V současné době neexistuje mezinárodní konsenzus, který by zahrnoval chirurgický výkon v rámci standardu léčby metastatického karcinomu pankreatu. Přestože dosud existuje málo důkazů pro obecné zavedení chirurgické resekce v léčbě metastatického karcinomu pankreatu, tak ve vzácných případech pouze oligometastatického rozsevu přibývá sdělení, že chirurgická intervence může vést k příznivým výsledkům. Individualizace péče a terapie na míru (tailored therapy) se netýká pouze cílené léčby, ale celé komplexní onkologické péče, vč. indikace k chirurgickému výkonu. Tento přehled shrnuje současný stav kombinované onkochirurgické léčby v multidisciplinární léčbě oligometastatického karcinomu pankreatu spolu s vlastními zkušenostmi a diskutuje budoucí perspektivy, zejména stran prognostických a prediktivních faktorů, které by tuto skupinu dokázaly lépe predikovat.

Currently, no international consensus includes surgery as part of the standard of metastatic pancreatic ductal adenocarcinoma care. There is weak evidence to support the general introduction of surgical resection in the metastatic pancreatic ductal adenocarcinoma treatment. However, in the rare cases of oligometastatic spread there is increasing evidence that surgical intervention can lead to favourable outcomes. Individualisation of the care and tailored therapy refers not only to targeted treatment but also to the whole complex cancer care, including the indication for surgery. This review summarizes the current status of combined oncosurgical therapy in the multidisciplinary management of oligometastatic pancreatic cancer, together with our own experience, and discusses future perspectives, particularly regarding prognostic and predictive factors that could better predict this group.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• dospělí MeSH
• individualizovaná medicína * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázektomie MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory slinivky břišní * terapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

The spleen is one of the most commonly injured organ in blunt traumas to the chest and abdomen. Splenic injury can be a serious complication of fracture of the left 9th to 11th rib. The authors present a case report of a 65-year-old male patient with a blunt trauma to the left chest and abdomen, diagnosed with multiple left rib fractures, left hemothorax and splenic injury with a small subcapsular hematoma with no signs of active splenic bleeding. Due to hemodynamic instability and a large volume of blood loss via the chest drain, the patient was indicated for emergency left thoracotomy. A perforation in the lower lobe of the left lung caused by rib fractures was found, which was treated with sutures. Furthermore, the diaphragm was examined, two ruptures were identified from which blood was coming out, and thus a phrenotomy was performed. The bleeding central splenic rupture came as a big surprise. A spleen preserving surgery was impossible, therefore a splenectomy had to be performed, followed by chest wall stabilization with splints. Transthoracic approach to manage the splenic injury through phrenotomy should not be used as a standard. In a selected group of patients with concomitant chest and upper abdominal organ injuries, the use of this surgical approach appears to be highly beneficial. Key words: splenic injury, splenectomy, thoracotomy, rib fractures, diaphragmatic rupture.

• MeSH
• fraktury žeber * chirurgie   MeSH
• hematom MeSH
• lidé MeSH
• poranění břicha * MeSH
• senioři MeSH
• splenektomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Úvod: Hepatická tepna se vyznačuje vysokou variabilitou svého průběhu. Cílem této studie je zhodnocení četnosti výskytu jednotlivých typů variantního průběhu v populaci nemocných podstupujících pravostrannou pankreatoduodenektomii (PD), přesnosti předoperačního CT stagingového vyšetření v diagnostice těchto variant a zhodnocení vlivu přítomnosti variantního průběhu hepatické tepny na peroperační a pooperační morbiditu u pacientů podstupujících PD. Metody: Prospektivní observační studie zahrnující 147 pacientů, kteří podstoupili PD pro patologii v oblasti hlavy pankreatu na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc v období 1/2015 až 12/2018. Předoperační diagnostika průběhu hepatické tepny byla provedena na základě analýzy stagingového CT vyšetření břicha, výsledek byl klasifikován podle Michelsovy škály a byl korelován s definitivním peroperačním nálezem. Demografická, histopatologická, peroperační a pooperační data pacientů byla součástí prospektivně vedené databáze. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 147 pacientů, 83 (56,5 %) mužů a 64 (43,5 %) žen, medián věku 65,0 (37–83) let. Variantní průběh hepatické tepny byl zjištěn u 37 (25,2 %) pacientů. Přesnost předoperační CT diagnostiky v určení typu cévní varianty byla 100 %. Nebyl prokázán statisticky signifikantní rozdíl ve výskytu pooperačních komplikací mezi skupinou pacientů s/a bez variantního průběhu hepatické tepny – CD I–II (50,0 % vs. 47,2 %), CD III–IV (8,3 % vs. 13,8 %). Obdobně je v obou skupinách srovnatelná 30denní (4,2 % vs. 2,4 %) a 90denní mortalita (4,2 % vs. 3,3 %). Závěr: Předoperační diagnostika cévních variant založená na multidetektorovém CT vyšetření břicha je rutinně dostupná a vykazuje vysokou přesnost detekce. Nebyl prokázán rozdíl v pooperační morbiditě a mortalitě u pacientů s a bez přítomnosti variantní hepatické tepny podstupujících PD.

Introduction: Variations in hepatic artery anatomy are very common in the population. The aim of this study is to evaluate the rates of individual types of hepatic artery variants in the population of patients undergoing pancreaticoduodenectomy (PD), assess the accuracy of preoperative staging CT imaging to identify hepatic artery variants, and evaluate the impact of the hepatic artery variants on perioperative and postoperative morbidity of PD patients. Methods: A prospective observation study of 147 patients undergoing PD for a pancreatic head pathology at the 1st Department of Surgery, University Hospital Olomouc between 1/2015–12/2018. Preoperative diagnosis of the course of the hepatic artery was made based on staging CT imaging analysis of the abdomen. The result was classified according to the Michels’ scale and correlated with the final perioperative finding. Demographic, histopathological and clinicopathological data were included in a prospectively maintained database. Results: A total of 147 patients were included in the study, 83 (56.5%) males and 64 (43.5%) females, median age 65.0 (37−83) years. A variant course of the hepatic artery was found in 37 (25.2%) patients. The accuracy of preoperative CT imaging in determining the variant was 100%. The presence of a hepatic artery variant was not statistically significant as a factor in terms of postoperative complications – CD I-II (50.0% vs 47.2%), CD III-IV (8.3% vs 13.8%). Similarly, the 30-day (4.2% vs 2.4%) and 90-day mortality rates (4.2% vs 3.3%) were comparable in both groups. Conclusion: Preoperative diagnosis of vascular variants based on multidetector CT imaging of the abdomen is routinely available and shows high detection accuracy. There was no difference in postoperative morbidity and mortality in patients with and without a variant hepatic artery undergoing PD.

• MeSH
• arteria hepatica * abnormality   anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• břicho diagnostické zobrazování   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pankreas chirurgie   patologie   MeSH
• pankreatoduodenektomie * mortalita   škodlivé účinky   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   mortalita   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• předoperační vyšetření MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

PURPOSE: Bile duct injury (BDI) remains the most serious complication following cholecystectomy. However, the actual incidence of BDI in the Czech Republic remains unknown. Hence, we aimed to identify the incidence of major BDI requiring operative reconstruction after elective cholecystectomy in our region despite the prevailing modern 4 K Ultra HD laparoscopy and Critical View of Safety (CVS) standards implemented in daily surgical practice among the Czech population. METHODS: In the absence of a specific registry for BDI, we analysed data from The Czech National Patient Register of Reimbursed Healthcare Services, where all procedures are mandatorily recorded. We investigated 76,345 patients who were enrolled for at least a year and underwent elective cholecystectomy during the period from 2018-2021. In this cohort, we examined the incidence of major BDI following the reconstruction of the biliary tract and other complications. RESULTS: A total of 76,345 elective cholecystectomies were performed during the study period, and 186 major BDIs were registered (0.24%). Most elective cholecystectomies were performed laparoscopically (84.7%), with the remaining open (15.3%). The incidence of BDI was higher in the open surgery group (150 BDI/11700 cases/1.28%) than in laparoscopic cholecystectomy (36 BDI/64645 cases/0.06%). Furthermore, the total hospital stays with BDI after reconstruction was 13.6 days. However, the majority of laparoscopic elective cholecystectomies (57,914, 89.6%) were safe and standard procedures with no complications. CONCLUSION: Our study corroborates the findings of previous nationwide studies. Therefore, though laparoscopic cholecystectomy is reliable, the risks of BDI cannot be eliminated.

• MeSH
• cholecystektomie laparoskopická * škodlivé účinky   MeSH
• cholecystektomie škodlivé účinky   MeSH
• iatrogenní nemoci epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• poranění břicha * chirurgie   MeSH
• registrace MeSH
• žlučové cesty chirurgie   zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• biologické markery MeSH
• bronchopneumonie * diagnóza   epidemiologie   komplikace   mikrobiologie   mortalita   terapie   MeSH
• cévní přístupy klasifikace   MeSH
• chirurgie plic škodlivé účinky   MeSH
• intravenózní infuze metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace * diagnóza   epidemiologie   mikrobiologie   mortalita   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zajištění dýchacích cest metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Cholangiokarcinom extrahepatických žlučovodů má velmi nepříznivou prognózu. Jedinou potenciálně kurativní metodou léčby je chirurgická resekce. U cholangiokarcinomů distálního žlučovodu je to pravostranná pankreatoduodenektomie (PD), u tumorů středního žlučovodu může být alternativním přístupem segmentální resekce žlučových cest (RŽC). Cílem studie je analýza vlastního souboru pacientů operovaných pro cholangiokarcinom středního a distálního žlučovodu a srovnání jejich krátkodobých a dlouhodobých výsledků. Metody: Retrospektivní analýza pacientů s cholangiokarcinomem středního a distálního žlučovodu operovaných v období 1/2009–12/2019. Pacienti byli rozděleni na skupinu PD a RŽC podle provedeného výkonu. V obou skupinách byly analyzovány demografické, klinickopatologické a histopatologické parametry a celkové přežití. Výsledky: Soubor tvořilo 62 pacientů, 45 (72,6 %) ve skupině PD a 17 (27,4 %) ve skupině RŽC. Ve skupině PD převažovali muži (N=34/45; 75,6 %) naopak v RŽC ženy (N=10/17; 58,8 %). Medián věku byl vyšší ve skupině RŽC (p=0,048). Ve skupině PD převažovaly, ale statisticky nevýznamně; závažná morbidita (Clavien-Dindo III–V) (33,3 % vs. 11,8 %), 30denní a 90denní mortalita (4,4 % vs. 0,0 %, resp. 8,9 % vs. 5,9 %) a délka hospitalizace (16,0 dní vs. 11,0 dní – p=0,002). Počet pozitivních lymfatických uzlin je v obou skupinách srovnatelný, celkový počet resekovaných lymfatických uzlin je signifikantně vyšší ve skupině PD (p<0,0001). 1leté (66,7 % vs. 64,7 %), 3leté (37,8 % vs. 47,0 %) a 5leté přežití (15,6 % vs. 17,6 %) bylo v obou skupinách srovnatelné. Závěr: Segmentální resekce žlučových cest představuje u selektované skupiny pacientů akceptovatelnou alternativu chirurgické terapie karcinomů středního žlučovodu s nižší morbiditou i mortalitou oproti PD a srovnatelným dlouhodobým přežíváním. Nezbytnou podmínkou je peroperační potvrzení negativních radiálních resekčních linií na žlučovodu.

Introduction: The prognosis of extrahepatic cholangiocarcinoma is dismal and the only way to achieve long-term survival is surgical resection. While pancreatoduodenectomy (PD) is the standard procedure for distal cholangiocarcinoma (distal bile duct cancer; DBDC), bile duct segmental resection (BDR) can be used as an alternative approach for middle bile duct cholangiocarcinoma (middle bile duct cancer; MBDC). The aim of the study was to calculate the short-term and long-term outcomes of curative-intent surgery in distal bile duct cholangiocarcinoma patients. Methods: A retrospective cohort study of consecutive patients treated for MBDC and DBDC with PD or BDR between 1/2009–12/2019. The patients were divided according to the type of surgical resection (PD and BDR group). Demographic, clinicopathological and histopathological data and overall survival (OS) were evaluated in both groups. OS was estimated using the Kaplan-Meier analysis. Results: The study comprised a total of 62 patients – 45 patients (72.6%) in the PD group and 17 (27.4%) in the BDR group. Patients undergoing BDR were significantly older than those receiving PD (p=0.048). Men predominated in the PD group (N=34/45; 75.6%) while more women were included in the BDR group (N=10/17; 58.8%). Median age was higher in the BDR group (p=0.048). Serious morbidity (Clavien-Dindo III–V) (33.3% vs 11.8%), 30-day and 90-day mortality (4.4% vs 0.0% and 8.9% vs 5.9%, respectively) predominated in the PD group although the differences were not statistically significant, as well as a longer hospital stay (16.0 days vs 11.0 days; p=0.002). Pathological assessments revealed comparable numbers of positive lymph nodes in both groups, but a significantly higher number of total resected lymph nodes in the PD group (p<0.0001). Similar OS rates at 1, 3 and 5 years were observed in both PD and BDR groups (66.7% vs 64.7%; 37.8% vs 47.0%; and 15.6% vs 17.6%, respectively). Conclusion: Bile duct segmental resection (BDR) is an acceptable surgical modality for selected MBDC patients with lower morbidity and comparable survival compared to PD. In case of BDR negative bile duct resection margins need to be confirmed in the intraoperative period by frozen section examination.

• MeSH
• cholangiokarcinom * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory žlučových cest chirurgie   MeSH
• pankreatoduodenektomie metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• žlučové cesty extrahepatické chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Infekční komplikace po operacích plic jsou nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím mortalitu a morbiditu, prodlužují délku hospitalizace a zvyšují finanční náklady. Třicetidenní mortalita po plicních resekcích dosahuje dle různých zdrojů 1−23 %. Infekční komplikace se na celkové mortalitě podílejí 20–75 %. Klinickým obrazem infekce je nejčastěji pooperační pneumonie (POP). Základem léčby infekcí je empirická a cílená antibiotická terapie. Časová prodleva zahájení účinné antibiotické terapie zásadně zvyšuje morbiditu i mortalitu. Pooperační pneumonie je definována podle současných guidelines Americké hrudní společnosti z roku 2016 jako nozokomiální nebo ventilátorová pneumonie u pacientů po chirurgickém výkonu. Metody: Zhodnocení rizikových faktorů, infekčních agens, morbidity a mortality u pacientů po plicních resekcích jednoho pracoviště v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019. Výsledky: Z našeho souboru 190 pacientů mělo POP 21 (11,1 %) pacientů, z toho 6 (33 % s POP) s těžkým průběhem, arteficiální oxygenaci pro saturaci pod 92 % vyžadovalo 11 pacientů s POP. Dva pacienti s POP museli být pro respirační selhání intubováni, tři pacienti vyžadovali podporu oběhu noradrenalinem. Jeden pacient s těžkou POP zemřel na multiorgánové selhání při rozvoji refrakterní sepse. Závěr: Časná identifikace plicní infekce a časné zahájení terapie POP jsou kritickými body pro redukci morbidity a mortality po plicních resekcích. Rozšířené antibiotické režimy pro POP stratifikují riziko mortality a infekce multirezistentními bakteriálními kmeny. Režimy však vyžadují modifikaci dle epidemiologické situace pracoviště s individualizací konkrétního postupu. Identifikace validních markerů počátečních fází infekce, cílenost antibiotické terapie dle stratifikace rizika a vztah fyziologické flory jsou dalšími úkoly výzkumu.

Introduction: Infectious complications after lung surgery are the most important factor that affects mortality and morbidity, prolongs hospital stays and increases financial costs. According to various sources, 30-day mortality after lung resections reaches 1−23%. Infectious complications account for 20−75% of overall mortality. The infections most often present as postoperative pneumonia (POP), and their treatment is based on empirical and targeted antibiotic therapy. Any time lag in initiating effective antibiotic therapy significantly increases morbidity and mortality. Postoperative pneumonia is defined according to current guidelines of the American Thoracic Society of 2016 as nosocomial or ventilator pneumonia in patients after surgery. Methods: Evaluation of risk factors, infectious agents, morbidity and mortality in patients after lung resections at a single site in the period from 1 January 2018 to 31 December 2019. Results: Of our group of 190 patients, 21 (11.1%) patients had POP which was severe in 6 (33% with POP) patients, and 11 patients with POP required artificial oxygenation for saturation below 92%. Two patients with POP had to be intubated for respiratory failure, and 3 patients required noradrenaline circulatory support. One patient with severe POP died of multiorgan failure after developing refractory sepsis. Conclusion: Early identification of lung infection and early initiation of POP therapy are critical points for reducing morbidity and mortality after lung resections. Advanced antibiotic regimens for POP stratify the risk of mortality and infection with multidrug-resistant bacterial strains. However, the regimes require modification according to the epidemiological situation at the site with individualization of the specific procedure. Other research tasks include identification of valid markers of the initial stages of infection, and targeting of antibiotic therapy according to risk stratification and the relationship with physiological flora.

• Klíčová slova
• pooperační bronchopneumonie,
• MeSH
• antibakteriální látky * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• infekce diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• plicní nemoci chirurgie   komplikace   MeSH
• pneumonie * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   farmakoterapie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• anastomóza chirurgická statistika a číselné údaje   MeSH
• chronická pankreatitida * chirurgie   MeSH
• COVID-19 komplikace   MeSH
• drenáž statistika a číselné údaje   MeSH
• gastrointestinální endoskopie statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• pankreatektomie statistika a číselné údaje   MeSH
• pankreatoduodenektomie statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Nevyhnutelným důsledkem totální pankreatektomie (TPE) je exokrinní pankreatická insuficience (EPI). Doporučení k enzymatické suplementaci po TPE neexistují. Cílem analýzy bylo zjistit stav substituce EPI u nemocných po TPE v delším odstupu od operace. Metody: Retrospektivní analýza souboru žijících nemocných nejméně 2 roky po TPE byla provedena prostřednictvím dotazníkového šetření – body mass index (BMI) před operací, 3 měsíce po operaci a v době získávání dat (2022), aktuální počet stolic/den, charakter substituce – denní dávka, denní schéma a subjektivní pocit spokojenosti s aktuálním stavem. Výsledky: Celkem 26 žijících nemocných po TPE s mediánem sledování 56 měsíců (30–157) poskytlo data. Maligní diagnóza byla histologicky potvrzena u 69 % pacientů, u zbývajících se jednalo o benigní tumor, avšak s podezřením na maligní proces. Byl zjištěn pokles BMI 3 měsíce po TPE z mediánu 27,4 (19,1–41,1) na 24,1 (19,8–33,7), přičemž 30–157 měsíců po TPE byl medián BMI 25,5 (21,2–34,5). Počet stolic/den byl průměrně 2,2 (medián 2, rozmezí 1–8) v době dotazu, denní dávka substituce průměrně 182 000 j. lipáz (medián 175 000 j. a rozmezí 0–250 000 j.). Subjektivní spokojenost vyjádřilo 85 %, nespokojenost i přes maximální substituci EPI pak 15 % dotázaných. Závěr: Krátce po TPE dochází k poklesu BMI. V dlouhodobém odstupu až u 80 % nemocných po TPE dosáhl BMI hodnoty výchozí ±10 %. Po TPE je 15 % nemocných díky přetrvávající steatoree a častým stolicím i přes substituci pankreatickými enzymy s výsledným stavem subjektivně nespokojeno, 85 % nemocných pak ani častější stolice nevnímají dyskomfortně a se stavem jsou spokojeni. Potřeba individualizace v terapii EPI po TPE je zřejmá.

Introduction: Total pancreatectomy (TPE) inevitably leads to absolute exocrine pancreatic insufficiency (EPI). No specific recommendations are available for enzyme replacement in such cases. The aim of our analysis was to explore the actual EPI replacement rates among patients following TPE after a certain period of time from the surgery. Methods: This retrospective analysis of living patients who had undergone TPE more than 2 years ago was done using a simple questionnaire to investigate the following: BMI prior to TPE, 3 months after TPE and at the time of data collection (in 2022), together with the actual number of daily bowel movements; and the replacement characteristics – the daily dose, its scheme and subjective satisfaction evaluation. Results: In total, we obtained data from 26 living patients with the history of TPE with their median follow up of 56 months (30–157). Malignant disease was confirmed in 69% patients based on histology; a benign tumor was present in the rest, although malignancy had been suspected preoperatively. Median BMI decreased from preoperative 27.4 (19.1–41.1) to 24.1 (19.8–33.7) 3 months following TPE, and median BMI value of 25.5 (21.2–34.5) was established at 30–157 months from TPE. The mean number of daily bowel movements was 2.2 (median 2, range 1–8) and the mean daily replacement dose was 182,000 units of lipase (median 175,000 u., range 0–250,000 u.) at the time of our investigation. Subjective satisfaction was reported by 85% responders and a lack of satisfaction despite maximum EPI replacement was expressed by 15% responders. Conclusion: BMI decreased shortly after TPE. In the long term, up to 80% of the patients achieved preoperative BMI values ±10% after TPE. Due to persistent steatorrhea and more frequent bowel movements despite enzyme replacement, 15% of the patients remained subjectively dissatisfied after TPE, but 85% of the patients did not perceive even more frequent bowel movements as unpleasant and were satisfied with their condition. The need of individualized enzyme replacement therapy of EPI following TPE is evident.

• MeSH
• defekace MeSH
• enzymová substituční terapie * MeSH
• exokrinní pankreatická insuficience etiologie   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• lipasa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• pankreatektomie * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cysty mediastina představují nevelkou, avšak diagnosticky důležitou skupinu, která tvoří 5-18 % všech primárních tumorů mediastina. Perikardiální cysty jsou převážně benigního charakteru, lokalizované ve středním mediastinálním kompartmentu, zejména v pravém kardiofrenickém úhlu. Soubor 7 nemocných indikovaných k chirurgickému odstranění perikardiální cysty v letech 2009-2019 (5 žen a 2 mužů) byl hodnocen retrospektivně, průměrný věk pacienta 51,5 let. Cysty byly nejčastěji nacházeny v pravé pleurální dutině (5x), všechny byly kompletně odstraněny miniinvazivně, průměrný operační čas byl 51 minut. Průměrná doba hospitalizace byla 4, 57 dne, největší rozměr cysty byl 40x95 mm. U jedné nemocné se objevila po měsíci stehová píštěl v místě operační rány. Pacienti v našem souboru byli indikováni k operaci dle jasných indikačních kritérií, pooperační komplikace prakticky nebyly a závěrem lze konstatovat, že videothorakospická exstirpace je zlatým standardem k chirurgickém řešení perikardiálních cyst.

Mediastinal cysts represent a small, diagnostically important group that constitute for 5-18% of all primary tumors of the mediastinum. Pericardial cysts are predominantly benign in nature, located in the middle mediastinal compartment, especially in the right cardiophrenic angle. A group of 7 patients indicated for scheduled surgical removal of a pericardial cyst in the years 2009-2019 (5 women and 2 men) was evaluated retrospectively, the average age of the patient was 51,5 years. The cysts were most often found in the right pleural cavity (5x), all were completely removed minimally invasively, the average operating time was 51 minutes. The average length of hospitalization was 4.57 days, the largest size of the cyst was 40x95 mm. One patient developed a sutural fistula at the site of the surgical wound after a month. The patients in our group were indicated for surgery according to distinct indication criteria, there were practically no postoperative complications, and in conclusion it can be stated that videothoracoscopic exstirpation is the gold standard for the surgical treatment of pericardial cysts.