Cíl práce: Zjistit frekvenci výskytu protilátek proti asialoglykoproteinovému receptoru (anti-ASGPR) ve skupině pacientů s chronickou hepatitidou typu C. Zpětně posoudit, zda jsou stafisficky významné rozdíly mezi soubory pacientů s těmito profilátkami a bez nich. Materiál a metody: Séra od 79 pacientů (41 mužů, průměrného věku 41 let, rozmezí 18-72 let) s chronickou hepafitidou C (anti-HCV i HCV RNA pozitivních) byla vyšetřena na přítomnost profilátek anfi-ASGPR pomocí enzymatické imunoeseje Medizym anfi-ASGPR, firmy Medipan Diagnostica. Výsledky: Uvedené protilátky byly zjištěny u 13,9 % nemocných s chronickou hepafitidou C. Nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi pacienty anti-ASGPR pozitivními a negativními co se týče věku, aktivity AIT, histologického nálezu ani odpovědi na léčbu alfa-interferonem. Rovněž tolerance léčby byla v obou souborech stejná a nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí projevy léčby. Stafisficky významně převažovali mezi anti-ASGPR pozitivními muži (p<0,05), ve druhém souboru bylo zastoupení obou pohlaví vyrovnané. Překvapivě se jiné autoprotilátky (ANA, ASMA, LKM-1, protilátky profi tyreoglobulinu a mikrozomům štítnice) významně častěji vyskyuwaly v souboru anti-ASGPR negativním (p<0,01). Obdobný závěr platí i pro zvýšené hladiny imunoglobulinů a indikatívne vyšší je v negativní skupině i zastoupení osob s vyššími cirkulujícími imunitními komplexy, avšak bez statistické významnosti. Závěr: Anti-ASGPR, stejně jako jiné autoprofilátky, lze nalézt u řady pacientů s chronickou hepafitidou C. Pokud se současně nevyskytujají klinické projevy autoimunitního onemocnění, je jejich význam pravděpodobně malý. Jedná se však o orgánově specifické profilátky, proto je jejich přítomnost důvodem k častějším a podrobnějším kontrolám během léčby alfa-interferonem.

Mm of the study: To determine the incidence of asialoglycoprotein receptor antibodies (anti-ASGPR) in the group of pauents suffering from chronic C hepafifis. To evaluate a significance of differences between groups of pafients with these antibodies and without them retrospectively. Materials and methods: Serum from 79 pafients (41 males, mean age 41 years, interval 18-72 years) suffering from chronic C hepafifis (antiHCV and HCV RNA positive) was analysed for anti-ASGPR antibodies presence using enzymatic immunoassay Medizym anti-ASGPR, Medipan Diagnostica company. Results: The antibodies were found at 13,9% of patients with chronic C hepafifis. No significant differences were found between anti-ASGPR positive and anti-ASGPR negative groups of pafients concerning to age, ALT activity, histological finding and/or response to interferon alfa therapy. Tolerance of therapy was the same in both groups too and no serious adverse effects of therapy were seen. Males were found significantly more frequently in the anti-ASGPR positive group (p<0,0.^) and the gender incidence was equal in the other group. Surprisingly, further autoantibodies (ANA, ASMA, LKM-1, antibody raised against thyreoglobuline and thyroid microsomes) were more frequent in the antiASGPR negative group (p<0,01) significantly. Increased levels of immunoglobulines and circulafing immunocomplexes were higher in the negative anti-ASGPR group, however not significantly. Conclusion: Anti-ASGPR is possible to find, as the other autoantibodies, at patients suffering from chronic C hepatifis. If the clinical signs are not coincidentally present, their importance will be probably low. Anti-ASGPR are organ-specific autoanfibodies and their presence is the reason for more frequent controls during alfa interferon therapy.

• MeSH
• asialoglykoproteiny MeSH
• autoimunitní hepatitida diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• chronická hepatitida C diagnóza   imunologie   krev   MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• játra imunologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• protilátky krev   MeSH
• receptory buněčného povrchu imunologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Optimalizace terapie interferonem alfa ("tailoring"terapie) u chronických hepatitid B a C pomocí monitorování virémie a stanovení sérotypu viru hepatitidy C.; Optimalization of interferon alpha therapy ("tailoring"therapy) in patients with chronic hepatitis B and C using monitoring viremia and detection of hepatitis C virus serotype.

• MeSH
• chronická hepatitida B farmakoterapie   MeSH
• chronická hepatitida C farmakoterapie   MeSH
• interferon alfa terapeutické užití   MeSH
• ribavirin terapeutické užití   MeSH
• virus hepatitidy B účinky léků   účinky léků   MeSH
• výsledek terapie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• virologie
• infekční lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• hepatitida B etiologie   patologie   virologie   MeSH

• MeSH
• hepatitida A terapie   MeSH
• hepatitida B terapie   MeSH
• hepatitida C terapie   MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• ribavirin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• vakcinace metody   MeSH
• virová hepatitida u lidí farmakoterapie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chronická hepatitida C farmakoterapie   MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• ribavirin terapeutické užití   MeSH

• MeSH
• asociace (psychologie) MeSH
• interferon alfa MeSH
• nemoci jater terapie   virologie   MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• MeSH
• vakcíny proti virové hepatitidě diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• alkoholická hepatitida terapie   MeSH
• autoimunitní hepatitida terapie   MeSH
• biliární cirhóza terapie   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• sklerozující cholangitida terapie   MeSH
• virová hepatitida u lidí terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V letech 1994-97 bylo na Klinice infekčních chorob Bmo-Bohunice léčeno 31 pacientů s chronickou HBV infekcí interferonem alfa-2b, a to po dobu 6 mésíců v dávce 3x týdně 5 milionů jednotek. Šlo o 21 mužů a 10 žen průměrného věku 47,2 let, s chronickou HBV infekcí ve stadiu aktivní virové replikace, průměrným trváním infekce 96,67 měsíců a s trvale zvýšenými hodnotami aminotransferáz (S-ALT 2,48 ± 1,56 μkat/L). Před zahájením léčby byla u všech provedena jatemí biopsie - 9x zjištěna chronická perzistentntní hepatitida (29 %), 12x chronická aktivní hepatitida (38,7 %), 7x chronická aktivní hepatitida s přechodem do jatemí cirhózy (22,6 %) a 3x jatemí cirhóza (9,7 %). Sérokonverze HBeAg na konci léčby interferonem nastala u 9/31 (29 %), za dalších 6 měsíců u 11/30 (36,7 %) a za 12 měsíců u 8/20 (40 %). K vymizení HBV DNA ze séra na konci léčby interferonem došlo u 9/31 (29 %), za 6 měsíců u 10/30 (33,3 %) a za 12 měsíců u 8/20 (40 %). K vymizení HBsAg došlo až za 6 měsíců po ukončení léčby interferonem, a to u 2/30 (6,7 %) a za 12 měsíců u 2/20 (10 %). K normahzaci S-ALT došlo na konci léčby interferonem u 5/31 í 16,1 %), za 6 měsíců u 9/30 (30 %) a za 12 měsíců u 10/20 (50 %). Interferonem alfa lze dosáhnout úspěchu až u 50 % léčených s chronickou HBV infekcí, přičemž procento virologické a biochemické odpovědi se zvyšuje s dobou sledování po ukončení léčby interferonem.

In 1994-1997, a total of 31 patients suffering from chronic HBV infection were treated with interferon alpha-2b at a dose of 5 million units, three times a week, at the Infectious Disease Clinic Bmo-Bohunice during a period of 6 months. The patients included 21 men and 10 women (mean age: 47.2 years) with chronic HBV infection at a stage of active vims replication (mean length of infection: 96.67 months; permanently increased levels of aminotransferases: S-ALT 2.48 ± 1.56 μkat/L). Before the treatment was started, the hver biopsy was carried out in all patients with the following results: chronic, persistent hepatitis (29 %), 9 patients; chronic, active hepatitis (38.7 %), 12 patients; chronic, active hepatitis with a transition to the liver cirrhosis (22.6 %), 7 patients; liver cinhosis (9.7 %), 3 patients. The proportions of occurrence of the seroconversion HBeAg were as follows: at the end of the treatment with interferon, 9/31 (29 %); 6 months after the treatment was terminated, 11/30 (36.7 %); and 12 months after the treatment was terminated, 8/20 (40 %). After the treatment with interferon, the elimination of HBV DNA from the semm was observed in the following proportions: at the end of the treatment, 9/31 (29 %); 6 months after the treatment was terminated, 10/30 (33.3 %); and 12 months after the treatment was terminated, 8/20 (40 %). The proportions of elimination of HBsAg, that was observed not sooner than 6 months after the interferon treatment was terminated, were the following: 6 months after the treatment was terminated, 2/30 (6.7 %); 12 months after the treatment was terminated, 2/20 (10 %). The retum of S-ALT to normal values was observed in the following proportions: at the end of the treatment, 5/31 (16.1 %), 6 months after the treatment was terminated, 9/30 (30 %), and 12 months after the treatment was terminated, 10/20 (50 %). The efficiency of the treatment of chronic HBV infections with interferon alpha can be as high as 50 % while the percentages of the virological and biochemical responses of the patients increase with the length of time elapsing from the termination of the interferon treatment.

• MeSH
• DNA virů krev   MeSH
• dospělí MeSH
• hepatitida B diagnóza   terapie   MeSH
• interferon alfa terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• protilátky virové MeSH
• senioři MeSH
• transaminasy krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• senioři MeSH

• MeSH
• chronická nemoc farmakoterapie   MeSH
• hepatitida C farmakoterapie   MeSH
• interferon alfa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• ribavirin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH