, je nastíněna problematika klinického obrazu, současných možností diagnostiky, diferenciální diagnostiky i aktuálních možností léčby s využitím chemo-imunoterapie s použitím bortezomibu a vysokodávkované chemoterapie s podporou autologní transplantace krvetvorných buněk vedoucích k podstatnému zlepšení přirozeně nepříznivé prognózy tohoto stavu.

The aim of the study is to put forward the recent knowledge about a relatively rare clinical condition caused by the deposition of immunoglobulin light chains κ or λ into the parenchyme of kidneys and other vital organs, leading to a progressive loss of their function with terminal organ failure. The paper focuses on the etiopathogenesis of light chain deposition disease, and the differentiation of idiopatic form of the disease from multiple myeloma associated conditions and other B lymphoproliferative disorders. We concentrate on the issue of clinical manifestation, contemporary diagnostic possibilities and differential diagnosis of the disease. Finally, we summarize recent therapeutic approaches using chemo-immunotherapy (bortezomib) and high-dosed chemotherapy with support of autologous peripheral stem cell transplantation that lead to a substantial improvement of the prognosis of this prognostically unfavorable disorder.

• Klíčová slova
• index monoklonality lehkých řetězců κ/λ, autologní transplantace kmenových buněk,
• MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   využití   MeSH
• autologní transplantace metody   využití   MeSH
• bortezomib MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• financování organizované MeSH
• imunoterapie metody   využití   MeSH
• klinické laboratorní techniky metody   využití   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lehké řetězce imunoglobulinů metabolismus   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• lymfoproliferativní nemoci diagnóza   komplikace   MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   komplikace   MeSH
• prognóza MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• renální insuficience etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Transplantace kmenových buněk krvetvorby jsou významným léčebným postupem v případě hematologických malignit, aplastické anémie i vzácných vrozených onemocnění imunitního systému nebo metabolismu. Periferní kmenové buňky krvetvorby, kostní dřeň nebo pupečníková krev jsou štěpy, které lze v rámci autologních a alogenních transplantací běžně využívat. Každý ze štěpů má s ohledem na své obecné charakteristiky (obsah kmenových buněk, T-lymfocytů a erytrocytů, způsob dárcovství a dostupnost) rozličné výhody i nevýhody, které je třeba zohlednit před transplantací. Zatímco množství provedených autologních transplantací nejspíše již dosáhlo svého vrcholu, četnost alogenních zatím stále roste.

Hematopoietic stem cells transplantations are important treatment modality in haematological malignancies, aplastic anemia and rare inherited immune system and metabolic diseases. Peripheral hematopoietic stem cells, bone marrow and cord blood represent grafts that can be used in both autologous and allogeneic transplantations. Each of the grafts has its general characteristics (stem cells, T-lymphocytes, erytrocytes content, the way of donation and availability) that results into some advantages and disadvantages that must be considered prior transplantation. Whereas numbers of autologous transplantations has likely reached maximum level, numbers of allogeneic transplantations are still growing.

• Klíčová slova
• dárce, pupečníková krev,
• MeSH
• autologní transplantace metody   trendy   využití   MeSH
• dárci tkání klasifikace   MeSH
• Evropská unie MeSH
• hematologické nádory terapie   MeSH
• hematologie metody   trendy   MeSH
• homologní transplantace metody   trendy   využití   MeSH
• kmenové buňky MeSH
• kostní dřeň MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• statistika jako téma MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk metody   trendy   využití   MeSH
• transplantace kmenových buněk z pupečníkové krve trendy   využití   MeSH
• transplantace kostní dřeně metody   využití   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk metody   trendy   využití   MeSH
• transplantace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Spojené státy americké MeSH

V retrospektivní studii byly vyhodnoceny rizikové faktory, které mohou ovlivnit selhání léčby a přežívání po autologní transplantaci periferních kmenových buněk u pacientů s Hodgkinovým lymfomem. Hodnocené faktory: absolutní počet lymfocytů před separací, den +15 a den +90 po transplantaci, věk v době transplantace, klinické stadium v době relapsu, progrese/časný a pozdní relaps, odpověď na záchrannou léčbu, pozitivita pozitronové emisní tomografie před transplantací, počet podaných CD34+ buněk, úprava počtu neutrofilních leukocytů a výskyt závažných infekcí do 6 měsíců po transplantaci. Pacienti a metodika. Analyzováno bylo 33 pacientů po autologních transplantacích, které byly provedeny v letech 2000 až 2008. Medián věku pacientů byl 34 let, klinické stadium III nebo IV mělo v době relapsu 17 pacientů (51 %). Časný relaps do 1 roku od předchozí léčby byl diagnostikován u 15 pacientů (45 %). Chemosenzitivita tumoru byla prokázaná před transplantací u 21 pacientů (64 %). Pozitronová emisní tomografie byla provedena před transplantací u 21 pacientů, z toho u deseti z nich přetrvával pozitivní nález (48 %). Medián počtu podaných CD34+ buněk při transplantaci byl 6,8 x 106/kg. Medián počtu lymfocytů před separací kmenových buněk byl 1,2 x 109/l, den +15 po transplantaci 0,7 x 109/l a den +90 byl 1,35 x 109/l. Výsledky. Medián sledování pacientů byl 3,6 let, tříleté celkové přežívání a přežívání bez progrese/relapsu je 82 % a 71 %. V univariační analýze byl statisticky významný pro přežívání bez progrese nebo relapsu pouze absolutní počet lymfocytů den +90 ≥ 0,75 x 109/l (HR= 0,205, 95% CI: 0,055 – 0,757, P = 0,017). V multivariační analýze nebyl z analyzovaných faktorů žádný statisticky signifikantní pro celkové přežívání a pro přezívání bez relapsu nebo progrese. Závěr. V naší studii byl statisticky významně spojen se zlepšeným přežíváním bez progrese/relapsu pouze absolutní počet lymfocytů den +90 nad 0,75 x 109/l.

This retrospective study analyzed risk factors predicting treatment failure and survival in patients with Hodgkinęs lymphoma following autologous stem cell transplantation. Analyzed factors: absolute lymphocyte counts prior to stem cell collection, day+15 and day +90 following transplantation, age at transplantation, clinical stage at relapse, progression/early and late relapse, response to salvage chemotherapy, positivity of positron emission tomography prior to transplantation, number of infused CD34+ cells, recovery of neutrophile leucocytes and occurence of serious infections within 6 months following transplantation. Patients and methods. The study analyzed 33 patients treated with autologous transplantation between years 2000 and 2008. Median age was 34 years, 17 relapsed patients (51%) were in clinical stage III or IV. Early relapse within one year after previous therapy was diagnosed in 15 patients (45%). Chemosensitivity of lymphoma prior to transplantation was proved in 21 patients (64%). Positron emission tomography prior to transplantation was offered to 21 patients with persisting positive findings in 10 patients (48%). Median number of infused CD34+ cells was 6.8x106/kg. Median absolute lymphocyte count prior to stem cell collection was 1.2x109/L, day +15 post-transplantation was 0.7x109/L and day +90 post-transplantation was 1.35x109/L. Results. Median follow - up of the group was 3.6 years. 3 - year actuarial overall survival and progression-free survival are 82% and 71%. The only factor significantly associated with progression-free survival in univariate analysis was absolute lymphocyte count day +90 ≥ 0.75x109/L (HR= 0.205, 95% confidence interval: 0.055 – 0.757, p = 0.017). None of analysed factors was predictive for overall or progression-free survival in multivariate analyses. Conclusions. In our study only absolute lymphocyte count day +90 following transplantation with cut-off over 0.75x109/L was significantly associated with improved progression-free survival.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• autologní transplantace metody   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• Hodgkinova nemoc terapie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• počet lymfocytů MeSH
• prognóza MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kmenové buňky pro své unikátní vlastnosti sebeobnovy a diferenciace představují naději pro léčbu celé řady závažných onemocnění, včetně kardiologických (zejména infarktu myokardu a srdečního selhání). Kmenové buňky lze rozdělit na dva základní typy definované svým původem: embryonální a somatické. Zatímco využití prvního typu je v klinické medicíně blokováno řadou problémů etických, náboženských, právních, ale i technických, aplikace druhého typu buněk nenaráží na tyto potíže. Zejména v posledních pěti letech bylo možné sledovat narůstající počet klinických studií zabývajících se aplikací somatických kmenových buněk při poškození myokardu. Většina studií sice prokázala signifikantní benefit celulární terapie pro pacienta, avšak výsledky nebyly zpravidla natolik přesvědčivé, aby vedly ke klinické aplikaci těchto technologií. Příčinou zřejmě byl pokus o rychlé klinické využití metody, jejíž patofyziologický mechanizmus není dosud znám. A tak nám nezbývá, než se vrátit do oblasti experimentální medicíny a krok po kroku analyzovat principy regenerace myokardu pomocí kmenových buněk. Současné experimenty in vitro a na zvířecích modelech dávají naději, že využití kmenových buněk v kardiologii bude brzy reálné.

Stem cells hold the promise – because of their unique properties of self-renewal and differentiation – of treating many severe illnesses, including heart diseases (especially myocardial infarction and heart failure). Stem cells could be divided into two basic categories: embryonic stem cells and adult stem cells. While the use of the first type in clinical medicine is restricted because of ethical, legal, religious and technical issues, the use of the other cell type is not limited by these problems. It could be followed that many clinical studies, which used various cell types for treatment of myocardial damage, emerged during last five years. Although most studies showed significant benefit of cellular therapy for the patient, the results were not persuading enough to introduce the cellular therapy into clinical medicine. Probably a demand for rapid development of clinical applications without proper knowledge of physiological principles led to this partial failure. Thus, there is no other way than to go back to in vitro experiments and animal models and analyze the basic principles of myocardial regeneration with the help of stem cells step by step. The results of recent experiments give us hope that the use of stem cells in cardiology may become true in near future.

• MeSH
• dospělé kmenové buňky klasifikace   transplantace   ultrastruktura   MeSH
• embryonální kmenové buňky transplantace   MeSH
• infarkt myokardu terapie   MeSH
• lidé MeSH
• myoblasty kosterní transplantace   MeSH
• myoblasty transplantace   MeSH
• transplantace kmenových buněk z pupečníkové krve metody   trendy   využití   MeSH
• transplantace kmenových buněk metody   trendy   využití   MeSH
• transplantace mezenchymálních kmenových buněk trendy   využití   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk metody   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východisko. Krvetvorné buňky periferní krve jsou preferovaným zdrojem transplantátu při léčbě pacientů s non-hodgkinskými lymfomy. Součástí stimulačního chemoterapeutického režimu je aplikace růstových faktorů. Pro ideální výtěžnost sběru štěpu periferních kmenových buněk je nutný překryv časových oken dosaženého maxima leukocytů a koncentrace CD34+ buněk v periferní krvi. Autoři sledovali účinky dvou růstových faktorů (leridistimu a filgrastimu) u pacientů s non-hodgkinskými lymfomy indikovaných k autologní transplantaci na kinetiku a fenotyp CD34+ buněk. Metody a výsledky. Autoři analyzovali fenotyp subpopulací CD34+ buněk a kinetiku jejich mobilizace v periferní krvi a v produktech leukaferézy metodou flowcytometrie v průběhu stimulace a sběru transplantátu. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi jednotlivými stimulačními faktory v expresi antigenů: CD3, CD5 (T-linie), CD56 (NK-linie), CD20 (B-linie), CD38 (p < 0,05) a CD54 (p < 0,01). Nejvýznamnější rozdíl byl pozorován v zastoupení CD34+CD19+ subpopulace (B-linie) (p < 0,001). Závěry. Exprese jednotlivých antigenů na CD34+ subpopulacích se v závislosti na stimulačním faktoru statisticky významně lišila. Kinetika vyplavování CD34+ buněk v průběhu stimulace vzhledem k optimalizaci sběru transplantátu nebyla výhodnější pro leridistim oproti filgrastimu.

Background. Peripheral blood stem cells are the preferred source for transplantation of hematopoiesis in patients with non-Hodgkin's lymphoma. Application of hematopoietic growth factors is a part of the mobilization chemotherapy regimen. Time overlap of the highest leukocyte and CD34+ cell count is required for optimal graft collection. Authors analyzed the effect of two growth factors (leridistim and filgrastim) on the kinetics and phenotype of CD34+ cells in patients with non-Hodgkin's lymphoma indicated for autologous peripheral blood stem cell transplantation. Methods and Results. Authors analyzed phenotype of CD34+ cell subpopulations and their kinetics in peripheral blood and leukapheresis products by flow cytometry during mobilization and graft collection. Statistically significant differences in expression of lineage-committed antigens between growth factors were found (CD3, CD5 – T-lineage, CD56 NK-lineage, CD20 for B-lineage, p < 0.05), as well as for lineage non–specific antigens (CD38, p < 0.05 and CD54, p < 0.01). The most significant divergence was observed between CD34+CD19+ subpopulations of leridistim and filgrastim stimulated blood and graft (p < 0.001). Conclusions. Expression of lineage-committed antigens on CD34+ subpopulations between two growth factors was statistically different. Kinetics of CD34+ cells during mobilization regimen with leridistim was not superior to filgrastim concerning the quality of graft.

• MeSH
• antigeny CD34 diagnostické užití   MeSH
• autologní transplantace metody   MeSH
• faktor stimulující kolonie granulocytů farmakologie   terapeutické užití   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• interleukin-3 terapeutické užití   MeSH
• nehodgkinský lymfom imunologie   terapie   MeSH
• průtoková cytometrie využití   MeSH
• rekombinantní fúzní proteiny terapeutické užití   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk využití   MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH