• MeSH
• diabetes mellitus * MeSH
• lidé MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

High-altitude (HA) visitors like pilgrims, trackers, scientists and military personnel face a group of nonspecific gastrointestinal (GI) symptoms during acclimatization to hypobaric hypoxia. In order to investigate the alteration of indigenous gastrointestinal microbiota in the development of such GI symptoms, an experiment was conducted for the enumeration of dominant cultivable faecal microbiota of 15 soldiers at base level (Delhi) and during their 15-day acclimatization at 3,505 m HA (Leh). At HA, faecal microbiota analysis revealed that total aerobes decreased significantly with increase of total and facultative anaerobes. The strict anaerobes like Bifidobacterium sp., Bacteroidetes sp. and Lactobacillus sp. exhibited positive growth direction index (GDI) like other predominant obligate anaerobes Clostridium perfringens and Peptostreptococcus sp. Different enzymes like amylase, proteinase and polyphenol hydrolase produced by different bacterial populations showed positive GDI, whereas phosphatase producers exhibited negative GDI. The levels of microbe-originated enzymes like amylase, proteinase, alkaline phosphatase and β-glucuronidase were also elevated during HA acclimatization. In addition, in vitro gas production ability was enhanced with increase of faecal immunoglobulins IgA and IgG. We demonstrated that hypoxic environment at HA had the potential to alter the gut microbial composition and its activities that may cause GI dysfunctions.

• MeSH
• aklimatizace * MeSH
• bakteriální nálož MeSH
• dospělí MeSH
• enzymy analýza   MeSH
• gastrointestinální trakt enzymologie   imunologie   mikrobiologie   MeSH
• imunoglobuliny analýza   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nadmořská výška * MeSH
• společenstvo * MeSH
• zdraví dobrovolníci pro lékařské studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Childhood obesity not only causes damage to children's respiratory, cardiovascular, endocrine, motor, and other systems but also is a significant risk factor for metabolic diseases such as obesity in adulthood, which has become one of the serious public health problems worldwide. The etiology and pathogenesis of obesity are complex. In addition to genetic and lifestyle factors, recent studies have found that the microbes in the digestive tract play a crucial role in the occurrence and development of obesity. Among them, the gut microbiota has been confirmed to be one of the important pathogenic factors of obesity, which can mediate the occurrence and development of obesity by interfering with the balance of host energy metabolism and inducing low-grade chronic inflammation throughout the host. Targeting the gut microbiota to treat obesity through various methods such as fecal microbiota transplantation, dietary intervention, and probiotic supplementation has become a research hotspot in obesity treatment. In addition, the oral microbiota is also considered closely related to the occurrence and development of obesity due to its regulatory effect on the balance of gut microbiota. Exploring the relationship between oral and gut microbiota and childhood obesity elucidates the pathogenesis and treatment concepts of childhood obesity from a new perspective. It may provide new methods for the prevention and treatment of childhood obesity in the future.

• MeSH
• dítě MeSH
• gastrointestinální trakt MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * MeSH
• obezita dětí a dospívajících * terapie   MeSH
• probiotika * terapeutické užití   MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Vedecký záujem o interakciu črevnej mikrobioty s centrálnou nervovou sústavou prináša v posledných rokoch zaujímavé závery. Stovky druhov baktérií v ľudskom gastrointestinálnom trakte obojsmerne komunikujú s mozgom viacerými cestami. Prostredníctvom hlavnej vetvy parasympatikového nervového systému, ktorou je nervus vagus, ale aj cestou regulácie imunitného systému a tvorbou mastných kyselín s krátkym reťazcom zásadne ovplyvňujú jeho fungovanie. Naopak, centrálny nervový systém ovplyvňuje zloženie črevnej mikrobioty napríklad prostredníctvom osi hypotalamus-hypofýza-nadobličky (HPA os - hypothalamic-pituitary-adrenal axis). Potvrdilo sa, že črevná dysbióza má svoj podiel na etiopatogenéze duševných porúch, akými sú napríklad poruchy autistického spektra, depresívne a úzkostné poruchy, poruchy príjmu potravy, schizofrénia a demencie. Navyše, v posledných rokoch sa pozornosť vedy posunula aj k skúmaniu vzájomného vzťahu medzi mikrobiotou a psychofarmakami. Väčšina doteraz realizovaných štúdií bola zameraná na antipsychotiká a antidepresíva, určité dáta sú ale dostupné aj pre benzodiazepínové anxiolytiká, stabilizátory nálady, opioidné analgetiká, alkohol či iné psychoaktívne látky. Náš prehľadový článok má za cieľ poukázať na význam mikrobioty pre oblasť psycho-farmakológie, so zameraním sa na skupinu atypických antipsychotík a antidepresív. Ukazuje sa, že črevná mikrobiota má vplyv na farmakokinetiku a farmakodynamiku liečiv a naopak, nielen antibiotiká, ale aj lieky iných skupín menia zloženie mikrobioty. Tieto vzájomné interakcie môžu následne ovplyvniť terapeutickú odpoveď na liečbu alebo viesť k rozvoju nežiaducich účinkov. Súčasné poznatky tiež naznačujú možné budúce využitie probiotík a fekálnej mikrobiálnej transplantácie v prevencii rozvoja duševných porúch a v ich liečbe.

In recent years, the interest of science in the interaction between gut microbiota and central nervous system resulted in interesting findings. Hundreds of bacterial species in human gastrointestinal tract communicate with the brain by several pathways. Microbiota affects its functioning by the main nerve of parasympathetic division of central nervous system the vagus nerve, but also through regulation of the immune system and through production of short-chain fatty acids. Conversely, the central nervous system affects the composition of gut microbiota e.g. through the hypothalamic-pituitary-adrenal (HPA) axis. Gut dysbiosis has been shown to play a role in the etiopatho-genesis of mental disorders such as autism spectrum disorders, depressive and anxiety disorders, eating disorders, schizophrenia and dementia. In addition, the focus of science in recent years has shifted to explore the relationship between microbiota and psychotropic drugs. The vast majority of published studies have focused on antipsychotics and antidepressants, but preliminary data are available for benzodiazepine anxiolytics, mood stabilizers, opioid analgesics, alcohol and other psychoactive substances. Our review aims to highlight the importance of gut microbiota in the field of psychopharmacology, focusing on an atypical antipsychotics and antidepressants. The gut microbiota has been shown to affect the pharmacokinetics and pharmacodynamics of drugs and, conversely, not only antibiotics but also other drugs can alter the composition of microbiota. These interactions may subsequently alter the therapeutic response or lead to the development of side effects of the treatment. Current knowledge also suggests possible future importance of probiotics and fecal microbial transplantation in the prevention of the development of mental disorders or in its treatment.

• MeSH
• antidepresiva škodlivé účinky   MeSH
• antipsychotika škodlivé účinky   MeSH
• duševní poruchy MeSH
• gastrointestinální trakt MeSH
• lidé MeSH
• psychotropní léky * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• střevní mikroflóra * účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• alergie na pšenici diagnóza   terapie   MeSH
• celiakie diagnóza   terapie   MeSH
• eozinofilní ezofagitida genetika   terapie   MeSH
• experimentální terapie MeSH
• fyziologie výživy imunologie   MeSH
• idiopatické střevní záněty patofyziologie   MeSH
• mikrobiota MeSH
• mozek fyziologie   metabolismus   MeSH
• potravinová alergie diagnóza   terapie   MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie
• alergologie a imunologie
• fyziologie

Narušení mikrobiálního ekosystému člověka představuje významný patogenetický faktor řady onemocnění. Již několik desetiletí je známa úloha alterace střevní mikrobioty v patogenezi rekurentní klostridiové kolitidy. Závažné narušení ve složení nebo funkci mikrobioty (mluvíme o tzv. dysbióze) je dnes nicméně popisováno i v patogenezi dalších chorobných stavů. V tomto smyslu jsou nejčastěji uváděny idiopatické střevní záněty, syndrom dráždivého tračníku, diabetes mellitus 2. typu, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, dále také např. jaterní encefalopatie u pacientů s cirhózou jater. Terapeuticky zasáhnout na úrovni poškozené střevní mikrobioty se snažíme různými způsoby. Velmi nadějně se jeví metoda mající za cíl dosáhnout obnovy přirozené mikrobiální homeostázy v tlustém střevě pomocí stolice od zdravého dárce, která je přenesena do zažívacího traktu nemocného. Pro tuto metodu se u nás vžil název "fekální bakterioterapie". V zahraniční literatuře se nejčastěji setkáváme s označením "Fecal Microbiota Transplantation" či se zkratkou FMT.

Disruption of the human microbial ecosystem represents a significant pathogenic factor of many diseases. The role of altered intestinal microbiota in the pathogenesis of recurrent Clostridium difficile colitis has been known for decades. Still, severe disruptions in the composition or function of the microbiota (we are speaking about dysbiosis) is nowadays also described in the pathogenesis of other pathological conditions. In this sense, the most commonly listed are idiopathic inflammatory bowel diseases, irritable bowel syndrome, type 2 diabetes mellitus, multiple sclerosis, Parkinson's disease, furthermore, for example, hepatic encephalopathy in patients with liver cirrhosis. We try to therapeutically intervene on the level of damaged intestinal microbiota in various ways. One very promising method seeks to restore natural microbial homeostasis in the colon using stool from a healthy donor, which is transferred into the digestive tract of the patient. For us, this method became commonly known as "fecal bacteriotherapy". The international literature typically uses the term "Fecal Microbiota Transplantation" or by the abbreviation FMT.

• MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• dysbióza * terapie   MeSH
• fekální transplantace * statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• idiopatické střevní záněty terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci centrálního nervového systému terapie   MeSH
• pseudomembranózní enterokolitida prevence a kontrola   terapie   MeSH
• střevní mikroflóra fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Mateřské mléko obsahuje přibližně 200 komplexních oligosacharidů (human milk oligosaccharides - HMO), o nichž se předpokládá, že stimulují růst a tvorbu ochranné mikrobioty ve střevech kojenců. Od objevu HMO před více než 60 lety čelil výzkum mnoha problémům. Ale za posledních 10 let došlo v těchto oblastech k pokroku. Na základě experimentů in vitro, studií na zvířatech a několika studií na lidech bylo objeveno mnoho funkcí HMO. V tomto článku se zaměřujeme na potenciál HMO ovlivnit mikrobiální složení v gastrointestinálním traktu, vývoj imunity dětí nebo epigenetické změny, které mohou ovlivnit zdraví v dospělosti.

Human milk contains approximately 200 complex oligosaccharides believed to stimulate the growth and establishment of a protective microbiota in the infant gut. Since the discovery of human milk oligosaccharides (HMO) more than 60 years ago, research has faced a lot of problems. But in the last 10 years, there has been made progress in these areas. Based upon in vitro experiments, animal studies, and a few studies in humans, many functions of HMO have been discovered. In this article, we focus on the potential of HMO to influence the microbial composition in the gastrointestinal tract, development of children immunity or epigenetic changes, wich can influence health in adulthood.

• MeSH
• alergie na mléko imunologie   patofyziologie   MeSH
• fukosyltransferasy fyziologie   genetika   MeSH
• kojenec MeSH
• kojení MeSH
• laktosa fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• mateřské mléko * fyziologie   metabolismus   MeSH
• mikrobiota fyziologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• oligosacharidy * fyziologie   metabolismus   MeSH
• prebiotika MeSH
• střevní mikroflóra fyziologie   imunologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

• MeSH
• cílené dárcovství tkání MeSH
• dárci tkání MeSH
• dietoterapie MeSH
• fekální transplantace * metody   MeSH
• gastrointestinální trakt mikrobiologie   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota MeSH
• prebiotika MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• střevní mikroflóra * účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Multiple sclerosis (MS) is an immune-mediated disease, the etiology of which involves both genetic and environmental factors. The exact nature of the environmental factors responsible for predisposition to MS remains elusive; however, it's hypothesized that gastrointestinal microbiota might play an important role in pathogenesis of MS. Therefore, this study was designed to investigate whether gut microbiota are altered in MS by comparing the fecal microbiota in relapsing remitting MS (RRMS) (n = 31) patients to that of age- and gender-matched healthy controls (n = 36). Phylotype profiles of the gut microbial populations were generated using hypervariable tag sequencing of the V3-V5 region of the 16S ribosomal RNA gene. Detailed fecal microbiome analyses revealed that MS patients had distinct microbial community profile compared to healthy controls. We observed an increased abundance of Psuedomonas, Mycoplana, Haemophilus, Blautia, and Dorea genera in MS patients, whereas control group showed increased abundance of Parabacteroides, Adlercreutzia and Prevotella genera. Thus our study is consistent with the hypothesis that MS patients have gut microbial dysbiosis and further study is needed to better understand their role in the etiopathogenesis of MS.

• MeSH
• dospělí MeSH
• dysbióza mikrobiologie   MeSH
• gastrointestinální trakt mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota genetika   MeSH
• RNA ribozomální 16S genetika   MeSH
• roztroušená skleróza mikrobiologie   MeSH
• střevní mikroflóra genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Poruchy autistického spektra (PAS) se řadí mezi neurovývojové a neuropsychiatrické poruchy s klinickou manifestací v dětském věku charakterizované obtížemi v sociální interakci a komunikaci, limitovanými zájmy a repetitivními prvky v chování. V posledních letech došlo k významnému nárůstu prevalence PAS, aktuálně postihuje 1-2 % dětí. V etiopatogenezi onemocnění se uplatňují genetické faktory, určitou roli hrají i faktory prostředí. U celé řady pacientů s PAS jsou přítomny rozmanité gastrointestinální obtíže, především zácpa nebo růjem, plynatost nebo nespecifické bolesti břicha. Spojitost mezi těmito obtížemi a symptomy PAS se dostává v posledních letech do popředí vědeckého zájmu, a to především z hlediska vývoje nových molekulárně-biologických metod, které zkoumají složení střevní mikrobioty. Komunikace mezi střevem a CNS (tzv. osa střevo-mozek) je umožněna vysoce komplexním obousměrným neurohumorálním komunikačním systémem. Tento systém umožňuje působení střevní mikrobioty na mozkové funkce a umožňuje, aby mozkové signály ovlivňovaly aktivitu střevní mikrobioty a funkce gastrointestinálního traktu. Autoři shrnují různé patofyziologické mechanizmy zapojené do těchto procesů a jsou detailně diskutovány i rozličné terapeutické modality, které zasahují do složení a funkce střevní mikrobioty, jako je užívání vankomycinu, oxytocinu, prebiotik a probiotik. Jsou shrnuty i dosavadní poznatky z oblasti indikace a účinnosti fekální transplantace u dětí s PAS.

Autism spectrum disorders (ASD) are neurodevelopmental and neuropsychiatric disorders with clinical manifestation in childhood, characterized by difficulties in social interaction and communication, limited interests, and repetitive behavior. In recent years, there has been a significant increase in the prevalence of this disorder, currently affecting 1-2% of children. In pathophysiology, genetic factors are mainly used, which are also modified in their phenotypic expression by environmental factors. A large percentage of patients with ASD also have a variety of gastrointestinal problems; children experience constipation or diarrhea, flatulence, or nonspecific abdominal pain. In last years, the connection of intestinal symptomatology with the manifestations of ASD has come to the forefront of scientific interest with the development of new molecular-biological methods of studying the community of intestinal microorganisms, the gut microbiota. Communication between the gut and the CNS (the gut-brain axis) is made possible by a very complex two-way neurohumoral communication system. This system ensures the effect of the intestinal microbiota on brain functions and allows the brain signals to affect the intestinal microbiota activity and the gastrointestinal tract functions. This article focuses on various pathophysiological mechanisms involved in these processes and discusses in detail the possible therapeutic modalities that affect the gut microbiota composition and function, such as the use of vancomycin, oxytocin, prebiotics and probiotics, as well as fecal transplantation, which has very promising results in relation to both gastrointestinal and ASD symptoms.

• MeSH
• autistická porucha * etiologie   mikrobiologie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• fekální transplantace MeSH
• lidé MeSH
• poruchy autistického spektra etiologie   mikrobiologie   terapie   MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH