- MeSH
- algoritmy MeSH
- anemie terapie MeSH
- benzimidazoly aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- indukce remise metody MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- kyseliny boronové aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- myší monoklonální protilátky aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- přežití MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- prognóza MeSH
- riziko MeSH
- sloučeniny dusíkatého yperitu aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk využití MeSH
- trombóza terapie MeSH
- vidarabin analogy a deriváty MeSH
- viskozita krve MeSH
- vyšetřování kostní dřeně metody MeSH
- Waldenströmova makroglobulinemie * diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Onemocnění z depozice lehkých řetězců (light chain deposition disease – LCDD) patří mezi vzácná systémová onemocnění způsobená monoklonální proliferací terminálně diferencovaných B-lymfocytů s produkcí volných lehkých řetězců imunoglobulinu a jejich ukládáním především v ledvinách či v dalších tkáních. Náplní sdělení je poukázat na úskalí diagnostiky této klinické jednotky a na příkladu série 4 nemocných s LCDD předložit důkazy o vysoké účinnosti léčby s bortezomibem z pohledu hematologické i orgánové terapeutické odezvy. Z našeho hodnocení vyplývá, že léčba bortezomibem je u LCDD velmi rychlá a účinná, bývá však při intenzivním dávkovacím schématu doprovázena řadou nežádoucích účinků. Z nich je nejzávažnější periferní neuropatie, ohrožující i případné setrvání nemocného v léčbě. Méně intenzivní režimy (tzv. bortezomib weekly) představují alternativu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Vysokodávkovaná chemoterapie s podporou autologní transplantace krvetvorných buněk je u vhodných kandidátů doporučeným a relativně bezpečným postupem. Orgánová léčebná odezva se významně opožďuje za hematologickou odezvou a zůstává otázkou, zdali je postižení tkání depozity lehkých řetězců plně reverzibilní. Klíčová slova: autologní transplantace krvetvorných buněk – bortezomib – hematologická léčebná odezva – onemocnění z depozice lehkých řetězců – orgánová léčebná odezva
Light chain deposition disease (LCDD) is a rare systemic condition caused by monoclonal proliferation of terminally differentiated B-lymphocytes with production of free light chains and their deposition in kidneys or other organs. The aim of our study is to show the pitfalls of the diagnostics, and to demonstrate the effect of bortezomib-based therapy on a series of 4 patients with LCDD, from the point of hematological and organ therapeutic response. We include that bortezomib based treatment provides rapid and effective hematological response. It is, however, often accompanied by adverse events, especially within intensive treatment schedules. The most serious adverse effects includes peripheral neuropathy, which might be dose or treatment-limiting. Less intensive regimens („bortezomib weekly“) suggest an alternative with expectation of lower incidence of adverse effects. Autologous stem cell transplantation is a recommended and relatively safe approach in convenient candidates. Organ response is significantly delayed after hematological response, and organ damage by light chain deposits might not be fully reversible. Key words: autologous stem cell transplantation – bortezomib – hematological treatment response – light chain deposition disease – organ treatment response
- Klíčová slova
- hematologická léčebná odezva, orgánová léčebná odezva, neurotoxicita,
- MeSH
- antitumorózní látky aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- chronické selhání ledvin komplikace patologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- hemoglobiny analýza MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- indukce remise MeSH
- kreatinin moč MeSH
- kyseliny boronové * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lehké řetězce imunoglobulinů * krev škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci periferního nervového systému chemicky indukované MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- paraproteinemie * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prospektivní studie MeSH
- proteinurie komplikace moč MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyraziny aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- transplantace periferních kmenových buněk MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Mnohočetný myelom, maligní onemocnění plazmatických buněk, zůstává stále velmi obtížně léčitelným hematoonkologickým onemocněním, pro které je nutné hledat nové možnosti terapie ovlivňující jak plazmocyty samotné, tak i mikroprostředí kostní dřeně. Klonální plazmocyty se vyznačují zvýšenou regulací ubikvitin-proteazomové kaskády, což zvyšuje jejich citlivost k působení inhibitorů proteazomu. Léčebné přístupy využívající inhibitory proteazomu patří do éry nových léků a v posledních letech se ukázaly být velice důležitou součástí léčby pacientů s mnohočetným myelomem. Prvním inhibitorem proteazomu schváleným pro léčbu mnohočetného myelomu se stal bortezomib, který vykazoval silné antimyelomové účinky. Bohužel, navzdory jeho vysoké účinnosti se u velkého procenta pacientů s mnohočetným myelomem pacientů po čase objevuje rezistence k jeho působení. Ve snaze překonat rezistenci k bortezomibu a vyvinout inhibitor proteazomu s lepším toxickým profilem byly vyvinuty inhibitory proteazomu druhé generace – carfilzomib, marizomib a MLN9708, které by mohly nadějně změnit průběh mnohočetného myelomu v onemocnění chronické.
Multiple myeloma, a plasma cell malignancy, still remains a hard-to-treat hematological disease that desperately needs new therapy targeting plasmocytes but also the bone marrow microenvironment. Clonal plasmocytes are characterized by increased regulation of ubiquitin-proteasome pathway which augments their sensitivity to proteasome inhibitors. Treatment strategies based on proteasome inhibitors belong to the era of new drugs, and they have become increasingly important for treatment of multiple myeloma in recent years. Bortezomib became the first proteasome inhibitor approved for the treatment of multiple myeloma and showed remarkable anti-myeloma activity. However, despite its high efficiency, a large proportion of patients have became bortezomib resistant. The second generation of proteasome inhibitors – carfilzomib, marizomib and MLN9708 – were developed in an effort to overcome bortezomib-resistance and find proteasome inhibitors with a better toxic profile. These drugs brought a chance that multiple myeloma would become a chronic disease.
- Klíčová slova
- MLN9708, marizomib, carfilzomib,
- MeSH
- antitumorózní látky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bortezomib MeSH
- chemorezistence MeSH
- glycin analogy a deriváty farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory proteasomu * farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kyseliny boronové farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- laktony farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * farmakoterapie MeSH
- nemoci periferního nervového systému chemicky indukované MeSH
- oligopeptidy farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyraziny farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyrroly farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- sloučeniny boru farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Zlatým standardem léčby pro pacienty s AL-amyloidózou byla až do roku 2011 kombinace alkylačního cytostatika (melfalanu či cyklofosfamidu) s dexametazonem. Pro vybrané nemocné mladší 65 let, s nevelkým poškozením organizmu amyloidem a s dobrou srdeční funkcí (EF > 40 %), je považována za optimální vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací krvetvorných buněk. U pacientů s AL-amyloidózou s nízkým počtem plazmocytů v kostní dřeni se provádí sběr krvetvorných buněk z periferní krve a následná vysokodávkovaná chemoterapie ihned po stanovení diagnózy. Na rozdíl od mnohočetného myelomu nepředchází vysokodávkované chemoterapii několikaměsíční konvenční léčba. V roce 2012 byly zveřejněny rozsáhlé zkušenosti s novými léky, které byly použity pro léčbu pacientů s AL-amyloidózou v rámci klinických studií fáze I a II a ojediněle i fáze III. Vyplývá z nich, že z dostupných nových léků (bortezomib, thalidomid a lenalidomid) má u pacientů s AL-amyloidózou nejvyšší léčebnou účinnost bortezomib, který dosáhl v monoterapii 24–37 % kompletních remisí. Nejvyšší počet léčebných odpovědí přináší léčba kombinací bortezomibu s alkylačním cytostatikem a s dexametazonem. V první léčebné linii přináší tato léčba podstatně více léčebných odpovědí než při jejím použití v rámci dalších léčebných linií. V klinických studiích s lenalidomidem v kombinaci s dalšími léky byl zaznamenán menší počet léčebných odpovědí, než je popisováno při léčbě bortezomibem v kombinaci s dalšími léky. Proto se kombinace s lenalidomidem nepovažují za optimální léčbu první linie s výjimkou případů AL-amyloidózy s kontraindikací bortezomibu (těžká neuropatie způsobená AL-amyloidózou). Bylo prokázáno, že lenalidomid v kombinaci s dalšími léky může navodit remisi u pacientů, jejichž onemocnění bylo rezistentní k iniciální léčbě bortezomibem. Proto lze lenalidomid (a případně i thalidomid) použít jako léčbu druhé linie v případě neúspěchu léčby bortezomibem s nadějí na dosažení kompletní remise. Zvýšení počtu kompletních remisí, které přinesly léčebné postupy obsahující bortezomib pacientům s AL-amyloidózou, navozuje otázku, zda pro mladší pacienty s nevelkým poškozením organizmu použít vysokodávkovanou chemoterapii s autologní transplantací krvetvorných buněk, či kombinovanou léčbu s bortezomibem. K zodpovězení této otázky je zapotřebí dalších srovnávacích studií, které nám odpoví na otázku, která z těchto léčebných modalit je optimální. Zda zvýšení počtu kompletních remisí díky bortezomibu přinese automaticky také delší přežití, srovnatelné s výsledky léčby vysokodávkovanou chemoterapií s autologní transplantací krvetvorných buněk.
Until 2011, the gold standard of treatment for patients with AL amyloidosis was the combination of alkylating cytostatics (melphalan or cyclophosphamide) and dexamethasone. For a selected group of patients under 65 years of age with only moderate damage to their body caused by amyloid and with good cardiac function (EF > 40%), high-dose chemotherapy with autologous hematopoietic cell transplantation seems to be optimal. Patients with AL amyloidosis and low bone marrow plasma cell count generally undergo the harvest of hematopoietic cells from peripheral blood, followed by high-dose chemotherapy immediately after they are diagnosed. In contrast to multiple myeloma, high-dose chemotherapy is not preceded by several months of conventional treatment. The year 2012 witnessed a release of reports about extensive experience with new drugs that were used in Phase I and Phase II clinical trials, and in isolated cases also in Phase III, for the treatment of patients with AL amyloidosis. Based on these studies it can be concluded that among the new available drugs (bortezomib, thalidomide and lenalidomide) bortezomib is the drug with the greatest curative effect in patients with AL amyloidosis; it achieved 24–37% of complete remissions in monotherapy. The greatest number of treatment responses was reported during the treatment that combined bortezomib, alkylating cytostatics and dexamethasone. This treatment showed significantly more treatment responses during the first-line drug therapy than during therapies that followed. Clinical trials with lenalidomide combined with other drugs saw a lower number of treatment responses than the number described in treatment with bortezomib combined with other drugs. That is the reason why lenalidomide combinations are not considered the optimal first-line therapy, with the exception of AL amyloidosis with bortezomib contraindication (severe neuropathy caused by AL amyloidosis). It was confirmed that lenalidomide combined with other drugs could cause remission in patients whose disease was resistant to the initial bortezomib therapy. Lenalidomide (or alternatively also thalidomide) can therefore be used as second-line therapy if bortezomib therapy proves unsuccessful, with the possibility of achieving a complete remission. The increase in the number of complete remissions brought about by bortezomib therapies in patients with AL amyloidosis poses a question about which treatment should be used for younger patients with only moderate damage to their body, i.e. high-dose chemotherapy with autologous hematopoietic cell transplantation or combined treatment with bortezomib. Additional comparative studies are required to be able to answer that question and determine which of the aforesaid therapy modalities is optimal. A question still remains whether the increase in the number of complete remissions due to bortezomib will also bring about longer survival comparable to the results of high-dose chemotherapy treatment with autologous hematopoietic cell transplantation.
- Klíčová slova
- vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací,
- MeSH
- amyloid účinky léků MeSH
- amyloidóza * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- antitumorózní látky * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- autologní transplantace MeSH
- cyklofosfamid aplikace a dávkování terapeutické užití toxicita MeSH
- dexamethason aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- indukce remise MeSH
- klinické zkoušky jako téma * MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- kombinovaná terapie metody MeSH
- kyseliny boronové aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- lehké řetězce imunoglobulinů krev účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- melfalan aplikace a dávkování terapeutické užití toxicita MeSH
- prognóza MeSH
- pyraziny aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- thalidomid analogy a deriváty aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk MeSH
- určení vhodnosti pacienta MeSH
- vyšetřování kostní dřeně MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- systémová AL amyloidóza,
- MeSH
- amyloidóza * farmakoterapie MeSH
- analýza přežití MeSH
- antitumorózní látky alkylující aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- antitumorózní látky hormonální aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- antitumorózní látky * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- bortezomib MeSH
- cyklofosfamid aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- dexamethason aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- glukokortikoidy aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- imunologické faktory aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- imunosupresiva aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- indukce remise MeSH
- inhibitory angiogeneze aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kombinovaná farmakoterapie * metody škodlivé účinky MeSH
- kyseliny boronové aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lenalidomid MeSH
- lidé MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyraziny aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- thalidomid analogy a deriváty aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- acyklovir * aplikace a dávkování MeSH
- antivirové látky aplikace a dávkování MeSH
- bortezomib MeSH
- dospělí MeSH
- herpes zoster * farmakoterapie chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- kyseliny boronové aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * farmakoterapie virologie MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyraziny aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- antitumorózní látky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- asparaginasa aplikace a dávkování MeSH
- dexamethason aplikace a dávkování MeSH
- dítě * MeSH
- doxorubicin aplikace a dávkování MeSH
- indukce remise MeSH
- klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
- kojenec MeSH
- kyseliny boronové aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pre-B-buněčná leukemie * farmakoterapie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- pyraziny aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- recidiva MeSH
- vinkristin aplikace a dávkování MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě * MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
Východiska: Termín biomarker se v posledních letech stal, zvláště pak ve spojení s termínem klinická proteomika, jedním z nejfrekventovanějších pojmů v oblasti biomedicínského výzkumu. Předmětem této práce byl výběr vhodné metody frakcionace krevní plazmy umožňující oddělení majoritních proteinů od nízkoabundantní proteinové frakce před následnou proteomickou analýzou pomocí dvourozměrné gelové elektroforézy (2-DE) s cílem zlepšit rozlišení 2-DE mapy a identifikaci proteinů hmotnostní spektrometrií. Materiál a metody: Nejprve bylo provedeno paralelní srovnání dvou metod frakcionace krevní plazmy (depleční kolona MARS vs ProteoMiner) na souboru 10 vzorků. Na základě výsledků srovnávacích experimentů byla k analýze vzorků 18 pacientů nemocných mnohočetným myelomem a léčených režimy s bortezomibem použita frakcionační metoda ProteoMiner v kombinaci s 2-DE. Soubor pacientů byl rozdělen na dvě skupiny: skupina pacientů rezistentních na chemoterapii (9 pacientů – progrese onemocnění, stabilizace onemocnění) a skupina pacientů s pozitivní léčebnou odpovědí (9 pacientů – kompletní a parciální remise). Výsledky a závěr: Metoda ProteoMiner umožnila na 2-DE mapách signifikantně zvýšit počet proteinových spotů ve srovnání s imunodepleční metodou MARS (Multiple Affinity Removal System). Mezi skupinami pacientů chemorezistentních a pacientů citlivých na léčbu bortezomibem bylo pomocí analýzy obrazu 2-DE gelů zjištěno 15 rozdílových proteinových spotů, které byly analyzovány hmotnostní spektrometrií. V těchto spotech bylo identifikováno 10 proteinů. Sedm proteinů vykazovalo signifikantně nižší hladinu proteinu ve skupině chemosenzitivních pacientů (sérový amyloid P, fibrinogen – gama řetězec, retinol-vazebný protein 4, komplement faktor C4-A, apolipoprotein E, karboxypeptidáza N, komplement faktoru H – příbuzný protein 1) a 3 proteiny vykazovaly signifikantně vyšší hladinu proteinu nebo byly detekovány pouze ve skupině chemosenzitivních pacientů (sérová paraoxonáza 1, alfa-1-antitrypsin a komplement faktor B).
Backgrounds: Recently, the term biomarker has become, especially in connection with the term clinical proteomics, one of the most frequent terms in the field of biomedical research. The aim of this work was to select an appropriate pre-fractionation method of blood plasma prior to a subsequent proteomic analysis of low-abundant fraction of proteins by two dimensional gel electrophoresis (2-DE) and mass spectrometry to improve the resolution of 2-DE maps and protein identification. Materials and Methods: First, we compared two prefractionation methods (MARS versus ProteoMiner) preceding 2-DE analysis using 10 blood plasma samples. Based on the results of the comparative experiments, low-abundant plasma protein fractions from 18 multiple myeloma patients treated with bortezomib were analyzed. Patients were divided into two groups: a group resistant to chemotherapy (9 patients – disease progression, stable disease) and a group with positive clinical response (9 patients – complete and partial remission). Results and Conclusion: Samples prefractioned by ProteoMiner method yielded 2-DE maps with a significantly increased number of detected protein spots, as compared to immunodepletion method MARS (Multiple Affinity Removal System). Between groups of chemoresistant and sensitive patients treated with bortezomib, 15 differently intense spots were revealed by image analysis. These spots were found to correspond to 10 proteins, as confirmed by mass spectrometry. Seven proteins had significantly lower protein level in the group of chemosensitive patients (serum amyloid P, fibrinogen – gamma chain, retinol-binding protein 4, complement factor C4-A, apolipoprotein E, carboxypeptidase N and complement factor H-related protein 1) and 3 proteins showed significantly higher levels of protein (or were only detected) in the group of chemosensitive patients (serum paraoxonase 1, alpha-1-antitrypsin and complement factor B).
- Klíčová slova
- elektroforéza gelová dvourozměrná, protein,
- MeSH
- 2D gelová elektroforéza metody využití MeSH
- biomedicínský výzkum MeSH
- bortezomib MeSH
- farmakoterapie MeSH
- financování organizované MeSH
- krevní plazma účinky léků MeSH
- krevní proteiny izolace a purifikace účinky léků MeSH
- kyseliny boronové aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom farmakoterapie krev MeSH
- nádorové biomarkery krev MeSH
- proteomika metody MeSH
- pyraziny aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- spektrometrie hmotnostní - ionizace laserem za účasti matrice metody využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Systémovou AL-amyloidózu lze rozdělit dle kritérií pro mnohočetný myelom na primární systémovou AL-amyloidózu, kdy sice je přítomna monoklonální gamapatie, ale nejsou naplněna kritéria mnohočetného myelomu, a dále na systémovou AL-amyloidózu při mnohočetném myelomu. Mezi oběma jednotkami je kontinuální přechod. V naší práci popisujeme léčbu pacientů s prokázanou systémovou AL-amyloidózou, u nichž byla naplněna kritéria symptomatického mnohočetného myelomu International Myeloma Working Group z roku 2003 (prokázaný monoklonální imunoglobulin, v kostní dřeni prokázané klonální plazmocyty a alespoň jeden z klinických příznaků myelomu – průkaz amyloidu). Od roku 2009 bylo na našem pracovišti léčeno kombinovanou léčbou s bortezomibem celkem 10 pacientů, kteří měli AL-amyloidózu při mnohočetném myelomu. Soubor se skládá z 5 žen a 5 mužů. Medián věku těchto pacientů s AL-amyloidózou v době diagnózy byl 65,5 let. Všech 10 pacientů bylo léčeno kombinací 3 léků, bortezomib, cyklofosfamid a dexametazon, anebo bortezomib, doxorubicin a dexametazon. Ze souboru 10 pacientů 2 zemřeli v 1. měsíci léčby. U těchto pacientů nelze hodnotit léčebnou odpověď. Hematologickou léčebnou odpověď jsme mohli hodnotit pouze u 8 pacientů. U 6 z 8 pacientů došlo k vymizení monoklonálního imunoglobulinu s negativní imunofixací v moči a v séru a k normalizaci hodnot volných lehkých řetězů imunoglobulinů. Léčebnou odpověď dle současných kritérií IMWG musíme hodnotit jako velmi dobrou parciální remisi (very good partial remission – VGPR), neboť jsme neprovedli vyšetření kostní dřeně po ukončení léčby s cílem potvrdit kompletní remisi dle současných kritérií. Jeden z 8 hodnocených pacientů zemřel při progresi nemoci ve 3. měsíci léčby a u jednoho nedošlo k žádné hematologické léčebné odpovědi, stav jsme u něho hodnotili jako stabilní choroba. Orgánová léčebná odpověď byla hodnocena jen u pacientů, kteří byli sledováni déle než 3 měsíce léčby. Orgánovou léčebnou odpověď (zmenšení poškození srdce) nebylo možné hodnotit u pacienta, který měl napřed transplantováno srdce a pak teprve dostával chemoterapii. Celkem 5 (83 %) ze 6 hodnocených pacientů splnilo kritérium orgánové léčebné odpovědi. Závěr: V našem malém souboru jsme prokázali vysoký počet hematologických léčebných odpovědí (VGPR u 75 % léčených) i orgánových léčebných odpovědí u pacientů se systémovou AL-amyloidózou, kteří byli léčeni léčebnými režimy obsahujícími bortezomib. Klíčová slova: AL-amyloidóza – mnohočetný myelom – bortezomib
According to the criteria for multiple myeloma, systemic AL–amyloidosis may be divided into primary systemic AL–amyloidosis, where monoclonal gametopathy is present but the criteria for multiple myeloma are not satisfied, and systemic AL–amyloidosis with underlying multiple myeloma. There is a continuous transition between the two units. The present paper describes treatment of patients with established systemic AL–amyloidosis who satisfy the 2003 International Myeloma Working Group’s criteria for symptomatic multiple myeloma (confirmed monoclonal immunoglobulin, clonal plasmocytes confirmed in the bone marrow and at least one clinical symptom of myeloma – confirmed amyloid). From 2009, a total of 10 patients with AL–amyloidosis and underlying multiple myeloma have been treated at our centre with combined bortezomib–containing regimens. The cohort includes 5 women and 5 men. Median age of these AL–amyloidosis patients at the diagnosis was 65.5 years. All 10 patients were treated with a combination of 3 drugs, bortezomib, cyclophosphamide and dexamethasone or bortezomib, doxorubicin a dexamethasone. Two of the 10 patients died during the first month of treatment. Treatment response cannot be evaluated in these patients. Haematological treatment response was evaluable in 8 patients only. Monoclonal immunoglobulin disappearance with negative urine and serum immunofixation and normalization of free light chain immunoglobulins was observed in six of the 8 patients. Treatment response according to the current IMWG was evaluated as very good partial remission (VGPR) as we did not perform bone marrow testing after the treatment to confirm complete remission according to the current criteria. One of the 8 evaluated patients died due to disease progression in the third month of treatment and there was no haematological treatment response in one who was considered to have a stable disease. Organ treatment response was evaluated in patients who were followed up for longer than 3 months of treatment only. Organ treatment response (reduced cardiac impairment) was not evaluable in a patient who had heart transplantation and then received chemotherapy. A total of 5 (83%) of the 6 evaluated patients fulfilled the criteria of organ treatment response. Conclusion: Our small cohort showed a high number of haematological treatment responses (VGPR in 75% of patients) as well as organ treatment response in patients with systemic AL–amyloidosis who were treated with bortezomib–containing treatment regimens. Key words: AL-amyloidosis - multiple myeloma - bortezomib
- MeSH
- amyloidóza * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- antitumorózní látky MeSH
- cyklofosfamid aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dexamethason aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- doxorubicin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- indukce remise MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody škodlivé účinky MeSH
- kyseliny boronové * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- mnohočetný myelom diagnóza komplikace MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pyraziny * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
In May 2003, the US Food and Drug Administration (FDA) granted accelerated approval for the use of the first-in-class proteasome inhibitor bortezomib as a third-line therapy in multiple myeloma, and the European Union followed suit a year later. Bortezomib has subsequently been approved for multiple myeloma as a second-line treatment on its own and as a first-line therapy in combination with an alkylating agent and a corticosteroid. Furthermore, bortezomib has also been approved as a second-line therapy for mantle cell lymphoma. In this chapter, the focus is on the current clinical research on bortezomib, its adverse effects, and the resistance of multiple myeloma patients to bortezomib-based therapy. The various applications of bortezomib in different diseases and recent advances in the development of a new generation of inhibitors that target the proteasome or other parts of the ubiquitin-proteasome system are also reviewed.
- MeSH
- inhibitory proteasomu škodlivé účinky chemie farmakologie terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kyseliny boronové škodlivé účinky chemie farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nádory farmakoterapie enzymologie MeSH
- proteasomový endopeptidasový komplex imunologie metabolismus MeSH
- pyraziny škodlivé účinky chemie farmakologie terapeutické užití MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH