Fehringův model
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Příspěvek představuje teoretický rámec validizace ošetřovatelských diagnóz dle klasifikace NANDA International s užitím obsahové Fehringovy metody (DCV) a seznamuje s pilotním šetřením pro výzkum, který bude následně realizován v rámci doktorského studijního programu. Cíl: Cílem pilotního řešení je ověřit použitelnost metody obsahové analýzy dle Fehringa při validizaci diagnóz Přetížení pečovatele (00061) a Riziko přetížení pečovatele (00062) a jednotlivých komponent NIC, NOC k těmto diagnózám. Metody: Fehringův model diagnostického obsahu je nejčastěji využíván v oblasti validizace ošetřovatelských diagnóz (Whitley, 1999, s. 10), kdy jsou využívány jednotlivé charakteristické prvky vybraných ošetřovatelských diagnóz. Předvýzkum bude navíc zaměřen na validizaci komponentů NIC a NOC k uvedeným diagnózám.
This contribution represents a theoretical frame of nursing diagnoses validation according to the classification NANDA International with the usage of Fehring´s content method (DCV) and apprises with a pilot investigation for research, which will be as follows realized within doctoral program. Aim: The aim of the pilot solutionis to certify appropriateness of the content analysis method according to Fehring with the validation of diagnoses Caregiver role strain (00061) and Risk for caregiver role strain (00062) and particular components NIC, NOC of these diagnoses. Methods: Fehring´s model of diagnostic content is most frequently used in the field of nursing diagnoses validation (Whitley, 1999, s. 10), when there are used particular characteristic features of selected nursing diagnoses. Preliminary research will be focused on the validation of components NIC and NOC features for mentioned nursing diagnoses.
- MeSH
- domácí ošetřovatelé * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- interpretace statistických dat * MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza * klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- reprodukovatelnost výsledků * MeSH
- tělesná námaha MeSH
- zdravotní sestry psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Validizačné štúdie predstavujú základ pre použitie klasifikačného systému NANDA International v medzinárodnom kontexe po začlenení sociokultúrnych a lingvistických odlišností danej krajiny. Dobre prepracovaná metodológia tvorí východisko kvalitnej validizačnej štúdie. Ich nedostatok považuje Fehring za dôvod rozporu medzi klasifikačným systémom ošetrovateľských diagnóz NANDA a ich aktuálnym používaním v praxi. Autorky príspevku popisujú najčastejšie používané modely validizácie ošetrovateľských diagnóz, ich charakteristiku a využitie v konkrétnych štúdiách. Prvé 3 modely (retrospektívny identifikačný model, klinický model a model validizácie sestrami) vypracovali priekopníci metodológie ošetrovateľských diagnóz Gordon a Sweeney. Na ich prácu nadviazal Fehring, ktorý dopracoval metodológiu a predstavil ďalšie modely - model validity diagnostického obsahu, model klinickej diagnostickej validity, model etiologickej korelačnej validity, na pacienta zameraný model klinickej diagnostickej validity a diferenciálne diagnostický validizačný model. Fehringov model validity diagnostického obsahu má dominantné postavenie medzi modelmi. Komplexný prístup zahrnuje Hoskinsova metodológia klinickej validizácie a štvorfázový proces validizácie ošetrovateľských diagnóz, ktorí predstavili Guzzetta, Kinney a Grant. Výber modelu pre konkrétnu validizačnú štúdiu závisí na skúsenosti výskumníka, podmienkach v danej krajine, type štúdie, charaktere diagnózy, možnosti získania adekvátneho počtu expertov alebo spolupracujúcich pacientov, ako aj ďalších faktoroch.
- Klíčová slova
- NANDA,
- MeSH
- klasifikace MeSH
- metody MeSH
- ošetřovatelská diagnóza klasifikace MeSH
- ošetřovatelské modely MeSH
- validační studie jako téma MeSH
Cíl: Cílem studie bylo validovat ošetřovatelské aktivity ošetřovatelských intervencí z klasifikačního systému NIC 1054 Asistence při kojení a 5244 Poradenství při kojení vybraným souborem neonatologických sester a porodních asistentek – expertek. Metody: Za účelem validace ošetřovatelských intervencí byl použit upravený Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model), který v souvislosti s validací ošetřovatelských intervencí bývá označován jako Fehring Interventions Content Validition (ICV). Soubor tvořilo 81 neonatologických sester a porodních asistentek – expertek. Za expertky byly považovány sestry pracující na neonatologii, které získaly minimálně 4 body dle modifikovaných Fehringových kritérií. Neonatologické sestry splňovaly kritérium vzdělání v oboru všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí dětské sestry a zároveň byly absolventkami certifikovaného kurzu pro laktační poradkyně s délkou praxe více jak 5 let. Do skupiny expertek byly zařazeny i absolventky bakalářského stupně vzdělání v porodní asistenci, s minimální délkou kontinuální praxe 5 let na novorozeneckém oddělení. Pro posouzení významnosti ošetřovatelských zásahů byl použit měřící nástroj obsahující 63 položek ošetřovatelských aktivit uvedených v klasifikačním systému NIC. Výsledky: Na podkladě názoru expertů bylo detekováno pouze 6 ošetřovatelských činností jako nevýznamné u intervence 1054 - Asistence při kojení. U intervence 5244 - Poradenství při kojení jako nevýznamné označili experti 3 činnosti. Obě intervence dosáhly váženého skóre > 0,80. Závěr: Ošetřovatelské intervence, které lze využít v neonatologické péči pro edukaci o kojení, jsou validní.
Aim: The aim of this study was to validate the nursing activities of nursing interventions of the NIC classification system in 1054 Assistance with breastfeeding and lactation consultancy 5244 file selected neonatal nurses and midwives - experts. Methods: To validate the nursing interventions used a modified model Fehringův diagnostic content validity (Diagnostic Content Validity Model), which in connection with the validation of nursing interventions is termed Fehring Interventions Content Validition (ICV). The sample consisted of 81 neonatal nurses and midwives - experts. For they were considered expert of nurses working in neonatology, which received at least 4 points by modified Fehringových criteria. Neonatal nurses meet the criterion of education in the field of general nurse with specialized qualifications baby sister and was also a graduate course for certified lactation consultant practice with a length of more than 5 years. To a group of IT specialists were included graduates of the bachelor of education degree in midwifery, with a minimum length of 5 years continuous experience in a nursery. To assess the significance of nursing interventions used measurement instrument containing 63 items nursing activities listed in the classification system NIC. Results: On the basis of expert opinion was revealed only six nursing activities as insignificant at the 1054 intervention - Assistance during breastfeeding. In 5244 intervention - Consulting during lactation experts as insignificant marked 3 activity. Both interventions have achieved a weighted score of> 0.80. Conclusions: Nursing interventions that can be used in neonatal care, for education about breastfeeding, are valid.
Šetření bylo realizováno v rámci řešení studentského výzkumného projektu Interní grantové agentury Univerzity Palackého FZV_2010_002 s názvem „Reakce na zvládání zátěže dětskými pacienty jako ošetřovatelský fenomén a NOC komponenty sledování efektu péče“. Záměrem bylo provést klinickou validizaci určujících znaků a souvisejících faktorů ošetřovatelské diagnózy strach – 00148 NANDA - International (implementací Fehringova modelu klinické diagnostické validity – Clinical Diagnostic Validity Model). Vyhodnocením míry shody diagnostických výstupů dvou expertů byla vyjádřena významnost určujících znaků a souvisejících faktorů posuzované ošetřovatelské diagnózy.
- Klíčová slova
- validizace, NANDA- Int., Fehringův model,
- MeSH
- délka pobytu MeSH
- dítě MeSH
- financování organizované MeSH
- hospitalizovaní pacienti statistika a číselné údaje MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ošetřovatelská diagnóza normy MeSH
- ošetřovatelský výzkum MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- řízený slovník MeSH
- sběr dat metody MeSH
- statistika jako téma MeSH
- strach psychologie MeSH
- teorie ošetřovatelství MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Potreba validizovať ošetrovateľské diagnózy vyhovujúce každému sociokultúrnemu kontextu je nesporná, ale malá pozornosť sa venuje správnosti resp. presnosti diagnostiky. (Lunney, 2008, s. 29; Lunney, 2003, s. 96) Predpokladom kvalitného výskumu v oblasti validizácie ošetrovateľských diagnóz je dobre prepracovaná metodológia, ktorá má prispieť k poskytovania kvalitnej ošetrovateľskej starostlivosti a efektívnosti ošetrovateľských intervencií. Cieľom príspevku je popísať Fehringove modely validizácie ošetrovateľských diagnóz, ich výhody, nevýhody a spôsob využitia vo validizačných štúdiách. Fehring ako jeden z významných autorov ponúka presne rozpracovanú metodológiu validizácie ošetrovateľských diagnóz. Na skúmanie modelov bol zvolený analyticko-syntetický prístup. Boli analyzované práce Fehringa a validizačné štúdie, v ktorých bol použitý niektorý z opisovaných modelov.
It is important to validate nursing diagnoses to be appropriate to every socio-cultural context, but only little attention is paid to the accuracy of diagnosis. (Lunney, 2008, p. 29; Lunney, 2003, p. 96) The presumption of the high-quality research in the validation of nursing diagnoses is a well-done methodology, which should contribute towards providing a quality nursing care and effectiveness of nursing interventions. The aim of this article is to describe the Fehring’s models of validation of nursing diagnoses, their advantages and disadvantages, and how they are used in validation studies. Fehring, as one of the renowned authors, offers the precisely broken-down methodology of the validation of nursing diagnoses. The analytical-synthetical approach was selected for the inquiry into the Fehring’s models. Fehring’s works were analyzed as well as the validation studies, in which one of his models was used.
Cíl: Hlavním cílem studie byla validizace ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele sestrami pracujícími v domácí péči v České republice. Metodika: Na validizaci ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele byl zvolen Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Výzkumný soubor tvořilo 110 sester z agentur domácí péče v ČR. Výsledky: Z 36 definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele byly sestrami z domácí péče za hlavní znaky označeny pouze dva znaky: – obavy o péči příjemce, když pečovatel nebude schopen tuto péči vykonávat, a – konflikt v rodině. Závěr: Ne všechny definující charakteristiky uvedené v NANDA International považuje soubor českých sester z domácí péče za významné při stanovení ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele.
Aim: The main aim of the study was to validate the diagnosis of Caregiver role strain by home care nurses in the Czech Republic. Methods: Fehring's Diagnostic Content Validation model (DCV model) was used for validation. The sample consisted of 110 nurses from home care agencies in the Czech Republic. Results: Out of 36 defining characteristics, the Czech sample of nurses only classified the following 2 signs as major indicia: apprehension about care receiver's care if caregiver is unable to provide care, and conflict within the family. Conclusion: Not all defining characteristics found in the NANDA-International classification system are equally significant for Czech home care nurses to determine nursing Caregiver Role Strain diagnosis.
- Klíčová slova
- všeobecná sestra, validizace,
- MeSH
- chronická nemoc ošetřování MeSH
- domácí ošetřování pracovní síly psychologie MeSH
- financování organizované MeSH
- fyziologický stres MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza metody MeSH
- ošetřovatelství - výzkum vyhodnocovací organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- tělesná námaha MeSH
- zdraví rodiny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Validizace ošetřovatelské diagnózy Narušené procesy v rodině (00060) NANDA International v sociokulturním kontextu v ČR. Metodika: Jednalo se o kvantitativní výzkum s použitím techniky dotazníku. K validizaci ošetřovatelské diagnózy Narušené procesy v rodině (00060) byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (DCV model). Výzkumu se zúčastnily dvě skupiny respondentů – probandi, kteří se podílejí na přímé realizaci péče o klienty (sestry-expertky a rodinní pečující) a probandi - odborní experti (vysokoškolští pedagogové z oblasti ošetřovatelství). Výsledky: Obě skupiny respondentů určily tři hlavní diagnostické prvky změna ve zdravotním stavu člena rodiny, změny ve spokojenosti s rodinou a změny v citovém chování. Ostatní diagnostické prvky byly určeny za vedlejší. Žádný z diagnostických prvků nebyl označen za nevýznamný. Mezi srozumitelné diagnostické prvky respondenti označili celkem 15 diagnostických prvků (např. změny ve spokojenosti s rodinou, změny v rituálech, změna rolí v rodině, změna finanční situace v rodině). Za nejméně srozumitelný diagnostický prvek respondenti určili přechodnou situaci v rodině. Závěr: Ošetřovatelská diagnóza Narušené procesy v rodině (00060) je v omezené míře srozumitelná a použitelná pro ošetřovatelský personál a rodinné příslušníky v sociokulturním kontextu ČR.
Aim: Validation of nursing diagnoses Interrupted family processes (00060) NANDA International in socio-cultural context in the country. Methods: It was a quantitative research using the questionnaire technique. In the validation of nursing diagnoses Interrupted family processes (00060) was used Fehring´s diagnostic content validity model (DCV model). Two groups of respondents participated in the research - probands who are involved in the direct implementation of client care (nurse-expert and families carers) and probands - specialized experts (university professors in the field of nursing). Results: Both groups of respondents identified three main elements of the diagnostic shift in health status of a family member, changes in satisfaction with family and changes in availability for affective responsiveness. Other diagnostic features were identified as minor. None of the diagnostic elements were identified as insignificant. The respondents identified a total of 15 understandable diagnostic element (e.g., changes in satisfaction with family, ritual changes, shift in family roles, modification in family finances). The respondents indentified the least understandable diagnostic element situation transition. Conclusion: Nursing diagnosis Interrupted family processes (00060) is limited in understanding and usage for nursing staff and family members in the sociocultural context of the country.
Východiska: Implementace mezinárodní klasifikace NANDA-I v podmínkách neonatologické péče v ČR. Cíl: Cílem práce bylo validovat diagnostické prvky ošetřovatelských diagnóz 00104 Neefektivní kojení a 0106 Snaha zlepšit kojení vybraným souborem neonatologických sester – expertek a zjistit, které diagnostické prvky považují za hlavní a které za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 26 neonatologických sester – expertek. Za expertky byly považovány sestry pracující na neonatologii, které získaly minimálně 4 body dle modifikovaných Fehringových kritérií. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj obsahující 43 položek (diagnostických prvků) uvedených v klasifikačním systému NANDA-International. Výsledky: U ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení za významné určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,80) expertky považovaly: kojenec není schopen správně uchopit prs (0,82). Ze souvisejících faktorů dosáhlo váženého skóre vyšší než 0,80 celkem 3 prvky. U ošetřovatelské diagnózy 0106 Snaha zlepšit kojení váženého skóre vyšší než 0,80 nedosáhl žádný prvek. Závěr: Pro posouzení nespokojenosti nebo potíží matky a dítěte při procesu kojení na oddělení šestinedělí považují expertky za významné 4 prvky z 30, týkající se pouze ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení.
Background: Implementation of the International Classification of NANDA-I in neonatology care in the Czech Republic. Aim: The aim of the study was to validate the diagnostic elements of nursing diagnoses 00104 Ineffective Breastfeeding and 00106 readiness for inhanced breastfeeding selected file by neonatal nurses-experts and determine which diagnostic elements consider as the main, and which the minor are. Methods: For the content of validation was used Fehring diagnostic content of validity model (Diagnostic Content Validity Model). The sample consisted of 26 neonatal nurses-experts. For expert were considered nurses working in neonatology, which received at least 4 points modified by Fehring standard. To assess the significance of diagnostic elements was used measurement instrument containing 43 items (diagnostic elements) listed in the classification system, NANDA-International. Results: At nursing diagnosis 00104 Ineffective Breastfeeding, the main key features (score > 0, 80) experts considered: the infant isn´t unable to correctly to grasp the breast (0, 82). From the related factors achieve score 0, 80 in all 3 elements. At the nursing diagnosis 00106 Effort to improve breastfeeding weighted score of > 0, 80 reached no character. Conclusion: For the assess of dissatisfaction or problems of mother and child at the process of breastfeeding on postpartum department, specialists considered to be significant of 4 members from 30, concerning only to nursing diagnoses 00104 Ineffective breastfeeding.
Cíl: Cílem práce bylo validizovat diagnostické prvky ošetřovatelské diagnózy Úzkost 00146 vybraným souborem porodních asistentek-expertek a zjistit, které diagnostické prvky porodní asistentky považují za hlavní, a které za vedlejší. Metody a soubor: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Soubor tvořilo 34 porodních asistentek-expertek. Za expertky byly považovány porodní asistentky, které získaly minimálně 4 body podle modifi kovaných Fehringových kritérií. Porodní asistentky-expertky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělání v oboru porodní asistence nebo s minimální délkou praxe na porodním sále 5 let. Pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl použit měřící nástroj (záznamový arch) obsahující 79 položek – diagnostických prvků uvedených v klasifi kačním systému NANDA-International. Výsledky: Za hlavní určující znaky (vážené skóre vyšší než 0,75) považovaly porodní asistentky-expertky vnitřní nepokoj (vážené skóre 0,76), zvýšení tlaku krve (0,75), tachykardie (0,75), tachypnoe (0,75) a hlavní související faktor ohrožení v postavení role ve zdravotním stavu (0,76). Závěr: Z výsledků výzkumu vyplývá, že porodní asistentky-expertky považují (z celkového nabízeného počtu 79 diagnostických prvků) pro celkové posouzení stavu klientky-rodičky přicházející na porodní sál k porodu pouze 5 z nich za hlavní.
Aim: The aim of the work was to validate diagnostic elements of the nursing diagnosis Anxiety 00146 by a selected sample of experts-midwives in the Czech Republic, and see which diagnostic elements they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. A set of experts included 34 midwives from the Czech Republic who received at least 4 points according to the modified Fehring criteria. Experts had bachelor’s degree in midwifery or minimal fi ve years of clinical practice. For accessing the significance of diagnostic elements we built a measurement instrument containing 79 items – the diagnostic elements listed in the classification system of NANDA-International. Results: Out of the 79 defining characteristics considered by experts-midwives five characteristics were described as major (score ≥ 0,75): internal restlessness (0,76), increased blood pressure (0,75), tachycardia (0,75), tachypnea (0,75), threats to the status of role in health (0,76). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider only five defining characteristics as major for assesing anxiety of mothers coming to the delivery room for delivery.
