Q95466544
Dotaz
Zobrazit nápovědu
online
Příznaky očních chorob. Bolest. Závrať. Snížení ostrosti. Porucha zorného pole. Porucha barvocitu. Dvojité vidění. Červené oko. Konjunktivální, ciliární injekce. Změna polohy bulbu. Změny vzhledu oka.
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- NLK Obory
- oftalmologie
Cíl: Zjistit možný vztah mezi přítomností spojivkových konkrementů a poruchou stability slzného filmu. Soubor a metodika: Soubor byl tvořen 50 asymptomatickými nemocnými s náhodně zjištěnými spojivkovými konkrementy, kteří se dostavili na všeobecnou ambulanci Oční kliniky VFN s převážně refrakčními obtížemi. Věk souboru se pohyboval mezi 24 až 69 lety (∅ 44,1 let). U 35 nemocných (skupina A) byly přítomny jen spojivkové konkrementy, u zbývajících 15 (skupina B) spolu s konkrementy byla zjištěna i dysfunkce Meibomských žlázek. Bylo provedeno kompletní oční vyšetření včetně podrobné analýzy tarzálních spojivek i spojivek firnixů. Schirmerův test I, BUT a barvení Bengálskou červení. U 5 nemocných byl využit MFT – mucin ferning test („kapradinový“ test). Výsledky: Pokročilý až těžký deficit slz (< 10 sekund/5 min) byl zjištěn u 42,8 % nemocných skupiny A a 46,6 % nemocných skupiny B. BUT byl zkrácen nebo výrazně zkrácen (< 10 sekund) u 51,4 % nemocných skupiny A a 60 % nemocných skupiny B. Patologické barvení Bengálskou červení nebylo zaznamenáno ani u jednoho nemocného. MFT byl normální u všech 5 vyšetřovaných jedinců (klasifikace I a II). Závěr: U nemocných se spojivkovými konkrementy dochází k poruše slzného filmu (snížené hodnoty Schirmerova testu a BUT). Doba potřebná k roztržení slzného filmu (BUT) je překvapivě nižší u mladších jedinců (do 45 let), a to i u nemocných bez dysfunkce Meibomských žlázek. U starších nemocných (nad 45 let) se více projevuje defekt vodné složky. Jedince se spojivkovými konkrementy je možno zařadit mezi potenciálně postižené syndromem suchého oka.
Purpose: To establish the possible correlation between the presence of conjunctival concretions and the instability of the tear film. Methods: The group consisted of 50 asymptomatic patients with accidentally detected conjunctival concretions, presented mostly for refractive errors at the outpatient department of the Department of Ophthalmology, School of Medicine Hospital, Prague, Czech Republic. The age of the patients ranged 24–69 years, mean 44.1 years. In 35 patients (group A) were present the conjunctival concretions only, in the remaining 15 patients (group B), together with the concretions, the Meibomian glands dysfunction was also discovered. The complete eye examination was performed, including detailed analysis of tarsal conjunctiva and fornices, Schirmer’s test I, the tear film break-up time (BUT) and rose bengal staining. In five patients, the mucin ferning test (MFT) was also performed. Results: Advanced to severe tear deficiency was detected in 42.8 % of patients of the group A, and in 46.6 % of patients in the group B respectively. BUT was shorter or extremely shorter (< 10 sec) in 51.4 % of patients in the group A and in 60 % of patients in the group B. The pathological staining with bengal rose was not detected even in a single patient. MFT was normal in all 5 examined patients (classification I and II). Conclusion: In patients with conjunctival concretions, the tear film deficiency may be present (decreased values of the Schirmer’s test and BUT). The tear film break-up time (BUT) is surprisingly shorter in younger patients (younger than 45 years of age), in patients with and also without Meibomian glands dysfunction as well. In older patients (over 45 years of age), the defect of the aqueous layer is more pronounced. Patients with conjunctival concretions are potentially affected with the dry eye syndrome.
Cíl: Zjistit prevalenci spojivkových konkrementů v náhodném souboru nemocných navštěvujících všeobecnou ambulanci Oční kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Soubor a metodika: Soubor byl tvořen 500 po sobě jdoucími nemocnými, 190 muži a 310 ženami, kteří navštívili všeobecnou ambulanci Oční kliniky s různorodými obtížemi. Vek nemocných se pohyboval od 13 do 103 let s průměrem 46,8 let. Bylo provedeno kompletní oční vyšetření včetně podrobné aspexe tar-zálních spojivek i spojivek fornixů na štěrbinové lampě. Sledována a hodnocena byla přítomnost spojivkových konkrementů, četnost pocitu cizího tělíska v oku nemocných s konkrementy, uložení konkrementů a jejich struktura, závislost výskytu konkrementů na věku nemocných a četnost výskytu dysfunkce meibomských žláz a chronické meibomitidy u nemocných s konkrementy. Výsledky: Přítomnost spojivkových konkrementů byla zjištěna u 198 nemocných (39,6 %). Jen 6 % osob s konkrementy bylo symptomatických. Nebyl zjištěn významný rozdíl v uložení konkrementů na horním či dolním víčku, pravém či levém oku. Povrchní konkrementy (85,8 %) byly častější než hluboké, tvrdé konkrementy (79,8 %) častější než gelatinózní, jednotlivé (77,8 %) častější než splývající. Byly shledány u nemocných již od 20 let věku s maximem výskytu mezi 30 až 80 lety. U 30,3 % nemocných s konkrementy byla zjištěna dysfunkce meibomských žláz či chronická meibomitida. Závěr: Byl zachycen častý výskyt spojivkových konkrementů v náhodném souboru nemocných, který se přesunuje i do nižších věkových skupin. Symptomatické konkrementy však byly zatím zjištěny jen u 6 % nemocných.
Aim: To establish prevalence of conjunctival concretions in a random cohort of patients visiting the generál outpatients' department of the Department of Ophthalmology of the Faculty Hospital and lst Medical faculty, Charles University in Prague, Czech republic. Cohort of patients and Methods: The cohort consisted of 500 consecutive patients, 190 males and 310 females visiting the generál outpatients' department with various problems. The mean age was 46.8 years (13-103 years). The complete eye examination, including detailed check-up of tarsal conjunctiva and conjunctiva of the fornices at the slit lamp was performed. The presence of conjunctival concretions, frequency of the foreign body sensation in patients with concretions, localization of the concretions and their structure, dependence of the concretions' presentation on the patienťs age, the dysfunction of the Meibomian glands, and chronic meibomitis were established. Results: The presence of the conjunctival concretions was found in 198 patients (39.6 %), symptomatic were 6 % of patients with deposits only. No significant difference was found between the localization on the upper and lower eye lid, nor right or left eye. Superficial deposits (85.8 %) were more common than the deep ones, hard deposits (79.8 %) more common than the gelatinous ones, and single deposits (77.8 %) more common than the confluent ones. Deposits were found in patients as early as at the age of 20 years, with the maximum of occurrence between 30-80 years of age. In 30.3 % of patients with conjunctival concretions, the dysfunction of Meibomian glands, or chronic meibomitis were detected. Summary: Frequent presence of conjunctival deposits in random cohort of patients was established, and occurrence in younger groups of patients was noticed. Symptomatic deposits were found in 6 % of patients only.
Je popsán soubor 25 nemocných s příznaky sezónní alergické konjunktivitidy, u kterých byl po dobu 2 až 6 měsíců aplikován 2-3krát denně do spojivkového vaku obou očí Zaditen gtt oph. sol., Novartis Ophthalmics AG, Švýcarsko. Ze subjektivních obtíží bylo sledováno a hodnoceno svěděni, pálení, slzení a mu-kózní sekrece, objektivně hyperémie spojivek a tarzální papilární hypertrofie. Rovněž byla hodnocena rychlost nástupu účinku léčiva, délka jeho trvání a snášenlivost preparátu. Subjektivní příznaky vymizely po 10 dnech u 60 % až 80 % nemocných, po 2 měsících léčby se vyskytovaly jen v rozmezí 0 % až 20 %. Ke zmírnění objektivních příznaků došlo po 10 dnech terapie u 60 % až 72 % nemocných, po 2 měsících u 72 % až 96 % nemocných. Papilární hypertrofie tarzálních spojivek však zcela nevymizela ani po 6 měsících léčby Zaditenem gtt Nástup účinku léčiva se projevil u všech nemocných do 20 minut, délka trvání účinku se pohybovala v rozmezí 8-13 hodin. Snášenlivost preparátu byla hodnocena jako dobrá u všech osob souboru. 16 % nemocných udávalo po aplikaci Zaditenu gtt pálení očí. Bylo prokázáno, že Zaditen oční kapky (0,05% ketotifen fumarát) jsou účinné v monoterapii sezónních alergických konjunktivitid. Vzhledem k vícečetnému účinku působí i v prevenci alergické reakce. Ovlivňují rychleji a účinněji subjektivní obtíže než objektivní příznaky. Léčba objektivních příznaků vyžaduje jejich delší časové působení.
A group of 25 patients with signs of seasonal allergic conjunctivitis treated during the period of 2 to 6 month with ketotifen fumarate 0,05 % eye drops 2-3 times daily (Zaditen® eye drops, Novartis Ophthalmic, AG, Switzerland) is described here. As subjective symptoms of itching, stinging, tearing, and mucous discharge were observed and evaluated, as well as objective signs of hyperemia of the conjunctiva and hypertrophy of the tarsal papillae. Similarly the onset of action, duration time, and toleration of the drug were assessed. Subjective symptoms disappeared after 10 days of treatment duration in 60 % to 80 % patients, after two months of treatment were present in the range 0 % to 20 %. Objective signs diminished after 10 days of treatment in 60 % - 72 % patients, and after 2 months in 72 % to 96 % of patients. Hypertrophy of papillae of the tarsal conjunctiva did not totally disap-pear even after 6 month of treatment with ketotifen fumarate eye drops. Onset of action in all patients was 20 minutes or less, the duration of action was in the range of 8 - 13 hours. The drug was found as a good tolerable by all patients. Sixteen per cent of patients felt some burning following the instillation. The study states that ketotifen fumarate 0,05 % eye drops are effective in a monotherapy of seasonal allergic conjunctivitis. Due to its multiple action, the drug prevents the allergic reaction as well. Subjective symptoms are influenced faster and more effective than the objective signs. The treatment of objective signs needs prolonged use of these drops.
- Klíčová slova
- ZADITEN,
- MeSH
- alergická konjunktivitida farmakoterapie MeSH
- ketotifen aplikace a dávkování MeSH
Cíl: Zjistit, zda se u náhle vzniklé alergické reakce spojivek mohou v monoterapii uplatnit lokální H1 antihistaminika (Allergodil gtt, Emadine gtt). Soubor a metodika: Soubor byl tvořen 30 nemocnými ve věku 17 až 40 let s průměrným věkem 33,2 let, u kterých byla nalezena náhle vzniklá chemóza a hyperémie bulbární spojivky a rovněž i otok víček. Ze subjektivních obtíží udávali svědění, pálení, slzení a pocit tlaku pod víčkem. U 15 nemocných byla nasazena lokální léčba azelastinem (Allergodil gtt. oph., Pliva), u zbylých 15 lokální léčba emedastinem (Emadine gtt. oph., Alcon) v dávce 1 kapka 2krát denně do spojivkového vaku obou očí. Byla sledována rychlost nástupu léčiva a hodnocen ústup subjektivních obtíží i objektivních příznaků. Výsledky: Ústup subjektivních obtíží po nasazení terapie nastal u Allergodilu gtt do 20 minut, u Emadinu gtt do 5 minut. Subjektivní obtíže vymizely po aplikaci Allergodilu gtt v rozmezí 86 % - 100 %, u Emadinu gtt v rozmezí 90 % - 100 %. K výraznému zmírnění až úplnému vymizení objektivních příznaků došlo po terapii Allergodilem gtt v 74 % až 80 %, po léčbě Emadinem gtt v 80 % až 87 % případů. Závěr: Sledovaná lokální H1 antihistaminika jsou účinná i v monoterapii akutní fáze alergických konjunktivitid. Ovlivňují rychleji a účinněji subjektivní obtíže než objektivní příznaky. Léčba objektivních příznaků vyžaduje jejich delší časové působení.
Aim: To determine, whether the immediately originated allergic reaction of conjunctivas may be treated with local H1 antihistaminic drugs in a monotherapy (Allergodil gtt, Emadine gtt). Group and Methods: The group included 30 patients at the age of 17 to 40 years at the mean age of 33.2 years, where chemosis and hyperemia of bulbar conjunctiva originated suddenly aswell as edemaof eyelids.Thereportedsubjectivesymptoms were itching,burningsensation in theeyes,lacrimation,andthefeelingofpressure under the eyelid. Local treatment with azelastin (Allergodil gtt. oph., Pliva), was applied in 15 patients, the other 15 patients were treated locally with emedastin (Emadine gtt. oph., Alcon) at the dose of one drop twice daily into the conjunctival sac of both eyes. The time of onset of the therapeutic effect and the disappearance of subjective symptoms and objective signs were observed. Results: The disappearance of subjective symptoms after the start of therapy developed within 20 minutes after Allergodil gtt and within 5 minutes after Emadin. Subjective complaints disappeared in the range of 86 – 100 % after Allergodil gtt and in the range of 90 – 100 % after Emadin gtt. A substantial diminution or even complete disappearance of objective symptoms developed in 74 – 80 % cases after the treatment with Allergodil gtt and in 80 – 87 % subjects after Emadin gtt. Conclusion: The investigated local H1 antihistaminic drugs proved to be effective in monotherapy of acute phase of allergic conjunctivitis. The drugs influence subjective complaints faster and more efficiently than the objective signs. The therapy of objective manifestations requires longer period of time for the effect to develop.
- Klíčová slova
- ALLERGODIL, EMADINE,
- MeSH
- alergická konjunktivitida etiologie farmakoterapie klasifikace MeSH
- antagonisté histaminu H1 aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- příznaky a symptomy farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Klíčová slova
- EMADINE, ZADITEN,
- MeSH
- alergická konjunktivitida diagnóza etiologie MeSH
- alergie farmakoterapie terapie MeSH
- antihistaminika aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V práci autoři prezentují kazuistiku do té doby zdravé 48leté pacientky s limitovanou formou Wegenerovy granulomatózy. Choroba se manifestovala oboustrannou mastoiditidou s parézou lícního nervu, úplnou ztrátou sluchu vlevo, těžkýmpoškozením sluchu vpravo a dočasnou okluzí a. centralis retinae vpravo. V diskusi autoři upozorňují na diagnostická úskalí limitované formy Wegenerovy granulomatózy. Imunosupresivní a cytostatická léčba vedla v poměrně krátké době ke klinicko laboratorní remisi nemoci. V závěru je zdůrazněna týmová spolupráce jak v diagnostice nemoci, tak při léčbě.
The authors present the case-record of a previously healthy 48-year-old female patient with the limited form of Wegener's granulomatosis. The disease was manifested by bilateral mastoiditis with paresis of the facial nerve, complete loss of hearing on the left, serious impairment of hearing on the right side and temporary occlusion of the a. centralis retinae on the right. In the discussion the authors draw attention to the diagnostic pitfalls of the limited form of Wegener's granulomatosis. Immunosupressive and cytostatic treatment led within a relatively short time to clinical and laboratory remission of the disease. In the conclusion the authors emphasize the importance of team work in the diagnosis and treatment of the disease.
- MeSH
- granulomatóza s polyangiitidou diagnóza komplikace terapie MeSH
- kooperační chování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mastoiditida terapie MeSH
- nemoci lícního nervu terapie MeSH
- okluze retinální arterie terapie MeSH
- paréza terapie MeSH
- poruchy sluchu terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Je popsán soubor 20 nemocných s příznaky alergické konjunktivitidy, u kterých byl po dobu 2-6 týdnů aplikován 2krát denně do spojivkového vaku obou očí Allergodil gtt, ophth., ASTA Medica AG, SRN. Ze subjektivních pocitů bylo sledováno a hodnoceno svědění, pálení, pocit cizího tělesa a slzení, objektivně otoky víček,hyperémie spojivky a papilární hypertrofie. Rovněž byla hodnocena rychlost nástupu účinku, délka jeho trvání a snášenlivost preparátu. Subjektivní příznaky vymizely u 90 % nemocných, ke zmenšení hyperémie spojivek a papilární hypertrofie došlo u 12 nemocných (60 %), k vymizení u 8 (40 %). Ústup subjektivních obtíží nastal u všech nemocných do 20 minut, délka trvání účinku se pohybovala v rozmezí 11-13 hodin u 18 nemocných (90 %), 6-8 hodin u 2 nemocných (10%). Z nežádoucích účinků 1 nemocná udávala po nakapání pocit hořka v ústech, jedna pálení. Bylo prokázáno, že lokální H1 antihistaminikum Allergodil gtt je účinné i v monoterapii u lehkých forem alergické konjunktivitidy.
The authors describe a group of 20 patients with symptoms of allergic conjunctivitis where for a period of 2-6 weeks twice a day into the conjunctival sac of both eyes Allergidol gtt, ophth., ASTA Medica AG FRG was administered. As to subjective sensations the authors evaluated itching, burning, the sensation of a foreign body and lacrimation, as to objective signs oedema of the eyelids, hyperaemia of the conjunctiva and papillary hypertrophy. The authors evaluated also the rate of onset of the effect, its duration and tolerance of the preparation. Subjective symptoms disappeared in 90%patients,hyperaemia of the conjunctivae and papillary hypertrophy receded in 12 patients (60%), in 8 (40%) they disappeared. Regression of subjective complaints occurred in all patients within 20 minutes, the duration of the effect was within the range of 11-13 hours in 18 patients (90%), 6-8 hours in two patients (10%). As to undesirable effects one female patient reported after administration of the eye drops a bitter sensation in the mouth, another one a burning sensation. Evidence was provided that the local H1 antihistaminic Allergodil gtt is effective in monotherapy in mild forms of allergic conjunctivitis.
- Klíčová slova
- ALLERGODIL,
- MeSH
- alergická konjunktivitida farmakoterapie MeSH
- antagonisté histaminu H1 aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lékové formy metody MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Článek podává etiologický přehled konjunktivitid infekčního původu. Ve zkratce uvádí klinický obraz a diagnostiku onemocnění včetně možného postupu v diferenciální diagnostice akutních konjunktivitid. Nastiňuje možnosti farmakoterapeutického přístupu podle etiologického agens a zdůrazňuje podíl klinického obrazu onemocnění v úvahách o nasazení terapie.
The paper reviews the etiology of conjunctivitis caused by infections. It provides a brief description of the clinical condition as well as the diagnostics of the disease, including a potential approach to differential diagnosis of acute conjunctivitis. It outlines opportunities of medication according to the etiological agent and it points out the importance of the clinical condition in considering the appropriate therapy.
