This report presents a fatal case of a young female Type I diabetic patient who developed convulsions and loss of consciousness after taking methamphetamine and spending some time in a dance club. During the convulsions, she was given sugar and when no response occurred, her boyfriend who was not experienced in the use of insulin administered a dose of insulin to her. The woman lost consciousness and died despite the efforts of the emergency service. A biochemical analysis revealed a high level of insulin (196.67 mU/L) and low levels of glucose (2.96 mmol/L) and C-peptide (26 pmol/L). Toxicological analysis revealed a methamphetamine concentration of 389 ng/mL and an amphetamine concentration of 19 ng/mL. The forensic perspective of the difficult determination of the contribution of each of the factors to the death, i.e., the pre-existing medical condition (Type I diabetes), the use of methamphetamine, the physical exertion at the dance club, and, finally, the non-indicated administration of insulin, is discussed. The ruling of the court is also reported.
- MeSH
- Unconsciousness chemically induced MeSH
- C-Peptide blood MeSH
- Diabetes Mellitus, Type 1 * MeSH
- Adult MeSH
- Fatal Outcome MeSH
- Hypoglycemic Agents adverse effects MeSH
- Insulin * administration & dosage MeSH
- Blood Glucose analysis MeSH
- Humans MeSH
- Methamphetamine * adverse effects MeSH
- Amphetamine-Related Disorders complications MeSH
- Central Nervous System Stimulants * adverse effects MeSH
- Dancing MeSH
- Physical Exertion MeSH
- Seizures MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Case Reports MeSH
Úvod: Injekční užívání drog je spojeno se závažnou zdravotní zátěží, a to zejména díky vysokému riziku krví přenosných infekcí, jako jsou virová hepatitida typu C (VHC) nebo infekce virem lidské imunodeficience (HIV). Mezi doporučované intervence v prevenci a kontrole infekcí spojených s užíváním drog patří služby aplikačních místností (AM). AM je odborná adiktologická služba, kde si mohou lidé užívající drogy (PWUDs) aplikovat přinesenou drogu za bezpečnějších a hygienicky nezávadných podmínek. První AM v ČR byla otevřena v Brně v září 2023 v mobilní formě (MAM) v sociálně vyloučené lokalitě (SVL) s vysokým výskytem injekčního užívání heroinu a jiných opioidů, zejména v místní romské komunitě. Její spuštění provázel výzkum zaměřený na analýzu potřeb a nastavení služby. Tato práce představuje analýzu části kvantitativních dat zaměřenou na rizikové chování a další charakteristiky u potenciálních klientů programu. Materiál a metodika: Dvě dotazníkové průřezové studie (n = 131 a n = 135) provedené těsně před spuštěním a po spuštění MAM na souborech PWUDs zařazených do studie namátkovým výběrem prostřednictvím spolupracujících služeb a peer pracovníků v Brně. Analýza byla zaměřena na charakteristiky klientů v SVL, kde MAM působí. Párové souvislosti mezi příslušností k SVL a dalšími proměnnými byly analyzovány pomocí chí-kvadrát testu a t-testu. U statisticky významných prediktorů z párové analýzy byla provedena logistická regresní analýza s adjustací na pohlaví a věk. Výsledky jsou prezentovány jako adjusted odds ratio (AOR). Výsledky: V obou souborech tvořili 2/3 muži, průměrný věk byl kolem 37 let (36,5 let v prvním a 37,5 let ve druhém souboru), většinu tvořili lidé užívající drogy injekčně s poměrně častým výskytem rizikového chování. Ve druhém souboru bylo více osob, které se považují za Romy (50,7 % vs. 20,3 %), a více osob, jejichž primární drogou jsou opioidy (39,7 % vs. 27,5 %). Mezi respondenty žijícími v SVL bylo v prvním souboru statisticky významně častější užívání heroinu (AOR = 8,2) a opioidů (4,7) v posledním roce, aplikace drog ve vnitřním veřejném prostoru v posledních 30 dnech (3,6), častěji byli svědky předávkování (2,5) a byli odvezeni zdravotnickou záchrannou službou (2,6) v posledních 12 měsících. Respondenti ze SVL byli častěji klienty adiktologických služeb v posledním roce (2,8), především opiátové substituční léčby (4,6), ale vykazovali statisticky významně více bariér pro vstup do léčby. V souboru po spuštění MAM se potvrdila vyšší míra užívání opioidů (2,9) a nižší míra užívání pervitinu (0,3) a ukázal se vyšší výskyt VHC diagnostikované někdy v životě (3,0) mezi klienty ze SVL. V souboru před otevřením MAM měli klienti ze SVL menší povědomí o aplikačních místnostech obecně (0,4), ale v souboru po zahájení MAM uváděli větší ochotu ji využít (2,7). Závěr: Spuštění MAM v Brně bylo odůvodněné, neboť výskyt injekčního užívání drog včetně aplikace ve veřejném prostoru a výskyt dopadů s ním spojených je značný. Umístění MAM je vhodné, neboť PWUDs v SVL, kde působí, vykazují vyšší míru rizikového chování a zranitelnosti. Současně vykazují vyšší ochotu službu MAM využít. Nastavení a dopady MAM v Brně na zdravotní a sociální situaci mezi klienty a na komunitu je vhodné dále sledovat.
Background: Injecting drug use is associated with a high disease burden, particularly due to the high risk of blood-borne infections such as viral hepatitis C (HCV) and human immunodeficiency virus (HIV) infection. Interventions recommended for the prevention and control of infections associated with drug use include so-called drug consumption rooms (DCRs). A DCR is a professional addiction service where people who use drugs (PWUD) can consume the drug they bring under safer and hygienic conditions. In September 2023, the first DCR in the Czech Republic was opened in Brno as a mobile setting (MDCR) in a socially excluded location (SEL) with a high prevalence of heroin and other opioids injecting, especially in the local Roma community. Its launch involved mixed methods research aimed at needs analysis and service set-up. This paper presents an analysis of quantitative data focusing on risk behaviours and other characteristics of potential clients of the programme. Material and methods: Two cross-sectional questionnaire surveys (n=131 and n=135) were conducted just before and after the launch of the programme among PWUD recruited through convenience sampling by collaborating services and peer workers in Brno. The analysis addressed the characteristics of clients in the SEL where the MDCR operates. Pairwise associations between the SEL affiliation and other variables were analysed using the chi-square test and t-test. For statistically significant predictors from the pairwise analysis, logistic regression analysis was performed, with adjustment for gender and age. Results are presented as adjusted odds ratios (AOR). Results: In both surveys, two thirds were male, mean age around 37 years (36.5 years in survey 1 and 37.5 years in survey 2). Most of them were people who injected drugs with a relatively high rate of risk behaviours. In survey 2, more people self-reported Roma ethnicity (50.7% versus 20.3%) and opioids as their primary drug (39.7% versus 27.5%). Respondents from survey 1 living in the SEL were more likely to have used heroin (AOR=8.2) and opioids (4.7) in the past year, to have injected drugs in an indoor public space in the past 30 days (3.6), to have witnessed an overdose (2.5), and to have been taken by emergency services (2.6) in the past 12 months. SEL respondents were more likely to have been clients of addiction services in the past year (2.8), especially opioid agonist treatment (4.6), but on the other hand, showed significantly more barriers to treatment. The survey after the MDCR launch confirmed higher rates of opioid use (2.9) and lower rates of methamphetamine use (0.3) and showed a higher prevalence of ever-diagnosed HCV (3.0) among SEL respondents. Prior to the opening of the MDCR, SEL respondents were in general less aware of the DCR (0.4) but reported greater willingness to use it after its launch (2.7). Conclusion: The launch of the mobile DCR in Brno was justified due to the high prevalence of injecting drug use and the presence of associated risks, including injecting in public. The location of the DCR is appropriate as PWUDs in the SEL where it operates exhibit higher levels of risk behaviour and vulnerability. At the same time, they show a higher willingness to use the DCR. The set-up of DCR in Brno and its impacts on the health and social situation of clients and the community should be further monitored.
Substance addiction is a complex mental disorder with significant unmet treatment needs, especially in terms of effective medications. Craving in addiction is closely linked to the interaction between dopamine and glutamate in the brain's reward pathway. Therefore, drugs targeting glutamatergic signaling may have potential for treatment. This review examines the potential of AMPA/kainate glutamatergic receptor antagonists in reducing addictive-like behaviours in experimental rodents. To this end, the text summarizes the behavioural results of preclinical studies on stimulant substances (cocaine, amphetamine, methamphetamine, MDMA), nicotine, opioids (morphine and heroin), and alcohol. These experiments employ various protocols and routes of administration, using different strains of mice and rats. The main behavioural methods used in the research include behavioural sensitization protocols, drug-induced locomotor activity assessments, conditioned behaviours, and operant self-administration models. The reviewed literature demonstrates the benefit of AMPA/kainate antagonists, mainly in the most studied cocaine dependence, and particularly in attenuating cocaine-seeking behaviour via microinjection into the nucleus accumbens core. Regarding other addictive substances, despite some conflicting results, there is a substantial body of literature showing promising outcomes following systemic or intracerebral administration of AMPA/kainate antagonists. The main issue is the variability of the research protocols used across laboratories, including differences in animal species, strains, sex and environmental conditions. Moreover, each addictive substance exhibits distinct mechanisms of action and addiction development, rendering the pursuit of a universal drug for addiction treatment unrealistic. Nevertheless, AMPA/kainate antagonists seem to have potential as a supportive treatment in addiction to cocaine as well as other substances.
- MeSH
- Receptors, AMPA * antagonists & inhibitors MeSH
- Excitatory Amino Acid Antagonists * therapeutic use pharmacology MeSH
- Behavior, Animal * drug effects MeSH
- Humans MeSH
- Behavior, Addictive * drug therapy MeSH
- Substance-Related Disorders * drug therapy metabolism MeSH
- Receptors, Kainic Acid * antagonists & inhibitors MeSH
- Animals MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Animals MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Review MeSH
Drug addiction and its associated consequences, such as long-term dependence, blood- borne illnesses, HIV, sexually transmitted diseases, social isolation, and criminal activity, are gradually being recognized as serious issues that need to be addressed, especially among displaced populations. Due to disputes and conflict in their country, around 1.44 million Afghan refugees (both registered and unregistered) are currently residing in Pakistan in a situation of protracted displacement and significant uncertainty, even though around 4 million Afghan refugees have been repatriated back to Afghanistan since 2002. There is a growing awareness that Afghan refugees, who are living in such humanitarian settings as long-term (protracted) displacement, may be subjected to the negative effects of substance use, which are like those experienced by other Pakistanis, due to socioeconomic disparities Since it is widely acknowledged that problematic substance use, and the harms associated with it are largely situational in nature, understanding and evaluating various localised factors and reasons should help policymakers develop interventions that are specifically tailored to the situation and through evidence-based practices. This qualitative research study used key informant interviews with service providers to critically interpret the widespread usage of cannabis, opiates, and tranquillizers among Afghan refugees in Pakistan. The study also highlighted that crystal methamphetamine (CMA) use is on the rise and is a worrying trend in major cities including Islamabad, Peshawar, Karachi, and Lahore. Numerous local factors, such as stress, depression, anxiety, unemployment, gender inequality, and future insecurity, have contributed to the rise of addictive behaviour among Afghan refugees.
Závěrečná zpráva o řešení grantu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR
nestr.
Užívání návykových látek představuje významný rizikový faktor celkové mortality a morbidity spojený s významnými zdravotními a sociálními následky. Cílem studie je zkoumat úmrtnost, nemocnost a účast v léčbě u pacientů v opiátové substituční léčbě a porovnat je s ostatními kohortami pacientů v léčbě závislosti a s anamnézou závislosti na návykových látkách a s obecnou populací. Designem půjde o retrospektivně-prospektivní kohortovou studii využívající národní zdravotnické registry a informační systémy, propojené pomocí anonymizovaného rodného čísla. Studie je unikátní svým rozsáhlým využitím národních zdravotních registrů pro výzkum dlouhodobých dopadů na souboru pacientů v substituční léčbě a u uživatelů dalších návykových látek. Tato studie poskytne podklady k lepšímu pochopení a zvýšení účinnosti léčby a představí doporučení pro zlepšení v oblasti dostupnosti, přístupnosti a finanční dostupnosti léčby závislostí v ČR.; Substance use is one of the most important risk factors of overall mortality and morbidity, associated with high health and social burden. The study aims to analyse mortality, morbidity, and treatment participation of patients in the Opioid Maintenance Treatment (OMT) and to compare them with cohorts of patients in other forms of addiction treatment and with a history of substance use, and the general population. Design will be retrospective-prospective cohort approach utilising national health registers and information systems linking data by the civil registration number after anonymization. The study is unique by its extensive use of national health registers for research of long-term outcomes in sample of patients exposed to OMT and other substances. This study will provide evidence essential for understanding and improving treatment effectiveness and will formulate recommendations for increasing of accessibility, availability and affordability of addiction treatment in the Czech Republic.
Úvodom: Nové poznatky sa premietli i do zmien klasifikácie ICD-11 pri klinických prejavoch duševnej poruchy súvisiacej s hraním hazardných hier. Na rozdiel od patologického hrania v ICD-10 už nie je možné stanoviť samostatnú diagnózu poruchy hazardného hrania, ak začiatok narušenia kontroly nad hazardným hraním je korešpondujúci s užívaním metamfetamínov. Cieľ štúdie: Preskúmať výskyt hazardného, resp. patologického hrania podľa ICD-10 u užívateľov so závislosťou od metamfetamínov v liečbe, a na vybraných mikro-ilustráciách poukázať aplikáciou nových kritérií podľa ICD-11 na potrebu revízie diagnóz. Pacienti a metódy: Šlo o retrospektívnu, deskriptívnu, klinickú štúdiu záznamov súboru 178 pacientov liečených pre závislosť od metamfetamínov doplnenú o tri vybrané mikro-ilustrácie umožňujúce poukázať na diferenciálnu diagnostiku podľa ICD-11 a jej patognomický význam. Výsledky: Hazardné hranie bolo zistené u 30 % pacientov liečených pre závislosť od metamfetamínov a u 18 % bola zároveň zistená diagnóza patologického hrania podľa ICD-10. Kvalitatívnou metódou, vybranými mikro-ilustráciami bola dokumentovaná zmena a nový spôsob diferenciálnej diagnostiky podľa ICD-11. Diskusia a záver: Zistenia štúdie preukázali vysoký výskyt narušenia kontroly ovládania impulzov pri hazardnom hraní u užívateľov so závislosťou od metamfeta-mínov, čo má u veľkej časti neurobiologické vysvetlenie mechanizmom priameho účinku dopamínu v CNS, obdobne ako pri komplikácii liečby agonistami dopamínu pri Parkinsonovej chorobe. V klasifikácii ICD-11 nejde o samostatnú diagnózu, len o možný behaviorálny príznak užívania psychoaktívnej látky. V závere autori rozoberajú dôsledky diagnostickej zmeny a rad potrebných zmien v klinickej praxi po adaptácii ICD-11.
Introduction: New knowledge was projected into the ICD-11 classification in clinical manifestation of mental disorder associated with gambling. The independent diagnostic category of gambling disorder according to ICD-11 should not be assessed, contrary to pathological gambling in ICD-10, if the onset of impaired control over gambling behaviour is corresponding to use of the methamphetamines. The aim of the study: To detect the prevalence of gambling/pathological gambling according to ICD-10 classification among methamphetamine users with dependence in treatment, and with selected micro case-illustrations indicate the necessity to revise the diagnosis by the implementation of new ICD-11 criteria. Patients and methods: It was retrospective, descriptive, clinical study of the medical records of 178 patients treated for methamphetamine dependence with the addition of three selected micro case-illustrations, which provided the opportunity to present different diagnostic assessment according to ICD-11 and its patognomic significance. Results: Gambling behaviour was detected in 30% of the patients treated for dependence on methamphetamines, in the same time 18% had the the diagnosis of pathological gambling according to ICD-10. The new diagnostic approach according to ICD-11 was documented with use of qualitative method by three micro case-illustrations. Discussion and conclusion: The findings of the study have shown the high prevalence of the impaired control over gambling behaviour among the patients in treatment due to dependence on methamphetamines, which in large part of them, had the neurobiological base due to the direct effects of dopamine on the CNS, so as it is sometimes in the treatment of Parkinson disease by dopamine agonists. According to ICD-11 it is not an independent diagnostic category, but it is only behavioural sign induced by psychoactive substance. Finally, the authors are discussing the consequences of the change in diagnostic assessment and the number of inevitable changes in the clinical practice after the adoption of ICD-11.
OBJECTIVE: Addiction is a chronic disease with limited pharmacological options for intervention. Focusing on reducing glutamate levels in the brain seems to be a promising strategy in addiction treatment research. Our research aimed to evaluate the effects of CNQX, an antagonist that targets AMPA and kainate glutamatergic receptors while also exhibiting affinity for the NMDA receptor, especially by modulating its glycine site. We conducted this assessment on the self-administration of nicotine and methamphetamine via intravenous (IV) administration in rats. METHODS: An operant IV self-administration model was used in male Wistar rats. When animals maintained a stable intake of nicotine or methamphetamine, we administered a single injection of CNQX (in the dose of 3 or 6 mg/kg IV) to evaluate its effect on drug intake. Subsequently, the rats were forced to abstain by staying in their home cages for 2 weeks. The period of abstinence was followed by a context-induced relapse-like session before which animals were pretreated with the injection of CNQX (3 or 6 mg/kg IV) to evaluate its effect on drug seeking. RESULTS: CNQX significantly reduced nicotine intake during the maintenance phase, but no effect was revealed on nicotine seeking after forced abstinence. CNQX did not affect methamphetamine taking or seeking. CONCLUSION: The effect of reducing nicotine taking but not seeking could be explained by different involvement of glutamatergic receptors in various stages of nicotine dependence.
- Publication type
- Journal Article MeSH
