• MeSH
• kardiomyopatie MeSH
• myokard MeSH
• srdce patofyziologie   fyziologie   MeSH
• tomografie emisní počítačová MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• kardiologie
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody
• angiologie

• MeSH
• kardiovaskulární nemoci * diagnostické zobrazování   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• Publikační typ
• atlasy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody
• kardiologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Pseudoaneuryzma levé komory srdeční je relativně vzácnou komplikací infarktu myokardu. Vzhledem k tomu, že riziko ruptury je u pseudoaneuryzmatu mnohonásobně vyšší než u pravé výdutě (aneuryzmatu), je časné odlišení obou stavů zásadní pro rozhodnutí o dalším terapeutickém postupu. Ve sdělení jsou shrnuty znalosti o patogenezi onemocnění se zaměřením na možnosti a nutnost správné a včasné diagnostiky s použitím moderních zobrazovacích metod, zejména počítačové tomografie srdce, ale i magnetické rezonance srdce. V práci je prezentován klinický případ 79leté pacientky s nálezem pseudoaneuryzmatu spodní a zadní stěny levé komory jako pozdní komplikace po proběhlém akutním infarktu myokardu před 8 měsíci.

Pseudoaneurysm of the left ventricle is relatively rare complication of myocardial infarction. The risk of the rupture is much higher than in the true left ventricular aneurysm. The early diagnosis and differentiation of these two clinical comlications is crucial for the best decision to treat surgically. This text summarises knowledge of the pathogenesis, focusing on the possibility to achieve the true diagnosis early and noninvasively, including cardiac computed tomography and cardiac magnetic resonance. We present the clinical case of 79-year-old woman with pseudoaneurysm of the left ventricle as a late complication of an old myocardial infarction.

• MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• infarkt myokardu komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nepravé aneurysma diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• tomografie emisní počítačová metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Vyšetření srdce pomocí počítačové tomografie (CT) našlo široké uplatnění nejenom v diagnostice kardiovaskulárních onemocnění, ale i v guidingu invazivních procedur. V současnosti lze CT využít v diagnostice ischemické choroby srdeční (ICHS), zejména u pacientů s nízkým a středním kardiovaskulárním rizikem, u pacientů po perkutánní koronární intervenci (PCI) k hodnocení stentů, ale i u pacientů po aorto-koronárním bypassu (CABG) v diagnostice průchodnosti bypassů. Významnou roli hraje v diagnostice koronárních anomálií. Anatomický obraz srdce získán při CT vyšetření pomáhá při invazivním vyšetření, a to zejména při perkutánní náhradě aortální chlopně (TAVI) a elektroanatomickém mapování při izolaci plicních žil. Nezastupitelnou roli má v akutní kardiologii, a sice především v diagnostice akutní plicní embolie a disekce či jiných akutních onemocněních aorty.

Cardiac computed tomography (CT) has a broad spectrum of indications not only in the diagnostic process of cardiovascular disease but also in guiding before invasive procedures. Currently, cardiac CT can be used in evaluation of coronary artery disease, mainly in patients with low or moderate cardiovascular risk, in patients after percutaneous coronary intervention for stent evaluation, and also in patients after CABG for patency of grafts evaluation. CT also has an important role in identifying coronary anomalies. Anatomy of the heart can be used in invasive procedures, particularly before TAVI, in electroanatomical mapping before pulmonary vein isolation. The key role of CT is for diagnostic process of pulmonary embolism and aortal dissections and acute aortic syndromes.

• MeSH
• bolesti na hrudi diagnóza   MeSH
• chirurgická náhrada chlopně MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   MeSH
• kardiologie MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární cévy MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie * MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• endokarditida MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární cévy patologie   MeSH
• nemoci cév radiografie   MeSH
• tomografie emisní počítačová MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie

• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody

• MeSH
• srdce MeSH
• tomografie emisní počítačová MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody
• kardiologie
• angiologie

Bacground: Cardiac magnetic resonance imaging (MRI) represents the gold standard in noninvasive evaluation of myocardial tissue. However, some patients are unable to undergo cardiac MRI due to a variety of reasons. AIMS: We sought to determine the diagnostic accuracy of routinely performed contrast‐enhanced computed tomography (CECT) compared with cardiac MRI in the evaluation of myocardial tissue. METHODS: We retrospectively evaluated 96 consecutive patients (mean [SD] age, 51 [15] years; 41 women) who underwent both CECT and cardiac MRI within 30 days. All CECT scans that visualized the entire heart were analyzed, regardless of the indication for and protocol of the procedure. The presence of late gadolinium enhancement on cardiac MRI was compared with the finding of myocardial hypoattenuation on computed tomography scans. RESULTS: With cardiac MRI as the gold standard, CECT revealed a per‐patient sensitivity of 66%, specificity of 89%, positive predictive value of 75%, negative predictive value of 84%, and accuracy of 81%. Per‐segment sensitivity was 54%; specificity, 98%; positive predictive value, 76%; negative predictive value, 94%; and accuracy, 92%. CONCLUSIONS: Our study suggests that routinely performed CECT has high specificity, but only moderate sensitivity, compared with cardiac MRI in the evaluation of myocardial tissue. This result supports the recommendation that all CECT scans that visualize the entire heart should be analyzed for myocardial tissue pathology.

• MeSH
• dospělí MeSH
• gadolinium MeSH
• kontrastní látky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * MeSH
• myokard patologie   MeSH
• nemoci srdce diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie * MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• srdce diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl. Zhodnotit zkušenosti s CT vyšetřením srdce duální energií záření X (DECT). Materiál a metoda. Bylo provedeno 40 CT srdce (29 mužů, 11 žen) s použitím dvouzdrojového CT přístroje v režimu expozice dvojí energie záření X (systém A ? 140 a systém B ? 100 kV). Průměrný věk v souboru byl 58,3 v rozpětí 48?81 let. CCTA byla inidikována z důvodu podezření na koronární nemoc (27×) nebo se jednalo o kontrolní vyšetření u nemocných po operaci aortokoronárních bypassů (13×). Pro perfuzní analýzu byl využit algoritmus dekompozice tří materiálů s generováním map distribuce jódu z obrazů 140 a 100 kV s časovým rozlišením 330 ms a s šíří obrazu 1,5 mm. U 20 nemocných byla porovnána perfuzní analýza DECTs perfuzním zobrazením myokardu magnetickou rezonancí a zobrazením pozdního sycení myokardu. Výsledky. Dostatečné zobrazení perfuze bylo získáno u 88 % nemocných, hodnotitelný angiogram u všech nemocných. Při porovnání s perfuzním zobrazením myokardu magneticku rezonancí bylo dosaženo shody v nálezu u 85 % nemocných. Závěr. DECT je slibnou metodou ke zhodnocení stavu koronárních tepen a perfuzního objemu myokardu z dat jediného vyšetření.

Aim. To evaluate the experience with the dual-energy cardiac CT (DECT). Material and method. Forty examinations (29 males, 11 females, mean age 58.3 ranging 48? 81 year) using dual-energy CT on dual-source system operating in dual energy mode were performed in suspected coronary arterial disease (27×) and in patients who underwent aortocoronary bypass graft surgery (13×). Based on the two sets of images (140 kV and 100 kV) images of 1.5 mm thickness, 330 ms of temporal, the three-material-decomposition algorithm was used to create maps of iodine distribution and these maps were used in myocardial perfusion analysis. Perfusion analysis using DECT was compared with perfusion and delayed enhancement magnetic resonance imaging in 20 patients. Results. Sufficient perfusion imaging was obtained in 88% of patients; assessable angiogram of coronaries was reconstructed in all patients. Comparing the perfusion analyses, the same finding was found both on DECT and MRI in 85% of patients. Conclusion. DECT of the heart is the promising imaging method including the imaging of coronary anatomy and myocardial perfusion obtained from a single data acquisition.

• MeSH
• financování organizované MeSH
• kontrastní látky MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• myokard MeSH
• perfuze MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• počítačové zpracování obrazu metody   využití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• srdce fyziologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• nemoci srdce * diagnostické zobrazování   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie * metody   MeSH
• srdce diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH