Trvalá antikoagulační terapie u pacientů v chronickém hemodialyzačním programu přináší řadu klinických a farmakologických výzev. Fibrilace síní, často komplikovaná nerovnováhou mezi pro- a antikoagulačními mechanismy, vyžaduje individuální přístup s ohledem na vysoké riziko krvácivých komplikací a trombembolismu. V posledních letech přibývá důkazů o použití přímých perorálních antikoagulancií (DOAC) u této populace na úkor warfarinu, jehož podávání nebylo prokázáno jako efektivní, a je navíc spojeno se zvýšeným rizikem krvácení a negativním vlivem na kalcium-fosfátový metabolismus. Tato práce se zaměřuje na zhodnocení současných možností antikoagulace s důrazem na nefrologické a koagulační aspekty, včetně přehodnocení zastaralých režimů a potenciální aplikace moderních přístupů.
Long-term anticoagulation therapy in patients on chronic hemodialysis presents a few clinical and pharmacological challenges. Atrial fibrillation, often complicated by an imbalance between pro- and anticoagulant factors, requires an individualized approach considering the high risk of bleeding complications and thromboembolism. In recent years, we have an increasing evidence for the use of direct oral anticoagulants (DOAC) in this population at the expense of warfarin The administration of warfarin has not been proven to be effective and is also associated with an increased risk of bleeding and a negative effect on calcium-phosphate metabolism. This work focuses on the evaluation of current anticoagulation options with an emphasis on nephrological and coagulation aspects, including a re-evaluation of outdated regimens and the potential application of modern approaches
Článek se zabývá stručným popisem zdravotních problémů, na něž má vliv výživa. Nejčastějšími zdravotními problémy králíků se vztahem k výživě jsou onemocnění gastrointestinálního traktu (trichobezoáry, enteritidy, enterotoxemie), obezita a syndrom onemocnění dentice (a s tím související problémy). Na tyto problémy pak navazují další problémy a změny chování králíků. V závěru je stručně uvedeno správné složení krmné dávky králíků v zájmovém chovu.
The article deals with a description of the health problems affected by nutrition. The most common nutrition-related health problems in rabbits are gastrointestinal diseases (trichobezoars, enteritis, enterotoxaemia), obesity and dentition syndrome (and related problems). These problems are then followed by other problems and behavioural changes in rabbits. In conclusion, the correct composition of rabbit diets for pet rabbits is briefly outlined.
Tento přehledový článek se zaměřuje na základní principy technologií umělé inteligence (AI), možnosti jejich využití v medicíně a na příklady aplikací, které již byly začleněny do klinické praxe. Diskutuje také klíčové výzvy včetně etických otázek, jako je ochrana soukromí pacientů, algoritmická bias a problém transparentnosti modelů AI. Článek zdůrazňuje nutnost integrace AI do medicíny způsobem, který zajistí bezpečnost a důvěryhodnost, a současně vyzdvihuje význam vzdělávání zdravotnických profesionálů v oblasti AI. Umělá inteligence nabízí potenciál ke zlepšení přesnosti diagnostiky, efektivity péče a podpory při klinickém rozhodování, přičemž optimálních výsledků lze dosáhnout spoluprací mezi lékaři a systémy AI.
This review article focuses on the fundamental principles of artificial intelligence (AI) technologies, their utilisation in medicine, and examples of applications that have already been incorporated into clinical practice. It also discusses key challenges, including ethical issues such as patient data privacy, algorithmic bias, and the transparency problem of AI models. The article emphasizes the necessity of integrating AI into medicine in a manner that ensures safety and trustworthiness, while underscoring the importance of educating healthcare professionals about AI. Artificial intelligence offers the potential to enhance diagnostic accuracy, the efficiency of care, and support for clinical decision-making, with optimal outcomes being achieved through collaboration between physicians and AI systems.
Urologické komplikace jsou častým a významným problémem u dialyzovaných pacientů. Infekce močových cest (IMC), urolitiáza, benigní hyperplazie prostaty (BHP) a erektilní dysfunkce (ED) negativně ovlivňují kvalitu života a mohou komplikovat nefrologickou péči, včetně transplantace ledviny. Tento přehledový článek shrnuje patofyziologii, diagnostické přístupy a terapeutické možnosti urologických komplikací u dialyzovaných pacientů na základě aktuálních studií a klinických doporučení. Infekce močových cest jsou u dialyzovaných pacientů běžné a mohou mít atypický průběh. Urolitiáza se v této populaci vyskytuje méně často, ale její management je specifický vzhledem k metabolickým změnám spojeným s chronickým onemocněním ledvin. BHP je u dialyzovaných mužů často poddiagnostikována kvůli snížené diuréze, přičemž po transplantaci může vést k akutní močové retenci. Erektilní dysfunkce má vysokou prevalenci a multifaktoriální etiologii, včetně hormonálních, cévních a neurologických změn. Urologické komplikace u dialyzovaných pacientů vyžadují včasnou diagnostiku a multidisciplinární přístup. Optimalizace léčby může snížit morbiditu, zlepšit kvalitu života a předejít komplikacím po transplantaci ledviny. Další výzkum je nutný pro optimalizaci nefrologicko-urologické péče v této specifické populaci.
Urological complications are a common and significant issue in dialysis patients. Urinary tract infections (UTIs), urolithiasis, benign prostatic hyperplasia (BPH), and erectile dysfunction (ED) negatively impact the quality of life and may complicate nephrological care, including kidney transplantation. This review article summarizes the pathophysiology, diagnostic approaches, and therapeutic options for urological complications in dialysis patients based on current studies and clinical recommendations. Urinary tract infections are frequent in dialysis patients and may present with atypical manifestations. Urolithiasis occurs less commonly in this population, but its management is specific due to metabolic changes associated with chronic kidney disease. BPH is often underdiagnosed in dialysis patients due to reduced diuresis, whereas after transplantation, it may lead to acute urinary retention. Erectile dysfunction has a high prevalence and a multifactorial etiology, including hormonal, vascular, and neurological changes. Urological complications in dialysis patients require early diagnosis and a multidisciplinary approach. Optimizing treatment can reduce morbidity, improve quality of life, and prevent complications after kidney transplantation. Further research is needed to enhance nephro-urological care in this specific population.
Předložený text pojednává o antagonistech mineraiokortikoidních receptorů, jejich mechanismu účinku, terapeutickém využití v současné medicíně a možných perspektivách budoucího výzkumu. Cílem je poskytnout komplexní pohled na tuto důležitou skupinu léčiv a blíže se zaměřit na jejího nového zástupce finerenon.
The presented text discusses mineralocorticoid receptor antagonists, their mechanism of action, therapeutic use in contemporary medicine and possible perspectives of future research. The aim is to provide a comprehensive view of this important class of drugs and to focus more closely on its new representative, finerenone.
Kazuistika představuje pacienta s roztroušenou sklerózou, který byl nejprve léčen pro izolovanou monokulární poruchou visu, a to kortikosteroidy s dobrým účinkem, následně žádné potíže neměl a dostavil se v důsledku nových klinických příznaků po 15 letech k neurologickému vyšetření, které na základě klinických a laboratorních vyšetření prokázalo definitivní diagnózu relabující formy roztroušené sklerózy. Na základě zahájení adekvátní imunomodulační léčby se podařilo onemocnění stabilizovat.
The case report presents a patient with multiple sclerosis who was initially treated for an isolated visual impairment in one eye. This condition was managed with corticosteroids, which proved effective. Subsequently, the patient had no further issues and presented for a neurological examination with after 15 years. Based on clinical and laboratory findings, a definitive diagnosis of the relapsing form of multiple sclerosis was established. With the initiation of appropriate immunomodulatory treatment, the disease was successfully stabilized.
