OBJECTIVES: The RITUXVAS trial reported similar remission induction rates and safety between rituximab and cyclophosphamide based regimens for antineutrophil cytoplasm antibody (ANCA)-associated vasculitis at 12 months; however, immunosuppression maintenance requirements and longer-term outcomes after rituximab in ANCA-associated renal vasculitis are unknown. METHODS: Forty-four patients with newly diagnosed ANCA-associated vasculitis and renal involvement were randomised, 3:1, to glucocorticoids plus either rituximab (375 mg/m(2)/week×4) with two intravenous cyclophosphamide pulses (n=33, rituximab group), or intravenous cyclophosphamide for 3-6 months followed by azathioprine (n=11, control group). RESULTS: The primary end point at 24 months was a composite of death, end-stage renal disease and relapse, which occurred in 14/33 in the rituximab group (42%) and 4/11 in the control group (36%) (p=1.00). After remission induction treatment all patients in the rituximab group achieved complete B cell depletion and during subsequent follow-up, 23/33 (70%) had B cell return. Relapses occurred in seven in the rituximab group (21%) and two in the control group (18%) (p=1.00). All relapses in the rituximab group occurred after B cell return. CONCLUSIONS: At 24 months, rates of the composite outcome of death, end-stage renal disease and relapse did not differ between groups. In the rituximab group, B cell return was associated with relapse. TRIAL REGISTRATION NUMBER: ISRCTN28528813.

• MeSH
• ANCA-asociované vaskulitidy komplikace   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• azathioprin terapeutické užití   MeSH
• B-lymfocyty cytologie   MeSH
• chronická renální insuficience farmakoterapie   etiologie   imunologie   MeSH
• chronické selhání ledvin etiologie   MeSH
• cyklofosfamid terapeutické užití   MeSH
• glukokortikoidy terapeutické užití   MeSH
• granulomatóza s polyangiitidou komplikace   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikroskopická polyangiitida komplikace   farmakoterapie   imunologie   MeSH
• myší monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• počet lymfocytů MeSH
• přežití bez známek nemoci MeSH
• progrese nemoci MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

Duální protidestičková terapie byla zavedena jako standardní metoda u všech forem akutního koronárního syndromu (AKS). Prasugrel a ticagrelol mají ve srovnání s clopidogrelem silnější inhibiční účinek na funkce trombocytů, ale v úvahu se musí brát vyšší riziko krvácení. Léčba těmito novějšími antiagregancii je spojena se zvýšeným rizikem krvácení do mozku. U všech pacientů s AKS je třeba zahájit duální protidestičkovou terapii co nejdříve. Pokud se však plánuje během příštích osmačtyřiceti hodin perkutánní koronární intervence, prasugrel smí být podán až současně s invazivním výkonem. Jako předléčení lze do té doby použít clopidogrel nebo ticagrelol. Trojkombinace (kyselina acetylsalicylová + clopidogrel + antikoagulans) je indikována pouze při vysokém riziku ischémie, a to na nezbytně nutnou dobu; novější antiagregancia (ticagrelol a prasugrel) se v této kombinaci nemají podávat. Léčba vysoce účinnými inhibitory destičkových glykoproteinových (GP) receptorů IIb/IIIa se neindikuje rutinně, nýbrž selektivně při vysokém riziku ischémie nebo u nestabilní anginy pectoris. U všech pacientů s AKS by se měla zahájit též antikoagulační terapie. Při volbě léku je třeba vyhodnotit riziko ischémie a riziko krvácení. U pacientů s AKS bez elevací úseku ST se považuje za lék první volby fondaparinux, vzhledem k příznivému poměru prospěchu a rizika; tato látka však nesmí být podávána u infarktu myokardu s elevacemi úseku ST v rámci primární koronární intervence. Při koronárních intervencích je vhodný bivalirudin, který má příznivější farmakologický profil účinnosti a mluví pro něj též výsledky klinických studií. Nemůže‑li být u pacienta s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST provedena koronární intervence do dvou hodin (popř. do 90 minut v případě rozsáhlého infarktu a časnější prezentace), je v období do dvanácti hodin indikována trombolytická léčba; tato léčba by měla být zahájena před přijetím do nemocnice. V současné době se dává přednost fibrin‑specifickým trombolytikům, při respektování příslušných kontraindikací. Po zahájení trombolytické léčby by pacient měl být přeložen do zdravotnického zařízení, v němž lze provést akutní koronární intervenci.

Die duale Anti‑Plättchen‑Therapie (DAPT) ist bei allen Formen des akuten Koronarsyndroms als Standardtherapie etabliert. Die stärkere Plättchen‑hemmende Wirkung von Prasugrel und Ticagrelor im Vergleich zu Clopidogrel muss gegen das erhöhte Blutungsrisiko abgewogen werden. Insbesondere das höhere Risiko für zerebrale Blutungen ist bei Verwendung der neueren Plättchenhemmer zu beachten. Bei allen Patienten mit NSTE‑ACS sollte möglichst frühzeitig eine duale Anti‑Plättchen‑Therapie eingeleitet werden. Bei geplant invasiver Strategie innerhalb der nächsten 48 Stunden darf Prasugrel erst zum Zeitpunkt der PCI gegeben werden. Zur Vorbehandlung kann Clopidogrel oder Ticagrelor gewählt werden. Eine Tripel‑Therapie ist nur bei hohem Ischämierisiko indiziert, und sollte nur so lang wie unbedingt notwendig durchgeführt werden. Die neueren Plättchen‑Hemmer Ticagrelor und Prasugrel sollten in dieser Situation nicht eingesetzt werden. Der Einsatz der hochwirksamen GP‑A ist nicht mehr routinemäßig indiziert und sollte im Wesentlichen nur noch selektiv bei Hoch‑Risiko‑Interventionen oder nicht stabilisierter Angina zum Einsatz kommen. Bei allen Patienten mit akutem Koronarsyndrom sollte eine Antikoagulantien‑Therapie eingeleitet werden. Die Substanzauswahl sollte neben dem Ischämie‑Risiko auch das Risiko von Blutungskomplikationen berücksichtigen. Während Fondaparinux bei Patienten mit NSTE‑ACS wegen des günstigen Nutzen‑Risiko‑Verhältnisses als Mittel der ersten Wahl gilt, sollte die Substanz nicht im Rahmen der primären PCI bei STEMI eingesetzt werden. Neben dem günstigeren pharmakologischen Wirk‑Profil spricht die günstige Studienlage für den Einsatz von Bivalirudin im Rahmen von Koronarinterventionen. Eine Fibrinolyse‑Therapie ist bei STEMI innerhalb von maximal 12 Stunden nach Symptom‑Beginn indiziert, wenn eine primäre PCI nicht innerhalb von 2 Stunden (90 Min bei großen Infarkt und früher Präsentation) erfolgen kann. Die Lyse‑Therapie sollte möglichst bereits prästationär eingeleitet werden. Fibrin‑spezifische Thrombolytika sollten bevorzugt werden. Kontraindikationen sind zu beachten. Nach Einleitung der Lyse‑Therapie sollte umgehend eine Verlegung in ein Zentrum mit Möglichkeit der Akut‑PCI erfolgen.

• Klíčová slova
• clopidogrel, prasugrel,
• MeSH
• adenosin analogy a deriváty   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• akutní koronární syndrom * farmakoterapie   MeSH
• antagonisté purinergních receptorů P2Y farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• balónková koronární angioplastika MeSH
• fibrinolytika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• fondaparinux MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• piperaziny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• polysacharidy škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
• stenty MeSH
• thiofeny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• ticagrelor MeSH
• tiklopidin analogy a deriváty   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• trombocytový glykoproteinový komplex IIb-IIIa antagonisté a inhibitory   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• DNA analýza   MeSH
• falešně pozitivní reakce MeSH
• imunofenotypizace MeSH
• imunologické techniky * MeSH
• lidé MeSH
• proliferace buněk MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• řízení kvality MeSH
• RNA analýza   MeSH
• separace buněk MeSH
• směrnice jako téma * MeSH
• software MeSH
• T-lymfocyty cytologie   MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

These guidelines are a consensus work of a considerable number of members of the immunology and flow cytometry community. They provide the theory and key practical aspects of flow cytometry enabling immunologists to avoid the common errors that often undermine immunological data. Notably, there are comprehensive sections of all major immune cell types with helpful Tables detailing phenotypes in murine and human cells. The latest flow cytometry techniques and applications are also described, featuring examples of the data that can be generated and, importantly, how the data can be analysed. Furthermore, there are sections detailing tips, tricks and pitfalls to avoid, all written and peer-reviewed by leading experts in the field, making this an essential research companion.

• MeSH
• alergologie a imunologie normy   MeSH
• fenotyp MeSH
• konsensus MeSH
• lidé MeSH
• průtoková cytometrie metody   normy   MeSH
• separace buněk metody   normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• oční nemoci MeSH
• oftalmologie MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• oftalmologie

• Klíčová slova
• lékařství vnitřní - nemoci - klasifikace - učebnice, lékařství preventivní - diagnostika - učebnice, systémy terapeutické - lékařství vnitřní - učebnice,

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• vnitřní lékařství
• chemie, klinická chemie

• Publikační typ
• abstrakty MeSH