Rhinomanometry
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Pocit obstrukce nosní průchodnosti je běžným příznakem u pacientů s rýmou, nosními polypy i nerovností nosní překážky. Je velmi variabilní v subjektivním hodnocení, je těžké ho kvantifikovat v klinické praxi, než je obstrukce kompletní. Všeobecně uznávanou metodou měření nosní průchodnosti je rinomanometrie, ale vysoká cena přístroje neumožní její využití na každém pracovišti. Měřením v klinické praxi lze posoudit velikost strukturální deformity septa a měřením po anemizaci také velikost slizničního podílu na nosním odporu. Pro experimentální účely je vhodná k měření účinků léků ovlivňujících dekongescenci nosní sliznice. V hraničních indikacích septoplastiky ulehčí rozhodování o operaci nebo konzervativním postupu léčby nosní neprůchodnosti, po operaci objektivně zhodnotí její efekt. Cílempráce je seznámit odbornou veřejnost s principemmetody, klinickými endoskopickými nálezy a jim odpovídajícími rinogramy.
The sensation of obstruction of nasal patency is a common symptom in patients with a cold, nasal polyps and inequalities of the nasal septum. It is very variable as regards subjective evaluation, it is difficult to quantify in clinical practice, more difficult than complete obstruction. A generally accepted method for assessment of nasal patency is rhinomanometry but the high price of the instrument does not make its use possible in every department. By assessment in clinical practice it is possible to assess the extent of the structural deformity of the septumand by assessment after anaemization also the extent of the mucosal participation in the nasal resistance. For experimental purposes it is useful for measuring the effect of drugs which influence mucosal decongestion. In liminal indications of septoplasty it facilitates the decision of surgery or conservative treatment of nasal obstruction, after operation it makes it possible to evaluate its effect. The objective of thework is tomakethe professional public familiar with the principle of themethod, clinical endoscopic findings and the corresponding rhinograms.
Autoři rozebírají soubor 150 pacientů vyšetřených metodou rinomanometrie (RMM) naORL klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové, zabývají se indikací testu, jeho omezeníma interpretací výsledků. Rinomanometrie je definována jako metoda objektivního kvantitativníhoposouzení nosní průchodnosti. Vyšetřovací metodou je přední aktivní kontralaterální rinomano-metrie na přístroji Rhinomanometer 200 fy Atmos. Autoři popisují základní rinomanometrickévyšetření, vč. základních a odvozených parametrů a modifikace metody vyšetření. Výsledkem stu-die je interpretace základních rinomanometrických obrazů. Výtěžnost rinomanometrie je úměrnánejen přesnosti vyšetření, ale i správné interpretaci výsledků. Problémem metody zůstává velkýrozptyl výsledků a diskrepance mezi subjektivním a objektivním nálezem. Rinomanometrie je hod-nocena jako doplňkové funkční vyšetření patologických stavů nosní dutiny.
The authors analyze a group of 150 patients examined by rhinomanometry (RMM) at the University Hospital ENT Clinic, Hradec Králové. Rhinomanometry is defined as a method of objective quantitative evaluation of nasal flow. The technique used was anterior active contralateral rhinomanometry with a Rhinomanometer 200 Atmos. Rhinomanometry is rated as an additional functional investigation method for the assessment of any morphological pathology of the nasal cavity, including the nasal vestibulum and nasopharynx. Another indication includes evaluation of temporal changes of nasal patency (e.g. pre- and postoperative conditions), it is also useful in case of medicolegal problems. The rhinomanometric curve, which is the result of the investigation, indicates the dependence of nasal flow on the differential pressure between the nasal vestibulum a nasopharynx. The clinical interpretation of the rhinomanometry is discussed. The benefit of the investigation is proportionate not only to the accuracy of the measurement but also to the correct interpretation of the results. There remains the problem of wide dispersion of the results and frequent controversy between the subjective and objective evaluation of nasal flow.
- MeSH
- lidé MeSH
- manometrie metody MeSH
- nosní dutina patologie MeSH
- nosní obstrukce diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
A typical clett deformity ot the central facial area is very trequently associated with impaired patency ot the nose. Rhinomanometry makes it possible to assess objectively and quantitatively the patency ot these airways. For objective assessment ot the disorder this examination was made closely before secondary rhinoplasty in 36 patients with complete unilateral (81 %) or bilateral clett (19 %). Using the method ot active anterior rhinomanometry, values ot nasal tlow and nasal resistance were assessed. Subsequently the degree ot obstruction ot the nasal airway~s and the lateral ratio ot the nasal tlow were evaluated. The mean value ot the total nasal tlow was 239.9 cm /s, and the mean value ot nasal resistance for individua) nasal vents was 3.55. The results were compared with norma) values according to Bachmann. It was revealed that patients with clefts sutter in 88 % ot cases from signiticant obstruction ot the nasal airways and in the remaining 12 % ot cases from mild obstruction. The lateral ratio can be evaluated as norma) only in 19 % and 14 % ot patients with unilateral and bilateral clefts respectively. Although the great majority ot patients ask for secondary correction because they want to improve their appearance, it is an advantage to express objectively the tunctional disorder ot nasal patency before surgery - thus detining the indication more accurately - and to explain to the patient the possible benetit ot the operation.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nosní obstrukce diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- nosní přepážka MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Rhinology, ISSN 0300-0729 vol. 48, suppl. 21, 2010
50 s. : il., tab. ; 30 cm
- MeSH
- nosní obstrukce diagnóza MeSH
- nosní přepážka patologie MeSH
- rinomanometrie metody přístrojové vybavení MeSH
- získané deformity nosu diagnóza MeSH
- Publikační typ
- sborníky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- otorinolaryngologie
- MeSH
- endoskopie trendy využití MeSH
- lidé MeSH
- nosní obstrukce diagnóza MeSH
- rinomanometrie metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cieľ štúdie: Ozrejmiť korelácie medzi nazofibroendoskopicky objektivizovaným stupňom hypertrofie adenoidných vegetácií a rinomanometricky objektivizovaným stupňom nosovej obštrukcie; ozrejmiť rozdiely medzi jednotlivými skupinami definovanými stupňom hypertrofie adenoidov navzájom v závislosti od stupňa nosovej obštrukcie a v závislosti od parametrov nosovej priechodnosti. Metódy: V súbore 156 detí priemerného veku 6,7 roka a výšky 123 cm bola vykonaná nazofibroendoskopia, ktorou bol objektivizovaný stav nosohltana a určený stupeň prípadnej hypertrofie adenoidných vegetácií, na základe čoho boli deti rozdelené do skupín. U detí bola zároveň realizovaná rinomanometria a namerané hodnoty celkového prietoku vzduchu nosovou dutinou (Fl.L+R) a celkovej nosovej rezistencie (ResL+R) boli porovnávané s referenčnými parametrami, na základe čoho bol pre jednotlivé skupiny určený stupeň nosovej obštrukcie. Následne boli štatisticky vyhodnotené vzťahy medzi skupinami definovanými stupňom hypertrofie adenoidov, stupňom nosovej obštrukcie a parametrami nosovej priechodnosti. Výsledky: Bola potvrdená štatisticky významná pozitívna korelácia medzi stupňom hypertrofie adenoidov a stupňom nosovej obštrukcie (p <0,001), pričom vyšší stupeň hypertrofie adenoidov súvisí s vyšším stupňom nosovej obštrukcie. Boli potvrdené štatisticky signifikantné rozdiely medzi skupinami definovanými stupňom hypertrofie adenoidov v závislosti od stupňa nosovej obštrukcie (p <0,001), a to medzi všetkými jednotlivými skupinami s adenoidmi navzájom, pričom skupiny s vyšším stupňom hypertrofie adenoidov mali častejšie vyšší stupeň obštrukcie. Boli potvrdené štatisticky významné rozdiely medzi skupinami definovanými stupňom hypertrofie adenoidov v závislosti od Fl.L+R a ResL+R (p <0,001), pričom s narastajúcim stupňom hypertrofie adenoidov bol pozorovaný pokles hodnôt Fl.L+R a vzostup ResL+R. Závery: Rinomanometria je pomocné diagnostické vyšetrenie umožňujúce objektivizovať stupeň nosovej obštrukcie, odvodiť stupeň hypertrofie adenoidov, a to obzvlášť u pacientov netolerujúcich nazofibroendoskopiu. Optimálne je, pokiaľ rinomanometria dopĺňa nazofibroendoskopiu, ktorá ju musí predchádzať a vylúčiť iné patológie nosovej dutiny a nosohltanu. Rinomanometria umožňuje sledovať efekt terapie. Zhodnotenie klinického statusu a nazofibroskopiu doplnenú rinomanometriou možno považovať za najefektívnejší a najobjektívnejší vyšetrovací algoritmus využívaný v manažmente liečby adenoidných vegetácií.
Background: The aim of the study was to clarify correlation between the grade of adenoid hypertrophy objectivised by nasofiberendoscopy and the grade of nasal obstruction objectivised by rhinomanometry; to explicate changes between groups defined by the grade of mutual adenoid hypertrophy due to grade of nasal obstruction and due to parameters of nasal patency. Methods: Altogether 156 children (average age of 6.7 years and average height of 123 cm) were submitted to a nasal fiberoptic endoscopy; condition of nasopharynx and the grade of potential adenoid hypertrophy were determined, according to which the children were divided into groups. We also conducted active anterior rhinomanometry and assessed values of total transnasal inspiratory airflow (Fl.L+R) and total nasal resistance (ResL+R). We compared these values with reference parameters and assessed grade of nasal obstruction for all groups. Subsequently we statistically evaluated relations between groups defined by the grade of adenoids, grade of nasal obstruction, and parameters of nasal patency. Results: We confirmed positive correlation between the grade of adenoids and grade of nasal obstruction (p <0.0001), whilst higher grade of adenoids relates to higher grade of obstruction. We confirmed statistically significant differences between groups defined by adenoids’ grade due to grade of nasal obstruction (p <0.0001); thus between all particular groups with adenoids reciprocally, when groups with higher grade of adenoids suffer from higher grade of nasal obstruction more frequently. We confirmed significant differences between groups defined by adenoids’ grade due to Fl.L+R and ResL+R (p<0.0001), whereas due to higher grade of adenoids we observed decrease of Fl.L+R and increase of ResL+R. Conclusions: Rhinomanometry is diagnostic method, which helps us to define grade of nasal obstruction and derive the grade of adenoids, especially in patients who don´t tolerate the nasofiberendoscopy. It is optimal, if rhinomanometry is in advance complemented by nasofiberoendoscopy, in order to exclude another nasal cavity and nasopharyngeal pathologies. Rhinomanometry can help us to evaluate effect of therapy. Evaluation of clinical status and nasofiberendoscopy complemented by rhinomanometry can be considered as most effective and most objective diagnostic algorithm used in adenoids therapy.
- MeSH
- adenektomie MeSH
- adenoidy * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- dítě MeSH
- endoskopie MeSH
- hypertrofie diagnóza MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nosní dutina diagnostické zobrazování MeSH
- nosní obstrukce * diagnóza klasifikace MeSH
- rinomanometrie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
Nazální provokační test (dále NPT) slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem, kterou verifikujeme měřením nosních průtoků a odporů za pomoci rinomanometrie a vyhodnocení symptomového skóre. Cílem vyšetření je určit stupeň nosní obstrukce. Měří se průtok vzduchu nosním průduchem (v ml/s) při rozdílných tlacích (75, 150 a 300 Pa). Evropskou komisí pro standardizaci v rinomanometrii je k provádění nazálních provokačních testů doporučena rinomanometrie aktivní přední a jako referenční hodnoty naměřené při tlaku 150 Pa. Nazální provokační test je metoda, která je v indikovaných případech přínosná k potvrzení kauzality alergického onemocnění, využití je vhodné i pro výzkumné účely např. při testování terapeutických účinků farmak a k monitorování průběhu léčby (zejména alergenové imunoterapie).
Nasal challenge test is a method for the confirmation of the nasal response to provocation by specific or nonspecific nasal stimuli which is possible to verify by investigation of nasal airflow and resistance using rhinomanometry and evaluation of the symptom score. The aim of investigation is to determine the degree of nasal obstruction. The nasal airflow (ml/s) is measured in different pressures (75, 150 and 300 Pa). The European committee for standardisation in rhinomanometry recommended active anterior rhinomanometry for performing tests and as reporting values are recommended parameters measured at the pressure 150 Pa. Nasal challenge test contributes in indicated cases confirmation causality of allergic diseases, its utilisation is also suitable for researches, e.g. for testing pharmacotherapeutic effects and the monitoring the course of therapy (especially allergen immunotherapy).
