• MeSH
• antigeny bakteriální MeSH
• Bordetella pertussis patogenita   MeSH
• incidence MeSH
• pertuse MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

Cíl práce: Cílem práce bylo analyzovat výskyt a vývoj onemocnění pertusí v České republice, zejména s ohledem na jednotlivé věkové skupiny. Důležitou součástí rozboru byla rovněž analýza proočkovanosti. Metodika: Údaje o nemocnosti byly získány z následujících informačních systémů: do roku 1964 z archivu SZÚ, v letech 1965 - 1981 z Ústavu zdravotnických informací v Praze, v letech 1982 - 1992 z Informačního systému přenosných onemocnění (ISPO) a v letech 1992 - 2008 z informačního systému přenosných onemocnění EPIDAT. Údaje o úmrtnosti byly kromě uvedených zdrojů záskány i z literatury. Pro definici případu onemocnění byla použita definice případu z Věstníku MZ a podle direktivy EC. Pro hlášení případů v předchozím období byly použity platné směrnice příslušných informačních systémů a zásady surveillance pertuse zakotvené legislativními pokyny. V listu epidemiologického šetření každého případu pertuse se dokladoval způsob laboratorního vyšetření. Laboratorní diagnóza onemocnění byla prováděna kultivačním, sérologickým a PCR vyšetřením. Výsledky: Počty hlášených případů pertuse mají od devadesátých let minulého stoketí vzestupný trend. Nejvíce případů (767) za posledních 42 let bylo registrováno v roce 2008 (incidence 7.3/100,000 obyvatel). Většina případů z celé populace za období 1988 - 2008 je hlášena z kategorie 0 - 19 let - 93.1 % případů. Nemocnost se ve sledovaném období postupně přesunula ze skupiny nejmenších a předškolních dětí do skupiny mladších a starších školních dětí (nejvyšší specifická nemocnost podle věku za období 1987 - 2008 byla zaznamenána u 10 - 14 letých dětí 79.8/100,000). V roce 2008 narostl 3,4 krát oproti posledním šesti letům rovněž počet nemocných ve skupině 15 - 19 let. Nárůst nemocnosti je rovněž registrován ve skupinách potencionálních “rodičů” a “prarodičů”. Incidence ve skupině 0letých dětí klesala od padesátých let minulého století (3?804.9/100,00 v roce 1956) a v letech 1974 až 1999 se udržovala pod hranicí 10.0/100,000. Ve sledovaném období začala postupně narůstat; v roce 1987 3.8/100,000, v roce 2008 26.7/100,000, a dokonce byla v této věkové skupině zaznamenána po 35 letech postupně 3 úmrtí; v roce 2005, 2007 a 2009. Závěr: Přes vysokou proočkovanost pertusovou vakcínou (>97%) se incidence onemocnění v ČR zvyšuje. Od roku 1993 je pozorován vzestupný trend incidence onemocnění se zatím nejvyšším výskytem v roce 2008 (7.3/100,000 obyvatel). Přes 75 % registrovaných nemocných mělo před onemocněním kompletní očkování tj. 5 dávek. Nejvyšší specifická nemocnost podle věku za období 1988 - 2008 byla zaznamenána u 10 - 14 letých dětí 79.8/100,000. Po 35 letech byla zaznamenána postupně 3 úmrtí v souvislosti s pertusí; v roce 2005, 2007 a 2009. Ve všech třech případech se jednalo o dosud neočkované děti do jednoho roku života. Je nezbytné zaměřit se na důsledně prováděnou aktivní surveillance pertuse a zlepšit kvalitu surveillance ve všech jejích částech.

Study objective: The objective was to analyze the incidence and trends of pertussis in the Czech Republic, particularly by age groups. An important part of the analysis was the immunization coverage. Materials and methods. The incidence data were obtained from the following information sources: archives of the National Institute of Public Health for the period up to 1964, archives of the Institute of Health Information and Statistics for 1965-1981, Communicable Disease Information System for 1982-1992 and Communicable Disease Notification System EPIDAT for 1992-2008. The mortality data were obtained, apart from the aforementioned sources, also from the literature. The case definition was based on that provided by the Bulletin of the Ministry of Health and the EC Directive. Cases were notified in accordance with the guidelines of the respective information systems and the principles of pertussis surveillance laid down by the regulations. An epidemiological investigation form was filled in for each case of pertussis, indicating the type of laboratory analysis. The methods used for laboratory diagnosis of pertussis were culture, serology and a PCR assay. Results: An upward trend in notified cases of pertussis has been observed since the 1990s. The highest annual number of cases (767) in the last 42 years was notified in 2008 (7.3/100,000 population). In 1988-2008, most (93.1 %) cases were notified in patients aged 0-19 years. During this period the peak moved from the youngest and preschool age groups toward younger and older school age children (the highest age-specific incidence of pertussis, i.e. 79.8/100,000, was observed in 10 - 14 - olds. In 2008, a 3.4 fold rise in pertussis cases was observed in 15 - 19 - year - olds as compared with the rates in the last six years. More cases were also notified in the age groups of potential parents and grandparents. In the 0 - year - old children, the incidence of pertussis was decreasing since the 1950s (3 804.9/100,000 in 1956) to remain under 10.0/100,000 between 1974 and 1999. It showed a continuing upward trend from 3.8/100,000 in 1987 to 26.7/100,000 in 2008, even with three deaths notified, after 35 years, in 2005, 2007 and 2009. Conclusion: Despite the high immunization coverage with pertussis vaccine (>97 %), the pertussis incidence is rising in the Czech Republic. An upward trend in pertussis cases has been observed since 1993, peaking in 2008. More than 75 % of pertussis cases were notified in patients who had been vaccinated with 5 doses of pertussis vaccine before infection. During the period 1988-2008, the highest age-specific incidence, i.e. 79.8/100,000, was observed in 10-14-year-olds. After 35 years, three deaths from pertussis were notified in 2005, 2007 and 2009. All three fatal cases occurred in unvaccinated children under one year of age. The focus needs to be on active surveillance of pertussis and quality improvement of all its parts.

• MeSH
• dítě MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• novorozenec MeSH
• očkovací schéma MeSH
• pertuse epidemiologie   komplikace   mortalita   MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• novorozenec MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Klíčová slova
• Bordatella pertussis, incidence pertuse, očkování proti pertusi, rodinná strategie, acelulární pertusová vakcína,
• MeSH
• Bordetella pertussis patogenita   MeSH
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec imunologie   MeSH
• pertuse etiologie   prevence a kontrola   přenos   MeSH
• pertusová vakcína aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec imunologie   MeSH

Přes vysokou proočkovanost populace v ČR narůstá od devadesátých let nemocnost pertusí. Ve sledovaném období bylo zjišťěno, že úplné očkování tzn. 5 dávkami je vykázáno u 75,3 % případu. Nemocnost pertusí je nejvyšší ve skupini 10 - 14letých dětí. V souvislosti s pertusí byla zaznamenána i tři úmrtí u dosud neočkovan ých dětí do jednoho roku života.

Despite the high vaccination coverage of the population in the Czech Republic, an upward trend has been observed in the incidence of pertussis since the1990s. The full five-dose vaccination rate in 1982-2009 was 75.3%. The highest morbidity is found in the group of 10-14-year-olds. Three deaths from pertussis were reported in non-vaccinated children under one year of age.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hlášení nemocí MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• očkovací schéma MeSH
• pertuse epidemiologie   MeSH
• pertusová vakcína aplikace a dávkování   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• antigeny bakteriální MeSH
• Bordetella pertussis patogenita   MeSH
• incidence MeSH
• pertuse MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

Zvýšení incidence pertuse je v posledních letech hlášeno ve všech věkových kategoriích. Tato skutečnost je zřejmě důsledkem poklesu postvakcinační imunity, antigenních rozdílů mezi klinickými izoláty a očkovacími kmeny, adaptací Bordetella pertussis a zlepšením diagnostických metod. Před několika lety nahradila bezpečnější acelulární vakcína proti pertusi více reaktogenní, celobuněčnou vakcínu. Recentní studie ovšem poukazují na to, že pro dostatečnou a dlouhodobou protektivitu by byla ideální kombinace obou typů očkovacích látek. V současnosti se doporučuje přeočkování dospělé populace včetně přeočkování blízkých kontaktů vnímavých novorozenců a kojenců, tzv. cocoon strategie.

Increased incidence of pertussis has been reported in all age groups in recent years. This is probably due to waning post- vaccination immunity, antigenic divergence between clinical isolates and vaccine strains due to adaptation of Bordetella pertussis and improved laboratory diagnostics. A few years ago, a safer acellular vaccine against pertussis replaced the more reactogenic whole-cell vaccine. Recent studies, however, indicate that, a combination of both types of vaccines would be ideal for sufficient and long-lasting protection. Booster shots are currently recommended in adults, including booster doses for susceptible people in close contact, especially newborns and infants, the so-called cocoon strategy.

• Klíčová slova
• adaptace bordetel, cocoon strategie,
• MeSH
• acelulární vakcíny terapeutické užití   MeSH
• Bordetella pertussis patogenita   MeSH
• celosvětové zdraví statistika a číselné údaje   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• hromadná vakcinace MeSH
• incidence MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• novorozenec MeSH
• očkovací programy metody   MeSH
• očkovací schéma MeSH
• pertuse * epidemiologie   imunologie   prevence a kontrola   přenos   MeSH
• pertusová vakcína * aplikace a dávkování   imunologie   MeSH
• sekundární imunizace * metody   využití   MeSH
• těhotenství MeSH
• třetí trimestr těhotenství imunologie   MeSH
• zdraví rodiny MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

V roce 2012 byl prostřednictvím systému hlášení infekčních nemocí EPIDAT zaznamenán více než dvojnásobný nárůst počtu hlášených případů oproti roku 2011. Bylo evidováno 738 případů onemocnění pertusí; incidence 7,0/100 000 obyvatel. Při analýze dlouhodobého trendu pertuse podle věku byla zaznamenána změna v incidenci onemocnění. V předchozích letech byl opakovaně nejvyšší počet případů registrován ve skupině 10–14letých osob. V roce 2012 došlo k posunu do skupiny 15–19letých. Pro srovnání, v roce 2011 bylo v této věkové skupině hlášeno celkem 85 případů, incidence 15,2/100 000 obyvatel a v roce 2012 bylo 265 případů, incidence 49,0/100 000 obyvatel, došlo tak k trojnásobnému nárůstu případů oproti roku 2011. V roce 2012 bylo dohlášeno 1 úmrtí v souvislosti s pertusí z roku 2008. Z celkového počtu 738 případů bylo podle záznamů v EPIDATu laboratorně potvrzeno 714 případů (96,6 %). Většina laboratorně potvrzených případů byla diagnostikována sérologicky. Do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii v SZÚ byly ke konfirmaci a k další charakterizaci poslány tři kmeny Bordetella pertussis a dva kmeny Bordetella parapertussis. Při odběrech pacientů, kteří byli poslání na kultivační vyšetření v SZÚ, bylo zachyceno dalších osm kmenů B. pertussis a jeden kmen B. parapertussis.

In 2012, as evidenced by the data from the infectious disease reporting system EPIDAT, pertussis cases more than doubled compared to 2011. Overall 738 pertussis cases, i.e. 7.0 cases per 100,000 population, were reported in 2012 compared to 324 cases, i.e. 3.1 cases per 100,000 population, reported in 2011. In the previous years, the highest age-specific incidence was typically found in 10-14-year-olds. In 2012, there was a shift towards higher age groups, with the 15-19-year-olds showing three times as many cases as in 2011, i.e. 265 cases, 49.0 cases per 100,000 population, vs. 85 cases, 15.2 cases per 100,000 population, in 2011. In 2012, one additional death was reported to be linked to pertussis in 2008. Of a total of 738 reported pertussis cases, 714 (96.6%) were laboratory confirmed according to the EPIDAT data. Most laboratory confirmed cases were diagnosed serologically. Three strains of Bordetella pertussis and two strains of Bordetella parapertussis were referred to the National Reference Laboratory for Pertussis and Diphtheria of the National Institute of Public Health for confirmation and further characterization. Eight more Bordetella pertussis strains and one more Bordetella parapertussis strain were recovered from patients referred to the National Institute of Public Health for sampling and culture.

• MeSH
• Bordetella parapertussis izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• Bordetella pertussis izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• Bordetella izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• morbidita MeSH
• novorozenec MeSH
• pertuse * dějiny   diagnóza   epidemiologie   mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH
• vakcinace trendy   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• tabulky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Přestože očkování proti pertusi je zavedené v rámci národních vakcinačních programů dětí v řadě zemí, význam pertuse jako závažného onemocnění přetrvává. Naopak v postvakcinační éře narůstá incidence a pertuse se stává vracející se infekcí. Díky epidemiologickým změnám onemocnění se adolescenti a dospělí stávají zdrojem infekce a rezervoárem Bordetella pertussis v populaci. Příčiny nárůstu pertuse jsou multifaktoriální a díky velké podhlášenosti je skutečná prevalence nemoci ještě vyšší. Svůj podíl na tom má i chybějící standardní diagnostika. S registrací nízkodávkových kombinovaných vakcín určených pro posílení protekce v adolescentním a dospělém věku se objevuje řada nových vakcinačních strategií. Přesto jsou znalosti a zájem odborné veřejnosti, včetně zdravotnických pracovníků, o možnostech vakcinace minimální. Přeočkování v dospělosti ochrání nejenom očkovaného, ale také novorozence a kojence s nedokončeným očkováním a spolu s adolescentním přeočkováním může zastavit negativní trend v incidenci pertuse.

Although vaccination against pertussis is introduced under the national vaccination programs for children in many countries, the importance of pertussis as a serious illness persists. By contrast, its incidence is increasing in the post-vaccination era and pertussis is becoming a recurrent infection. Due to the epidemiological changes of this disease adolescents and adults become a source of infection and a reservoir of Bordetella pertussis in the population. The reasons for an increase of pertussis are multifactorial and, because of great under-reporting, the actual prevalence of the disease is even higher. Missing standard diagnostics is also to blame. A number of new vaccination strategies appear together with the approval of low-dose combination vaccines designed to enhance protection in adolescent and adult age. Nevertheless, the knowledge and interest of the professional public, including health care professionals, about vaccination options is minimal. Booster in adulthood not only protects vaccinated, but also newborns and infants with incomplete vaccination and together with the adolescent booster can stop this negative trend in the incidence of pertussis.

• Klíčová slova
• posilující dávka,
• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• pertuse diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• pertusová vakcína terapeutické užití   MeSH
• sekundární imunizace využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

V roce 2013 byl prostřednictvím systému hlášení infekčních nemocí EPIDAT zaznamenán nárůst počtu hlášených případů oproti roku 2012. Byly evidovány1233 případy onemocnění pertusí; incidence 11,7/100 000 obyvatel. V roce 2012 bylo hlášeno 738 nemocných pertusí; incidence 7,0/100 000 obyvatel. Podobně vysoký počet hlášených nemocných jako v roce 2013 byl naposledy zaznamenán v roce 1966, kdy bylo hlášeno 1279 případů onemocnění; incidence 13,0/100 000 obyvatel. Stejně jako v roce 2012 bylo nejvíce nemocných zaznamenáno ve věkové skupině 15 - 19letých, celkem 471 případů; incidence 92,3/100 000 obyvatel. Pro srovnání: v roce 2011 bylo v této věkové skupině hlášeno celkem 85 případů, incidence 15,2/100 000 obyvatel. V roce 2012 bylo evidováno již 265 případů, incidence 49,0/100 000 obyvatel. V roce 2013 nebylo hlášené žádné úmrtí v souvislost s pertusí. Z celkového počtu 1233 případů bylo podle záznamů v EPIDATu laboratorně potvrzeno 1123 případů (91,1 %). Většina laboratorně potvrzených případů byla diagnostikována sérologicky. V roce 2013 bylo do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii v SZÚ ke konfirmaci a k další charakterizaci posláno 6 kmenů Bordetella pertussis. Při odběrech pacientů, kteří se dostavili na vyšetření přímo v SZÚ, byl při kultivaci zachycen 1 kmen B. pertussis a 1 kmen B. parapertussis.

In 2013, the infectious disease reporting system EPIDAT showed an upward trend in reported cases of pertussis in comparison to 2012. A total of 1 233 pertussis cases were reported and the incidence rate was 11.7/100 000 population. In 2012, 738 pertussis cases were reported (7.0/100 000). A similarly high incidence of pertussis was last seen in 1966: 1 279 cases (13.0/100 000). As in 2012, the highest number of cases occurred in the age group 15 – 19 years, i.e. 471 (92.3/100 000). For comparison, 85 pertussis cases were reported in this age group in 2011 (15.2/100 000) and 265 cases in 2012 (49.0/100 000). No fatal case of pertussis was reported in 2013. Of the total of 1 233 cases, 1 123 (91.1%) were laboratory confirmed according to the EPIDAT data. Most laboratory confirmed cases were diagnosed by serology. In 2013, six strains of Bordetella pertussis were referred to the National Reference Laboratory for Pertussis and Diphtheria of the National Institute of Public Health for confirmation and further characterization. One strain of B. pertussis and one strain of B. parapertussis were detected by culture from patients who presented for laboratory testing to the National Institute of Public Health.

• Klíčová slova
• parapertuse, nemocnost,
• MeSH
• Bordetella parapertussis izolace a purifikace   MeSH
• Bordetella pertussis izolace a purifikace   MeSH
• difterie * epidemiologie   mikrobiologie   mortalita   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• hlášení nemocí statistika a číselné údaje   MeSH
• incidence MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• morbidita trendy   MeSH
• novorozenec MeSH
• pertuse * epidemiologie   mikrobiologie   mortalita   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH
• vakcína proti diftérii, tetanu a pertusi MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• grafy a diagramy MeSH
• tabulky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl práce: Porovnání antigenních struktur kmenů Bordetella pertussis (B. pertussis) z let 1967–2010 v České republice. Materiál a metodiky: Do studie bylo zařazeno 70 kmenů B. pertussis, které byly v rámci surveillance pertuse doručeny do Národní referenční laboratoře (NRL) pro pertusi a difterii v letech 1967–2010 z celé České republiky (ČR). Kmeny byly studovány analýzou genomových sekvencí kódujících povrchové imunogenní struktury – gen pro S1 podjednotku pertusového toxinu (ptxA), oblast 1 genu pro pertaktin (prnA), gen pro fimbrie typu 3 (fim3) – a promotor genu pro pertusový toxin (ptxP) odpovědný za řízení produkce pertusového toxinu. Výsledky: Ve studovaném souboru kmenů B. pertussis byly sekvenační analýzou prokázány změny ve všech sledovaných oblastech genomu. Alelický profil izolátů ve třech srovnávaných obdobích se liší. V prvním období (1967−1978, používání celobuněčné pertusové vakcíny (wP)) byly nejčastěji zjištěny dva profily: ptxP(1), ptxA(2), prnA(1), fim3(1); ptxP(1), ptxA(1), prnA(3), fim3(1). Ve druhém období (1990−2007, přechod na acelulární pertusovou vakcínu (aP)) byl nejčastěji zjištěn profil ptxP(3), ptxA(1), prnA(2), fim3(2). Ve třetím období (2008−2010, používání aP) zcela převládaly dva alelické profily, které se v prvním období vůbec nevy-skytovaly: ptxP(3), ptxA(1), prnA(2), fim3(2); ptxP(3) ptxA(1), prnA(2), fim3(1). Závěry: Sekvenací oblastí genomu ptxP, ptxA, prnA a fim3 u kmenů B. pertussis izolovaných v ČR v období 1967–2010 byly potvrzeny změny alelických variant těchto oblastí. Výskyt kmenů nesoucích nové alelické varianty narůstá po roce 1995 na úkor kmenů nesoucích varianty původní. Výsledky studie lze interpretovat jako částečný genetický únik patogenních kmenů B. pertussis mimo účinnost pertusových vakcín.

Objective: Comparison of antigenic structures of Bordetella pertussis (B. pertussis) strains isolated from 1967 to 2010 in the Czech Republic. Material and methods: Seventy strains of B. pertussis were referred to the National Reference Laboratory (NRL) for Pertussis and Diphtheria within the surveillance of pertussis from all over the Czech Republic (CR) between 1967 and 2010. To study the strains, the analysis was performed of the genome sequences encoding the surface immunogenic structures – the pertussis toxin S1 subunit gene (ptxA), pertactin gene region 1 (prnA), type 3 fimbriae gene (fim3) – and pertussis toxin promoter (ptxP) responsible for the regulation of the production of pertussis toxin. Results: For the study set of B. pertussis strains, the sequencing analysis revealed changes in all genomic regions studied. The isolates from three periods differ in the allelic profile. In period I (1967−1978) with the use of whole cell pertussis vaccine (wP), the following two profiles were the most common: ptxP(1), ptxA(2), prnA(1), fim3(1) and ptxP(1), ptxA(1), prnA(3), fim3(1). In period 2 (1990−2007) with the switch to acellular pertussis vaccine (aP), the most common profile was: ptxP(3), ptxA(1), prnA(2), fim3(2). Period 3 (2008−2010) with the use of aP was characterized by the predominance of the following two profiles which had never been found in period 1: ptxP(3), ptxA(1), prnA(2), fim3(2) and ptxP(3) ptxA(1), prnA(2), fim3(1). Conclusions: Sequencing of the genomic regions ptxP, ptxA, prnA, and fim3 of B. pertussis strains isolated in the CR between 1967 and 2010 confirmed changes in the allelic variants of these regions. The incidence of strains carrying the new allelic variants was increasing after 1995 at the expense of those carrying the original variants. The study results can be interpreted as a partial genetic escape of pathogenic strains of B. pertussis beyond the reach of the pertussis vaccines. Keywords: Bordetella pertussis strain – isolate – sequencing – epidemiology – vaccine

• MeSH
• alely MeSH
• Bordetella pertussis * genetika   MeSH
• časové faktory MeSH
• DNA bakterií genetika   MeSH
• faktory virulence rodu Bordetella genetika   MeSH
• frekvence genu MeSH
• genetická variace MeSH
• genom bakteriální MeSH
• lidé MeSH
• pertuse epidemiologie   genetika   prevence a kontrola   MeSH
• pertusová vakcína imunologie   MeSH
• pertusový toxin genetika   MeSH
• polymorfismus genetický genetika   MeSH
• promotorové oblasti (genetika) genetika   MeSH
• sekvenční analýza DNA * MeSH
• vakcinace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH