• MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• statistické modely MeSH
• věkové faktory MeSH
• věkové skupiny MeSH

• Konspekt
• Demografie. Populace
• NLK Obory
• demografie
• NLK Publikační typ
• elektronické časopisy

• MeSH
• lékařství MeSH
• statistika jako téma MeSH

• Konspekt
• Statistika
• NLK Obory
• statistika, zdravotnická statistika

• MeSH
• přežití MeSH
• regresní analýza MeSH
• výzkum statistika a číselné údaje   MeSH

• Konspekt
• Kombinatorika. Teorie grafů. Matematická statistika. Operační výzkum. Matematické modelování
• NLK Obory
• přírodní vědy
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• longitudinální studie MeSH
• sociální vědy metody   MeSH
• výzkum MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Sociologie
• NLK Obory
• sociologie

xMonitorace glukózy pomocí kontinuálních monitorů u pacientů s diabetem je v současné době běžným standardem v managementu kompenzace a léčby diabetu. Senzory se staly běžnou součástí života pacientů. Kromě záznamů běžných dní našich pacientů se diabetolog může setkat i se zcela nestandardním záznamem. Takový záznam analyzuje i následující kazuistika, která popisuje případ mladého muže s diabetes mellitus 1. typu, který měl v době tragické události aplikovaný glukózový senzor.

Glucose monitoring using continuous monitors in patients with diabetes is currently a common standard in the management of diabetes control and treatment. Sensors have become a common part of patients’ lives. In addition to the recorded data of the patients’ ordinary days, a diabetologist may also encounter a completely non-standard data record. Such a record is analysed in the following case report, which describes the case of a young man with type 1 diabetes mellitus who had a glucose sensor applied at the time of the tragic event.

• MeSH
• biometrie MeSH
• statistika jako téma MeSH

• Konspekt
• Statistika
• NLK Obory
• statistika, zdravotnická statistika
• lékařství

Understanding potential differences in vaccine-induced protection between demographic subgroups is key for vaccine development. Vaccine efficacy evaluation across these subgroups in phase 2b or 3 clinical trials presents challenges due to lack of precision: such trials are typically designed to demonstrate overall efficacy rather than to differentiate its value between subgroups. This study proposes a method for estimating vaccine efficacy using immunogenicity (instead of vaccination status) as a predictor in time-to-event models. The method is applied to two datasets from immunogenicity sub-studies of vaccine phase 3 clinical trials for zoster and dengue vaccines. Results show that using immunogenicity-based estimation of efficacy in subgroups using time-to-event models is more precise than the standard estimation. Incorporating immune correlate data in time-to-event models improves precision in estimating efficacy (i.e., yields narrower confidence intervals), which can assist vaccine developers and public health authorities in making informed decisions.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Spektrální analýza variability srdeční frekvence umožňuje zachytit a kvantitativně vyjádřit regulační vlivy kardiálního autonomního nervového systému. Existuje však jen málo studií validně hodnotících variabilitu a reprodukovatelnost metodiky a použitá normativní data v dostupné literatuře široce kolísají. Soubor a metodika: Spektrální analýza variability srdeční frekvence byla vyšetřena u souboru 167 zdravých dobrovolníků (90 žen, 77 mužů, věk: medián 44 let, rozmezí 20-80 let), stratifikovaného podle věku do šesti skupin po jednotlivých dekádách. V každé z těchto podskupin byla vypočtena interindividuální variabilita hodnot jednotlivých parametrů a percentilovou metodou byla stanovena normativní data. U 21 jedinců bylo vyšetření provedeno opakovaně (3-5krát) během jednoho dne a/nebo ve stejnou denní dobu v různých dnech za účelem stanovení intra- a interday intraindividuální variability. Výsledky: Spektrální výkony nízko- a vysokofrekvenčního pásma vykazovaly signifikantní negativní korelaci s věkem, jejich poměr byl naopak jediným parametrem signifikantně se odlišujícím u mužů (kde byl vyšší) a žen. Všechny hodnocené parametry vykazovaly shodně vysokou interindividuální variabilitu: interindividuální variační koeficienty byly obdobné i ve všech věkových podskupinách a pohybovaly se nejčastěji okolo 100 % (rozmezí 49-200 %). Zřetelně nižší, avšak také nezanedbatelná, byla variabilita intraindividuání. Intraindividuální variační koeficienty (stanovené z opakovaných vyšetření v různých dnech ve stejnou denní dobu) byly obdobné pro všechny vyšetřované parametry u mužů i žen a pohybovaly se nejčastěji okolo 35 % (rozmezí 1-100 %). Mírně vyšší hodnoty variačních koeficientů byly zjištěny při opakovaném vyšetření v průběhu stejného dne, bez statistické významnosti. Závěr: Normativní data pro jednotlivé parametry spektrální analýzy variability srdeční frekvence je nutno věkově stratifikovat. Extrémní fyziologická interindividuální variabilita nálezů však komplikuje jejich nastavení i diagnostickou validitu metodiky obecně. Při interpretaci výsledků a zejména event. změn nálezu při opakovaném vyšetření je nutno zohlednit také vysokou intraindividuální variabilitu.

Introduction: Spectral analysis of heart rate variability enables the expression and quantification of regulatory influences within the cardiac autonomic nervous system. Only a few studies, however, have centred upon on the variability and reproducibility of the method, and the normal limit data recommended vary widely among the published studies. Patients and methods: Spectral analysis of heart rate variability was performed in a group of 167 healthy individuals (90 women, 77 men, median age 44 years, range 20?80) subdivided into 6 subgroups (according to respective age decades). In each of these subgroups, interindividual variability of the parameters evaluated was established and age-related normal limit data were established. In 21 of the individuals included, examination was repeated 3 to 5 times on the same day (intra-day intraindividual variability) or at about the same time on different days (inter-day intraindividual variability). Results: Low and high frequency settings showed significant negative correlation with age. Further, the ratio between them was the only parameter with significant sex-related differences (i.e. higher values in men). All the parameters evaluated exhibited high interindividual variability: coefficients of variation were similar in all age subgroups and reached values of around 100% (range 49?200%). Intraindividual variability was markedly lower, but also noteworthy. Inter-day intraindividual coefficients of variation were similar in men and women and reached the values of about 35% (range 1?100%). Even slightly higher values were found when intra-day intraindividual variability was assesed. Conclusions: Normal data for particular parameters of spectral analysis of heart rate variability should be age-stratified. Their setting, however, is complicated, among other things, by extreme interindividual variability of values, something that involves the diagnostic validity of the method in general. High intraindividual variability should also be considered, in particular, in the evaluation of possible changes between repeated examinations.

• Klíčová slova
• spektrální analýza variability srdeční frekvence, normy, intra individuální variabilita, zdraví jedinci, věk,
• MeSH
• autonomní nervový systém fyziologie   MeSH
• epidemiologická měření MeSH
• financování organizované MeSH
• kardiovaskulární systém MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• referenční standardy MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• spektrální analýza metody   normy   využití   MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• biometrie MeSH
• statistika jako téma MeSH

• Konspekt
• Statistika
• NLK Obory
• statistika, zdravotnická statistika
• management, organizace a řízení zdravotnictví

In this article, we show that adaptive multivariate autoregressive (AMVAR) modeling accompanied by proper estimation of the delay and the width of hemodynamic response function is an effective technique for evaluation of spectral Granger causality among different functional brain networks identified by independent component analysis from event-related fMRI data. The entire concept is demonstrated on 28 subjects auditory oddball fMRI data.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• hemodynamika MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• mozek fyziologie   MeSH
• multivariační analýza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH