Úvod: Těhotenství u pacientek s preexistující kardiomyopatií se systolickou dysfunkcí levé komory srdeční nebo po ortotopické transplantaci srdce (OTS) je rizikové pro matku i dítě. Proto je ve většině případů nedoporučujeme. Avšak ve vybraných případech lze těhotenství nechat proběhnout s vědomím zvýšeného rizika. Cílem této práce je analyzovat soubor pacientek se srdečním selháním nebo po transplantaci srdce, které úspěšně absolvovaly těhotenství a porod živého plodu během sledování na našem pracovišti. Metody: Pacientky jsme retrospektivně identifikovali v klinickém informačním systému IKEM a zpracovali jsme jejich klinická data a výsledky pomocných vyšetření. Výsledky: Celkem jsme zaznamenali devět těhotenství u osmi žen s preexistující kardiomyopatií. Ve většině případů šlo o dilatační kardiomyopatii (šest pacientek, 75 %). Ejekční frakce levé komory (EF LKS) byla v mezích normy nebo lehce snížená v 56 % případů (pět těhotenství), středně snížená ve dvou případech (22 %) a v pásmu těžké dysfunkce ve dvou dalších případech (22 %), kde jsme těhotenství nedoporučovali. Nebylo doporučeno ani těhotenství u ženy s hypertrofickou kardiomyopatií a silně pozitivní rodinnou anamnézou zahrnující úmrtí bratra na srdeční selhání a OTS u matky. Později byla v rodině zjištěna Danonova nemoc. Během těhotenství s preexistující kardiomyopatií a v následujícím roce po porodu jsme zaznamenali dvě dekompenzace srdečního selhání, jednu dekompenzaci arteriální hypertenze a dvě tranzitorní ischemické ataky. Kardiovaskulární příhoda komplikovala pět těhotenství (55 %). Ve čtyřech případech (44 %) byl pozorován pokles EF LKS ≥ 10 % po roce sledování. V pozdějším období byla u ženy s Danonovou nemocí nutná srdeční transplantace, nedošlo k žádnému úmrtí. Dále jsme zaznamenali čtyři porody po OTS, které měly kromě jedné epizody preeklampsie nekomplikovaný průběh s narozením čtyř hypotrofických, ale jinak zdravých dětí. Medián od OTS do porodu byl 68 měsíců. Další sledování bylo bez významnějších komplikací, ženy jsou naživu se sledováním 49-118 měsíců po porodu. Závěry: Díky moderní léčbě srdečního selhání je možné nechat proběhnout těhotenství i u žen s neischemickými kardiomyopatiemi a dysfunkcí levé komory srdeční. Těhotenství je možné také u vybraných žen po OTS, nicméně vzhledem k složité biologické situaci a prognostickým aspektům jej u těchto pacientek nedoporučujeme.

Introduction: Pregnancy in females with pre-existing cardiomyopathy with left-ventricular systolic dysfunction and/or after heart transplantation is associated with risks for both the mother and the child. Thus, it is not recommended in the majority of patients. However, in selected cases, with awareness of the risks, pregnancy may be considered. We aimed to analyse a group of patients with heart failure and/or after heart transplantation (HTx) who were pregnant and gave birth to a living new-born during follow-up in our institution. Methods: Patients were found in the clinical database of IKEM retrospectively. Clinical and para-clinical data were analysed. Results: Nine pregnancies in eight females with pre-existing cardiomyopathy were identifi ed. Most patients had dilated cardiomyopathy (75%), their left-ventricular ejection fraction (LVEF) was normal or mildly reduced in 56%, moderately reduced in 22%, and severely reduced in 22%. Pregnancy was not recommended in females with severe left-ventricular systolic dysfunction and also in a female with hypertrophic cardiomyopathy and a strong family history with death due to heart failure in her brother and necessity of HTx in her mother, which was subsequently diagnosed with Danon disease. During pregnancies with pre-existing cardiomyopathy and twelve months postpartum we recorded two episodes of decompensated heart failure, one episode of decompensated arterial hypertension and two transient ischemic attacks. Taken together, cardiovascular events complicated 55% of these pregnancies. We observed a decrease in LVEF ≥10% in 44% of pregnancies after one year. Subsequently, the female with Danon disease required HTx. There was no maternal death. In addition, we recorded four deliveries after HTx, which were except of one episode of preeclampsia uncomplicated and gave birth to four hypotrophic, but healthy babies. Median time from HTx to delivery was 68 months, subsequent period was uneventful, all four females are alive with a follow-up of 49–118 months after delivery. Conclusions: Contemporary therapeutic modalities of heart failure lead in most patients with dilated cardiomyopathy to at least temporary improvement of left-ventricular systolic function outside the range of severe systolic dysfunction, which enables in selected cases birth of living fetus. Pregnancy is possible also in highly selected females after HTx. However, due to their complicated biological situation and prognostic aspects, we do not recommend pregnancy in this setting.

• MeSH
• dilatační kardiomyopatie komplikace   MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory komplikace   MeSH
• kardiovaskulární komplikace v těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• narození živého dítěte MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• rizikové těhotenství * MeSH
• srdeční selhání * komplikace   MeSH
• transplantace srdce MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Hysteroscopic examination of the uterine cavity revealed that patients previously treated for intramural myoma(s) by uterine artery embolization had a significantly higher incidence of abnormal findings compared with patients treated by laparoscopic occlusion of uterine arteries (59.5% vs. 2.7%). In particular, there was a higher incidence of necrosis in the uterine cavity of patients subjected to uterine artery embolization (43.2%) compared with patients after surgical uterine artery occlusion (2.7%).

• MeSH
• arteria uterina chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• embolizace děložní tepny škodlivé účinky   metody   rehabilitace   MeSH
• hysteroskopie škodlivé účinky   metody   MeSH
• incidence MeSH
• laparoskopie škodlivé účinky   metody   rehabilitace   MeSH
• leiomyom diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• ligace škodlivé účinky   metody   MeSH
• nádory dělohy diagnóza   chirurgie   MeSH
• nekróza epidemiologie   MeSH
• prognóza MeSH
• uterus patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

OBJECTIVE: To describe a case of successful pregnancy after IVF-ET in a patient with previous thermal ablation of the endometrium by uterine balloon therapy (UBT). DESIGN: Case report. SETTING: University hospital. PATIENT(S): Polymorbid patient who received UBT and became pregnant after IVF-ET. INTERVENTION(S): UBT, IVF-ET, and caesarean section. RESULT(S): After UBT, the patient underwent IVF-ET and gave birth to a healthy newborn at 36 weeks' gestation with a birth weight 2900 g and placenta accreta. CONCLUSION(S): Patients who wish to become pregnant after endometrial ablation should undergo preconception consultation and hysteroscopic examination. Copyright 2010 American Society for Reproductive Medicine. Published by Elsevier Inc. All rights reserved.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fertilizace in vitro MeSH
• katetrizace metody   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační období MeSH
• přenos embrya MeSH
• silné menstruační krvácení chirurgie   MeSH
• techniky ablace endometria metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

AIM: To assess the safety of minimally invasive and hysteroscopic diagnosis and treatment of abnormal uterine bleeding and intrauterine abnormalities in patients after organ transplantation. METHODS: After kidney, pancreas, or liver transplantation, patients who presented with menorrhagia, submucosal myoma or thickened endometrium on ultrasound were diagnosed and treated using a hysteroscopic system Versascope, Bipolar Resectoscopic System and intrauterine system ThermaChoice. RESULTS: Twenty patients were included in this study and were aged 37-63 years (average +/- standard deviation: 48.8 +/- 5.86). The follow up was between 3 and 122 months (44.8 +/- 31.91). All hysteroscopic procedures were performed under general anesthesia, using local anesthetics (paracervical block) or short-term i.v. anesthesia, plus antibiotics. The procedures lasted 5 to 15 min (9.4 +/- 2.44). Five patients presented with minimal blood loss (< or =100 mL) and the rest had no blood loss. The hysteroscopic procedures had no adverse effects on the function of transplanted organs and there were no associated postoperative complications. Uterine bleeding was successfully regulated in all patients. CONCLUSION: Minimally invasive procedures and hysteroscopy of organ-transplanted patients provide a safe solution for the treatment of menorrhagia, submucosal myoma and thick endometrium in postmenopausal patients.

• MeSH
• děložní krvácení terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• hysteroskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• následné studie MeSH
• transplantace ledvin MeSH
• transplantace orgánů MeSH
• transplantace slinivky břišní MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• estradiol krev   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• gestační stáří MeSH
• lidé MeSH
• porodní děj MeSH
• pregnanolon krev   MeSH
• progesteron biosyntéza   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Informovat o prvních vlastních zkušenostech a současných názorech na vedení těhotenství a porodu po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu. Typ studie: Přehledový článek a kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha. Výsledky a závěry: Těhotenství a porody po orgánových transplantacích nejsou časté. Největší zkušenosti jsou dosud u žen po transplantaci ledvin, menší již po transplantaci ostatních solidních orgánů. V ČR se v současné době provádí okolo 25 transplantací pankreatu ročně. V roce 2002 a 2003 jako první v ČR spontánně otěhotněly a porodily 2 ženy po kombinované transplantaci pankreatu a ledviny při chronické imunosupresivní léčbě (Prograf, Imuran, Prednison). Jednočetná těhotenství byla vedena jako vysoce riziková v regionálním perinatologickém centru ve spolupráci s transplantačním a diabetologickým centrem. Obě těhotenství byla ukončena předčasně císařským řezem z porodnické indikace. Byly porozeny 2 zdravé děti. Těhotenství našich 2 pacientek neovlivnilo funkci transplantovaných orgánů a vývoj obou dětí je normální.

Objective: To inform about the first own experiences and to present opinion on leading pregnancy and delivery after a combined pancreas and kidney transplantation. Design: Case report and review article. Setting: Department of Obstetric and Gynecology, 1st Medical Faculty of the Charles University and General Faculty Hospital, Prague. Results and conclusions: Pregnancies and deliveries after the transplantation of solid organs are not common. Mostly there are experiences with women after kidney transplantation, smaller or no experiences are with women after transplantation of other solid organs. About 25 pancreas transplantation per year are performed in the Czech republic. Two women after the combined kidney and pancreas transplantation were the first in Czech republic to get pregnant spontaneously and delivered by using a chronic immunosupressive therapy (Prograf, Imuran, Prednison) in 2002 and 2003. These single pregnancies were led as a high-risk pregnancy in Regional Perinatology Center in collaboration with Transplant and Diabetic Center. Both pregnancies were termined from the obstetrical indication before the term by cesarean section. Both children were healthy. The pregnancy of both patients has not affected the function of the transplanted organs and development of both children has been normal.

• MeSH
• imunosupresivní léčba metody   škodlivé účinky   MeSH
• klinické laboratorní techniky statistika a číselné údaje   MeSH
• kojení MeSH
• komplikace těhotenství diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• porod MeSH
• rejekce štěpu MeSH
• těhotenství MeSH
• transplantace ledvin MeSH
• transplantace slinivky břišní MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Článek popisuje první dva případy těhotenství diabetiček po úspěšné transplantaci ledviny a pankreatu v České republice a nastiňuje základní otázky této problematiky.

The article describes first two cases of pregnancy in diabetic patients following successful transplantation of both kidney and pancreas in Czech Republic and describes basic issues of this topic.

• MeSH
• diabetes mellitus diagnóza   MeSH
• diabetické nefropatie terapie   MeSH
• imunosupresivní léčba škodlivé účinky   využití   MeSH
• komplikace těhotenství farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• transplantace ledvin využití   MeSH
• transplantace slinivky břišní využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• gynekologické chirurgické výkony MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• riziko MeSH
• transplantace jater škodlivé účinky   MeSH
• transplantace ledvin škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• endometrium patologie   MeSH
• kyretáž metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH