Thermally processed food contains advanced glycation end products (AGEs) including N(epsilon)-(carboxymethyl)lysine (CML). Higher AGEs or circulating CML were shown to be associated with pregnancy complications such as preeclampsia and gestational diabetes. It is unclear whether this association is causal. The aim of our study was to analyze the effects of dietary CML and CML-containing thermally processed food on metabolism in pregnant rats. Animals were fed with standard or with AGE-rich diet from gestation day 1. Third group received standard diet and CML via gavage. On gestation day 18, blood pressure was measured, urine and blood were collected and the oral glucose tolerance test was performed. Plasma AGEs were slightly higher in pregnant rats fed with the AGE-rich diet (p=0.09). A non-significant trend towards higher CML in plasma was found in the CML group (p=0.06). No significant differences between groups were revealed in glucose metabolism or markers of renal functions like proteinuria and creatinine clearance. In conclusion, this study does not support the hypothesis that dietary AGEs such as CML might induce harmful metabolic changes or contribute to the pathogenesis of pregnancy complications. The short duration of the rodent gestation warrants further studies analyzing long-term effects of AGEs/CML in preconception nutrition.

• MeSH
• dieta škodlivé účinky   trendy   MeSH
• gestační diabetes chemicky indukované   metabolismus   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• ledviny účinky léků   metabolismus   MeSH
• lysin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   analogy a deriváty   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• potkani Wistar MeSH
• produkty pokročilé glykace aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• těhotenství MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Léčba infekčních onemocnění je hlavním výzkumným cílem mnoha vědců a lékařů na celém světě. Herpes simplex virus 1 (HSV-1) a herpes simplex virus 2 (HSV-2) jsou nejčastějšími lidskými patogeny. Přibližně 60 až 90 % populace je infikováno alespoň jedním z nich. Řešení onemocnění HSV celosvětově je velmi podstatné, pomocí acikloviru a nuklesidových analogů (inhibitory virové DNA polymerázy) jako terapie vedou k výraznému zvýšení léčby infekce HSV. Přestože léčba infekce HSV výrazně pokročila pomocí terapie nukleosidovými analogy, účinnost léčby se ale významně snížila. To je důsledkem rozsáhlého použití léků na bázi nukleosidových analogů, které vytvořily odolnost vůči antivirotikům, a to i při jiných nežádoucích účincích. V tomto přehledu se snažíme osvětlit infekci HSV, současnou farmakologickou léčbu a použití dietních opatření jako alternativní terapii.

Treatment of infectious diseases remains one of the principal research target for many researchers and healthcare providers worldwide. Herpes simplex virus 1 (HSV-1) and herpes simplex virus 2 (HSV-2) are common human pathogens with an estimated 60–95% of the adult population infected by at least one of them. The worldwide disease burden of HSV is substantial, and acyclovir and related nucleoside analogues (viral DNA polymerase inhibitors) as therapies have led to significantly increased treatment efficacy of HSV infections. Although the treatment of HSV infection has greatly advanced through the use of nucleoside analogues therapy, the treatment efficacy has decreased significantly. This is due to the extensive use of nucleoside analogues drugs, which has created drug resistance, associated with other adverse effects as well. In this review, we aim to shed light on the HSV infection, the current pharmacologic treatment, and the use of dietary measures as alternative therapy option.

• MeSH
• antivirové látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dieta MeSH
• herpetické infekce diagnóza   klasifikace   MeSH
• kyselina askorbová aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• latence viru MeSH
• lidé MeSH
• lidský herpesvirus 1 * fyziologie   patogenita   růst a vývoj   MeSH
• lidský herpesvirus 2 * fyziologie   patogenita   růst a vývoj   MeSH
• lysin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• nukleosidy MeSH
• zinek aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Genitální infekce virem herpes simplex představuje celoživotní onemocnění s opakovanými výsevy lézí bez možnosti trvalého vyléčení. Největším rizikovým faktorem infekce je celkový počet sexuálních partnerů. Cyklus nákazy začíná první epizodou mukokutánní infekce, poté dochází k rozvoji latentního stavu, kdy virus přežívá v dorsálních gangliích, a následují opakované reaktivace infekce. Většina přenosů je způsobena asymptomatickým vylučováním viru infikovanou osobou. Klasická vzplanutí infekce začínají kožními prodromy, ale mohou se vyskytovat i celkové příznaky, jako jsou bolesti hlavy, horečka a inguinální lymfadenopatie. Jak infekce progreduje, objevují se během několika hodin až dnů papuly, vesikuly se zarudlou spodinou a eroze. Tyto léze se většinou pokrývají krustou, reepitelizují a hojí se bez jizvení. Primoinfekce bývají závažnější: primární léze se mohou vyskytovat po dobu dvou až šesti týdnů na rozdíl od rekurentních onemocnění, kdy výsev trvá přibližně jeden týden. Běžně se objevují i atypické manifestace. V prvním roce po iniciální infekci dojde u nakažené osoby průměrně ke čtyřem rekurentním infekcím, ale tento údaj značně kolísá. U genitální infekce virem herpes simplex typu 2 dochází až šestkrát častěji k recidivám než u typu 1. V diagnostice onemocnění se dává přednost kultivaci viru před polymerázovou řetězovou reakcí. U osob s nejasnou anamnézou může být nápomocné sérologické testování. Máme k dispozici účinná perorální antivirotika pro iniciální, epizodickou a supresivní terapii, přesto ale nejde o definitivní léčbu. Existují důkazy, které naznačují, že by alternativní léčba, např. použití L−lysinu, zinku nebo některých rostlinných preparátů, mohla být pro pacientky prospěšná. Velmi důležité je pacientky poučit o riziku přenosu viru, a pomoci tak v prevenci dalšího šíření infekce a případně i předejít neonatálním komplikacím.

• MeSH
• antivirové látky aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• buněčné kultury MeSH
• herpes genitalis diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• lidský herpesvirus 1 fyziologie   patogenita   růst a vývoj   MeSH
• lidský herpesvirus 2 fyziologie   patogenita   růst a vývoj   MeSH
• lysin aplikace a dávkování   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• sérologické testy metody   MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Spojené státy americké MeSH

Cieľ: zistiť vplyv aplikovanie zmesi 2 aminokyselín (L-arginínu.HCl a Llyzínu. 2HCl.H2O) v antiglaukomatiku – ß-blokátore Timoptole – na fyziologickú hodnotu VOT v experimente u králikov. Metódy: do spojovkového vaku ľavého oka 5 dospelých králikov (samiciam plemena Novozelandský biely) bola instilovaná zmes 10% L-lyzínu.2HCL.2H2O + 10 % L-arginínu.HCl v 0.5 % Timoptole. VOT a šírka pupily sa merali pred a 5., 15., 30., 60., 120., 180. a 240. min, resp. 24 hod po instilácii. Pravé oko bolo kontrolné. Výsledky: experimentálne výsledky dokazujú, že neselektívny ß-blokátor Timoptol interaguje naraz aj s dvomi aminokyselinami. Bolo zistené, že zmes 10% L-lyzínu. 2HCl.2H2O + 10 % L-arginínu.HCl v 0.5% Timoptole znižuje fyziologický VOT v dvoch fázach. Prvá fáza zníženia trvá od aplikácie až po 15. minútu. V tomto období bol zistený súbežne pokles VOT aj u kontrolného oka (rozdiele neboli signifikantné). Druhá fáza trvá od 30. minúty do konca experimentu, kedy VOT na kontrolnom oku po zvýšení nad východziu hodnotu mal nezmenený lineárny priebeh. U oka ovplyvneného uvedenou zmesou bolo možno pozorovať vysoko signifikantný účinok (p < 0,01). Maximum v rozdieloch hodnôt VOT sme zaznamenali v 180. minúte (o 7,3 mm Hg, t. j. o 35,4 %). Od tohto času VOT sa mierne zvyšoval až po 24. hodinu, kedy pokles hladiny VOT oproti kontrolnému oku bol ešte stále signifikantný (p < 0.01) na hladine 5,0 mm Hg (t. j. 24.3 %). Závery: výsledky dokazujú, že v zmesi 10% L-lyzín. 2HCl.2H2O + 10 % Larginín. HCl v 0,5% Timoptole interakciou vzniká nová látka, „špecifické bioantiglaukomatikum”. Na rozdiel od jednotlivých zložiek, instilovanie zmesi 2 aminokyselín v antiglaukomatiku vysoko signifikantne znížila fyziologickú hodnotu VOT v experimente u králikov po dobu 24 hodín.

Purpose: To evaluate influence of mixture of the 2 amino acids (L-arginine.HCL and L-lysi-ne.2HCL.H2O) in the antiglaucomatic – β-blocker Timoptol – on the physiologic intraocular pressure (IOP) in rabbits (experiment). Methods: The mixture of 10% L-lysine.2HCL.H2O + 10% L-arginine.HCL in 0, 5% Timoptol was instilled into the left conjunctival sac of the 5 adult rabbit's (female of the New Zealand White species) and the right eye was used as control. The IOP and pupilar diameter were measured before and in 5th, 15yth, 30th, 60th, 120th, 180th and 240th min. and 24 hours after the instillation. Results: The experimental results proved that the non-selective β-blocker Timoptol interacts at the same time with two amino acids. The mixture of 10% L-lysine.2HCL.H2O + 10% L-arginine.HCL in 0, 5% Timoptol decreased the physiologic IOP in two phases. The first phase started from application up to 15th min. In this period parallel IOP decrease occurred also in control eye (with no significant difference). The second phase started in 30th min. after the instillation and lasted until the end of experiment. In this phase the control eye IOP remained linear after the initial over the baseline increase. The eye with instilled mixture showed significant IOP decrease (p < 0.01). Maximum difference between the two IOP's was measured in the 180th (7, 3 mmHg; 35.4%). From this moment IOP slightly increased up to the 24th hour showing still significantly lower level- 5,0 mmHg (24.3%) compared with the control (p < 0.01). Conclusions: Results proved that in the mixture of 10% L-lysine.2HCL.H2O + 10% L-argi-nine.HCL in 0,5% Timoptol a new substance, the „specific bioantiglaucomatic“ is created by interaction. Compared with the substances alone, mixture of the 2 amino acids in the antiglaucomatic decreased the physiologic intraocular pressure (IOP) in rabbits (experiment) with high significance for 24 hours.

• Klíčová slova
• Timoptol,
• MeSH
• arginin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• králíci MeSH
• lysin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• nitrooční tlak účinky léků   MeSH
• oční roztoky MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• králíci MeSH
• zvířata MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

Pathogenesis of hypoxic pulmonary hypertension is initiated by oxidative injury to the pulmonary vascular wall. Because nitric oxide (NO) can contribute to oxidative stress and because the inducible isoform of NO synthase (iNOS) is often upregulated in association with tissue injury, we hypothesized that iNOS-derived NO participates in the pulmonary vascular wall injury at the onset of hypoxic pulmonary hypertension. An effective and selective dose of an iNOS inhibitor, L-N6-(1-iminoethyl)lysine (L-NIL), for chronic peroral treatment was first determined (8 mg/l in drinking water) by measuring exhaled NO concentration and systemic arterial pressure after LPS injection under ketamine+xylazine anesthesia. A separate batch of rats was then exposed to hypoxia (10% O2) and given L-NIL or a nonselective inhibitor of all NO synthases, N(G)-nitro-L-arginine methyl ester (L-NAME, 500 mg/l), in drinking water. Both inhibitors, applied just before and during 1-wk hypoxia, equally reduced pulmonary arterial pressure (PAP) measured under ketamine+xylazine anesthesia. If hypoxia continued for 2 more wk after L-NIL treatment was discontinued, PAP was still lower than in untreated hypoxic controls. Immunostaining of lung vessels showed negligible iNOS presence in control rats, striking iNOS expression after 4 days of hypoxia, and return of iNOS immunostaining toward normally low levels after 20 days of hypoxia. Lung NO production, measured as NO concentration in exhaled air, was markedly elevated as early as on the first day of hypoxia. We conclude that transient iNOS induction in the pulmonary vascular wall at the beginning of chronic hypoxia participates in the pathogenesis of pulmonary hypertension.

• MeSH
• aplikace orální MeSH
• arteria pulmonalis enzymologie   MeSH
• časové faktory MeSH
• chronická nemoc MeSH
• financování organizované MeSH
• hypoxie MeSH
• inhibitory enzymů aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• lysin aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• NG-nitroargininmethylester farmakologie   MeSH
• oxid dusnatý MeSH
• plíce metabolismus   MeSH
• plicní hypertenze etiologie   patofyziologie   MeSH
• potkani Wistar MeSH
• synthasa oxidu dusnatého, typ II antagonisté a inhibitory   biosyntéza   MeSH
• vydechnutí MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH

• O autorovi
• Herget, Jan, 1945-2019 Autorita

Ciel': V predkladanej práci autoři venujú pozornost' ovplyvneniu fyziologických hodnot vnútroočného tlaku po aplikácii zmesi 10% L-lyzínu.2HCL.2H2O v 0,5% Timoptole. Metody: Do spojovkového vaku Favého oka 5 dospělých králikov (samiciach plemena Novozélandský biely) sa instiloval v týždňovom odstupe 10% L-lyzín.2HCL.2H2O, 0,5% Timoptol a zmes 10% L-lyzínu.2HCL.2H2O v 0,5% Timoptole. VOT a šířka pupily sa merali 5,15, 30, 60,120,180 a 240 minut po in-stilácii. Pravé oko bolo kontrolně. Výsledky; Bolo zistené, že: a) aminokyselina 10% L-lyzín.2HC1.2H2O neovplyvní fyziologickú hodnotu VOT; b) 0.5% Timoptol v porovnaní s kontrolným okom počas styroch hodin experimentu nesignifikantne sa znížil VOT; c) zmes oboch látok znižuje fyziologický VOT v dvoch fázach. Prvá fáza nesignifikantného zníženia trvá od aplikácie až po 60. minutu. V tomto období zhodný priebeh bol aj u kontrolného oka. Druhá fáza trvá od 60. minuty do konca experimentu (do styroch hodin), kedy pozorovat' oproti kontrolnému oku vysoko signifikantný účinok uvedenej zmesi. Prejaví sa 3,3-torrovým poklesom fyziologickej hodnoty VOT, pósobenie na tejto úrovni má rovnoměrný a priamociary charakter. Na kontrolnom oku sa druhá fáza poklesu VOT neprejaví. Závěry; Výsledky dokazujú, že samotný Timolol len nesignifikantne znižuje fyziologické hodnoty VOT, aminokyselina L-lyzín.2HC1.2H2O na VOT nepósobí. V práci sa potvrdilo, že v zmesi 10% L-lyzín. 2HC1.2H2O v 0,5% Timoptole inter-akciou vzniká nová látka, specifické „bio-antiglaukomatikum", ktoré vysoko signifikantně znižuje fyziologickú hodnotu VOT.

Objective: In this article authors focused to influence the physiologic IOP values after application of the aminoacid 10% L-lysine.2HC1.2H2O in 0.5 % Timoptol eye drops mixture in experiments. Methods: 0.5% Timoptol, followed by 10% L-lysine.2HC1.2H2O and mixture of 10% L-lysine.2HC1.2H2O with 0.5 % Timoptol was instilled weekly into the left conjunctival sac of 5 adult rabbits (females of the New Zealand White species). The IOP and pupilar diameter were measured in 5,15,30,60,120,180 and 240 min. after instillation. The right eye was ušed as control. Results: In experiments authors observed that: a) the aminoacid 10% L-lysi-ne.2HC1.2H2O is without influence on the physiologic value of the IOP; b) 0.5 % Timoptol compared with control eye nonsignifícantly decreased the rabbit IOP; c) after instillation of 10% L-lysine.2HC1.2H2O and 0.5 % Timoptol mixture the IOP showed decrease of the physiologic IOP in two periods. The initial non-significant period of the IOP decrease was measured after application up to the 60th min. The identical values were also in the control eye. However, the major decrease of the IOP compared with control eye was observed during the second period starting from 60th min. up to the end of experiments (to the 4th hour) after instillation of this mixture. The mean value of this significant decrease was 3.3 torrs of the physiologic IOP value showing regular and linear effecti-vity in the experimental eye. In the control eye the second period was without decrease of the IOP. Conclusions: The results demonstrate that the Timolol alone decreased the physiologic IOP no significantly, the aminoacid L-lysine.2HCl.2H2O is without influence on the physiologic value of the IOP. In experiments we confirmed that in a mixture of aminoacid L-lysine.2HCl.2H2O with antiglaucomatic 0.5 % Timoptol a new substance was created, a new "bio-antiglaucomatic", respon-sible for more significant decrease of the physiologic IOP.

• Klíčová slova
• Timoptol,
• MeSH
• aminokyseliny aplikace a dávkování   chemie   metabolismus   MeSH
• beta blokátory aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• glaukom s otevřeným úhlem farmakoterapie   MeSH
• králíci MeSH
• lysin aplikace a dávkování   metabolismus   MeSH
• modely u zvířat MeSH
• nitrooční tlak fyziologie   účinky léků   MeSH
• pupila fyziologie   účinky léků   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• králíci MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• arginin aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hydrokortison analýza   krev   MeSH
• lidé MeSH
• lysin aplikace a dávkování   MeSH
• neurosekreční systémy patofyziologie   účinky léků   MeSH
• psychický stres patofyziologie   MeSH
• řeč MeSH
• úzkost farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

• MeSH
• diabetické nefropatie účinky léků   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• glomerulonefritida účinky léků   MeSH
• inhibitory ACE terapie   MeSH
• intersticiální nefritida farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lysin aplikace a dávkování   MeSH
• polycystická choroba ledvin MeSH
• ramipril terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

V současné době neexistuje kauzální léčba, která by zabránila vzniku nebo zhoršování diabetické neuropatie. Přesto máme k dispozici řadu léků, které nepříjemné symptomy zmírňují. Cílem naší klinické studie bylo porovnat krátkodobý a dlouhodobý účinek Cerebrolysinu oproti placebu v léčbě bolestivé diabetické neuropatie na subjektivní a objektivní parametry periferní diabetické neuropatie. Soubor nemocných a metody: do prospektivní, longitudinální, dvojitě slepé, placebem-kontrolované překřížené studie bylo zařazeno 18 diabetiků 1. a 2. typu. Nemocní byli randomizováni do 2 skupin. Skupina A (10 diabetiků) zahajovala studii s infuzemi Cerebrolysinu (C) (20 ml v 500 ml fyziologického roztoku, 10 dní), po 3 měsících se dostavili k infuzím placeba (P) (500 ml fyziologického roztoku, 10 dní). Skupina B (8 diabetiků) měla pořadí infuzí obrácené. Sledovali jsme následující parametry: pro hodnocení stupně bolesti VAS (visual analogue scale 0-10) na začátku a konci obou infuzí, po 1 a po 3 měsících od skončení infuzí. Pro objektivizaci neurologického postižení: NDS (neurological disability score) a EMG před a po 3 měsících, biothesiometr a monofilamenta před a po infuzích. Kompenzace diabetů byla hodnocena pomocí glykosylovaného hemoglobinu. Malondialdehyd (MDA) a Gluthation (GSH), jako ukazatele oxidačního stresu, byly stanovovány před, po 5 a 10 infuzích. Statistická analýza: medián ± SD (směrodatná odchylka), T-tej ;est, Mann-Whitney U test a analýza rozptylu. Výsledky: Obě P před/po: 5,25±2,0/3,28±l,50). Stupeň redukce byl srovnatelný. Srovnatelný byl i účinek na VAS po 1 a po 3 měsících po infuzích (C 3,97±1,74/4,50±1,84; P: 3,31±1,42/3,92±1,72). V případě léčby C došlo k signifikantnímu poklesu MDA po léčbě (před 2,89±0,29, po 2,50±0,57) (p=0,03). Ve skupině A i B nebyly přítomny signifikantní rozdíly v hodnotě glykosylovaného hemoglobinu. I ostatní sledované parametry neprokazovaly žádné statistické změny mezi Cerebrolysinem a placebem. Závěr: Nebyl nalezen statistický rozdíl v krátkodobém ani dlouhodobém působení Cerebrolysinu oproti placebu. Oba léky (C i P) pozitivně ovlivnily bolest u diabetické neuropatie. Účinek obou léků klesal s časem. Cerebrolysin měl pozitivní účinek na pokles MDA po 10 dnech infuze. Léčba C byla dobře tolerována, nebyly přítomny vedlejší účinky léčby.

Although there is no causal treatment that can prevent or reverse diabetic neuropathy, we have available many drugs that alleviate the unpleasant symptoms. The goal of our study was to compare the short- and long-term effect of Cerebrolysin and placebo in the treatment of painful diabetic neuropathy. Patients and Methods: Eighteen patients with diabetes of type I and II were randomised into 2 groups for a prospective, longitudinal, placebo-controlled cross-over study. Group A (10 patients) started with 10 days of Cerebrolysin (C) infusions (20 ml of drug in 500 ml of saline for 10 days), after 3 months, they came back for placebo (P) infusions (500 ml of sahne for 10 days). Group B (8 patients^ had the opposite schedule. We investigated the following parameters: For pain evaluation, the VAS (visual analog scale, 1-10) at the beginning and end of both infusion series, and at 1 and 3 months after end of therapy. For objective assessment of clinical impairment, the NDS (neurological disability score) and EMG at the beginning of both infusion series and 3 months later, biothesiometer and monofilaments at the beginning and the end of both infusion series. Diabetes control was evaluated with glycosylated haemoglobin. Malondialdehyde (MDA) and elutathion (GSH), indicators of oxidative stress, were evaluated at the beginning, and after 5 and 10 infusions. Statistical analysis: median ± SD (standard deviation), T-test, Mann-Whitney U test and analysis of variance. Results: Both medications, C and P, significantly reduced the severity of pain by the VAS (p <0.05, C before/after 5.50 ± 1.35/4.0 ± 1.24, P before/after 5.25 + 2.0/3.28 ± 1.50). The degree of pain reduction was comparable. Comparable was also the effect on VAS at 1 or 3 months after medication (C: 3.97 ± 1.74/4.50 ± 1.84; P: 3.31 ± 1.42/3.92 ± 1.72). In the case of C medication, a significant decrease in MDA occurred after treatment (before, 2.89 ± 0.29, after 2.50 ± 0.57, p = 0.03). There was no significant inter-group difference (A vs. B) in the value of glycosylated haemoglobin. The other parameters likewise showed no significant differences between Cerebrolysin and placebo. Conclusion: The study did not detect any significant difference in short- or long-term treatment with Cerebrolysin when compared to placebo in the management of neuropathic pain. Both medications, Cerebrolysin and placebo, positively infiuenced the severity of pain in diabetic neuropathy, the effect of both decreased with time. Cerebrolysin had a positive effect on MDA decrease after 10 days of infusions. The treatment with C was well tolerated, no adverse effects were noted.

• Klíčová slova
• CEREBROLYSIN,
• MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• diabetické neuropatie farmakoterapie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• intravenózní infuze MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• lysin aplikace a dávkování   MeSH
• periferní nervový systém patologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• lysin aplikace a dávkování   MeSH
• nutriční hodnota MeSH
• zelenina metabolismus   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH