Úvod: Cílem naší práce bylo srovnat výsledky pachymetrie a keratometrie rohovky na třech různých oftalmologických přístrojích s touto funkcí a zjistit, zda jsou tyto přístroje v praxi vzájemně zastupitelné. Metodika: Do studovaného souboru bylo zařazeno 43 zdravých osob s normálním očním nálezem (29 žen a 14 mužů, průměrný věk 25 let ± 3,5). Centrální tloušťka rohovky (CCT) byla měřena na přístroji Pentacam HR, Allegro BioGraph a pomocí ultrazvukové pachymetrie na přístroji OcuScan RxP. Zakřivení rohovky ve dvou hlavních meridiánech (K1, K2) bylo měřeno na přístrojích Pentacam HR, Allegro BioGraph a pomocí automatického keratometru. Výsledky: Průměrný rozdíl v hodnotě K1 mezi Biographeem a autokeratometrem byl 0,01 ± 0,31 D, mezi BioGraphem a Pentacamem 0,06 ± 0,23 D a mezi autokeratometrem a Pentacamem 0,05 ± 0,34 D. Průměrný rozdíl v hodnotě K2 mezi BioGraphem a autokeratometrem byl 0,29 ± 0,45 D, mezi BioGraphem a Pentacamem 0,11 ± 0,28 D a mezi autokeratometrem a Pentacamem 0,19 ± 0,44 D. Zjištěné rozdíly v keratometrii byly ve všech případech statisticky významné (p < 0,05). Průměrný rozdíl v CCT mezi BioGraphem a ultrazvukem byl 4,57 ± 7,84 μm, mezi BioGraphem a Pentacamem 4,33 ± 7,55 μm a mezi ultrazvukem a Pentacamem 8,90 ± 7,49 μm. Rozdíly v tloušťce rohovky byly rovněž statisticky významné (p < 0,05). Závěr: Podle našich výsledků se mohou hodnoty keratometrie a CCT mezi testovanými přístroji významně lišit a nejsou tedy v praxi vzájemně zastupitelné.
Introduction: The aim of our study was to compare keratometry and central corneal thickness measurements obtained with three different ophthalmic devices and to decide if they can be used interchangeably in clinical practice. Methods: 43 healthy persons were included in the study (29 women and 14 men, average age 25 ± 3.5 years). Central corneal thickness (CCT) was measured with the Scheimpflug HR imaging system (Pentacam), Allegro BioGraph and with ultrasound pachymetry (RXP OcuScan). Keratometry in two main meridians of the cornea (K1, K2) was measured with Pentacam, Allegro BioGraph and automated keratometry. Results: The mean difference in K1-readings was 0.01 ± 0.31 D for BioGraph vs. automated keratometry, 0.06 ± 0.23 D for BioGraph vs. Pentacam and 0.05 ± 0.34 D for automated keratometry and Pentacam. The mean difference in K2-readings was 0.29 ± 0.45 D for BioGraph vs. automated keratometry, 0.11 ± 0.28 D for BioGraph vs. Pentacam and 0.19 ± 0.44 D for automated keratometry and Pentacam. The interdevice differences were in all cases statistically significant (p < 0.05). The mean difference in CCT was 4.57 ± 7.84 μm for BioGraph vs. ultrasound, 4.33 ± 7.55 μm for BioGraph vs. Pentacam and 8.90 ± 7.49 μm for ultrasound vs. Pentacam. The interdevice differences in CCT were also statistically significant (p < 0.05). Conclusion: Our results suggest that the measurements of keratometry and CCT may differ significantly between the tested machines and therefore should not be used interchangeably in clinical practice.
- Keywords
- CCT, Pentacam, BioGraph,
- MeSH
- Adult MeSH
- Interferometry instrumentation utilization MeSH
- Humans MeSH
- Observer Variation MeSH
- Reproducibility of Results MeSH
- Cornea anatomy & histology pathology MeSH
- Corneal Topography methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Ultrasonography methods instrumentation MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
- MeSH
- History, 19th Century MeSH
- Neurophysiology history MeSH
- Check Tag
- History, 19th Century MeSH
- Publication type
- Biography MeSH
- Journal Article MeSH
- Historical Article MeSH
- Geographicals
- Czechoslovakia MeSH
CÍLE: Cílem stati je zjistit, jakým způsobem se biografická anamnéza využívá při práci s klienty ve vybraných domovech pro seniory s registrovanou sociální službou domov se zvláštním režimem, a odhalit, jak jsou výsledky z ní aplikovány do individuálních plánů. TEORETICKÉ VÝCHODISKO: Ve stati je vycházeno z psychobiografického modelu péče Erwina Böhma. Předpokladem tohoto konceptu je péče zaměřená v prvé řadě na oživení psychiky seniorů, na jejich aktivizaci (případně stimulaci), na poskytování individualizované péče a na zachovávání principu normality v životě seniorů s využitím biografie klienta (jeho životního příběhu). METODY: Metodou sběru dat byl především polostrukturovaný rozhovor s pracovníky vybraných domovů pro seniory, jež jsou kontaktními místy České alzheimerovské společnosti. Doplňkovou metodou bylo pozorování. VÝSLEDKY: Bylo zjištěno, že cílený způsob implementace poznatků z biografie do individuálních plánů byl patrný pouze v jednom ze tří zařízení. Nicméně aktivizační (případně stimulační) činnosti byly ve všech domovech pro seniory přizpůsobovány potřebám klientů i jejich zájmům a zvykům vycházejícím z jejich minulosti. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zjištění lze využít pro výkon praxe sociální práce jako inspiraci při péči o osoby s Alzheimerovou chorobou. Ačkoliv se jedná o ústavní zařízení, neplatí v žádném z nich předpoklad péče zaměřené primárně na „teplo ‒ jídlo ‒ očistu“ a tento způsob práce může vést k vyšší profesionalizaci pracovníků.
OBJECTIVES: The article examines how biographical history is used when working with a client in selected homes for seniors, and reveals how the results are applied to individual plans. THEORETICAL BASE: In this context, the text is built on the psycho-biographical care model of Erwin Böhm. In this concept, care is primarily aimed at reviving the psyche of seniors, activating or stimulating them, providing individualized care, and maintaining the principle of normality in the elderly. The main tool for it is the client’s biography (life story). METHODS: We used mainly semi-structured interviews and additionally structured observation. OUTCOMES: We observed that the targeted way of implementing biographical history into individual plans was evident in only one out of the three institutions. However, activating or stimulating activities have been tailored to the needs of clients and their past-based interests and habits in all the homes for the elderly. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: Therefore, the findings can be used for practical social work as inspiration for the care of people with Alzheimer’s disease. Although they are institutions of complete care, thus the use of biographical history can lead to a higher level of professional care.
BACKGROUND: The Czech Republic has a long tradition of methamphetamine use. Less is known about the circumstances of initiation into its use at the level of individual users. The aim of the research was to analyse the biographic burden prior to initiation into the use of amphetamines. Another aim was to describe initiation into the use of amphetamines from the perspective of users in various groups. METHODS: Qualitative analysis of 25 full transcripts of biographical interviews was conducted. The thematic analysis and coding framework were based on the biopsychosocial model focusing on selected periods of users’ lifespans within five different user groups in the Ústí nad Labem region of the Czech Republic. RESULTS: The groups of remitted and dependent users are characterized by methamphetamine use, a more severe biographic burden, and by the use of amphetamines in the context of coping with previous experiences and their current difficult situation. DISCUSSION: The results support the notion that there is a difference between the user groups which were identified in a previous analysis within the ATTUNE project. CONCLUSIONS: We identified multiple differences between the user groups and their life stories. The remitted and dependent users shared similar and more severe biographic burdens in comparison to the other groups.
676 s.
203 s. : il. ; 26 cm
- MeSH
- Biographies as Topic MeSH
- Chemistry history MeSH
- Science MeSH
- Famous Persons MeSH
- Publication type
- Dictionary MeSH
- Conspectus
- Chemie. Mineralogické vědy
- NML Fields
- humanitní vědy a umění
- chemie, klinická chemie
- věda a výzkum
This article focuses on Johannes Jessenius (Ján Jesenský) (1566-1621), with particular attention paid to his famous Prague dissection and its publication (2011 marking its 410(th) anniversary). Jessenius was a physician, surgeon, anatomist, scholar, philosopher, and university authority. We focus on the life and main contribution of Jessenius based on his 1600 Prague dissection, the Anatomiae, Pragae (1601). Borovanský described Jessenius' book as "not as a textbook, but as a publication aiming at educated laymen with the purpose of advertising, filled with quotations of old classical authors." This work presents an important part of the Central European scientific, cultural, and political life of the late Renaissance period.
- MeSH
- Anatomy history MeSH
- History, 16th Century MeSH
- History, 17th Century MeSH
- Dissection history MeSH
- Books history MeSH
- Humans MeSH
- Autopsy history MeSH
- Manuscripts, Medical as Topic history MeSH
- Check Tag
- History, 16th Century MeSH
- History, 17th Century MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Biography MeSH
- Journal Article MeSH
- Historical Article MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
- MeSH
- History, 19th Century MeSH
- Physiology history MeSH
- Humans MeSH
- Check Tag
- History, 19th Century MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Biography MeSH
- Journal Article MeSH
- Historical Article MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
