Chemoembolization
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Autoři prezentují kazuistiku 60 letého muže s inoperabilním adenokarcinomem žlučníku, který byl indikován po zvážení možných komplikací k superselektivní chemoembolizaci arieria cystica suspenzí cytostatika doxorubicinu a olejové kontrastní látky Lipiodolu. V jednom sezení bylo podáno 50 mg doxorubicinu a 10 ml Lipiodolu. Výkon byl technicky úspěšný. Během výkonu a v následném sledování nebyly zaznamenány žádné vážné komplikace plynoucí z embolizace arteria cystica. U pacienta po první chemoembolizaci došlo ke snížení sérové hladiny tumor markem a k regresi skupiny chemoembolizaci, naopak embolizace arteria cystica pri chemoembolizacích jatemích malignit je komplikací. Autori chtějí poukázat na to, že chemoembolizace u pacientů s inoperabilním karcinomem žlučníku je možná a může být u selektovaných pacientů zvažována v paliativní léčbě a vést ke zkvalitnění života nemocného a eventuálně prodloužit přežití.
The authors report a case of a 60-year-old man with an unresectable adenocarcinoma of the gallbladder. After consideration of all possible complications, the patient was indicated for superselective chemoembolization of the cystic artery by administration of doxorubicine (50 mg) and Lipiodol (10 ml) suspension. The procedure was technically successful. During chemoembolization andfollow-up serious complications due to embolization of the cystic artery were not recorded. After the first chemoembolization the patient showed a decrease in serum tumour markers and regression of tumour size on CT scans. Patients with unresectable adenocarcinoma of the gallbladder are not primarily indicated for chemoembolization, even accidental embolization to the cystic artery is a complication of the chemoembolization of unresectable malignant liver tumours. The authors would like to point out that chemoembolization of inoperable carcinoma of the gallbladder is possible and chemoembolization can be considered in selected patients as palliative treatment and it can possibly prolong survival.
- MeSH
- adenokarcinom diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- chemoembolizace metody MeSH
- doxorubicin aplikace a dávkování MeSH
- kontrastní látky aplikace a dávkování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery krev MeSH
- nádory žlučníku diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- paliativní péče metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Autoři uvádějí kazuistiku pacienta s epiteloidním hemangioendoteliomem jater (HEHE), který byl léčen chemoembolizací (TACE). Při dlouhodobém sledování 9 let od stanovení diagnózy je klinicky bez obtíží a bez progrese onemocnění při vyšetření zobrazovacími metodami. Součástí práce je shrnutí charakteristiky HEHE jako vzácného maligního nádoru, jeho diagnostika i možnosti léčby.
Authors present a case report of a patient with epithelioid hemangioendothelioma (HEHE) treated by chemoembolization (TACE). The patient is without clinical manifestations and without tumour progression on imaging methods during long term follow-up of 9 years after diagnosis of HEHE. Characteristics of HEHE as a rare malignant tumour as well as diagnostic and treating options are discussed in the paper.
- MeSH
- chemoembolizace * metody MeSH
- doxorubicin aplikace a dávkování MeSH
- hemangioendoteliom * farmakoterapie chirurgie radiografie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater * patologie radiografie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Východiska: Cílem je zhodnotit přínos transarteriální chemoembolizace (transarterial chemoembolization TACE) u léčby hepatocelulárního karcinomu (hepatocellular carcinoma HCC) na základě analýzy dat z národních registrů a porovnání výsledků mezi regiony s nestejnou frekvencí využití radiologických intervenčních metod. Materiály a metody: V Národním onkologickém registru bylo v letech 2010-2016 evidováno 4 343 pacientů s primární diagnózou HCC jater. Tato data byla doplněna o údaje z Národního registru hrazených zdravotních služeb a Evidence zemřelých osob. Primární léčba HCC byla kategorizována jako jaterní resekce, ablace jater, TACE jater a chemoterapie. Analýza dat z regionů poskytla údaje o frekvenci léčebných výkonů intervenční radiologie pro léčbu HCC. Všech 14 krajů bylo rozděleno na základě četnosti použití intervenčních metod ( < 15 %, > 15 %) na regiony s vysokou a nízkou mírou zastoupení radiologických intervencí při léčbě HCC. Pro analýzu přežití byl použit Kaplanův-Meierův test a k analýze míry rizika (hazard ratio - HR) Coxův regresní model. Výsledky: Dle dostupných údajů bylo primárně léčeno jen 1 730 pacientů, z nichž 285 (16,5 %) bylo léčeno TACE. Medián přežití celé analyzované populace byl signifikantně rozdílný v regionech s vysokou a nízkou mírou četností radiologické intervenční léčby (13,2 vs. 6,5 měsíce, p < 0,001), přičemž pacienti z oblasti s vysokou četností radiologické intervenční léčby měli signifikantně nižší riziko úmrtí během léčby (HR 0,73; 0,66 - 0,81). Medián přežití pacientů léčených TACE byl 15,8 měsíce (13,5 -18,1), rozdíl přežití nebyl v regionech signifikantní. Závěr: Použití radiologické intervenční léčby je významným faktorem přežití pacientů s HCC. Studium dat z onkologických registrů může být zdrojem dalších užitečných informací a potenciálně tak zvýšit efektivitu léčby.
Background: To evaluate survival benefit in patient undergoing transarterial chemoembolization (TACE) for hepatocellular carcinoma (HCC) by national registry data analysis and comparison of regions with unequal usage of interventional radiology procedures. Materials and methods: A total of 4,343 patients with primary diagnosis of HCC between 2010–2016 were extracted from the databases of The Czech National Cancer Registry. The analysis was supported by data from the National Registry of Paid Health Services and the Death Records Database. Primary treatment option was categorized as liver resection, ablation, TACE and chemotherapy. The regional data analysis provided information of interventional radiology procedures frequency for primary treatment of HCC. The 14 main regions were symmetrically divided to group with well-developed interventional radiology service and low-developed interventional radiology service according the frequency of stage adjusted interventional radiology procedure usage (< 15%, > 15%). Kaplan-Meier and Cox regression were used for survival and hazard ratios (HR) analyses. Results: Only 1,730 patients had assessed any primary treatment option, 16.5 % (285) were treated by TACE. Median of survival were significantly different in regions with well and low developed interventional radiology service for whole study population (13.2 vs. 6.5 months, p < 0.001), patients treated in regions with well-developed interventional radiology service had lower risk of death during treatment (HR 0.73; 0.66 -0.81). The patient treated by TACE had median of survival 15.8 months (13.5 -18.1), while the survival was not significantly different in region groups. Conclusion: The usage of anticancer therapies based on interventional radiology procedures is a huge factor influences the survival of HCC patient according population-based data. Studies gathering data from cancer register databases can provide further information on treatment effectiveness
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- chemoembolizace * metody MeSH
- hepatocelulární karcinom * mortalita radioterapie terapie MeSH
- intervenční radiologie MeSH
- lidé MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Transarteriální chemoembolizace je nedílnou součástí léčby středně pokročilých primárních a sekundárních nádorů jater. Během desetiletí se tato metoda neustále zdokonaluje jak po technické stránce, tak i možností užívaných embolizačních látek a zlepšuje prognózu pacientů, kteří často nemohou podstoupit jinou terapii. Tento přehledový článek seznamuje čtenáře se základními charakteristikami samotného výkonu, indikacemi, průběhem, komplikacemi a nežádoucími účinky. Na závěr je uvedena úspěšnost samotných výkonů.
Transarterial chemoembolization is an integral part of the treatment of intermediate primary and secondary liver tumors. Over the decades, this method has been constantly improved both in terms of technology and the possibilities of embolizing agents used and improves the prognosis of patients who often cannot undergo other therapies. This review article introduces the readers to the basic cha- racteristics of the performance itself, indications, methods, complications, and side effects. Finally, the success of the performances themselves is presented.
BACKGROUND/AIM: To evaluate the prognostic value of Response Evaluation Criteria In Solid Tumors (RECIST), modified RECIST and volumetric analysis in patients with hepatocellular carcinoma (HCC) treated by transarterial chemoembolization (TACE). PATIENTS AND METHODS: This single-center prospective cohort study included a total of 61 patients with HCC treated by transarterial chemoembolization (TACE). The response of TACE was evaluated on preprocedural and postprocedural CT by two radiologists using RECIST/mRECIST and volumetric response to treatment. Each response assessment method was used to classify the response as progressive disease, stable disease, partial response and complete response. Kaplan-Meier analysis with log-rank test was performed for each method to evaluate its ability to help predict overall survival and progression free survival. Interobserver variability and reproducibility was determined by the Pearson and Spearman correlation coefficients. RESULTS: The median overall survival was 17.1 months and the median progression-free survival was 11.1 months. Volumetric assessment was proved to be a prognostic factor for overall survival (p<0.01) and progression-free survival (p<0.001), contrasting with RECIST and mRECIST. All three methods featured very small interobserver variability (p<0.001 for Pearson and Spearman correlation coefficients). The patients classified as having stable disease had a 3.8-fold higher risk of death than the patients classified as having a complete/partial response (HR=3.82; 95% Confidence Interval (CI)=1.32-11.02; p=0.013) and a 4.5-fold higher risk of progression (HR=4.46; 95% CI=1.72-11.61; p=0.002). CONCLUSION: The prognostic value of volumetric analysis in patients with HCC treated by TACE appears to be superior to RECIST and mRECIST, with a real impact in everyday practice.
Cíl: Zjistit účinnost a bezpečnost transkatetrální arteriální chemoembolizace (TACE) u neresekabilních karcinomů kolorekta. Metoda a materiál: Před započetím výkonu je provedena irigografie a CT vyšetření, nativně a postkontrastně s aplikací vody do rekta a tím s lepším zobrazením rozsahu nádoru, především jeho prorůstání do okolí. Cévka je zavedena přes a. femoris do a. mesenterica inferior a supraselektivně do tepen zásobujících nádor. V oblasti rekta do a. rectales, v oblasti sigmoidea do sigmoideálních větví nebo do tepny zásobující descendentní úsek tlustého střeva. V případě pravé poloviny tračníku je cévka zavedena do a. mesenterica superior. Katétr je ponechán v tepně 5 dnů s aplikací Adriablastinu a 5-Fluorouracilu, který je často smíchán s Hemafixem k provedení chemoembolizace. Výkon se v některých případech opakuje 2-4x, než se dosáhne očekávaného výsledku. Kontrolní CT je provedeno 4 týdny po ukončení série k posouzení reakce nádoru na léčou a výsledek je hodnocen podle Shibaty: 1. komplexní odpověď - vymizení nádoru, 2. částečná odpověď - zmenšení nádoru o více jak 50 %, 3. minimální odpověď - zmenšení nádoru o 25-50 %, 4. beze změn - zmenšení nádoru o méně než 25 %, 5. progrese onemocnění - tumor se zvětší o více jak 25 %. Doba přežití byla kontrolována dotazem v příslušných onkologických registrech, rozesláno bylo 62 dotazů, 42 se vrátilo. Výsledky: Touto metodou bylo léčeno 42 pacientů v období 1990-2003,26 mužů a 16 žen. Po chemoembolizaci bylo operováno 24 z 42, z nich doposud 11 žije, 13 zemřelo větši1 na jatemí metastázy, které byly zjištěny po operaci (8 pacientů). Nejkratší doba přežití byla 3 měsíce, nejdelší 13 let, průměrná doba přežití operovaných pacientů je 72 měsíců. Zbývajících 18 nemocných nebylo operováno, všichni zemřeli. Nejkratší doba přežití byla 1 měsíc, nejdelší 23 měsíců, průměrná doba neoperovaných byla 12 měsíců. Doba přežití 11 nemocných, u kterých byla provedena operace, je 98 měsíců. nejkratší doba 3 roky, nejdelší 13 let. Z 42 nemocných s kolorektálním karcinomem bylo 7 léčeno pro metastázy jater intraarteriální chemoembolizaci. Série TÁCE byla provedena 2 až 4x u 16 nemocných. Průměrná doba přežití v celém souboru 42 nemoclých byla 45 měsíců, průměrná doba přežití zemřelých je 25 měsíců. Důvody k další sérii byla následující: 1) chirurg odmítl operovat pacienta pro příliš rozsáhlý nádor, 2) tumor se nedostatečně zmenšil po první sérii, 3) pacient odmítl operaci. Body 1 a 3 jsou indikací k transkatetrální arteriální chemoembolizaci. Účinnost léčby se snižovala od rekta směrem k vzestupnému tračníku a céku. Závěr: Transkatetrální arteriální chemoembolizace je bezpečná a poměrně účinná metoda při léčbě neresekabilních nádorů kolorekta. Účinnost se snižuje směrem od rekta k pravému tračníku.
Objective: To determine the efficiency and safety of transcathetral arterial chemoembolization (TACE) in unresectable (inoperable) colorectal cancers. Material and methods: The intervention is preceded by irrigography and CT examination, in native and post-contrast conditions, with the administration of water into rectum and consequent better imaging of the extent of the tumor, especially the growth into the surroundings. The catheter is introduced via arteria femoris into arteria mesenterica inferior and superselectively into the arteries, which supply the tumor. In the region of rectum it concerns arteriae rectales and in the area of sigmoideum it concerns the sigmoidal branches or the artery, which supplies the descending part of colon. In case of the right half of the colon the catheter is introduced into arteria mesenterica superior. The catheter is left in the artery for 5 days, when Adriablastin and 5-fluorouracil are administered, the latter often mixed with Hemafix to perform chemoembolization. In some cases the intervention is repeated twice to four times until the expected effect is reached. The control CT is performed 4 weeks after the end of the series for evaluation of response of the tumor to therapy and the result is evaluated according to Shibata: 1. complex response - disappearance of the tumor, 2. partial response - diminution of the tumor by more than 50%, 3. minimum response - diminution of the tumor bv 25-50%, 4. no change - diminution of the tumor by less than 25%, 5. progression of the tumor - the tumor is enlarged by more than 25%. The time of survival was established by control in the relevant oncological registries, while 42 respon ses were obtained after 62 questionnaires sent out. Results: This method was used for the treatment of 42 patients in the period of 1990-2003, of them 26 men and 16 women. Twenty four patients out of 42 were operated on after chemoembolization and 11 of them are still alive, 13 patients died mostly of liver metastases, which were detected after the operation (8 patients). The shortest time of survival was three months, the longest being 13 years and the mean survival of the surgically treated patients was 72 months. The remaining 18 patients were not operated on, while all of them died. The shortest period of survival was one month, the longest being 23 months and the mean time of survival in non-operated on patient was 12 months. The time of survival in 11 patients, who were operated on and still survive is 98 months, the shortest being 3 years and the longest 13 years. From 42 patients with colorectal cancer, seven were treated for liver metastases with intra-arterial chemoembolization. The TÁCE series was performed twice to four times in 16 patients. The mean time of survival in the whole cohort of 42 patients was 45 months, the mean time of survival of the deceased patients being 25 months. The reasons for another series were following: 1) the surgeon refused to operate on the patient for a very extensive tumor, 2) the tumor did not diminish sufficiently after the first series, 3) the patient refused the operation. Points 1 and 3 represent indication for transcathetral arterial chemoembolization. The efficiency of therapy decreased from rectum to the ascending colon and coecum. Conclusion: Trans-catheteral arterial chemoembolism is a safe and relatively efficient method for the treatment of unresectable (inoperable) colorectal tumors. The efficiency decreased from rectum to the right colon.
- MeSH
- angiografie MeSH
- chemoembolizace metody MeSH
- dospělí MeSH
- kolorektální nádory terapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory rekta diagnóza mortalita terapie MeSH
- nádory sigmoidea terapie MeSH
- protinádorové látky terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
PURPOSE: To determine whether the levels of circulating microRNAs (miRNAs) are altered in patients undergoing thermal ablation and chemoembolization and whether these changes are predictive of a clinical outcome. MATERIAL AND METHODS: This prospective study consisted of 43 patients diagnosed with hepatocellular carcinoma (n = 15) and intrahepatic colorectal cancer metastases (n = 28) treated with thermal ablation (n = 23; radiofrequency [n = 6] or microwave [n = 19]), chemoembolization using drug-eluting embolics (n = 18), or both (n = 2). Four blood samples (immediately before the intervention and 60-90 minutes, 24 hours, and 7 days after the intervention) were taken to measure the plasma concentrations of miRNAs related to hypoxia (miR-21 and miR-210), liver injury (miR-122), epithelial-mesenchymal transition (miR-200a), and apoptosis (miR-34a) using miRNA-specific TaqMan assays and quantitative real-time polymerase chain reaction. Tumor burden and treatment response at 3 months were evaluated using the modified response evaluation criteria in solid tumors. The miRNA results were compared with clinical outcomes (Mann-Whitney U test, Wilcoxon matched-pair test). RESULTS: Dynamic changes in the circulating miRNA levels were observed following both the interventions. For thermal ablation, significant increases in miR-21, miR-210, miR-122, miR-200a, and miR-34a concentrations peaked 60-90 minutes after the intervention (P < .01). However, for transarterial chemoembolization, maximum increases in the miRNA concentrations were observed at 24 hours after the intervention for miR-21, miR-210, miR-122, miR-200a, and miR-34a (P < .05). The increased concentrations of the circulating miRNAs were followed by a subsequent decline to baseline by 7 days. For the thermal ablation (but not chemoembolization) patients, elevations in the miR-210 and miR-200a levels were associated with early progressive disease at 3 months (P = .040 and P = .012, respectively). CONCLUSIONS: Increased but dynamic levels of circulating miRNAs are present following interventional oncologic procedures and may prove useful as biomarkers for the monitoring of clinical outcomes.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- chemoembolizace * škodlivé účinky MeSH
- cirkulující mikroRNA krev MeSH
- hepatocelulární karcinom krev patologie terapie MeSH
- kolorektální nádory patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrovlny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nádorové biomarkery krev MeSH
- nádory jater krev patologie sekundární terapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- radiofrekvenční ablace * škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- srovnávací studie MeSH
Importance: Treatment of hepatocellular carcinoma remains a topical issue of Clinical Oncology. More than 80% of cases hepatocellular carcinoma develops in the presence of liver cirrhosis. These patients are doomed, many clinics they held only symptomatic treatment and life expectancy of patients is not more than 6 months. The main reason for the refusal of surgeons and Chemotherapeutists of treatment is associated cirrhosis. Purpose: To improve results of surgical treatment of liver cancer developed on cirrhosis Materials and methods: We analyzed the immediate results of treatment of 12 patients with hepatocellular carcinoma developed on a background of liver cirrhosis. From the large size of the tumor and associated liver cirrhosis, these patients the first stage of oil produced by hepatic artery chemoembolization of the affected lobe of the liver tumor. After 2 3 weeks performed liver resection. Results: After analyzing the results, we concluded: chemoembolization reduces tumor volume and weight, increases the physiological regeneration of hepatocytes unaffected tumor fraction, improves functional performance of the liver and does not affect the frequency and severity of postoperative complications.
- MeSH
- arteria hepatica MeSH
- chemoembolizace MeSH
- cisplatina aplikace a dávkování MeSH
- hepatocelulární karcinom patologie terapie MeSH
- katetrizační ablace MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- nádory jater patologie terapie MeSH
- protinádorové látky aplikace a dávkování MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
Cíle: Identifikace prognostických faktorů přežití hepatocelulárních karcinomů (HCC) léčených transarteriální chemoembolizací (TACE) v komplexním onkologickém centru v letech 2005-2018. Východiska: Transarteriální chemoembolizace je u hepatocelulárního karcinomu indikována ve stadiu B dle Barcelona Liver Cancer Clinic (BLCC). Toto stadium nicméně zahrnuje velmi rozsáhlou skupinu pacientů nevhodných pro kurativní výkon, kteří jsou v dobrém klinickém stavu a není u nich přítomné mimojaterní postižení. Cílem této retrospektivní analýzy je identifikovat faktory ovlivňující přežití pacientů a na základě těchto rizikových faktorů pacienty dle prognózy stratifikovat do podskupin. Materiály a metody: Do retrospektivní analýzy byli zařazeni všichni pacienti s HCC indikovaní k TACE, kteří prošli onkologickou indikační komisí komplexního onkologického centra v letech 2005-2018. Hodnoceno bylo celkové přežití od 1. výkonu TACE, v rámci jedno- a vícerozměrných analýz byly zkoumanými faktory přežití: rozsah primárního tumoru v době indikace TACE (velikost ložiska, jedno/více ložisek, uni/bilobární postižení), přítomnost a etiologie cirhózy a závažnost jaterního onemocnění (dle Child-Pugh klasifikace), přítomnost komplikací nádorového onemocnění nebo cirhózy (trombóza portální žíly a její rozsah) a historie jiné invazivní léčby (resekce, perkutánní ablace). Sledováno bylo celkové přežití pacientů s HCC v závislosti na roce diagnózy a roce 1. TACE (log-rank test). Výsledky: Z celkem 382 pacientů bylo 157 pacientů (29 žen) léčeno TACE (celkem 540 výkonů, medián 3 na pacienta). Nejvýznamnějším rizikovým faktorem přežití byla přítomnost trombózy portální žíly (poměr rizik - hazard ratio (HR) = 3,279), bilobární postižení (HR = 2,257), velikost ložiska (HR = 1,125/cm) a Child-Pugh B při chronickém onemocnění jater (HR = 1,922). Na základě těchto rizikových faktorů je možné pacienty stratifikovat do 3 prognostických skupin s významně odlišným mediánem přežití (52,1 vs. 21,5 vs. 9,0 měsíce). Závěr: Na základě retrospektivní analýzy byly identifikovány prediktivní faktory celkového přežití u pacientů s HCC léčených TACE; na základě těchto faktorů lze pacienty stratifikovat do 3 odlišných prognostických skupin.
Purpose: Identification of prognostic survival factors of hepatocellular carcinoma (HCC) treated with transarterial chemoembolization (TACE) in a single center in 2005-2018. Background: Transarterial chemoembolization in hepatocellular carcinoma is indicated in Barcelona Liver Cancer Clinic (BLCC) stage B. This stage includes a very large group of patients unsuitable for curative treatment, who are in a good clinical condition and do not show extra-hepatic spread. The aim of this retrospective analysis is to identify factors influencing patient survival and to divide the patients into subgroups based on these risk factors. Materials and methods: All patients with HCC indicated for TACE in complex oncological center in 2005-2018 were included in the analysis. The survival rates from the 1st TACE were evaluated in relation to HCC on computed tomography/magnetic resonance prior to the 1st TACE (size of the biggest lesion, single/multiple lesions, unilobar/bilobar involvement), presence and severity of liver disease (cirrhosis, Child-Pugh, portal vein thrombosis) and a combination of other invasive treatment (resection, percutaneous ablation) (single and multivariate analysis). The survival of HCC patients was compared according to the year of the diagnosis and the year of the 1st TACE (log-rank test). Results: Out of 382 patients, 157 (29 women) of them were treated with TACE (540 TACEs in total, median 3 TACEs per patient). The most important risk factors for survival were the presence of portal vein thrombosis (hazard ratio (HR) = 3.279), bilobar involvement (HR = 2.257), lesion size (HR = 1.125/cm) and Child-Pugh B in chronic liver disease (HR = 1.922). Based on these risk factors, the patients were divided into 3 prognostic groups with different median survival (52.1 vs. 21.5 vs. 9.0 months). Conclusion: Based on the retrospective analysis, predictive factors of HCC survival after TACE were identified and the patients were divided into 3 prognostic groups based on these factors.
