Q120578646 Dotaz Zobrazit nápovědu
Vztahová obsedantně kompulzivní porucha (R-OCD) je subtyp obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), který se projevuje neustálými pochybnostmi a úzkostmi týkajícími se intimního vztahu. Myšlení lidí s R-OCD je zaujato vtíravými myšlenkami, jejichž obsahem jsou pochybnosti, zda pocity, které chovají k partnerovi, jsou správné, zda je partner miluje, zda je vztah vhodný nebo zda má partner nějaké nedostatky. Tyto myšlenky vyvolávají nutkání k provádění rituálů v podobě opakovaných kontrol, ujišťování nebo porovnávání. Rituály vedou ke snížení úzkosti a napětí. Toto chování však vede k narušení vztahu a dlouhodobému udržování úzkosti. Článek popisuje charakteristiky R-OCD a nabízí základní strategie kognitivně behaviorální terapie (KBT), která pomáhá pacientům změnit svůj vztah k obsedantním myšlenkám a snížit nutkavé chování.
Relationship obsessive compulsive disorder (R-OCD) is a subtype of obsessive-compulsive disorder (OCD) that manifests in constant doubts and anxieties about an intimate relationship. People with R-OCD suffer from intrusive thoughts about whether they have the right feelings for their partner, whether their partner loves them, whether the relationship is suitable or whether their partner has any flaws. These thoughts trigger the urge to perform various rituals to alleviate anxiety, such as repeated checking, reassurance or comparison. However, this behaviour leads to disruption of the relationship and long-term maintenance of the anxiety. This paper described characteristics of R-OCD and offers basic cognitive-behavioural strategies that help the patients to change their attitude towards the obsessive thoughts and reduce compulsive behaviour.
- MeSH
- dospělí MeSH
- interpersonální vztahy * MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obsedantně kompulzivní porucha * patologie psychologie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Mobbing je opakující se neadekvátní chování skupiny proti jednotlivci. Toto chování může nabývat forem verbální agrese, jako jsou urážky, hrozby, jednostranné pomluvy, obtěžování nebo vylučování ze společnosti, a někdy také fyzické agrese. Pro mobbing je charakteristický nepoměr sil aktérů, přičemž oběť je nejčastěji ve výrazně slabší pozici. Často se jedná o podřízeného, ale výjimkou není ani šikana nadřízeného ze strany podřízených osob. V neformální hierarchii skupiny se šikanované osoby zpravidla nachází na okraji, bývají tzv. "černými ovcemi". Podstatou mobbingu je znehodnocení jedince po stránce psychické i fyzické. Toto chování se pak může odrážet na spokojenosti v zaměstnání a být spojeno se syndromem vyhoření. Dalšími důsledky jsou horší tělesné i duševní zdraví oběti, včetně vyšší incidence kardiovaskulárních onemocnění a rizik rozvoje psychických poruch, především adaptační poruchy, poruch nálady nebo dalších úzkostných poruch. Byla také pozorována vyšší incidence úzkostných poruch a poruch nálady v rané dospělosti u osob šikanovaných v mladším věku. Naopak z hlediska pachatele může být mobbing spojen se specifickými osobnostními charakteristikami, diagnózou poruchy osobnosti, impulzivitou a sebevědomým vystupováním a nižší schopností sebereflexe a decentralizace.
Mobbing is the recurring inadequate behavior of a group against an individual. This behavior can take the form of verbal aggression such as insults, threats, unilateral slander, harassment or exclusion from society, and sometimes physical aggression. Mobbing is characterized by a disproportionate force of actors, with the victim most often in a significantly weaker position. It is often a subordinate, but the bullying of a superior by subordinates is no exception. In the informal hierarchy of the group, bullied people are usually on the margins, they tend to be so-called "black sheep". The essence of mobbing is the mental and physical degradation of an individual. This behavior can then affect job satisfaction and be associated with burnout. Other consequences are the victim's poorer physical and mental health, including a higher incidence of cardiovascular disease and the risk of developing mental disorders, especially adaptation disorders, mood disorders or other anxiety disorders. A higher incidence of anxiety and mood disorders in early adulthood has also been observed in those bullied at a younger age. Conversely, from the offender's point of view, mobbing may be associated with specific personality characteristics, diagnosis of personality disorder, impulsivity and self-confidence, and a lower ability to self-reflect and decentre.
- Klíčová slova
- mobbing,
- MeSH
- agrese psychologie MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- konflikt (psychologie) MeSH
- lidé MeSH
- pracoviště * psychologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- šikana * psychologie MeSH
- zdraví MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Porucha s bludy se zpravidla vyznačuje jediným bludným přesvědčením nebo systémem několika vzájemně propojených bludů. Bludná přesvědčení se mohou vytvořit na podkladu reálné, obvykle zraňující, ponižující či stresující události. Rozeznáváme několik podtypů: persekuční, žárlivecký, erotomanický, somatický, grandiózní, smíšený a nespecifický. Bludy mohou přetrvávat dlouhodobě, mnohdy mnoho let. Terapie pacientů s touto poruchou bývá obvykle náročná, protože se zpravidla nepovažují za nemocné a nemají sklony vyhledávat léčbu. Úspěch léčby výrazně závisí na kvalitě terapeutického vztahu. Jedním z terapeutických cílů je motivovat pacienta k užívání antipsychotik, která jsou léčbou volby. U bludů somatického podtypu může pomoci léčba antidepresivy. Kognitivně behaviorální terapie vyvinula strategie pro léčbu chronických bludů. Specifickou strategií pro změnu bludného přesvědčení je periferní dotazování.
Delusional disorder usually presents by a single delusional belief that gradually arises in time or by a system of several interconnected delusions. Delusions can develop from a misrepresentation of real, usually hurtful, degrading, or stressful events. There are several subtypes: persecutory, jealous, erotomaniac, somatic, grandiose, mixed, and non-specific. Delusions can persist for a long time, sometimes for many years. The treatment is usually challenging, as these patients generally do not consider themselves ill and tend to not seek treatment. The therapeutic success heavily relies on a safe and stable therapeutic relationship. One of the psychotherapeutic goals is to motivate the patient to use antipsychotics which are the treatment of choice. Antidepressants may then alleviate symptoms of somatic delusions. Cognitive behavioural therapy has developed strategies for the treatment of chronic delusions. The most specific strategy for changing delusional beliefs is peripheral questioning.
- MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- bludy * terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Historicky byla hraniční porucha osobnosti (HPO) vnímána jako celoživotní a vysoce invalidizující porucha. Výzkumy provedené v posledních dvou desetiletích však toto chápání HPO vyvracejí. HPO je nejčastěji diagnostikována v časné dospělosti a průběh poruchy je obecně podobný, s klesající symptomatologií v průběhu času. Cílem přezkumu je poskytnout aktuální informace o konceptu zotavení u pacientů s HPO a možnostech, jak toho dosáhnout. Počítačové vyhledávání v databázi bylo provedeno v PubMed a Web of Science za použití různých kombinací klíčových slov relevantních pro dané téma. Hledání bylo filtrováno na období mezi lednem 1990 a prosincem 2019. Výsledky byly přezkoumány a diskutovány ve čtyřech různých kategoriích souvisejících s cílem této studie: 1) Proč je smysluplné zvážit koncept zotavení v HPO, 2) Zotavení spojené se zmírněním příznaků v průběhu času, 3) Účinná léčba HPO a zotavení, 4) Převzetí odpovědnosti pacienta za zotavení. Po přezkoumání současné literatury bychom mohli navrhnout závěr, že uzdravení je nejen snížení příznaků, ale také budování pozitivní osobní identity a účelného života, lze považovat za dosažitelný cíl léčby. Nezbytným požadavkem je však vlastní zapojení pacienta do převzetí odpovědnosti za terapii.
Historically, borderline personality disorder (BPD) has been viewed as alifelong and highly disabling disorder. However, investigations throughout the past two decades have confronted these postulations. BPD is most commonly diagnosed during early adulthood, and the course of the disorder is generally similar, with decreasing symptomatology over time. The review aims to deliver up-to-date information on the concept of recovery in BPD patients, and possibilities to reach it. Acomputerized database search was conducted in PubMed and Web of Science, using various combinations of keywords relevant to the topic. The search was filtered for the time period between January 1990 and December 2019 The results were reviewed and discussed in four distinct categories relevant to the aim of this study: 1) Why it is meaningful to consider the concept of recovery in BPD, 2) Recovery connected to alleviation of symptoms during the course of time, 3) Effective treatment of the BPD and recovery, 4) Patient'staking responsibility for the recovery. After reviewing the current literature, we could propose aconclusion, that the recovery, including not only reduction of symptoms, but also building apositive personal identity and purpose of life, could be viewed as areachable treatment objective. However, the necessary requirement is patient'sown involvement in taking responsibility for the therapy. Results: Complete remission or complete disappearance of the symptoms of borderline personality disorder usually does not occur soon after the start of treatment, so we consider complete recovery as adistant goal. Patients with BPD do not have apoor prognosis if they seek treatment and are actively involved. Patients with BPD are open to treatment and can be treated well, but the condition is that they follow their treatment program and monitor their progress and learn how to cope effectively with their problems. Conclusion: Recovery is an achievable goal in the treatment of individuals with BPD. Stable recovery is an option that requires long-term maintenance of adaptive patterns created in treatment and awillingness to seek help in the event of acrisis. Aprerequisite for recovery is the patient taking responsibility for his or her health condition. Psychotherapy and psychosocial rehabilitation and, in addition, pharmacotherapy help people with borderline personality disorder increase their quality of life and can significantly help on their personal path to recovery.
Při práci se židlemi využíváme techniky klasického psychodramatu (prázdná židle, výměna rolí, dvojník, zrcadlení) i specifické schématerapeutické přístupy, týkající se práce s módy. Módy jsou ohraničené komplexní vzorce emočního prožívání, myšlení, tělesných reakcí a chování, které se spouští při aktivaci raného maladaptivního schématu. Přesedání mezi židlemi umožňuje pacientovi a terapeutovi lépe identifikovat jednotlivé módy a související myšlenky, prožívání a chování, které jsou s nimi spojeny. To umožňuje zvýšení sebereflexe a následně i sebekontroly. V případě vnitřních konfliktů je možné vést mezi jednotlivými módy dialog, kdy pacient přesedá mezi židlemi zapojených módů. Článek probírá možnosti, jak s pomocí židlí vést dialogy módů a pomoci pacientovi k hlubší sebereflexi a volbě konstruktivního chování.
Chairwork contains techniques of classical psychodrama (empty chair, change of roles, double, mirroring), as well as specific schema therapeutic approaches related to working with schema modes. Modes are complex patterns of emotional experience, thinking, bodily reactions, and behaviors that occur after activation of an early maladaptive schema. Chairwork is useful for easier identification of individual modes and their associated thoughts, experiences, and behaviors. This allows to increase self-reflection and subsequently self-control. In the case of internal conflicts, it is possible to conduct dialogues between the individual modes, where the patient moves between the chairs of the particular modes. This article discusses various options for using chairs to conduct mode dialogues and help the patient to increase their self-reflection and constructive behavior.
eskripce v imaginaci je jednou ze základních technik integrativního psychoterapeutického směru schematerapie. Jádro techniky spočívá v identifikaci konkrétní bolestné nebo traumatické vzpomínky a zjištění nenaplněných potřeb v této situaci. Potřeby, které se k situaci vážou, se v rámci přepisu v imaginaci dosytí skrze "nový příběh", který si pacient s pomocí terapeuta vytvoří a představí. V průběhu individuální nebo skupinové terapie pacient zpravidla podstupuje přepis opakovaně a u různých vzpomínek. Vzpomínky postupně propojuje s každodenními situacemi a učí se je zvládat více adaptivně, v souladu se svými potřebami a s potřebami druhých. Zvyšuje tak postupně schopnost introspekce, sebekontroly a péče o vlastní potřeby. Při realizaci techniky se mohou objevit různé překážky, z nichž v textu rozvádíme především faktory na straně terapeuta a na straně pacienta. Text nabízí některé možnosti řešení těchto překážek.
Imaging rescripting is one of the basic techniques of schematherapy. The basic steps of this technique are: identification a specific painful or traumatic memory, recognising the unmet needs associated with the situation, and meeting them through a "new story" that the patient imagines. During the individual or group therapy, the patient usually undergoes the rescripting sessions repeatedly and with different memories. That gradually increases patient´s introspection, self-control, and self-care. Various obstacles may arise during the implementation of this technique. The text deals with common factors on the part of the therapist and the patient and offers potential solutions to overcome them.
- MeSH
- duševní poruchy psychologie terapie MeSH
- imaginace MeSH
- imaginativní postupy v psychoterapii * metody MeSH
- interview psychologický metody MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- posttraumatická stresová porucha * psychologie terapie MeSH
- psychické trauma psychologie terapie MeSH
- psychický stres etiologie terapie MeSH
- úzkostné poruchy psychologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- depresivní poruchy diagnóza komplikace terapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- farmakoterapie metody trendy MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- komorbidita * MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní klasifikace nemocí normy MeSH
- osobnost klasifikace MeSH
- paranoidní porucha osobnosti * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- poruchy osobnosti * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- psychiatrické posuzovací škály normy MeSH
- psychoterapie metody trendy MeSH
- úzkostné poruchy farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
x
x
- MeSH
- dospělí MeSH
- hraniční porucha osobnosti * diagnóza etiologie patofyziologie terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- komorbidita MeSH
- konflikt v rodině MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- sebepoškozování MeSH
- sebevražda MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH