BACKGROUND: As a result of improved diagnostic methods, medical treatment, surgical correction, and palliation in childhood, there is a growing number of adult patients with congenital heart disease (CHD) who may experience heart failure and subsequently require heart transplantation (HT). Because of complex anatomy, previous operations, and frequently increased pulmonary vascular resistance (PVR), these patients represent a group with a higher risk of early mortality after transplantation. METHODS: From May 1999 to December 2014, our institution performed 25 HTs in adult patients with end-stage CHD. We present our data and outcomes of transplantation in this group. RESULTS: The median age at transplantation was 38 years (range, 18.4-53.7 years). Survival was 88% at 30 days, 88% at 1 year, and 77% at 5 years. We identified long donor heart ischemic time (>4 hours) as an important risk factor for early mortality. There was no significant difference in the survival of patients undergoing transplantation for CHD and patients undergoing transplantation for other diagnoses. CONCLUSIONS: With careful donor and recipient selection, adults with end-stage CHD undergoing HT can achieve excellent early and midterm survival, comparable to the survival of patients who undergo transplantation for other diagnoses.
- MeSH
- dospělí MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nemoci srdce mortalita chirurgie MeSH
- peroperační komplikace mortalita MeSH
- pooperační komplikace mortalita MeSH
- rizikové faktory MeSH
- studená ischemie MeSH
- transplantace srdce * mortalita MeSH
- vrozené srdeční vady mortalita chirurgie MeSH
- výběr dárců MeSH
- výběr pacientů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika epidemiologie MeSH
O léčbě akutního srdečního selhání v perioperačním období jsou k dispozici jen chabé údaje. K tomu, abychom získali důkazy podporující používání levosimendanu, přístrojové podpory, ultrafiltrace a biventrikulární kardiostimulace v perioperačních podmínkách, je třeba provést rozsáhlé studie. Potvrdila se prognostická úloha natriuretických peptidů v perioperačním období.
- Klíčová slova
- akutní srdeční selhání, inotropika, přístrojová podpora,
- MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- kardiostimulace umělá MeSH
- kardiotonika aplikace a dávkování kontraindikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- natriuretický peptid typu B diagnostické užití MeSH
- peroperační komplikace * farmakoterapie mortalita prevence a kontrola MeSH
- rizikové faktory MeSH
- srdeční selhání * diagnóza etiologie chirurgie prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- infekční nemoci přenos MeSH
- kardiochirurgické výkony metody mortalita trendy MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nemoci srdce chirurgie vrozené MeSH
- novorozenec MeSH
- pediatrie MeSH
- peroperační komplikace mortalita MeSH
- posudkové řízení ve zdravotní péči normy MeSH
- předškolní dítě MeSH
- primární prevence metody MeSH
- primární zdravotní péče metody trendy využití MeSH
- řízení lékařské praxe normy MeSH
- rodinní lékaři MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- umělé srdce využití MeSH
- vakcinace trendy využití MeSH
- zdravotní záznamy osobní MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kardiochirurgické výkony metody trendy využití MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní oběh metody trendy využití MeSH
- mortalita trendy MeSH
- novorozenec MeSH
- peroperační komplikace mortalita MeSH
- srdeční chlopně umělé trendy využití MeSH
- srdeční selhání chirurgie terapie MeSH
- umělé srdce trendy využití MeSH
- vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality chirurgie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Úvod: Karotická endarterektomie je frekventovaná operace na pracovišti cévní chirurgie Chirurgické kliniky LF MU a FN Brno. V článku jsou prezentovány výsledky operací karotických tepen za posledních 13 let. Výsledky: V letech 1997- 2009 bylo operováno 1 957 pacientů. U 96 % (1 882) nemocných byla operace indikována pro stenózu karotické tepny při arteriosklerotickém tepenném postižení (symptomatické postižení: 1 346, asymptomatické: 536). Podélná - konvenční endarterektomie byla zvolena u 1 827 nemocných, uzávěr arteriotomie přímou suturou u 30 % (546), pomocí záplaty: 70 % (1 281), z toho u 1 110 pacientů byla použita žilní záplata, artificiální záplata u 171 nemocných, vnitřní zkrat byl zaveden u 1 179 pacientů. Celková anestezie byla u 90 % (1 762) pacientů, cervikální blok u 10 % (195) nemocných. Byl hodnocen výskyt pooperačních komplikací : CMP, TIA: 19 nemocných (1 %), revize operační rány pro krvácení: 15 (0,8 %), trombóza karotické tepny: 8 (0,45 %), paréza nervů: 9 (0,5 %), restenóza tepny: 25 (1,3 %) nemocných, 30denní mortalita: 7 (0,35 %). Závěr: Chirurgická léčba onemocnění karotických tepen nadále zůstává spolehlivým standardem. Provedení operace karotických tepen na pracovištích s dlouhodobými a rozsáhlými zkušenostmi umožňuje pacientům podstoupit tyto operace s dobrými výsledky a přispět ke zkvalitnění jejich života.
Introduction: Carotid endarterectomy is a frequently performed operation in the Department of Surgery (vascular surgery) of the Faculty Hospital, Brno. An audit of carotid artery operations was made covering the last 13 years and the results are presented in this article. Results: 1,957 patients underwent carotid artery operations in the years 1997? 2009. Carotid endarterectomy as a treatment for carotid occlusive disease was indicated in 96% (1,882) patients (symptomatic carotid stenosis 1,346 patients, asymptomatic 536). The traditional longitudinal arteriotomy was chosen as operating technique in 1,827 patients, with primary closures in 30% (546) and patch angioplasty in 70% (1,281). Patch types broke down into vein patches (1,110) and synthetic patches (171), while shunts were inserted in 1,179 patients. General anaesthesia was performed in 90% (1,762), cervical plexus block in 10% (195). The frequency of postoperative complications was: stroke, TIA 19 (1%); operation revision for bleeding 15 (0.8%); ACI thrombosis 8 (0.45%); nerve injuries 9 (0.5%); and carotid re?stenosis 25 (1.3%). The 30- day mortality figure was 7 (0.35%). Conclusion: Carotid endarterectomy still remains a gold standard for the treatment of carotid occlusive disease. The benefits of the procedure depend on institutional outcomes. Giving preference to carotid artery operations in high?volume centres with extensive experience and good results enables patients to undergo this operation with lower frequency of postoperative complications and mortality and may contribute to better quality of life after carotid endarterectomy.
- MeSH
- anestezie metody využití MeSH
- arteriae carotides chirurgie patofyziologie patologie MeSH
- balónková angioplastika metody využití MeSH
- chirurgie operační metody využití MeSH
- karotická endarterektomie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- nemoci arterie carotis diagnóza chirurgie MeSH
- peroperační komplikace mortalita terapie MeSH
- pooperační komplikace mortalita terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stenóza arteria carotis diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
American College of Cardiology and American Heart Association (ACC/AHA) guidelines on perioperative assessment recommend perioperative beta blockers for non-cardiac surgery, although results of some clinical trials seem not to support this recommendation. We aimed to critically review the evidence to assess the use of perioperative beta blockers in patients having non-cardiac surgery. METHODS: We searched Pubmed and Embase for randomised controlled trials investigating the use of beta blockers in non-cardiac surgery. We extracted data for 30-day all-cause mortality, cardiovascular mortality, non-fatal myocardial infarction, non-fatal stroke, heart failure, and myocardial ischaemia, safety outcomes of perioperative bradycardia, hypotension, and bronchospasm. FINDINGS: 33 trials included 12 306 patients. beta blockers were not associated with any significant reduction in the risk of all-cause mortality, cardiovascular mortality, or heart failure, but were associated with a decrease (odds ratio [OR] 0.65, 95% CI 0.54-0.79) in non-fatal myocardial infarction (number needed to treat [NNT] 63) and decrease (OR 0.36, 0.26-0.50) in myocardial ischaemia (NNT 16) at the expense of an increase (OR 2.01, 1.27-3.68) in non-fatal strokes (number needed to harm [NNH] 293). The beneficial effects were driven mainly by trials with high risk of bias. For the safety outcomes, beta blockers were associated with a high risk of perioperative bradycardia requiring treatment (NNH 22), and perioperative hypotension requiring treatment (NNH 17). We recorded no increased risk of bronchospasm. INTERPRETATION: Evidence does not support the use of beta-blocker therapy for the prevention of perioperative clinical outcomes in patients having non-cardiac surgery. The ACC/AHA guidelines committee should soften their advocacy for this intervention until conclusive evidence is available.
- MeSH
- beta blokátory farmakologie terapeutické užití MeSH
- hemodynamika účinky léků MeSH
- kardiovaskulární nemoci mortalita prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- peroperační komplikace mortalita prevence a kontrola MeSH
- peroperační péče MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Kardiální komplikace zůstávají i nadále významnou příčinou peroperační morbidity a mortality. Tato skutečnost souvisí s vysokým výskytem ischemické choroby srdeční v progresivně stárnoucí populaci nemocných, podrobujících se závažným chirurgickým zákrokům. Beta-blokátory se osvědčily jako užitečné a účinné prostředky v léčbě peroperační ischémie myokardu a arytmií. Brzy na to se ukázalo, že peroperační blokáda je schopna také redukovat peroperační a dlouhodobou morbiditu a mortalitu a je proto doporučována současnými směrnicemi pro peroperační péči o nemocné s kardiálním rizikem. Nejnovější práce však předpokládanou účinnost peroperační beta-blokády nepotvrdily a vyvolaly živou polemiku. Dvě rozsáhlé studie, jejichž výsledky se očekávají v příštích dvou letech, by měly přinést definitivní odpověď. Do té doby zůstává rozhodnutí o předpisu a provedení profylaktické peroperační blokády v pravomoci ošetřujících lékařů. Toto rozhodnutí by se mělo opírat o riziko pacienta, druh plánované operace a zvážení možných nežádoucích interakcí a vedlejších účinků zvoleného beta-blokátoru.
Adverse cardiac outcomes continue to be an important cause of perioperative morbidity and mortality in the non-cardiac surgery. This is related to the high prevalence of coronary artery disease in the aging surgical population. Beta-blockers were proved useful and efficacious in the treatment of perioperative myocardial ischaemia and arrhythmia. Early studies suggested that the prophylactic perioperative betablockade could also reduce perioperative and long-term morbidity and mortality. The administration of beta-blockers to patients with coronary artery disease or with risk factors who undergo major noncardiac surgery is now recommended in the published guidelines. However, one recent meta-analysis and several new studies have not confirmed the postulated beneficial effects of perioperative betablockade and gave rise to an animated controversy. Until the finalization of ongoing large trials in the next two years, the decision to start prophylactic perioperative beta-blockade remains at the discretion of the responsible physicians. This decision should be based on the patient’s risk, the type of surgery and on the consideration of potential interactions and side-effects of the selected beta-blocker.
Úvod: V práci prezentujeme naše skúsenosti s laparoskopickou resekciou hrubého čreva u pacientov s kolorektálnym karcinómom a zameriavame sa na rozbor a zhodnotenie peroperačných a skorých pooperačných chirurgických komplikácií. Metóda: Od 1. januára 2002 do 30. júna 2005 sme operovali viac ako 350 pacientov s kolorektálnym karcinómom. U 264 pacientov sme vykonali laparoskopickú (laparoskopicky asistovanú) resekciu kolorekta. Do tejto skupiny sme nezaradili pacientov operovaných po úvodnej laparoskopickej explorácii ihneď klasicky a pacientov, u ktorých sme vykonali derivačnú stómiu, event. bypasovú operáciu. Výsledky: V skupine 264 laparoskopických kolektómií sme u 16 pacientov laparoskopicky výkon konvertovali. Peroperačné komplikácie sme zaznamenali u 3,4 % a skoré pooperačné chirurgické komplikácie u 14,4 % pacientov. Piati pacienti z nášho súboru exitovali do 30. pooperačného dňa, z toho dvaja v priamej súvislosti s chirurgickou pooperačnou komplikáciou. Záver: Laparoskopická kolektómia je metódou voľby u pacientov s kolorektálnym karcinómom. S rastom skúseností jednotlivých operatérov a celého pracoviska klesá celková letalita. Táto sa prakticky nelíši od klasickej kolektómie, niektoré ukazovatele hovoria skôr v prospech laparoskopického výkonu.
Introduction: The authors present their experience with laparoscopic resections of the large intestine in patients with colorectal carcinomas. The aim is to discuss and assess peroperative and early postoperative surgical complications. Methodology: From 1st January to 30th June, the team of authors operated over 350 patients with colorectal carcinomas. In 264 patients the team completed laparoscopic resections (laparoscopy-assisted) of the colo-rectum. Patients who, following an initial laparoscopic exploration, underwent a classical procedure and patients who underwent derivation stomies, eventually by- pass procedures, were excluded from the study group. Results: In 16 patients (out of the total 264 laparoscopic colectomies) the laparoscopic procedure was converted. The rate of peroperative complications was 3.4% and the rate of postoperative surgical complications was 14.4%. Five patients in our study group exited before the postoperative day 30. Two of these cases were directly related to surgical postoperative complications. Conclusion: Laparoscopic colectomy is a method of choice in patients with colorectal carcinomas. The more experienced the surgeon and the whole team, the lower the total lethality rate. The rate is similar to that of classical colectomies, however some indicators prefer the laparoscopic procedure.
