• Klíčová slova
• duchovní potřeby, umírající pacient,
• MeSH
• pastorační péče MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče metody   psychologie   využití   MeSH
• pastorační péče metody   pracovní síly   MeSH
• řízení zdravotnických zařízení MeSH
• spiritualita MeSH
• umírající psychologie   MeSH
• zdravotnická zařízení využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Příspěvek pojednává o umírání a smrti, se kterou se často musí lékař v praxi setkávat. Zejména tváří v tvář nevyléčitelně nemocným a umírajícím lékař poznává, že současná medicína má své limity a hledá se způsob, jak naplnit další důležité potřeby této skupiny nemocných. Pro moderního člověka je důležité žít úspěšně, šťastně a dlouho. Logoterapie ale obrací člověka ve smrti k životu. Pomáhá překonávat lidem pocity prázdnoty a osamělosti pohledem na život, který již jednou byl a přes úmrtí zde zůstávají věci a skutečnosti, které nemizí ani fyzickým zánikem jedince. Aby lékař mohl alespoň částečně zprostředkovat svým nemocným úlevný pohled na tyto těžké životní momenty jako je umírání a smrt člověka, musí sám porozumět oné proměně úhlu pohledu na umírání člověka.

The paper deals with dying and death which doctor often has to encounter in practice. Especially while facing the terminally ill and dying, doctor can realise that modern medicine has its limits and a new way how to satisfy other important needs of this group of patients is searched for. For a modern man, it is important to live successfully, happily and long. Logotherapy turns a man in death to life. It helps people overcome the feelings of emptiness and loneliness by looking at life that existed once and despite death there are still things and facts that do not disappear with the death of the individual. In order to at least partially mediate the sick the perspective of relief in these difficult moments of life, such as death and dying of a man are, doctor has to himself understand the transformation of the perspective on the dying man.

• Klíčová slova
• pacient, umírání,
• MeSH
• lidé MeSH
• logoterapie MeSH
• péče o umírající pracovní síly   psychologie   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• smrt MeSH
• spirituální terapie MeSH
• umírající psychologie   MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• holistický přístup, potřeby umírajících, Maslow,
• MeSH
• péče o umírající MeSH

• Klíčová slova
• potřeby umírajících,
• MeSH
• důstojnost lidského života MeSH
• eutanazie MeSH
• paliativní péče MeSH

• Klíčová slova
• tanatologie, sestra, potřeby umírajících,
• MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská etika MeSH
• paliativní péče MeSH
• péče o umírající etika   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• umírající psychologie   MeSH
• urgentní ošetřovatelství etika   MeSH
• vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem etika   MeSH
• zdravotní sestry psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

• Klíčová slova
• umírající pacient, potřeby umírajících,
• MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH

• Klíčová slova
• potřeby umírajících, umírání, smrt,
• MeSH
• paliativní péče MeSH

• Klíčová slova
• potřeby umírajících, hospic,
• MeSH
• etický kodex MeSH
• umírající MeSH

Důstojné umírání a dobrá smrt v sobě vždy nerozlučně zahrnují kvalitu poskytované péče a pacientovo hodnocení a prožívání konce života. Přesto mnoha pacientům není v závěru jejich života poskytována specializovaná ani obecná paliativní péče. Existují důkazy, že u těchto pacientů je mnoho nenaplněných potřeb (unmet needs), které významně snižují jejich kvalitu života. Autoři poukazují zejména na problém neřešení potřeb pacientů v terminálním stadiu chronické nemoci, velmi starých křehkých pacientů nebo pacientů s demencí proto, že paliativní péče nenádorových onemocnění není v mezinárodním kontextu příliš rozšířená. Pacienti s konečným stupněm chronické nemoci zpravidla umírají v nemocnici a jejich potřeby jako umírajících jsou mnohdy ignorovány. Cílem této přehledové studie je zjistit, jaké psychosociální potřeby byly zjištěny u onkologicky i neonkologicky nemocných a jaké nástroje jsou nejčastěji používány k měření psychosociálních potřeb terminálně nemocných. McIllmurray et al. (2003) rozlišují 6 kategorií psychosociálních potřeb: potřeby související se zdravotnickými profesionály, potřeba být informován, potřeba podpory, potřeba nalezení vlastní identity a emocionální potřeby, spirituální potřeby, praktické potřeby, které jsou v této práci dále rozpracovány. Na základě analýzy provedených výzkumů bylo zjištěno, že pacienti v paliativní péči považují za důležitý v oblasti psychosociálních potřeb zejména vztah mezi pacientem a ošetřujícím týmem a rodinou. K měření psychosociálních potřeb pacientů v paliativní péči v zahraničí se používají standardizované dotazníky, např. NEQ (Needs Evaluation Questionnaire) či PNI (Psychosocial Need Inventory). Vytvoření psychoterapeutického vztahu s pacientem založeného na důvěře, vzájemné úctě, otevřené komunikaci a podpoře nezávislosti by se mělo stát důležitou komponentou péče o terminálně nemocné. Nezbytnou součástí je také podpora vztahu mezi pacientem a jeho rodinou.

The requirements for the dignity of dying and good conditions of the death always inseparably include the quality of taking the care and evaluating and experiencing the end of the life by the patient. In spite of this, many patients are provided neither with specialized care nor with general palliative care at the end of their life. There are evidences suggesting that these patients encounter many unmet needs considerably reducing the quality of their life. The authors particularly point out the problem of lacking solutions to needs of patients at the terminal stage of their disease, very old fragile patients, or patients with dementia, due to the fact that the palliative treatment of non-cancer diseases is not very popular in the international context. Patients with the final stage of their chronic disease typically die in hospitals, their needs being frequently ignored. The target of the reviewing study presented here was to determine what psychosocial needs were found in oncological and nononcological patients and what tools are being most frequently employed for the measurement of psychosocial needs in patients at the terminal stage of their diseases. McIllmurray et al. (2003) consider six categories of psychosocial needs as follows: needs associated with the work of healthcare professionals, the need for information, the need for support, the need for finding their own intensity and emotional needs, spiritual needs, and practical needs, which are furthermore discussed in the work. Based on an analysis of research works carried out, it was found that in the field of psychosocial needs, the patients experiencing the palliative treatment feel a particular importance of relationships between them, the team of care providers and the family. In abroad, standardized questionnaires, as for example the NEQ (Needs Evaluation Questionnaire) or PNI (Psychosocial Need Inventory), are used in the measurement of psychosocial needs of patients submitted to the palliative treatment. Establishing the psychotherapeutic relationship with the patient based on the trust, having respect one for another, open communication and supporting the independence, should become an important element of taking care of patients at the terminal stage of their disease. Support of relationships between the patients and their families is also an integral component of this issue.

• Klíčová slova
• potřeby, nenaplněné potřeby, umírání,
• MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče psychologie   využití   MeSH
• paliativní péče metody   psychologie   MeSH
• péče o umírající metody   psychologie   MeSH
• postoj ke smrti MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• smrt MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH