Projekt zkoumá psychofyziologické procesy provázející bolest pohybového aparátu, tvorbu psychopatologické nástavby a její chronifikaci. Důraz klade na význam kognitivních a afektivních procesů (deprese aj.) v udržování chronické bolesti po vyhojení.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• měření bolesti MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• teoretické modely MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařská informatika
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Vliv bolesti na pohybový aparát XXX XXX XXX

• MeSH
• bolest patofyziologie   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• Sudeckův syndrom MeSH
• svalová atrofie patofyziologie   MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• patologie
• ortopedie
• fyziologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• bolest psychologie   MeSH
• management bolesti MeSH
• psychoterapie MeSH
• sociální psychologie MeSH
• techniky fyzikální terapie MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• psychologie, klinická psychologie

• MeSH
• bolest diagnóza   psychologie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• lékařská etika MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti MeSH
• pacienti * MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• služby péče o duševní zdraví MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Bolest je pocit odpovídající poškození tkáně, někdy vyjádřený slovy, hlasovým dědictvím našich fylogenetických předchůdců, například skučením, neartikulovaným křikem, nebo projevy bolesti mimického a kosterního svalstva. Verbální i neverbální projevy bolesti jsou součástí sociální komunikace. Bolest může být vyvolána i empatií s trpící osobou. Základ moderního pohledu na biopsychický aspekt bolesti poskytla Teorie vrátkové kontroly (Melzack a Wall, 1965). Vysvětlila převod informace o poškození tkáně v nervovém (elektrofyziologickém) kódu. Tento proces – nocicepce – je zpětnovazební. Procesy v CNS zpětně regulují vstupy nocicečních informací z periferie do CNS, Převod („překlad“) biologického (elektrofyziologického) kódu na psychický pocit, tedy „čistou subjektivní informaci“, tato teorie nevysvětluje. Informace o ohrožení, nebo poškození tkáně v nervovém kódu je v CNS převedena („přeložena“) na psychickou úroveň – pocit bolesti. Bolest vyvolá další subjektivní procesy, afektivní a kognitivní. Tyto procesy jsou „z jedné strany“ spojeny s biologickými procesy, „z druhé strany“ se sociálními, ekonomickými a s dalšími „vnějšími“ procesy. Bolest a související psychické procesy probíhají v tomto pásmu. Do jisté míry si je uvědomujeme. „Branou vědomí“ však projdou jen některé psychické procesy – „ne vše se hodí vědět“. Moderní výklad procesů mezi tělem a psychikou podává umělá inteligence, tradiční řešení nabízí náboženství a filozofie. Moderní teorie spojují, do jisté míry, oba přístupy. V roce 1979 formuloval McCarthy podmínky, za kterých mohou analogické procesy, které probíhají při psychickém zpracovávání bolesti, probíhat na libovolném HW, i bez HW – na mozku, na jiném HW, neb samostatně, jako psychické, duchovní, nebo virtuální procesy jiných inteligentních bytostí (intelligent agents). Psychologie chronické bolesti dlouho setrvávala na jednostranné psychologizaci chronické bolesti jako naučeného bolestivého chování, masochismu, nebo hysterické konverze. Bolest jako „relativně komplexní“ bio-psycho-sociální problém na hranici biologických a sociálních procesů byl klinicky akceptován, ale reálně řešen až vznikem mezioborových pracovišť léčby bolesti. Meze bio-psycho-sociálně-duchovního přístupu k bolesti závisí na stupni poznání, na schopnosti a ochotě poznatky využít, a na sociálních, ekonomických a politických podmínkách. Řešení „komplexního“ přístupu k bolesti je „nikdy nekončící otázka“. Mezi obory, které ji řeší, je historicky podmíněná hranice, preferující biomedicínský aspekt i tam, kde dominují psychosociální a ekonomické důvody stonat. Finančně se podporují výzkumy, o které mají zájem průmyslové koncerny (farmacie, lékařská elektronika). Hromadí se dílčí informace. Teorie, které by je uspořádaly, téměř chybí.

Pain is an experience consistent with tissue damage, sometimes expressed by words, by voice heritage of our phylogenetic predecessors, such as howling, inarticulate screaming, or manifestation of pain in the expressions of facial and skeletal muscles. Verbal and non-verbal expressions of pain are part of social communication. Pain can be also caused by empathy with the suffering person. The base of the modern view on the bio-psychological aspect of pain was provided by the Gate Control Theory (Melzack and Wall, 1965). This theory explained the transfer of information on tissue damage in the neural (electro-physiological) code. This process – nociception – is a feedback one. Processes in the CNS retroactively regulate neural information from the periphery to the CNS. The conversion („translation“) of neural (electro-physiological) code into mental process – pain – this theory does not explains. Information about tissue damage in the neural code is processed („translated“) to the mental level in the CNS. Pain induces other subjective processes, affective and cognitive. These processes run „between” biological (body) processes on the one side, and social and other external processes on the other side. Pain and related mental processes take place in this area. But only some mental processes pass through „the gait of consciousness“ – not everything is „convenient to know“. Modern viewpoint on processes between the body and the mind gives artificial intelligence; traditional solutions give religion and philosophy. Modern theories combine, in some extent, both viewpoints too. In 1979, McCarthy formulated the conditions under which can mental and other information processes run on any HW, even without HW. Mental, spiritual or virtual processes such can exist as analogues processes of other intelligent beings (intelligent agents). The psychology of chronic pain has long persisted in the unilateral psychological interpretation of chronic pain, such as learned pain behavior, masochism, or hysterical conversion. Pain as a bio-psycho-social problem on the border of biological and social processes has been step by step clinically accepted, and fully addressed by interdisciplinary pain centers. The limits of a bio-psycho-socio-spiritual approach to pain depend on the state of knowledge, on ability and willingness to use it, as well as on economical, social and political conditions. The building of bio-psycho-social-spiritual theory, research and clinic is „the newer-ending process“. There is a historically conditioned boundary between disciplines, preferring the biomedical aspect even where psychological, social, and economic problems dominate. Research that is of interest to industrial concerns (pharmacy, medical electronics) is financially supported. Partial information is accumulated. Theories that would be arranged this information are almost missing.

• MeSH
• biopsychosociální modely MeSH
• bolest * patofyziologie   psychologie   MeSH
• chronická bolest patofyziologie   psychologie   MeSH
• filozofie MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace * MeSH
• nervový systém - fyziologické jevy MeSH
• nocicepce fyziologie   MeSH
• přírodní vědy MeSH
• spiritualita MeSH
• zpětná vazba fyziologická fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Bolest je pocit odpovídající poškození tkáně, někdy vyjádřený slovy, hlasovým dědictvím našich fylogenetických předchůdců, například skučením, neartikulovaným křikem, nebo projevy bolesti mimického a kosterního svalstva. Verbální i neverbální projevy bolesti jsou součástí sociální komunikace. Bolest může být vyvolána i empatií s trpící osobou. Základ moderního pohledu na biopsychický aspekt bolesti poskytla Teorie vrátkové kontroly (Melzack a Wall, 1965). Vysvětlila převod informace o poškození tkáně v nervovém (elektrofyziologickém) kódu. Tento proces – nocicepce – je zpětnovazební. Procesy v CNS zpětně regulují vstupy nocicečních informací z periferie do CNS, Převod („překlad“) biologického (elektrofyziologického) kódu na psychický pocit, tedy „čistou subjektivní informaci“, tato teorie nevysvětluje. Informace o ohrožení, nebo poškození tkáně v nervovém kódu je v CNS převedena („přeložena“) na psychickou úroveň – pocit bolesti. Bolest vyvolá další subjektivní procesy, afektivní a kognitivní. Tyto procesy jsou „z jedné strany“ spojeny s biologickými procesy, „z druhé strany“ se sociálními, ekonomickými a s dalšími „vnějšími“ procesy. Bolest a související psychické procesy probíhají v tomto pásmu. Do jisté míry si je uvědomujeme. „Branou vědomí“ však projdou jen některé psychické procesy – „ne vše se hodí vědět“. Moderní výklad procesů mezi tělem a psychikou podává umělá inteligence, tradiční řešení nabízí náboženství a filozofie. Moderní teorie spojují, do jisté míry, oba přístupy. V roce 1979 formuloval McCarthy podmínky, za kterých mohou analogické procesy, které probíhají při psychickém zpracovávání bolesti, probíhat na libovolném HW, i bez HW – na mozku, na jiném HW, neb samostatně, jako psychické, duchovní, nebo virtuální procesy jiných inteligentních bytostí (intelligent agents). Psychologie chronické bolesti dlouho setrvávala na jednostranné psychologizaci chronické bolesti jako naučeného bolestivého chování, masochismu, nebo hysterické konverze. Bolest jako „relativně komplexní“ biopsychosociální problém na hranici biologických a sociálních procesů byl klinicky akceptován, ale reálně řešen až vznikem mezioborových pracovišť léčby bolesti. Meze biopsychosociálněduchovního přístupu k bolesti závisí na stupni poznání, na schopnosti a ochotě poznatky využít, a na sociálních, ekonomických a politických podmínkách. Řešení „komplexního“ přístupu k bolesti je „nikdy nekončící otázka“. Mezi obory, které ji řeší, je historicky podmíněná hranice, preferující biomedicínský aspekt i tam, kde dominují psychosociální a eko- nomické důvody stonat. Finančně se podporují výzkumy, o které mají zájem průmyslové koncerny (farmacie, lékařská elektronika). hromadí se dílčí informace. teorie, které by je uspořádaly, téměř chybí.

Pain is an experience consistent with tissue damage, sometimes expressed by words, by voice heritage of our phylogenetic predecessors, such as howling, inarticulate screaming, or manifestation of pain in the expressions of facial and skeletal muscles. Verbal and non-verbal expressions of pain are part of social communication. Pain can be also caused by empathy with the suffering person. The base of the modern view on the biopsychological aspect of pain was provided by the Gate Control Theory (Melzack and Wall, 1965). This theory explained the transfer of information on tissue damage in the neural (electro-physiological) code. This process – nociception – is a feedback one. Processes in the CNS retroactively regulate neural information from the periphery to the CNS. The conversion („translation“) of neural (electro-physiological) code into mental process – pain – this theory does not explains. Information about tissue damage in the neural code is processed („translated“) to the mental level in the CNS. Pain induces other subjective processes, affective and cognitive. These processes run „between” biological (body) processes on the one side, and social and other external processes on the other side. Pain and related mental processes take place in this area. But only some mental processes pass through „the gait of consciousness“ – not everything is „convenient to know“. Modern viewpoint on processes between the body and the mind gives artificial intelligence; traditional solutions give religion and philosophy. Modern theories combine, in some extent, both viewpoints too. In 1979, McCarthy formulated the conditions under which can mental and other information processes run on any HW, even without HW. Mental, spiritual or virtual processes such can exist as analogues processes of other intelligent beings (intelligent agents). The psychology of chronic pain has long persisted in the unilateral psychological interpretation of chronic pain, such as learned pain behavior, masochism, or hysterical conversion. Pain as a biopsychosocial problem on the border of biological and social processes has been step by step clinically accepted, and fully addressed by interdisciplinary pain centers. The limits of a biopsychosociospiritual approach to pain depend on the state of knowledge, on ability and willingness to use it, as well as on economical, social and political conditions. The building of bio-psycho-social-spiritual theory, research and clinic is „the newer-ending process“. There is a historically conditioned boundary between disciplines, preferring the biomedical aspect even where psychological, social, and economic problems dominate. Research that is of interest to industrial concerns (pharmacy, medical electronics) is financially supported. Partial information is accumulated. Theories that would be arranged this information are almost missing.

• MeSH
• bolest * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• nocicepce MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Bolest je pocit odpovídající poškození tkáně, někdy vyjádřený slovy, hlasovým dědictvím našich fylogenetických předchůdců, například skučením, neartikulovaným křikem, nebo projevy bolesti mimického a kosterního svalstva. Verbální i neverbální projevy bolesti jsou součástí sociální komunikace. Bolest může být vyvolána i empatií s trpící osobou. Základ moderního pohledu na biopsychický aspekt bolesti poskytla Teorie vrátkové kontroly (Melzack a Wall, 1965). Vysvětlila převod informace o poškození tkáně v nervovém (elektrofyziologickém) kódu. Tento proces – nocicepce – je zpětnovazební. Procesy v CNS zpětně regulují vstupy nocicečních informací z periferie do CNS, Převod („překlad“) biologického (elektrofyziologického) kódu na psychický pocit, tedy „čistou subjektivní informaci“, tato teorie nevysvětluje. Informace o ohrožení, nebo poškození tkáně v nervovém kódu je v CNS převedena („přeložena“) na psychickou úroveň – pocit bolesti. Bolest vyvolá další subjektivní procesy, afektivní a kognitivní. Tyto procesy jsou „z jedné strany“ spojeny s biologickými procesy, „z druhé strany“ se sociálními, ekonomickými a s dalšími „vnějšími“ procesy. Bolest a související psychické procesy probíhají v tomto pásmu. Do jisté míry si je uvědomujeme. „Branou vědomí“ však projdou jen některé psychické procesy – „ne vše se hodí vědět“. Moderní výklad procesů mezi tělem a psychikou podává umělá inteligence, tradiční řešení nabízí náboženství a filozofie. Moderní teorie spojují, do jisté míry, oba přístupy. V roce 1979 formuloval McCarthy podmínky, za kterých mohou analogické procesy, které probíhají při psychickém zpracovávání bolesti, probíhat na libovolném HW, i bez HW – na mozku, na jiném HW, neb samostatně, jako psychické, duchovní, nebo virtuální procesy jiných inteligentních bytostí (intelligent agents). Psychologie chronické bolesti dlouho setrvávala na jednostranné psychologizaci chronické bolesti jako naučeného bolestivého chování, masochismu, nebo hysterické konverze. Bolest jako „relativně komplexní“ biopsychosociální problém na hranici biologických a sociálních procesů byl klinicky akceptován, ale reálně řešen až vznikem mezioborových pracovišť léčby bolesti. Meze biopsychosociálněduchovního přístupu k bolesti závisí na stupni poznání, na schopnosti a ochotě poznatky využít, a na sociálních, ekonomických a politických podmínkách. Řešení „komplexního“ přístupu k bolesti je „nikdy nekončící otázka“. Mezi obory, které ji řeší, je historicky podmíněná hranice, preferující biomedicínský aspekt i tam, kde dominují psychosociální a ekonomické důvody stonat. Finančně se podporují výzkumy, o které mají zájem průmyslové koncerny (farmacie, lékařská elektronika). Hromadí se dílčí informace. Teorie, které by je uspořádaly, téměř chybí.

Pain is an experience consistent with tissue damage, sometimes expressed by words, by voice heritage of our phylogenetic predecessors, such as howling, inarticulate screaming, or manifestation of pain in the expressions of facial and skeletal muscles. Verbal and nonverbal expressions of pain are part of social communication. Pain can be also caused by empathy with the suffering person. The base of the modern view on the biopsychological aspect of pain was provided by the Gate Control Theory (Melzack and Wall, 1965). This theory explained the transfer of information on tissue damage in the neural (electrophysiological) code. This process – nociception – is a feedback one. Processes in the CNS retroactively regulate neural information from the periphery to the CNS. The conversion („translation“) of neural (electrophysiological) code into mental process – pain – this theory does not explains. Information about tissue damage in the neural code is processed („translated“) to the mental level in the CNS. Pain induces other subjective processes, affective and cognitive. These processes run „between” biological (body) processes on the one side, and social and other external processes on the other side. Pain and related mental processes take place in this area. But only some mental processes pass through „the gait of consciousness“ – not everything is „convenient to know“. Modern viewpoint on processes between the body and the mind gives artificial intelligence; traditional solutions give religion and philosophy. Modern theories combine, in some extent, both viewpoints too. In 1979, McCarthy formulated the conditions under which can mental and other information processes run on any HW, even without HW. Mental, spiritual or virtual processes such can exist as analogues processes of other intelligent beings (intelligent agents). The psychology of chronic pain has long persisted in the unilateral psychological interpretation of chronic pain, such as learned pain behavior, masochism, or hysterical conversion. Pain as a biopsychosocial problem on the border of biological and social processes has been step by step clinically accepted, and fully addressed by interdisciplinary pain centers. The limits of a biopsychosociospiritual approach to pain depend on the state of knowledge, on ability and willingness to use it, as well as on economical, social and political conditions. The building of biopsychosocialspiritual theory, research and clinic is „the newer ending process“. There is ahistorically conditioned boundary between disciplines, preferring the biomedical aspect even where psychological, social, and economic problems dominate. Research that is of interest to industrial concerns (pharmacy, medical electronics) is financially supported. Partial information is accumulated. Theories that would be arranged this information are almost missing.

• MeSH
• bolest * dějiny   patofyziologie   psychologie   MeSH
• filozofie MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti MeSH
• mezioborová komunikace * MeSH
• nocicepce fyziologie   klasifikace   MeSH
• psychosociální fungování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• afekt MeSH
• biopsychosociální modely MeSH
• chronická bolest * patofyziologie   psychologie   MeSH
• kognitivní remediace MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti * MeSH
• psychický stres MeSH
• psychologické modely MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Problém: K vysvětlení adaptačních procesů při chronické bolesti je zapotřebí posoudit adaptační potenciál člověka před vznikem bolestivého stavu a efektivnost využití tohoto potenciálu při zvládání bolestivého stavu. K těmto procesům patří proaktivní zvládání, které zahrnuje procesy zaměřené na udržení či zlepšení kvality života a procesy zaměřené na dosažení cílů. Byly zkoumány tyto otázky: 1) Jak souvisí proaktivní zvládání se spouštějícími procesy psychologického zpracování chronické bolesti, s vnímanou bolestí a s hodnocením vnímané bolesti? 2) Jak proaktivní zvládání ovlivňuje průběh následných stadií psychologických změn při chronické bolesti? Soubor: Soubor zahrnoval 56 pacientů Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů FM Motol s nemaligní chronickou bolestí, věk 46, 96 let (SD = 15,09, xmin = 14,00, xmax = 76,00 roků), trvání bolesti M = 10,48 let (SD = 8,20, xmin = 0,25, xmax = 35,50 roků), 20 mužů a 36 žen. Testy: Proaktivní zvládání bylo testováno pomocí Dotazníku proaktivního zvládání životních nároků PCI. Stadia Dynamického modelu psychologických procesů při chronické bolesti (DM) byla testována následovně: Spouštějící procesy: a) Bolest – Vizuální analogové škály, Intenzita bolesti a Nepříjemnost bolesti, b) Hodnocení vnímané bolesti – Dotazník názorů a postojů k bolesti, stupnice Přetrvávání bolesti, Vlastní vina, Vina druhých. První afektivní fáze – Dotazník strachu a pozorování bolesti – Strach z bolesti. Coping bolesti: a) Adaptivní vývoj – Dotazník copingu bolesti 3 – Vzdorování, b) Maladaptivní vývoj – Dotazník copingu bolesti 2 – Pozorování bolesti, Rezignace. Druhá afektivní fáze: a) Adaptivní vývoj – Dotazník stavu a rysu deprese – Euthymie – rys osobnosti), b) Maladaptivní vývoj – Dotazník stavu a rysu úzkosti – Úzkost – rys, Dotazník stavu a rysu zlosti – Zlost – rys, Dotazník stavu a rysu deprese — Dysthymie – rys. Statistika: Stadia DM byla testována kauzálním strukturálním modelem EQS. Vztahy mezi stupnicemi Dotazníku proaktivního zvládání životních nároků a počátečními stadii DM byly testovány vícenásobnou regresí. Výsledky a závěry: 1) Proaktivní zvládání významně ovlivňuje Spouštějící procesy DM, Bolest a Hodnocení vnímané bolesti, i následná stadia psychologických procesů při chronické bolesti dle DM. 2) Nejtěsnější vztah stupnic Dotazníku proaktivního zvládání životních nároků s testovanými stadii DM vykazuje stupnice Vyhýbání se řešení situací. Vyhýbání se řešení situací těsně souvisí s maladaptivními vývojem, jak s maladaptivním copingem bolesti, s Pozorováním bolesti a s Rezignací, tak maladaptivním vývojem afektů, s Úzkostí, Zlostí a s Dysthymií. 3) Výjimku tvoří Strach z bolesti, který koreluje s Preventivním zvládáním situace, s Reflektivním řešením situace a se Strategickým plánováním, tedy s různými aspekty výrazné- ho až přílišného promýšlení problémů. 4) Dotazník proaktivního zvládání životních nároků poskytuje dobrý odhad sklonu pacienta s chronickou bolestí k Rezignaci, Dysthymii, Úzkosti a Zlosti. 5) V počátečních stadiích DM, počínaje Bolestí a Hodnocením vnímané bolesti a Copingem bolesti konče, jsou rozhodující procesy „uvnitř DM“ a méně proaktivní zvládání, 6) Druhá afektivní fáze DM, Úzkost, Zlost a Dysthymie, je silně ovlivněna jak procesy „uvnitř DM“, tak proaktivním zvládáním. 7) DM lze zobecnit: Kognitivní hodnocení stresogenní situace, např. tragické události, případně nějaké nepříjemné vjemy, např. hluk, mohou vést k podobným sekvencím copingových a afektivních procesů, k jakým dochází při bolestivých stavech.

Problem: To explain the process of adaptation to chronic pain is needed to assess the potential of adaptation of man before the creation of the painful condition and efficiency of the use of this potential in coping with the painful condition. These processes include proactive coping that includes the processes aimed at maintaining or improving the quality of life and processes aimed at achieving the objectives. They were examined following questions: 1) How is the proactive coping dealing with the initial processes of psychological processing of chronic pain, with pain perception and evaluation of perceived pain? 2) How proactive coping influences the process of the consequent stages of psychological changes in chronic pain? Sample: 56 patients with nonmalignant chronic pain, the age 46.96 years (SD = 15.09, xmin = 14.00, xmax = 76.00 years), duration of pain M = 10.48 years (SD = 8.20, xmin = 0.25, xmax = 35.50 years), 20 men and 36 women. Tests: The proactive coping was tested by Proactive Coping Inventory (PCI). The stages of The Dynamic Model of Psychological processes in Chronic Pain (DM) was tested consecutively: Trigger processes, a) Pain – Intensity (VAS-I) and Unpleasantness (VAS-U), b), Pain evaluation – Pain Believes and Perception Inventory (PBPI), scales Permanency, Self-Blame, Blame of Others. The first affective stage - Fear and Observation of Pain Inventory (FOPI) – Fear of Pain , Coping with pain. a) Adaptive development – Coping with Pain Inventory (DCB 3) Defiance, b) Maladaptive development – Coping with Pain Inventory 2 – (DCB 2) - Focusing of Attention, Resignation and 3), The second affective stage, a) Adaptive development – State-Trait Depression Inventory (STDI) – Euthymia - Trait, b) Maladaptive developement - State – Trait Anxiety Inventory (STAI) – Anxiety Trait, State – Trait Anger Expression Inventory (STAXI) – Anger – Trait, and State -Trait Depression Inventory (STDI) – Dysthymia – Trait. Statistics: The stages of DM were stated by structural equations modeling (EQS), Relations between the PCI and the stages of DM were tested by multiple regression analysis. Results and conclusions: 1) Proactive coping significantly affects the initial mental processing of pain as well as subsequent stages of DM. 2) The closest correlation scales of test of PCI with test of the psychological stages of pain processing show Avoidance coping. Most of this scale correlates with maladaptive coping with pain (Observation of pain, Resignation) and with negative affects (Anxiety, Anger, Dysthymia). 3) Exception is Fear of pain, which correlates with Preventive coping, with Reflective coping and Strategic planning, thus with various aspects significant to over-thinking problems. 4) PCI as a whole is a significant predictor of complex Resignation, Dysthymia, Anxiety and Anger. 5) In the early stages of DM, from the Pain and Pain evaluation and Coping of pain ending, are determinative processes „within DM“, the effect of proactive coping is smaller. 6) The second affective phase of DM is „strongly influenced“ processes „within the DM” and proactive coping. 7) The DM may be generalized: Cognitive evaluation of stressogenic situation, e.g. tragic events, or any unpleasant sensations, e.g. noise, can lead to similar coping processes, such as when pain states, and similar affective, cognitive and behavioral changes, such in pain states.

• MeSH
• adaptace psychologická * MeSH
• chronická bolest * psychologie   MeSH
• depresivní poruchy MeSH
• dystymie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti MeSH
• osobnostní dotazník MeSH
• psychický stres MeSH
• psychologické modely * MeSH
• psychologické testy MeSH
• psychometrie MeSH
• regresní analýza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• strach MeSH
• úzkost MeSH
• zlost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH