• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Mateřské mléko bylo považováno za sterilní. Avšak nedávné studie ukázaly, že obsahuje velké množství bakterií, z nichž některé by mohly sloužit jako první probiotikum pro novorozence. K dispozici jsou dvě hypotézy, jak se bakterie dostávají do prsní žlázy: kontaminace a/nebo aktivní migrace. Lepší pochopení, jak vzniká mikrobiota mateřského mléka a zda má nějakou potenciální úlohu, by mělo být předmětem budoucího zkoumání.

Human milk has been considered sterile. However, recent studies have shown that it contains a lot of bacteria, which some of them could be first probiotics for newborns. There are two hypotheses how bacteria can reach the mammary gland: contamination and/or active migration. Better understanding microbiota of human milk, its creation and its potential role should be aim of future investigation.

• Klíčová slova
• bakteriální diverzita, aktivní migrace bakterií, kontaminace mateřského mléka bakteriemi,
• MeSH
• Bacteria klasifikace   MeSH
• biodiverzita MeSH
• kojenec MeSH
• kojení MeSH
• lidé MeSH
• mateřské mléko * mikrobiologie   MeSH
• mikrobiota * MeSH
• novorozenec MeSH
• pohyb buněk MeSH
• probiotika * MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• ústní sliznice mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Cílem práce bylo podat souhrnný přehled o dostupných informacích týkajících se mikrobiomu a jeho vlivu na průběh těhotenství s ohledem na předčasný porod. Metodika: Literární zdroje byly vyhledávány pomocí PubMed vyhledávače. Závěr: Patogeneze předčasného porodu je multifaktoriální. Kromě nastavení imunitního systému se ukazuje, že velkou roli hraje mikrobiom, především vaginální. Role dalších mikrobiomů a vztahy mezi jednotlivými kompartmenty jsou intenzivně zkoumány. Kromě mikrobiomů u žen jsou zkoumány i mikrobiomy novorozenců a rozdíly v závislosti na způsobu vedení porodu. Nejen vedení porodu, ale i podávání antibiotik těhotným ženám má vliv na mikrobiom novorozence. Vzhledem k tomu, že intraamniální prostředí již není považováno za sterilní, zdá se pravděpodobné, že formování mikrobiomu jedince začíná již v době jeho intrauterinního života.

Objective: To provide a comprehensive overview of the available information on the maternal microbiome and its effect on pregnancy and preterm birth. Methods: Systematic review of available literature on the topic was done using the PubMed database. Conclusion: Etiology of preterm labor is multifactorial. Individual setting of humoral and cellular immune response is key; however, lately the focus has shifted to the role of the microbiome, especially the vaginal one. The role of additional microbiomes and the relationship between different compartments are the focus of intensive research. Mainly the differences in the maternal and neonatal microbiome depend on the method of delivery and administration of different antibiotics during pregnancy and labor. The uterine cavity is no longer thought to be without colonization and the formation of the fetal microbiome begins early in pregnancy.

• Klíčová slova
• mikrobiální invaze amniální dutiny, vaginální mikrobiom,
• MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * MeSH
• novorozenec MeSH
• předčasný porod MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Necrotising enterocolitis (NEC) is a devastating condition with high morbidity and mortality seen predominately in preterm infants. Multiple factors are associated with the pathogenesis of NEC. The widespread use of antibiotics in the neonatal intensive care unit might play a role in the pathogenesis of NEC in preterm infants. This review provides a summary on the intestinal microbiota in preterm infants with a focus on how antibiotic exposure may reduce the biodiversity of the intestinal microbiota and may predispose preterm infants to NEC. CONCLUSION: Prolonged antibiotic therapy has been suggested as a risk factor for the development of NEC in preterm infants.

• MeSH
• antibakteriální látky škodlivé účinky   MeSH
• jednotky intenzivní péče o novorozence MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• nekrotizující enterokolitida * chemicky indukované   MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Mikrobiom střeva hraje klíčovou roli v dlouhodobém fyzickém i psychickém zdraví člověka. Jeho vhodné složení během počáteční kolonizace gastrointestinálního traktu novorozenců s dostatečným zastoupením taxonů s komenzálním či probiotickým potenciálem je zásadní pro obranu před infekcemi a správný vývoj imunitního systému. Enterobakterie tvoří nedílnou součást střevní mikrobioty a mají klíčovou úlohu v počáteční kolonizaci střeva novorozence. Zároveň se jedná o potenciální patogeny, které mohou způsobovat závažné infekce. V článku jsou popsány funkce enterobakterií v mikrobiotě kojenců, rizika spojená s jejich nadměrnou přítomností a strategie prevence infekcí. Dále jsou diskutovány faktory ovlivňující formování mikrobioty u dětí, včetně způsobu porodu a vlivu antibiotik. Výzkumy ukazují, že podpora přirozeného porodu, kojení a použití probiotik mohou pozitivně ovlivnit střevní mikrobiotu a eliminovat potenciální rizika spojená s enterobakteriemi. Článek poskytuje přehled současných poznatků o enterobakteriích v mikrobiotě kojenců a zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu a sdílení nových poznatků v klinické praxi, aby byl zajištěn zdravý vývoj dětí.

The gut microbiome plays a key role in a person's long-term physical and psychological health. Its appropriate composition during the initial colonization of the gastrointestinal tract of newborns with the sufficient representation of the taxa with commensal or probiotic potential is essential for defence against infections and proper development of the immune system. Enterobacteria form an integral part of the intestinal microbiota and play a vital role in the initial colonization of the newborn gut. At the same time, these are potential pathogens that can cause serious infections. This article describes the functions of enterobacteria in the microbiota of infants, the risks associated with their excessive presence, and strategies for preventing infections. Furthermore, factors affecting microbiota formation in children are discussed, including the delivery method and the effect of antibiotics. Research shows that promoting natural childbirth, breastfeeding, and probiotic use can positively influence the gut microbiota and eliminate potential risks associated with enterobacteria. The article provides an overview of current knowledge about enterobacteria in the microbiota of infants and highlights the need for further research and the sharing of new knowledge in clinical practice to ensure the healthy development of children.

• MeSH
• Enterobacteriaceae * imunologie   MeSH
• enterovirové infekce imunologie   mikrobiologie   MeSH
• hygiena MeSH
• kojení MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * imunologie   MeSH
• nemoci novorozenců imunologie   metabolismus   MeSH
• novorozenec MeSH
• přirozený porod MeSH
• probiotika MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Žloutenka kojeného dítěte je relativně častou, benigní záležitostí, která se vyskytuje u 20-30 % plně nebo převážně kojených dětí. Klasicky se manifestuje během prvního nebo druhého týdne života novorozence a přetrvává do 8-12 týdnů věku kojence. Etiologie není dosud objasněna, zvažuje se přítomnost faktorů v mateřském mléce, které ovlivňují metabolismus bilirubinu. Až u 70 % kojenců byla prokázána genetická mutace UGT1A1*6. Zdá se, že alterace střevní mikrobioty a jejich metabolitů také ovlivňuje enterohepatální cirkulaci bilirubinu. Diagnóza žloutenky kojeného dítěte je per exclusionem a vyžaduje vyloučení jiných příčin nekonjugované hyperbilirubinemie. Nesplňuje-li hladina celkového bilirubinu pásmo fototerapie, není jakákoliv terapie nutná a observace stavu je dostačující.

Breast milk jaundice is a relatively common, benign condition, which is present in 20-30 % of exclusively or predominantly breast-fed infants. This type of jaundice usually manifests between the first and second week of life of the newborn and remains until the 8th-12th week of age. Its aetiology is not yet fully understood. The presence of factors affecting bilirubin metabolism in the breast milk is considered. Up to 70 % of infants have a genetic mutation in UGT1A1*6. It seems that alterations of gut microbiota composition and its metabolites may affect the enterohepatic bilirubin circulation. The diagnosis of breast milk jaundice is based on exclusion of other causes of unconjugated hyperbilirubinemia. Should the total bilirubin level not fulfil phototherapy criteria, then no other intervention is required. However, clinical observation is recommended.

• MeSH
• hyperbilirubinemie patofyziologie   MeSH
• kojenec MeSH
• kojení metody   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecká žloutenka * diagnóza   epidemiologie   genetika   patofyziologie   MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• žloutenka diagnóza   epidemiologie   etiologie   genetika   vrozené   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Schopnost trávit laktózu je zásadní v kojeneckém věku, kdy je mléko dominantní složkou stravy. U novorozence je aktivita laktázy závislá na gestačním stáří a vzácně je ovlivněna vrozeným deficitem laktázy. Fyziologicky klesá aktivita střevní laktázy v důsledku přirozeného vývoje (laktázová non‑perzistence) nebo v důsledku onemocnění střeva (celiakie, Crohnova nemoc atd). Laktózová intolerance způsobuje kromě průjmu, bolestí břicha a meteorismu i další systémové příznaky. Léčba spočívá v dietě s omezením příjmu laktózy.

The ability to digest lactose is an important condition in infant´s life, while being fed by breastmilk or formula. In new-born thisintestinal function depends on gestational age or can be rarely affected by inborn lactase deficiency. Lactase activity may decreaseduring following periods by physiologic development (lactase non-persistence) or by gastrointestinal diseases (celiac disease,Crohn´s). Lactose intolerance causes often diarrhoea, abdominal pain, meteorism, sometimes can be accompanied by complexsymptoms. The treatment of lactose intolerance concerns of low lactose diet.

• Klíčová slova
• LCT gen,
• MeSH
• alergie na mléko * MeSH
• diagnostické techniky a postupy přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• laktasa MeSH
• laktosa MeSH
• lidé MeSH
• nemoci střev komplikace   MeSH
• nesnášenlivost laktózy * diagnóza   dietoterapie   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• novorozenec MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Těhotenství lze charakterizovat jako imunitní fenomén. Složitá přestavba imunitní reaktivity těhotné ženy je podmínkou úspěšného těhotenství. To je ukončeno porodem, který má být fyziologicky vaginální cestou, znamenající zdravotní benefit jak pro novorozence, tak pro matku. Bohužel, dochází ke zvýšené četnosti porodů císařským řezem s řadou negativních dopadů na zdraví dítěte. Ztrácí přirozené stimuly, zprostředkované kontaktem s mateřskou mikrobiotou porodního kanálu. Postupné vybudování mikrobiálního osídlení, především trávicí trubice, je podpořeno prebiotickými oligosacharidy, které obsahuje v nejvyšší míře mateřské mléko. Přirozená mikrobiota představuje významnou ochranu a moduluje slizniční i systémovou imunitu. Kojenému dítěti musí být v období tzv. tolerizačního okna zařazena pevná strava. Tím dochází k další změně mikrobiálního osídlení střeva, která je nutné pro nastavení definitivní individuální imunitní reaktivity. Všechny tyto vývojové kroky jsou nezvratné. Jejich splněním lze pozitivně ovlivnit zdraví jedince po zbytek života.

Pregnancy could be characterized as immune phenomena based on complex modulation of individual immune reactivity of pregnant female. Pregnancy is terminated by the delivery which is physiologically per vaginam given profit for both mother and newborn. Unfortunately, increased prevalence of cesarean section deliveries is evidenced worldwide with many adverse impacts on health of especially newborn. Natural stimuli mediated by the contact with maternal vaginal microbiota are lost. The gradual development of gut microbiota is supported by numerous oligosaccharides (prebiotics) present in mother milk, only. Natural gut microbiota is providing the direct protection and is modulating both mucosal and systemic immunity. Solid food has to be introduced into the nutrition of breast fed kid during the narrow period of so called tolerisation window. The final gut microbiota pattern which is essential for individual immune reactivity development is reached by this. All these developmental steps are irreversible and irreplaceable.

• Klíčová slova
• individuální imunitní reaktivita,
• MeSH
• císařský řez * MeSH
• kojenec MeSH
• kojení * MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * MeSH
• porod MeSH
• prebiotika MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Fyziologická střevní mikroflóra představuje komplexní ekosystém s obrovskou mikrobiální variabilitou. Gastrointestinální trakt novorozence je při narození sterilní, je však ihned kolonizován. Střevní mikroflóra zajišťuje vyzrávání imunitního systému. Je nejvýznamnějším zdrojem mikrobiální stimulace. V předchozích letech byly nalezeny rozdíly ve střevní mikroflóře u dětí ze zemí s vysokým a s nízkým výskytem alergií. Mikrobiální deprivace v rozvinutých zemích může mít za následek nevyváženost přirozené antigenní stimulace s důsledkem redukce expozice lipopolysacharidy. Probiotika mohou imunitní odpověď fyziologicky modifikovat. Terapeutické a preventivní účinky ve vztahu k infekčním a zánětlivým chorobám dětí, včetně alergií, jsou u konkrétních probiotik doloženy.

Microbiota represent a complex ecosystem with enormous microbial diversity. The gastrointestinal tract of a new born infant is sterile. Soon after birth it is colonized by numerous types of microorganisms. The gut flora is quantitatively the most important source of microbial stimulations and provides a primary signal for driving the postnatal maturation of the immune system. Over the past years, differences have been documented in the composition of the intestinal microflora between healthy infants in countries with a low and high prevalence of allergy. In developed countries slow colonization of the intestine with enterobacteria may reduce exposure to lipopolysaccharides. Microbial deprivation could be overcome by probiotics which may modify the immune development. Therapeutic or preventive effects of certain probiotics on infectious and inflammatory diseases in children are documented.

• Klíčová slova
• slizniční imunitní systém, GALT,
• MeSH
• alergie MeSH
• dítě MeSH
• Escherichia coli MeSH
• fyziologie bakterií MeSH
• gastrointestinální trakt fyziologie   imunologie   mikrobiologie   MeSH
• imunitní systém fyziologie   imunologie   MeSH
• infekce MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• nekrotizující enterokolitida prevence a kontrola   MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• průjem prevence a kontrola   MeSH
• slizniční imunita imunologie   MeSH
• střeva imunologie   mikrobiologie   MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• střevní sliznice imunologie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Celý svůj profesionální život jsem se zabýval vývojovou fyziologií a je tedy logické, že jsem se musel setkat s otázkou o významu mateřského mléka (zvláště když jsem celou jednu kapitolu svého výzkumu zasvětil otázkám výživy a vývoje CNS). Nejde přitom jenom o otázky složení – kvality a kvantity významu jednotlivých komponent pro vývoj novorozence. Jde rovněž o vztahy vznikající během tohoto procesu (kojení), a to pro vývojové trendy, pro jejich optimalizaci. Jedná se pochopitelně i o takových, které mohou představovat zcela reálně rizika. Pokládám za užitečné představit čtenářům pouze určité aspekty a úseky. Vím, že v učebnicích jsou v tomto směru informace spíše povšechného charakteru. Navíc v posledních dekádách došlo ve výzkumu komponent mateřského mléka k poměrně k velkým posunům.

All my professional life I have been dealing with developmental physiology, so it is logical that I had to meet the question and importance of breast milk (especially when I gave a whole chapter of my research to the issues of nutrition and CNS development). It is not just a question of composition-quality and quantity but also the importance of individual components for the development of the newborn. Important are also the relations that arise during this process (breastfeeding) for the developmental trends, and for their optimization. Of course, these are also factors that can pose real risks. I find it useful to present readers with only certain aspects and questions. I know that common textbooks bring only more general information on this topic. In addition, in recent decades there have been comparatively large progress in research on the breast milk components.

• MeSH
• dietní tuky MeSH
• fosfolipidy fyziologie   MeSH
• glykoproteiny fyziologie   MeSH
• laktace fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• malá nekódující RNA MeSH
• mastné kyseliny chemie   MeSH
• mateřské mléko * chemie   fyziologie   mikrobiologie   MeSH
• mikrobiota fyziologie   MeSH
• mléčné žlázy lidské * anatomie a histologie   embryologie   fyziologie   MeSH
• oxytocin fyziologie   MeSH
• sekreční vezikuly fyziologie   MeSH
• transcytóza fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH