• Klíčová slova
• motorické funkce, vyšetření reflexů, kmenové syndromy, korové syndromy, neuromotorický vývoj, primitivní reflexy, časně pohybové vzory, psychomotorický vývoj,
• MeSH
• chůze (způsob) MeSH
• dyskineze MeSH
• kojenec MeSH
• komprese míchy patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozkový kmen patofyziologie   MeSH
• nemoci bazálních ganglií MeSH
• nemoci mozečku diagnóza   MeSH
• nemoci periferního nervového systému MeSH
• nemoci svalů diagnóza   MeSH
• nervosvalové spojení fyziologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• poranění míchy patofyziologie   MeSH
• poruchy motorických dovedností diagnóza   MeSH
• poruchy nervosvalového přenosu MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   klasifikace   MeSH
• postura těla * MeSH
• posturální rovnováha MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psychomotorické poruchy diagnóza   patofyziologie   MeSH
• spoušťové body MeSH
• stoj MeSH
• svalová síla MeSH
• svalová slabost MeSH
• svalová spasticita MeSH
• svalový tonus * MeSH
• vývoj dítěte * MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH

• MeSH
• klinické lékařství MeSH
• rehabilitace MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• rehabilitační a fyzikální medicína
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• elektrodiagnostika metody   MeSH
• elektromyografie MeSH
• nemoci míchy diagnóza   MeSH
• nervové vedení fyziologie   MeSH
• nervový přenos fyziologie   MeSH
• neuromuskulární nemoci diagnóza   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• diagnostika
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Myofascial pain syndrome (MPS) is a common musculoskeletal disorder that significantly affects quality of life. Conventional treatment approaches include pharmacological interventions, physical therapy, and procedures such as dry needling. Among these, ultrasound-guided injections (USGIs) have gained recognition for their precision and therapeutic benefits. Additionally, repetitive peripheral magnetic stimulation (rPMS) has emerged as a non-invasive neuromodulatory technique for pain management. This perspective article examines the physiological mechanisms and clinical applications of USGIs and rPMS, particularly in the lumbar multifidus muscle, and explores their potential synergistic effects. MPS is often associated with chronic muscle dysfunction due to energy depletion, leading to persistent pain and motor impairment. USGIs play a crucial role in restoring muscle perfusion, disrupting pain cycles, and providing diagnostic insights in real time. In parallel, rPMS modulates neuromuscular activation, enhances endogenous pain control, and promotes functional recovery. Ultrasound guidance enhances the precision and effectiveness of interventions, such as dry needling, interfascial plane blocks, and fascial hydrodissection, while rPMS complements these strategies by facilitating neuromuscular reconditioning and reducing pain via central and peripheral mechanisms. The preliminary findings suggest that combining multifidus USGIs with rPMS results in significant pain relief and functional improvements in patients with chronic low back pain. Integrating USGIs with rPMS represents a promising multimodal strategy for managing MPS. By combining targeted injections with non-invasive neuromodulation, clinicians may optimize therapeutic outcomes and provide sustained relief for patients with chronic musculoskeletal pain. Further research is needed to refine treatment protocols and assess the long-term efficacy.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• hematologie MeSH
• krev MeSH
• krevní nemoci MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• hematologie a transfuzní lékařství

• MeSH
• fyziologické jevy MeSH
• fyziologie MeSH
• lidské tělo MeSH

• Konspekt
• Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
• NLK Obory
• fyziologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Cílem práce je poskytnout přehled současných poznatků a doporučení vztahujících se k nejčastěji tradovaným kontraindikacím elektromyografie (EMG), tedy implantovanému kardiostimulátoru/defibrilátoru či užívání chronické antikoagulační nebo antiagregační terapie, a komplikacím EMG (infekce, pneumotorax, kompartment syndrom, poranění periferního nervu). Z publikovaných studií vyplývá, že u pacientů s implantovaným kardiostimulátorem/defibrilátorem lze bez problémů provádět běžnou i repetitivní elektrickou stimulaci periferních nervů. Je však vhodné vyhnout se místům v blízkosti těchto zařízení, a to s ohledem na možnou interferenci s jejich funkcí. Antikoagulační ani antiagregační terapie nepředstavuje dle provedených studií systematicky zvýšené riziko rozvoje klinicky významných intramuskulárních krvácení. Hematomy, detekované v návaznosti na jehlovou EMG, jsou většinou velmi drobné (několik milimetrů) a klinicky asymptomatické. Symptomatická a asymptomatická krvácení se po provedené jehlové EMG mohou vyskytovat i bez souvislosti s medikací, interferující s krevní srážlivostí. Jsou však obecně málo časté a jehlová EMG je považována za bezpečnou vyšetřovací metodu. Vysazení terapie ovlivňující srážení krve z důvodů EMG vyšetření představuje pro pacienta jednoznačně vyšší riziko než provedení jehlové EMG u pacienta při trvající antikoagulační/antiagregační terapii. Ostatní výše jmenované komplikace EMG jsou raritní, je však nutno počítat s možností jejich rozvoje a maximalizovat technická a hygienicko-epidemiologická opatření k zábraně jejich vzniku a uvážlivě indikovat EMG vyšetření.

Clinical electromyography (EMG) is a key diagnostic tool in many neuromuscular diseases. Despite this, many laboratories do not perform nerve conduction studies (NCS) in patients with a pacemaker or implantable cardioverter-defibrillator. Furthermore, some labs do not perform needle EMG or at least do not examine some of the higher risk muscle groups in patients on anticoagulant or even antiplatelet therapy. In rare cases, EMG examination may also be complicated by leakage, transmission of infectious diseases, pneumothorax, compartment syndrome, or a peripheral nerve lesion. The aim of this study was to summarize current knowledge and recommendations related to these limitations and complications of EMG examination. According to published studies, common as well as repetitive electrical peripheral nerve stimulation can be performed in patients with pacemaker/defibrillator. Stimulation in close proximity to pacemaker/defibrillator should be avoided to prevent electromagnetic interference with their function. No increased systemic risk of clinically significant intramuscular haemorrhage was found in patients on an anticoagulant or antiplatelet therapy. Intramuscular hematomas resulting from needle EMG are usually very small (several millimetres) and clinically asymptomatic. Symptomatic and asymptomatic haemorrhages following needle EMG can occur without any relation to anticoagulant/antiplatelet therapy. However, they are generally rare and needle EMG is considered to be a safe diagnostic tool. In patients taking anticoagulation medication, thrombotic risk of discontinuing anticoagulation prior to EMG outweighs the risks associated with needle examination while on anticoagulation. All other EMG complications listed above are very rare but relevant. Therefore, it should always be carefully considered whether EMG examination is indicated. General technical and hygienic-epidemiological recommendations for EMG examination should be strictly followed to minimise the incidence of complications.

• Klíčová slova
• antikoagulační terapie, antiagregační terapie,
• MeSH
• antikoagulancia MeSH
• defibrilátory MeSH
• elektrická stimulace MeSH
• elektromyografie * kontraindikace   MeSH
• infekce MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• krvácení MeSH
• lidé MeSH
• pneumotorax MeSH
• warfarin MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

PURPOSE OF THE STUDY Our study compared early outcomes of total knee arthroplasty performed in conventional and enhanced perioperative care regimes, i.e. without the use of Redon drain, with intensified perioperative analgesia and more frequent and intensive rehabilitation regime in the latter. MATERIAL AND METHODS The prospective study included 194 patients (76 men and 118 women) implanted with primary knee endoprosthesis. The mean age was 68.8 (44.7 - 88.0 years). The patients were divided into two groups - the "enhanced" and "conventional" procedures. In the first group, Redon suction drain was not inserted at the end of the surgery, and the patients commenced passive knee mobility exercise of the operated knee immediately after being brought back from the operating theatre. The general anaesthesia was supplemented by a combined femoral nerve block and wound infiltration with local anaesthetics. The second group comprised the patients who underwent conventional surgery, i.e. with the use of drain, without femoral nerve block, with no wound infiltration with local anaesthetics, and without immediate post-operative mobilization of the joint. The evaluation was carried out using regular clinical tools (subjective evaluation, objective examination, questionnaire and Knee Society Score (KSS)). Standard statistical methods were applied to data processing. RESULTS The patients under the "conventional regime" showed a significantly sharper drop in haemoglobin and haematocrit levels, higher consumption of blood transfusion and analgesics during the first three days after the surgery. The patients under the "enhanced regime" showed a better range of joint motion at hospital discharge, flexion in particular (p = 0.001). During the hospital stay no frequent swelling, secretion or wound reddening was reported in any of the monitored groups. In the "conventional" group, however, haematomas were more frequently present. The postoperative checks did not reveal any differences in satisfaction of the patients with the surgery. At the first follow-up examination at the outpatient department the "conventional" group patients more often reported knee pain and a feeling of a swollen knee. Nonetheless, their statements did not correspond with the VAS score. In the period between the 6th and 12th months following the surgery, the differences in the range of motion disappeared. The KSS showed a noticeable improvement in both the groups as against the preoperative values. In the "enhanced" group patients, the score increased dramatically at the beginning, whereas in the "conventional" group, the score was growing slowly and gradually until the last follow-up check after the surgery. The "conventional" group patients more frequently reported infectious complications (surface and deep wound infections: 4 vs. 2 patients) requiring a revision surgery (p = 0.024). DISCUSSION Recently, attention has been drawn to the rapid recovery approach, which eliminated postoperative immobilization and enabled the patient to start exercising already on the day of the surgery, with some patients even walking independently. The individual enhanced recovery regimes differ in details but mostly result in achieving the aim much sooner when compared to the conventional approaches. The patients under the enhanced recovery regimes can accomplish better functional outcomes in the first few months after the surgery than the patients undergoing the surgery under the conventional regime. The routine use of Redon drains in TKA is obviously unnecessary; it tends to be associated with a higher blood loss and a higher risk of prosthetic joint infection. CONCLUSIONS The TKA implant without suction drains combined with intensified perioperative analgesia and intensive postoperative rehabilitation is a safe way to earlier recovery of the function of the operated knee, or, by extension, the lower limb. The described approach is not associated with a higher risk of perioperative complications (bleeding, healing disorders or early infections). Patients also benefit from lower blood losses. Based on the results of our study, we recommend performing the TKA surgeries routinely without drains, with perioperative analgesia and immediate postoperative joint mobilization. Key words: total knee arthroplasty; perioperative care; rapid recovery; drainage; active movement; postoperative outcomes; pain; infection.

• MeSH
• anestetika lokální aplikace a dávkování   MeSH
• celková anestezie metody   MeSH
• dospělí MeSH
• kolenní kloub patofyziologie   MeSH
• krevní transfuze MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti metody   MeSH
• nervová blokáda metody   MeSH
• nervus femoralis MeSH
• odsávání škodlivé účinky   metody   MeSH
• pooperační péče metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rozsah kloubních pohybů MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• strečink metody   MeSH
• totální endoprotéza kolene metody   rehabilitace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky kontrolované MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• epilepsie MeSH
• nádory nervového systému MeSH
• nemoci nervového systému MeSH
• neurologie MeSH
• novorozenec MeSH
• pediatrie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• pediatrie
• neurologie

Úvod: Spastická paréza je častý příznak nejen cévní mozkové příhody, ale i dalších získaných poškození mozku. Jde o senzomotorickou komplikaci, která je na poli neurorehabilitace stále diskutovanějším tématem. Ve spojitosti s touto problematikou a současnými trendy moderní doby přichází na trh rehabilitační techniky stále novější robotické systémy, které jsou součástí ergoterapeutické intervence. Funkční elektrická stimulace využívá hlubokého prostupu elektrického signálu k příslušným nervovým vláknům, pomocí kterého je vyvolána kontrakce požadovaných svalových skupin horní končetiny, včetně prstů a zápěstí. Díky vysoké amplitudě elektrického signálu, kterého využívá funkční elektrická stimulace, dochází k mnohonásobně se opakujícím, repetitivním pohybům ruky, což přispívá k senzomotorické obnově paretické končetiny. Funkční nervosvalová elektrostimulace může usnadnit návrat k původním funkčním schopnostem pacienta a vykonávat tak samostatně běžné denní činnosti. Metodologie: Cílem studie je zhodnocení účinků systému Ness H200, který využívá funkční elektrostimulace na motorické a funkční schopnosti paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě (8 – 36 měsíců od vzniku). Preklinická studie monitoruje na 6 případech po dobu 3 týdnů okamžitý efekt funkční elektrostimulace (FES) na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorzální flexe zápěstí pomocí goniometrického měření vždy před a po terapii (celkem 60 pozorování u 6 pacientů) a zlepšení funkčního výkonu paretické končetiny ve výstupním vyšetření oproti vstupnímu pomocí objektivní standardizované metody Modifikované Frenchayské škály. Ergoterapeutická intervence pomocí Ness H200 probíhala 5 dnů v týdnu, 3 týdny po dobu 30 minut s využitím programu neuromodulace vyvolávající repetitivně pasivní pohyby a funkční program stimulující úchopovou funkci ruky. Hypotézy: „Funkční elektrická stimulace má okamžitý vliv na zvýšení aktivního rozsahu pohybu dosální flexe zápěstí u paretické horní končetiny pacientů po cévní mozkové příhodě.“ „U pacientů po 3týdenní aplikaci funkční elektrické stimulace paretické horní končetiny dojde ke zlepšení Modifikované Frenchay scale ve výstupním vyšetření oproti vstupnímu.“ Výsledky: Dle goniometrického měření má FES na 5% hladině významnosti signifikantní vliv na okamžité zvýšení aktivního rozsahu pohybu dorzální flexe zápěstí (p - hodnota 0,043). Průměrné zlepšení činí 9,64°, což je na 95% intervalovém odhadu zlepšení 0,08. Výsledky Modifikované Frenchay scale nejsou na 5% hladině významnosti statisticky významné (p - hodnota 0,06). Závěr: Funkční elektrostimulace je nový terapeutický prostředek, který má významný vliv na úchopovou funkci akra paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jak ukazuje tato studie, jde o vhodný terapeutický prostředek, který mohou využívat ergoterapeuti ve své praxi.

Introduction: Spastic paresis if a frequent symptom of cerebral vascular event as well as other kinds of acquired brain damage. It is a sensorimotor complication, which is increasingly discussed in the field of neurorehabilitation. In connection with these problems and present trends of modern time, increasingly novel robotic systems, which are components of ergotherapy intervention, come to the rehabilitation technique market. Functional electric stimulation employs the deep penetration of the electric signal to relevant nervous filaments which mediates contractions of the required muscular groups of upper extremity including fingers and wrist. Due to the high amplitude of electric signal, which is used by functional electric stimulation, there are multiple repetitive movements of the hand, which contribute to sensorimotor restoration of the paretic extremity. Functional neuromuscular electric stimulation can make it easier to return to original functional abilities of the patient and to perform independent activities of daily living. Methodology: the objective of the study was to evaluate effects of the system Ness H200, which uses electric stimulation on the motor and functional abilities of the paretic upper extremity after cerebral vascular event (8 to 36 months since the event). The preclinical study monitors immediate effect of functional electric stimulation (FES) on the increase of active range of the wrist dorsal flexion in six cases for the period of three weeks by means of goniometric measurement, always before and after the treatment (60 observations in 6 patients). Moreover, it monitors improving functional performance of the paretic extremity in the final examination compared with the entry examination by an objective standardized method of the Modified Frenchay scale. Ergotherapeutic intervention by means of Ness H200 was performed for 5 days a week, 3 weeks for the period of 30min with the use of the neuromodulation program evoking repetitive passive movements and a functional program stimulating the hand grip function. Hypotheses: “Functional electric stimulation produces an immediate effect on the increase of active range of the wrist dorsal flexion movements in patient after cerebral vascular event”. “In patients having been applied functional electric stimulation of the paretic upper extremity there is an improvement of Modified Frenchay scale in the final examination as compared with the entry examination”. Results: According to goniometric examination, FES significantly influences immediate increase of active range of the hand wrist flexion at the 5% level of significance (P=0.043). The mean improvement represented 9.64°, which is an improvement of 0.08 in the 95% interval estimate improvement. The results of the Modified Frenchay scale were not significant at the 5% level of significance. (P=0.06). Conclusion: Functional electric stimulation is a new therapeutic procedure, which significantly improves the grip function of acral paretic upper extremity in patients after cerebral vascular event. This study revealed that it is a suitable therapeutic procedure, which can be employed by ergotherapy specialists in their practice.

• Klíčová slova
• aktivní hybnost,
• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• elektrická stimulace * metody   MeSH
• ergoterapie MeSH
• horní končetina patofyziologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• motorické poruchy rehabilitace   MeSH
• paréza rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH