Sliny majú široký diagnostický potenciál, ktorý možno využiť na detekciu rôznych patologických stavov vrátane renálneho zlyhania. V slinách možno merať koncentráciu močoviny a kreatinínu aj ďalších markerov renálnych funkcií. Salivárna urea i kreatinín dobre korelujú s koncentráciami v plazme a sú použiteľné pre skríning pacientov s CKD. Odber slín je neinvazívny a jednoduchý, vhodný aj pre malé deti a starých ľudí. Dnes sú už dostupné testovacie prúžky na semikvantitatívne vyšetrenie močoviny v slinách. Klinická aplikácia diagnostického potenciálu slín môže mať prínos v nefrologickej praxi.
Saliva has a broad diagnostic potential which can be used for detection many pathological conditions including renal dysfunction. In saliva can be measured concentration of urea and creatinine as well as the other uremic markers. Saliva urea nitrogen and creatinine and blood urea and creatinine highly correlated therefore might be used for screening in patients with CKD. Saliva collection is truly non-invasive and is especially suitable for small children and elderly patients. Recently, semiquantitative saliva urea test strip is available. Saliva might become promising diagnostic biofluid in nephrological practice.
UNLABELLED: Next generation sequencing and proteomics have helped to comprehensively characterize gene expression in tick salivary glands at both the transcriptome and the proteome level. Functional data are, however, lacking. Given that tick salivary secretions are critical to the success of the tick transmission lifecycle and, as a consequence, for host colonization by the pathogens they spread, we thoroughly review here the literature on the known interactions between tick saliva (or tick salivary gland extracts) and the innate and adaptive vertebrate immune system. The information is intended to serve as a reference for functional characterization of the numerous genes and proteins expressed in tick salivary glands with an ultimate goal to develop novel vector and pathogen control strategies. SIGNIFICANCE: We overview all the known interactions of tick saliva with the vertebrate immune system. The provided information is important, given the recent developments in high-throughput transcriptomic and proteomic analysis of gene expression in tick salivary glands, since it may serve as a guideline for the functional characterization of the numerous newly-discovered genes expressed in tick salivary glands.
- MeSH
- hmyzí proteiny imunologie MeSH
- interakce hostitele a parazita imunologie MeSH
- klíšťata imunologie MeSH
- modely imunologické MeSH
- přirozená imunita imunologie MeSH
- sliny imunologie sekrece MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
- Research Support, N.I.H., Intramural MeSH
Předmět sdělení: Diabetes mellitus 1. typu je chronické onemocnění vznikající na autoimunitním podkladě s počátkem manifestace převážně v dětském věku. Incidence tohoto onemocnění má ve většině zemí Evropy včetně České republiky vzestupný trend. Diabetu je trvale věnována velká pozornost ve všech oblastech medicíny, přesto mnohé aspekty zůstávají neobjasněny. Množství studií vzniklo a vzniká i v oboru stomatologie, ale obecně platných závěrů bylo dosaženo pouze ve sledování vztahu mezi diabetem a nemocemi parodontu. V mnoha studiích byl prokázán vyšší výskyt plaku a větší incidence chronické gingivitidy jak u dospělých, tak u dětských diabetiků. Parodontitida v dětském věku je onemocnění s raritním výskytem u zdravých jedinců i u dětí s diabetem 1. typu. Přesto některé skutečnosti ověřené v dostatku validních studií (odlišné mikrobiální osídlení dutiny ústní, vliv kompenzace a event. i výskytu komplikací diabetu na stav parodontu) naznačují vyšší riziko vzniku a vývoje parodontitidy u dětí s diabetem 1. typu. Ve sledování vlivu diabetu na vznik a rozvoj zubního kazu se výsledky klinických studií neshodují. Bylo však potvrzeno, že některé dílčí rizikové faktory vzniku zubního kazu jsou v diabetické populaci zastoupeny více a jiné naopak méně, ve srovnání s kontrolní skupinou nediabetiků. Prokázány jsou i kvantitativní a kvalitativní změny sliny diabetiků, dílčí výsledky jednotlivých studií se však liší. Zajímavý pohled na problematiku diabetu 1. typu a orálního zdraví přinášejí studie zabývající se určitými behaviorálními rysy pacientů. Z výsledků dosud publikovaných studií zabývajících se vztahem mezi diabetem 1. typu jako základním onemocněním a stavem ústní dutiny jednoznačně vyplývá potřeba i nadále věnovat tomuto tématu na výzkumném poli mimořádnou pozornost.
Background: Diabetes mellitus type 1 is a chronic autoimmune disease with the first clinical manifestations occurring mostly in childhood. In most European countries including the Czech Republic, its incidence has been rising. Diabetes has been thoroughly investigated by all medical specialties, yet, many clinical issues have remained unclear. There have been a number of studies published also in dentistry; however, unambiguous conclusions have been reached only concerning the relationship between diabetes and periodontal diseases. A number of studies have shown higher amounts of dental plaque and increased incidence of chronic gingivitis in both adults and children with diabetes. Periodontitis in children is rare both in healthy subjects and in children with type 1 diabetes. Yet some of the findings of well-performed studies (such as confirmed differences in oral microbial flora or impacts of diabetes compensation and complications on periodontal health) indicate a higher risk of periodontitis in children with type 1 diabetes. Regarding the impact of diabetes on dental caries development, the results of clinical trials are inconsistent. However, it has been confirmed that some of minor caries risk factors are more or less prevalent in a diabetic population compared to a non-diabetic control group. Quantitative and qualitative salivary changes in diabetics have also been confirmed, even though particular detailed results of individual studies vary. Oral health studies focusing on behavioural features of diabetic patients yield even more interesting insights. The results of studies investigating the relationship between diabetes type 1 and oral health clearly indicate the need for continued, thorough research in this area.
- Klíčová slova
- parodontopatie,
- MeSH
- diabetes mellitus 1. typu * epidemiologie etiologie komplikace MeSH
- dítě MeSH
- gingivitida komplikace MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- náchylnost k zubnímu kazu MeSH
- nemoci úst komplikace MeSH
- orální zdraví * MeSH
- parodontitida komplikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sliny chemie sekrece MeSH
- zubní kámen komplikace MeSH
- zubní kaz komplikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- slina, vylučování sliny,
- MeSH
- lidé MeSH
- sliny fyziologie mikrobiologie sekrece účinky léků MeSH
- xerostomie * diagnóza etiologie patofyziologie prevence a kontrola radioterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
AIM: The aim of this study was to investigate the dental status of alcoholics; to evaluate the relationship of unstimulated and stimulated saliva pH on their decayed/missing/filled teeth (DMFT); and to evaluate the relationship of unstimulated and stimulated salivary flow rate on their DMFT. METHOD: A cross-sectional study was conducted in patients treated for alcohol dependency (n = 70; mean age 41.7 years) and a control group of non-alcoholics (n = 70; mean age 39.1 years). Examinations for dental caries were conducted using the World Health Organization (WHO) criteria and questionnaires. The correlation between nominal variables was determined using chi2 test (alpha = 0.05). The correlation between interval variables was determined using Pearson's correlation coefficient. RESULT: The mean DMFT was similar in alcoholics (14.40) and the control group (13.44) (p > 0.05). There was a statistically significant correlation between alcoholism and unstimulated salivary flow rate (p < 0.05), but no relationship on DMFT was recorded. No statistically significant differences were found between alcoholics and controls in terms of stimulated salivary flow rate (p > 0.05) or stimulated salivary flow on DMFT (p > 0.05). There was a statistically significant correlation between alcoholism and the pH value of stimulated saliva (p < 0.01). There was no correlation between the amount of alcohol consumed and the number of carious lesions (p > 0.05). CONCLUSIONS: No major differences were found with respect to overall DMFT in alcoholics compared to the control group. Alcoholism and stimulated salivary flow rate showed no correlation. Unstimulated salivary flow rate as well as the pH values of both unstimulated and stimulated saliva, were lower in the alcoholic group.
- MeSH
- alkoholismus * MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- sliny chemie sekrece MeSH
- zubní kaz epidemiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Chorvatsko MeSH
2. vyd. 83 s. : il. ; 30 cm
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- nemoci jazyka diagnóza chirurgie terapie MeSH
- nemoci rtu diagnóza chirurgie terapie MeSH
- orální zdraví MeSH
- patologie ústní dutiny MeSH
- prekancerózy MeSH
- sliny sekrece MeSH
- ústní sliznice abnormality patologie MeSH
- ústní symptomy MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- otorinolaryngologie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
AIM: To present a complex oral health status including salivary factors, microbial analysis and periodontal and hygiene indices in patients with active gastro-oesophageal reflux disease (GORD). Return of stomach contents is quite common in cases of gastro-oesophageal reflux. Pathological acid movement from the stomach into the oesophagus and oral cavity may lead to a development of dental erosion. Long-lasting untreated GORD may damage hard dental and periodontal tissues and alter the oral microbial environment. The quality and amount of the saliva play an important role in hard and soft oral tissues changes. METHOD: Fifty patients with diagnosed GORD using 24-hour pH manometry underwent dental examination; 24 patients had active GORD and had been waiting for surgical therapy. In this patient group oral health status and salivary analysis were evaluated. RESULTS: Indicated low salivary flow rates and buffering capacity with a low caries risk but a high risk for dental erosion progression.
- MeSH
- DMF Index MeSH
- dospělí MeSH
- eroze zubů etiologie MeSH
- gastroezofageální reflux komplikace MeSH
- koncentrace vodíkových iontů MeSH
- Lactobacillus izolace a purifikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- manometrie MeSH
- orální zdraví MeSH
- parodontální index MeSH
- počet mikrobiálních kolonií MeSH
- pufry MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rychlost sekrece MeSH
- sliny chemie mikrobiologie sekrece MeSH
- Streptococcus mutans izolace a purifikace MeSH
- zubní kaz etiologie mikrobiologie MeSH
- zubní plak mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Nemoci slinných žláz mohou být provázeny kvantitativními poruchami salivace. Produkci sliny hodnotí sialometrická vyšetření. Důraz je kladen na poruchy slinné sekrece při Sjögrenově syndromu, léky indukované a postiradiační sialopatii a diabetes mellitus. Diskutovány jsou možnosti stimulační a substituční terapie.
Diseases od salivary glands may be associated with salivary flow rate disturbances. Production of the saliva is evaluated by sialometric tests. The stress is putted on salivary flow rate disturbances in Sjögren's syndrome, drug-induced and postirradiative sialopathy, and diabetes mellitus. The possibility of the stimulation and substitution of the saliva is discussed.
- Klíčová slova
- sialogoga, sialometrie,
- MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- komplikace diabetu patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci slinných žláz patofyziologie MeSH
- Sjögrenův syndrom komplikace patofyziologie MeSH
- slinné žlázy MeSH
- sliny sekrece MeSH
- xerostomie komplikace patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíle: Hladina fosfátů u uremických pacientů je významným problémem, který přispívá k jejich vyšší nemocnosti i úmrtnosti. Dokázali jsme, že sekrece fosfátů slinami je zvýšená jak u dialyzovaných (HD), tak u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) ve srovnání se zdravými, a že úzce souvisí s hladinou fosfátů v séru a může přispívat k jejich vyšší celkové hladině. Existence určitého denního rytmu sekrece fosfátů u zdravých, s maximem brzy večer, a prokázání zvýšené sekrece fosfátů u HD i CKD pacientu byla podnětem k prozkoumání možných abnormalit v denním rytmu sekrece fosfátů u uremických pacientů. Metody: U padesáti šesti hemodialyzovaných pacientů bez reziduální diurézy byla hodnocena sekrece fosfátů v 8:00,12:00,17:00 a 22:00 hodin. Jako kontrolní skupina sloužil soubor devatenácti zdravých dobrovolníků odpovídajícího věku a pohlaví. Výsledky: U HD paaentu byla prokázána zvýšená sekrece fosfátů ve srovnáni se zdravými dobrovolníky: 43,77 mg/dl ± 20,61 V den dialýzy a 44,75 ± 23,04 mimo den dialýzy, oproti 19,63 ± 2,94, p < 0,0001. Na rozdíl od situace u zdravých dobrovolníků byla fosfátová sekrece slinami u dialyzovaných pacientů zvýšena během celého dne a nepodléhala žádnému dennímu rytmu. Závěry: Výsledky této studie přinášejí podněty pro nové možnosti terapeutického ovlivnění hyperfosfatémie u uremických pacientů, založené na redukci sekrece fosfátů slinami.
Aims: Phosphate balance in uremic patients represents a dramatic problem, which contributes to their increased morbidity and mortality. We have shown that salivary phosphate secretion is higher both in dialysis (HD) and in chronic renal failure patient s (CRF) compared with healthy subjects, closely related with serum phosphorous and may contribute to their increased phosphate balance. The presence of a circadian rhythm of salivary phosphate secretion with early evening acrophases in healthy subjects and our demonstration of increased salivary phosphate secretion both in HD and CRF have prompted us to check for possible abnormalities of the circadian rhythm of salivary phosphate secretion in uremic patients. Methods: Salivary phosphate secretion at 8.00, 12.00 a.m. and at 05.00 pm and 10.00 p.m. was evaluated in 56 HD patients without residual diuresis. 19 healthy subjects age and sex matched were used as control group. Results: Higher salivary phosphate secretion was confirmed in HD patients compared to healthy subjects: 43.77 mg/dl ± 20.61 at the day of dialysis and 44.75 ± 23.04 at the dialysis free day vs 19.63 ± 2.94, p < 0.0001. Contrary to healthy subjects, HD patients’ salivary phosphate secretion was higher throughout the day without any circadian rhythm. Conclusion: The results of this study add new considerations for a possible therapeutic approach to hyperphosphatemia in uremic patients based on the reduction of salivary phosphate secretion.
Kyselina oxalová je veľmi dobre známy uremický toxín. Kyselina oxalová a askorbová bola vyšetrená u 37 chorých s rôznou glomerulovou filtráciou. Medzi nimi boli 13 chorí s normálnou glomerulovou filtráciou, ktorí tvorili kontrolnú skupinu, a 24 chorí s chronickou renálnou insuficienciou rôznej etiológie. Celkové sliny boli získané exogénnou stimuláciou dentaflexom ráno po 10-hodinovom hladovaní. Sekrécia slín bola znížená a pH v slinách bolo signifikantne zásadité u chorých s chronickou renálnou insuficienciou. Predpokladanou príčinou zásaditého pH slín bola zvýšená hodnota amoniaku v slinách. Močovina a kreatinin v slinách boli významne zvýšene v tej istej skupine chor/ch. Koncentrácia kyseliny askorbovej v slinách bola veľmi nízka a bola v priamej závislosti s koncentráciou kyseliny askorbovej v plazme. Napriek vysokej hodnote kyseliny oxalovej v plazme u chronických uremikov, nezistil sa významný rozdiel kyseliny oxalovej v slinách medzi kontrolnou skupinou a skupinou chor/ch v chronickej renálnej insuficiencii. Pravdepodobné vysvetlenie tohoto zistenia bolo zásadité pH slín u uremických chorých, o čom svedčila aj nepriama závislosť koncentrácie kyseliny oxalovej v slinách od pH slín.
Oxalic acid is a well-defined uremic toxin. Oxalic and ascorbic acid levels were determined in 37 patients with different glomerular filtration rates. These included 13 patients with normal glomerular filtration rate (GFR), making up a control group, and 24 patients with chronic renal insufficiency of various etiologies. Total saline was obtained by exogenous dentaflex stimulation in the morning after 10-h fast. Salivary secretion was reduced and salivary pH was significantly basic in patients with chronic renal insufficiency. The presumable cause of the basic salivary pH was increased salivary ammonia levels. Salivary urea and creatinine were significantly increased in the same group of patients. Salivary ascorbic acid levels were very low and proportionate to plasma ascorbic acid levels. No significant difference in salivary oxalic acid levels was noted between the control group and patients in chronic renal insufficiency despite the high plasma oxalic acid levels in patients with chronic uremia. The most likely explanation of this finding was the basic pH of saliva of uremic patients, as suggested by the inverse correlation between salivary oxalic acid levels and salivary pH.
