• Klíčová slova
• smouldering mnohočetný myelom,
• MeSH
• antitumorózní látky * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bortezomib MeSH
• doutnající mnohočetný myelom MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lenalidomid MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• thalidomid analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Evidence regarding the use of bortezomib-containing schemes in primary treatment of antibody-mediated rejection in heart transplant recipients is scarce. This case report presents the clinical experience with upstream use of bortezomib in primary treatment of early antibody-mediated rejection in an adult heart transplant recipient. Two cycles of bortezomib together with methylprednisolone, immunoadsorption, rituximab, and supplementary doses of intravenous immunoglobulin G reversed signs of heart failure, production of donor-specific antibodies, and findings of antibody-mediated rejection in biopsy. This treatment regimen was tolerated with only mild hematologic toxicity and proved to be successful during a 12-month follow-up. Primary treatment with a bortezomib-containing regimen appears to be a new therapeutic option for severe antibody-mediated rejection in heart transplant recipients. However, the efficacy and safety of this treatment need to be tested in prospective trials.

• MeSH
• alografty účinky léků   MeSH
• antitumorózní látky aplikace a dávkování   MeSH
• bortezomib MeSH
• dospělí MeSH
• imunosupresiva aplikace a dávkování   MeSH
• intravenózní imunoglobuliny terapeutické užití   MeSH
• isoprotilátky imunologie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• methylprednisolon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• myší monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   MeSH
• rejekce štěpu farmakoterapie   etiologie   MeSH
• rituximab MeSH
• transplantace srdce škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• algoritmy MeSH
• anemie terapie   MeSH
• benzimidazoly aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• indukce remise metody   MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• myší monoklonální protilátky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• přežití MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• prognóza MeSH
• riziko MeSH
• sloučeniny dusíkatého yperitu aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk využití   MeSH
• trombóza terapie   MeSH
• vidarabin analogy a deriváty   MeSH
• viskozita krve MeSH
• vyšetřování kostní dřeně metody   MeSH
• Waldenströmova makroglobulinemie * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Onemocnění z depozice lehkých řetězců (light chain deposition disease – LCDD) patří mezi vzácná systémová onemocnění způsobená monoklonální proliferací terminálně diferencovaných B-lymfocytů s produkcí volných lehkých řetězců imunoglobulinu a jejich ukládáním především v ledvinách či v dalších tkáních. Náplní sdělení je poukázat na úskalí diagnostiky této klinické jednotky a na příkladu série 4 nemocných s LCDD předložit důkazy o vysoké účinnosti léčby s bortezomibem z pohledu hematologické i orgánové terapeutické odezvy. Z našeho hodnocení vyplývá, že léčba bortezomibem je u LCDD velmi rychlá a účinná, bývá však při intenzivním dávkovacím schématu doprovázena řadou nežádoucích účinků. Z nich je nejzávažnější periferní neuropatie, ohrožující i případné setrvání nemocného v léčbě. Méně intenzivní režimy (tzv. bortezomib weekly) představují alternativu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Vysokodávkovaná chemoterapie s podporou autologní transplantace krvetvorných buněk je u vhodných kandidátů doporučeným a relativně bezpečným postupem. Orgánová léčebná odezva se významně opožďuje za hematologickou odezvou a zůstává otázkou, zdali je postižení tkání depozity lehkých řetězců plně reverzibilní. Klíčová slova: autologní transplantace krvetvorných buněk – bortezomib – hematologická léčebná odezva – onemocnění z depozice lehkých řetězců – orgánová léčebná odezva

Light chain deposition disease (LCDD) is a rare systemic condition caused by monoclonal proliferation of terminally differentiated B-lymphocytes with production of free light chains and their deposition in kidneys or other organs. The aim of our study is to show the pitfalls of the diagnostics, and to demonstrate the effect of bortezomib-based therapy on a series of 4 patients with LCDD, from the point of hematological and organ therapeutic response. We include that bortezomib based treatment provides rapid and effective hematological response. It is, however, often accompanied by adverse events, especially within intensive treatment schedules. The most serious adverse effects includes peripheral neuropathy, which might be dose or treatment-limiting. Less intensive regimens („bortezomib weekly“) suggest an alternative with expectation of lower incidence of adverse effects. Autologous stem cell transplantation is a recommended and relatively safe approach in convenient candidates. Organ response is significantly delayed after hematological response, and organ damage by light chain deposits might not be fully reversible. Key words: autologous stem cell transplantation – bortezomib – hematological treatment response – light chain deposition disease – organ treatment response

• Klíčová slova
• hematologická léčebná odezva, orgánová léčebná odezva, neurotoxicita,
• MeSH
• antitumorózní látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chronické selhání ledvin komplikace   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• hemoglobiny analýza   MeSH
• hypertenze komplikace   MeSH
• indukce remise MeSH
• kreatinin moč   MeSH
• kyseliny boronové * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lehké řetězce imunoglobulinů * krev   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci periferního nervového systému chemicky indukované   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• paraproteinemie * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• prospektivní studie MeSH
• proteinurie komplikace   moč   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Submitted: 22. 2. 2014

• MeSH
• ageuzie MeSH
• amyloidóza * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• antitumorózní látky alkylující aplikace a dávkování   MeSH
• antitumorózní látky hormonální aplikace a dávkování   MeSH
• bortezomib MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   MeSH
• elektroforéza MeSH
• fibrilace síní diagnóza   komplikace   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   MeSH
• imunoglobuliny - lambda-řetězce * krev   moč   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• makroglosie * etiologie   komplikace   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   MeSH
• pyraziny MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Léčba Waldenströmovy makroglobulinemie se zahajuje až při klinických symptomech Při projevech hyperviskozity je indikována léčebná plazmaferéza. Při volbě léčebného postupu je třeba přihlédnout k míře cytopenie. Při závažné neutropenii či trombocytopenbii je vhodné podat rituximab v monoterapii, lépe však s dexametazonem, anebo v kombinaci s talidomidem případně s bortezomibem. Za vhodnou iniciální léčbu se obecně považuje kombinace rituximab + alkylační cytostatikum (anebo kombinace cytostatik) + kortikoidy ve vyšší dávce. Pro pacienty bez závažné cytopenie je vhodné schéma R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vinkristin a prednison). Tato léčba dosahuje až 9 % kompletních remisí a 94 % celkových léčebných odezev. S prohlubováním cytopenie je vhodné ubírat intenzitu cytostatické léčby a upřednostnit chemoterapii R-COP (rituximab, vinkristin, cyklofosfamid a prednison), případně RCD (rituximab, cyklofosfamid a dexametazon). U starších pacientů je možné použít chlorambucil v kombinaci s rituximabem. Trojkombinace RCD je používána jako standardní léčba jak v USA na Mayo Clinic, tak v Evropě skupinou European Myeloma Network. Pokud léčebná odezva trvala alespoň 2 roky, lze při relapsu použít stejný léčebný postup jako v iniciální léčbě. Je-li trvání léčebné odezvy kratší než 2 roky, je vhodné použití vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací krvetvorné tkáně, pokud vzhledem k věku a komorbiditám přichází v úvahu. Pokud ne, volíme léčebný režim sestavený z léků, které mají prokázanou účinnost při léčbě Waldenströmovy makroglobulinemie a které nebyly použity v rámci léčby první linie (purinové analogum + rituximab + alkylační cytostatikum). Novými léky pro toto onemocnění jsou bortezomib a bendamustin. Monoterapie bortezomibem dosahuje 60–85% lečebné odezvy v rámci léčby druhé a další linie. Léčba bendamustinem v kombinaci s rituximabem dosáhla vyšší počet léčebných odezev o delším trvání než léčba kombinací R-CHOP.

Therapy of Waldenström´s macroglobulinaemia (WM) is indicated in patients with clinically relevant symptoms. Therapeutic plasmapheresis should be performed in cases with hyperviscosity. The intensity of chemotherapy should be adjusted to the degree of cytopenia. Monotherapy with rituximab is recommended in cases with severe cytopenia, also combination of rituximab with dexamethasone should be possible. Patients with symptomatic WM without severe cytopenia should received a rituximab-containing regimens, optimal variant is combination of rituximab + dexamethasone + alkylation drug (such as cyclophosphamide or bendamustine). Possible treatment combinations are for instance R-CHOP (rituximab, cyclophosphamide, vincristine, and prednisone), R-COP (rituximab, cyclophosphamide, and prednisone), or RCD (rituximab, cyclophosphamide, and dexamethasone). The choice of regimen in individual patients will take into consideration performance status, clinical features including renal function, comorbidities and potential candidacy for stem cell transplantation.Chlorambucil and rituximab is possible treatment options for older patients. The choice of treatment of WM relapse depends on the time of treatment response. Retreatment with primary therapy may be appropriate in patients with duration of treatment response at least 2 years. Other treatment possibilities for WM relapse are regimens containing fludarabine, cladribine or bortezomib. Autologous transplantation of peripheral blood stem cells is feasible therapeutic option for relapsed WM in younger, fitter patients with aggressive chemosensitive disease.

• Klíčová slova
• nemoc chladových aglutininů, bendamustin, hyperviskozita, nemoci způsobené monoklonálním imunoglobulinem, fludarabin, 2-chlorodeoxyadenozin,
• MeSH
• anemie MeSH
• antitumorózní látky alkylující aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antitumorózní látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antracykliny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bortezomib MeSH
• chlorambucil aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• imunoglobulin M imunologie   krev   MeSH
• imunologické faktory aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kladribin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• krevní nemoci komplikace   MeSH
• kryoglobulinemie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• rituximab MeSH
• sloučeniny dusíkatého yperitu aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• vidarabin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• viskozita krve MeSH
• Waldenströmova makroglobulinemie * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Ploidy is an important prognostic factor in the risk stratification of multiple myeloma (MM) patients. Patients with MM can be divided into two groups according to the modal number of chromosomes: nonhyperdiploid (NH-MM) and hyperdiploid (H-MM), which has a more favorable outcome. The two ploidy groups represent two different oncogenetic pathways determined at the premalignant stage. The ploidy subtype also persists during the course of the disease, even during progression after the therapy, with only very rare cases of ploidy conversion. The clinical significance of ploidy conversion and its relation to drug resistance have been previously discussed. Here, we describe a female MM patient with a rare change in her ploidy status from H-MM to NH-MM, detected by cytogenetic and molecular cytogenetic examinations of consecutive bone marrow aspirates. We hypothesize that ploidy conversion (from H-MM to NH-MM) is associated with disease progression and acquired resistance to bortezomib/lenalidomide therapy.

• MeSH
• chemorezistence genetika   MeSH
• chromozomální aberace MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční MeSH
• imunoglobuliny genetika   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru farmakoterapie   genetika   patologie   MeSH
• mnohočetný myelom farmakoterapie   genetika   patologie   MeSH
• ploidie * MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   MeSH
• srovnávací genomová hybridizace MeSH
• thalidomid aplikace a dávkování   analogy a deriváty   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Závažné poškození srdce depozity AL-amyloidu je kontraindikací vysokodávkované chemoterapie s transplantací autologních kmenových krvetvorných buněk. Závažné poškození srdce AL-amyloidem způsobuje četné život ohrožující komplikace i v průběhu klasické chemoterapie a často znemožňuje dodržení léčebného plánu. Předřazení transplantace srdce před léčbu AL-amyloidózy zásadně zlepší celkový stav pacienta a umožní mu absolvovat intenzivní léčbu AL-amyloidózy s nadějí na dosažení dlouhodobé kompletní remise nemoci. Popisy případů: Transplantace srdce poškozeného depozity AL-amyloidu proběhla u 3 pacientů, u 2 mužů ve věku 48 a 54 let a u 1 ženy ve věku 63 let. V intervalu 3–6 měsíců od provedení transplantace srdce, před zahájením plánované léčby AL-amyloidózy, následovalo kontrolní vyšetření kostní dřeně, koncentrace monoklonálního imunoglobulinu a volných lehkých řetězců. Oba muži měli po transplantaci srdce v kostní dřeni více než 10 % plazmatických buněk a měli patologicky zvýšené koncentrace volných lehkých řetězců λ. V rámci léčby první linie byl proveden sběr autologních kmenových buněk krvetvorby z periferní krve po mobilizaci granulocytárním růstovým faktorem (filgrastim) v dávce 2krát denně 5 ?g/kg. V průběhu aplikace filgrastimu až do ukončení sběru kmenových krvetvorných buněk byla redukována kombinovaná imunosupresivní léčba a kompenzatorně byla zvýšena dávka kortikosteroidů. Profylaktické antivirotikum valganciklovir bylo na dobu sběru hemopoetických kmenových buněk přerušeno. Následovala vysokodávkovaná chemoterapie (melfalan 100 mg/m2) s autologní transplantací kmenových krvetvorných buněk. V intervalu od podání melfalanu do vzestupu počtu neutrofilů nad 2 × 109/l byla opět přerušena antivirotická profylaxe a byly sníženy dávky imunosupresiv a mírně zvýšeny kortikoidy. Vysokodávkovaná chemoterapie s melfalanem v dávce 100 mg/m2 byla tolerována bez závažnějších komplikací, bez mukozitidy, nevedla však ani u jednoho nemocného ke kompletní hematologické remisi. Proto následovala léčba druhé linie, obsahující bortezomib v kombinaci s dexametazonem a dále s cyklofosfamidem anebo s doxorubicinem. Jeden z těchto dvou pacientů se dostal po léčbě režimem s bortezomibem do kompletní hematologické remise nemoci, s normálními hodnotami volných lehkých řetězců a s negativní imunofixací a nepřítomností klonálních plazmocytů v kostní dřeni. U druhého pacienta indukovala léčba obsahující bortezomib pouze parciální remisi. V tomto případně následovala třetí léčebná linie, kombinace lenalidomidu, dexametazonu a cyklofosfamidu. Ta výrazně snížila hodnoty volných lehkých řetězců, ale zůstal stále jejich patologický poměr, takže léčebná odpověď odpovídá velmi dobré parciální remisi nemoci. Oba muži jsou nyní bez známek aktivity nemoci v dobrém klinickém stavu 28 a 30 měsíců po transplantaci srdce. Třetí transplantace srdce pro závažné poškození srdce depozity AL-amyloidu byla provedena u ženy ve věku 63 let. Při kontrolním vyšetřením 3 měsíce po transplantaci srdce došlo u této ženy k normalizaci původně patologických hodnot volných lehkých řetězců. Tato žena měla před transplantací srdce kolem 8 % klonálních plazmocytů a 3 měsíců po transplantaci srdce byla v kostní dřeni jen 3 % polyklonálních plazmocytů. V tomto případně zřejmě imunosupresivní léčba po transplantaci srdce, obsahující kortikosteroidy, navodila kompletní hematologickou remisi onemocnění. Žena je 7 měsíců po transplantaci srdce v kompletní remisi AL-amyloidózy. Závěr: U pacientů s těžkým poškozením srdce depozity AL-amyloidu bylo přínosné provést napřed transplantaci srdce od neživého dárce a léčbu AL-amyloidózy zahájit až 3 měsíce po transplantaci srdce. Při dobrém klinickém stavu pacientů po transplantaci srdce lze provést sběr autologních kmenových krvetvorných buněk a pacientům nabídnout vysokodávkovanou chemoterapii. V případě, že tato intenzivní léčba nenavodí remisi, je nutné použít další léčebné alternativy.

Severe damage to the heart caused by AL amyloid deposits is a contraindication of high-dose chemotherapy with autologous haematopoietic stem cell transplantation. Severe heart damage caused by AL amyloid results in frequent life-threatening complications, even during the course of the classical chemotherapy treatment and it often makes keeping to the treatment schedule impossible. Scheduling heart transplantation before the treatment of AL amyloidosis will significantly improve the patients’ overall condition and enable them to undergo the intensive AL amyloidosis treatment with the hope that a long-term complete remission may be achieved. Case descriptions: Transplantations of heart damaged by AL amyloid deposits were conducted in three patients; two men, age 48 and 54, and one woman, age 63. In the interval of 3–6 months from the heart transplantation before the scheduled AL amyloidosis treatment was initiated, an examination of bone marrow, the concentration of monoclonal immunoglobulin and free light chains was carried out. Both men had more than 10% of plasma cells in the bone marrow after the heart transplantation and the concentrations of the λ free light chains were pathologically increased. During the first-line therapy, autologous haematopoietic stem cells were harvested from peripheral blood after mobilizaton with granulocyte growth factor (filgrastim) at the dose of 5 ?g/kg twice a day. During the administration of filgrastim until the end of the haematopoietic stem cell harvest, the combined immunosuppressive treatment was reduced and a corticosteroid dose was compensatory increased. The prophylactic antiviral drug valganciclovir was discontinued during the haematopoietic stem cell harvest. High-dose chemotherapy (melphalan 100 mg/m2) with autologous haematopoietic stem cell transplantation followed. In the interval from administering melphalan until the rise in neutrophil count over 2 x 109/l, antiviral prophylaxis was discontinued again, the immunosuppressive drug doses were reduced and corticoid doses were slightly increased. High-dose chemotherapy with melphalan at the of 100 mg/m2 was tolerated without major complications and without mucositis; however, in neither of the male patients did it lead to a complete haematological remission. Consequently, the second-line therapy followed using bortezomib combined with dexamethasone and also with cyclophosphamide or doxorubicin. One of these two patients reached a complete haematological remission after the bortezomib therapy; the values of free light chains were normal, immunofixation was negative, and clonal plasma cells were absent in the bone marrow. In the case of the other patient, the bortezomib therapy only induced partial remission. In this case, the third-line therapy followed, applying a combination of lenalidomide, dexamethasone and cyclophosphamide. This therapy significantly reduced the values of free light chains; however, their ratio remained pathological. To conclude, the latter response can be described as a very good partial remission. Both men currently show no signs of disease activity and are in a good clinical condition 28 and 30 months after the heart transplantation. The third heart transplantation, due to severe heart damage by AL amyloid deposits, was conducted in a woman aged 63. An examination of this woman three months after the heart transplantation showed that the original pathological values of free light chains became normal. The woman had approx. 8% of clonal plasma cells before the heart transplantation. Three months after the heart transplantation the bone marrow contained only 3% of polyclonal plasma cells. In this case, the immunosuppressive treatment with corticosteroids after the heart transplantation probably induced a complete haematologic remission. The woman is in a complete AL amyloidosis remission seven months after the heart transplantation. Conclusion: It was beneficial to perform the heart transplantation first and to initiate the AL amyloidosis treatment no sooner than three months after the heart transplantation in patients with severe heart damage caused by AL amyloid deposits. If the patients are in a good clinical conditions, autologous haematopoietic stem cells can be harvested after the heart transplantation and high-dose chemotherapy can be offered to the patients. If this intensive treatment does not induce remission, it is necessary to apply additional alternative treatments.

• Klíčová slova
• vysokodávkovaná chemoterapie, srdeční biopsie,
• MeSH
• amyloid metabolismus   škodlivé účinky   MeSH
• amyloidóza * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• antitumorózní látky aplikace a dávkování   MeSH
• autologní transplantace MeSH
• biopsie MeSH
• bortezomib MeSH
• časové faktory MeSH
• imunoglobuliny - kappa-řetězce krev   MeSH
• imunoglobuliny - lambda-řetězce krev   MeSH
• imunosupresiva aplikace a dávkování   MeSH
• imunosupresivní léčba metody   MeSH
• kardiomyopatie etiologie   chirurgie   komplikace   MeSH
• kombinovaná terapie * metody   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   MeSH
• lenalidomid MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• melfalan aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• nemoci srdce etiologie   chirurgie   patologie   MeSH
• paraproteinemie diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   MeSH
• thalidomid analogy a deriváty   aplikace a dávkování   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• transplantace srdce * MeSH
• určení vhodnosti pacienta MeSH
• vyšetřování kostní dřeně MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Zlatým standardem léčby pro pacienty s AL-amyloidózou byla až do roku 2011 kombinace alkylačního cytostatika (melfalanu či cyklofosfamidu) s dexametazonem. Pro vybrané nemocné mladší 65 let, s nevelkým poškozením organizmu amyloidem a s dobrou srdeční funkcí (EF > 40 %), je považována za optimální vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací krvetvorných buněk. U pacientů s AL-amyloidózou s nízkým počtem plazmocytů v kostní dřeni se provádí sběr krvetvorných buněk z periferní krve a následná vysokodávkovaná chemoterapie ihned po stanovení diagnózy. Na rozdíl od mnohočetného myelomu nepředchází vysokodávkované chemoterapii několikaměsíční konvenční léčba. V roce 2012 byly zveřejněny rozsáhlé zkušenosti s novými léky, které byly použity pro léčbu pacientů s AL-amyloidózou v rámci klinických studií fáze I a II a ojediněle i fáze III. Vyplývá z nich, že z dostupných nových léků (bortezomib, thalidomid a lenalidomid) má u pacientů s AL-amyloidózou nejvyšší léčebnou účinnost bortezomib, který dosáhl v monoterapii 24–37 % kompletních remisí. Nejvyšší počet léčebných odpovědí přináší léčba kombinací bortezomibu s alkylačním cytostatikem a s dexametazonem. V první léčebné linii přináší tato léčba podstatně více léčebných odpovědí než při jejím použití v rámci dalších léčebných linií. V klinických studiích s lenalidomidem v kombinaci s dalšími léky byl zaznamenán menší počet léčebných odpovědí, než je popisováno při léčbě bortezomibem v kombinaci s dalšími léky. Proto se kombinace s lenalidomidem nepovažují za optimální léčbu první linie s výjimkou případů AL-amyloidózy s kontraindikací bortezomibu (těžká neuropatie způsobená AL-amyloidózou). Bylo prokázáno, že lenalidomid v kombinaci s dalšími léky může navodit remisi u pacientů, jejichž onemocnění bylo rezistentní k iniciální léčbě bortezomibem. Proto lze lenalidomid (a případně i thalidomid) použít jako léčbu druhé linie v případě neúspěchu léčby bortezomibem s nadějí na dosažení kompletní remise. Zvýšení počtu kompletních remisí, které přinesly léčebné postupy obsahující bortezomib pacientům s AL-amyloidózou, navozuje otázku, zda pro mladší pacienty s nevelkým poškozením organizmu použít vysokodávkovanou chemoterapii s autologní transplantací krvetvorných buněk, či kombinovanou léčbu s bortezomibem. K zodpovězení této otázky je zapotřebí dalších srovnávacích studií, které nám odpoví na otázku, která z těchto léčebných modalit je optimální. Zda zvýšení počtu kompletních remisí díky bortezomibu přinese automaticky také delší přežití, srovnatelné s výsledky léčby vysokodávkovanou chemoterapií s autologní transplantací krvetvorných buněk.

Until 2011, the gold standard of treatment for patients with AL amyloidosis was the combination of alkylating cytostatics (melphalan or cyclophosphamide) and dexamethasone. For a selected group of patients under 65 years of age with only moderate damage to their body caused by amyloid and with good cardiac function (EF > 40%), high-dose chemotherapy with autologous hematopoietic cell transplantation seems to be optimal. Patients with AL amyloidosis and low bone marrow plasma cell count generally undergo the harvest of hematopoietic cells from peripheral blood, followed by high-dose chemotherapy immediately after they are diagnosed. In contrast to multiple myeloma, high-dose chemotherapy is not preceded by several months of conventional treatment. The year 2012 witnessed a release of reports about extensive expe­rience with new drugs that were used in Phase I and Phase II clinical trials, and in isolated cases also in Phase III, for the treatment of patients with AL amyloidosis. Based on these studies it can be concluded that among the new available drugs (bortezomib, thalidomide and lenalidomide) bortezomib is the drug with the greatest curative effect in patients with AL amyloidosis; it achieved 24–37% of complete remissions in monotherapy. The greatest number of treatment responses was reported during the treatment that combined bortezomib, alkylating cytostatics and dexamethasone. This treatment showed significantly more treatment responses during the first-line drug therapy than during therapies that followed. Clinical trials with lenalidomide combined with other drugs saw a lower number of treatment responses than the number described in treatment with bortezomib combined with other drugs. That is the reason why lenalidomide combinations are not considered the optimal first-line therapy, with the exception of AL amyloidosis with bortezomib contraindication (severe neuropathy caused by AL amyloidosis). It was confirmed that lenalidomide combined with other drugs could cause remission in patients whose disease was resistant to the initial bortezomib therapy. Lenalidomide (or alternatively also thalidomide) can therefore be used as second-line therapy if bortezomib therapy proves unsuccessful, with the possibility of achieving a complete remission. The increase in the number of complete remissions brought about by bortezomib therapies in patients with AL amyloidosis poses a question about which treatment should be used for younger patients with only moderate damage to their body, i.e. high-dose chemotherapy with autologous hematopoietic cell transplantation or combined treatment with bortezomib. Additional comparative studies are required to be able to answer that question and determine which of the aforesaid therapy modalities is optimal. A question still remains whether the increase in the number of complete remissions due to bortezomib will also bring about longer survival comparable to the results of high-dose chemotherapy treatment with autologous hematopoietic cell transplantation.

• Klíčová slova
• vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací,
• MeSH
• amyloid účinky léků   MeSH
• amyloidóza * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• antitumorózní látky * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• autologní transplantace MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   terapeutické užití   toxicita   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• indukce remise MeSH
• klinické zkoušky jako téma * MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• lehké řetězce imunoglobulinů krev   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• melfalan aplikace a dávkování   terapeutické užití   toxicita   MeSH
• prognóza MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• thalidomid analogy a deriváty   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
• určení vhodnosti pacienta MeSH
• vyšetřování kostní dřeně MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• systémová AL amyloidóza,
• MeSH
• amyloidóza * farmakoterapie   MeSH
• analýza přežití MeSH
• antitumorózní látky alkylující aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• antitumorózní látky hormonální aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• antitumorózní látky * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• bortezomib MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• imunologické faktory aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• imunosupresiva aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• indukce remise MeSH
• inhibitory angiogeneze aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kombinovaná farmakoterapie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• kyseliny boronové aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• lenalidomid MeSH
• lidé MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pyraziny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• thalidomid analogy a deriváty   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH