• MeSH
• modely neurologické MeSH
• prefrontální mozková kůra fyziologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Alcohol addiction is one of the most frequent psychiatric disorders with high comorbidity, morbidity, mortality and loss of economic consequences. Current treatment is not sufficiently efficacious. The changes in prefrontal cortex activity, regarding craving, may be used as an important prognostic factor for addiction treatment outcomes. We would like to evaluate frontal cortex volume and change in activation in alcohol addict people using PET/CT with 18FDG after the ending of detoxification. In the same time we are planing to use scales for craving and hedonia evaluation. The aim is the possibility of treatment individualisation in patients with alcohol addiction.

Závislost na alkoholu je jednou z nejčastějších nemocí s vysokou komorbiditou, morbiditou, mortalitou a ekonomickými důsledky. Současná dlouhodobá léčba není dostatečně účinná. Změny aktivity prefrontálního kortexu, který souvisí s cravingem, mohou být využity jako důležitý prognostický faktor pro výsledek léčby závislosti. Chceme stanovit objem frontálních laloků a změnu jejich aktivace u závislých na alkoholu pomocí PET/CT s 18FDG po ukončení detoxifikace a po 7-mi týdnech. Ve stejných termínech využijeme dotazníkových metod k hodnocení cravingu a hedonie. Cílem je možnost individualizace léčby pacientů se závislostí na alkoholu a snížení rizika relapsu.

• MeSH
• alkoholismus MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• multimodální zobrazování MeSH
• poruchy nervového systému vyvolané alkoholem MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
• prefrontální mozková kůra metabolismus   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• adiktologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cílem studie bylo zjistit, zda se změny proudové hustoty detekované standardizovanou mozkovou elektromagnetickou tomografií s nízkým rozlišením (sLORETA) mění v závislosti na odpovědi na léčbu prefrontální rTMS. Metody: Do studie bylo zařazeno 25 hospitalizovaných pacientů splňujících kritéria depresivní poruchy (dle DSM-IV), kteří neodpověděli minimálně na jednu antidepresivní léčbu, podrobili se 4týdenní léčbě rTMS (1 Hz, 100 % motorického prahu, 600 pulzů na sezení, 20 sezení) aplikované nad pravou dorzolaterální prefronální kůru. Účinek rTMS na změny proudové hustoty před léčbou a po 3 dnech od ukončení léčby rTMS byl hodnocen pomocí sLORETA separátně pro respondéry (pokles > 50 % MADRS) a non-respondéry. Výsledky: U devíti pacientů, kteří odpověděli na léčbu bylo zjištěno zvýšení proudové hustoty v pásmu alfa 1 ve frontální a limbické oblasti (Brodmanova area 6,8,9,32) oboustranně (p < 0,05, po korekci na mnohočetná srovnávání). Ve skupině non-respondérů nebyly po léčbě detekovány žádné signifikantní změny. Závěry: Naše nálezy ukazují, že antidepresivní efekt IHz rTMS je spojen se zvýšením alfa 1 aktivity v oblasti prefrontální kůry

The aim of our study was to examine whether the changes of current density detected by standardized low resolution brain electr omagnetic tomography (sLORETA) is different between responders and non-responders to prefrontal rTMS. Methods: A total of 25 inpatients with depressive disorder (DSM-IV criteria), who previously did not respond to at least one antidepres sant treatment underwent 4 weeks of rTMS treatment (1 Hz, 100 % of motor threshold, 600 pulses/session, 20 session) applied over th e right dor- solateral prefrontal cortex. The effect of rTMS on brain electrical activity (detected by the use of sLORETA) was measured befo re treatment and 3 days after rTMS treatment separately in responders (reduction of MADRS  50 %) and non-responders. Results: The current density in alpha 1 band increased in prefrontal and limbic cortex (Brodman areas 6, 8, 9, 32) bilaterally (p < 0.0 5, corrected) in a group of nine responders. No significant changes were detected in non-responders. Conclusion: Our findings implicate that the antidepressants effect of 1Hz rTMS is connected with an increased alfa 1 band current density i n the prefrontal cortex.

• Klíčová slova
• zobrazovací metody, EEG, nízkofrekvenční stimulace,
• MeSH
• alfa rytmus EEG MeSH
• depresivní poruchy patofyziologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• elektroencefalografie statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• elektrofyziologie MeSH
• financování organizované MeSH
• interpretace obrazu počítačem metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mapování mozku MeSH
• opakovaná terapie využití   MeSH
• pacienti hospitalizovaní MeSH
• prefrontální mozková kůra patofyziologie   MeSH
• prognóza MeSH
• statistika jako téma MeSH
• transkraniální magnetická stimulace přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní metodou mozkové stimulace mozku. Většina publikovaných studií komentuje potencionální účinnost vysokofrekvenční stimulace (> 1 Hz) levého dorsolateralního, prefrontálního kortexu. Autoři v přehledu diskutují účinnost nízkofrekvenční stimulace (< 1 Hz) pravého dorsolateralního prefrontálního kortexu v léčbě deprese.

Repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) is a noninvasive method of brain stimulation. Majority of published studies comments potential efficacy of high frequency stimulation (>1 Hz) of left dorsolateral prefrontal cortex. Authors review and di scuss efficacy of low frequency ( ≤ 1 Hz) stimulation over right dorsolateral prefrontal cortex in the treament of depression.

• MeSH
• depresivní poruchy terapie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• financování organizované MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech dějiny   trendy   MeSH
• transkraniální magnetická stimulace metody   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• metaanalýza MeSH

• MeSH
• antidepresiva farmakokinetika   metabolismus   MeSH
• deprese farmakoterapie   psychologie   MeSH
• elektroencefalografie psychologie   účinky léků   využití   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• prefrontální mozková kůra metabolismus   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem studie bylo zjistit, zda redukce theta kordance v pásmu theta po jednom týdnu léčby IHz repetítivní transkraniální magnetickou stimulací (rTMS) predikuje pokles depresivních příznaků po 4 týdnech léčby rTMS. Metodika: Celkem 26 hospitalizovaných pacientů s depresivní poruchou bylo léčeno IHz rTMS aplikovanou na pravou dorsolaterální prefrontální kůru. EEG data byla snímána na začátku a po jednom týdnu léčby. QEEG kordance byla vypočtena ze 3 frontálních elektrod v pásmu theta. Depresivní příznaky byly hodnoceny dle škály Montgomeryho a Äsbergové (MADRS). Výsledky: Byl počítán lineární regresní model používající zlepšení v MADRS jako závislou proměnnou. Změna theta kordance po jednom týdnu léčby rTMS významně predikovala redukci v MADRS (bet = 0,447, t = 2,40, p = 0,025, r = 0,447, adjustované R2 = 0,165). Závěr: Naše výsledky podporují hypotézu, že redukce prefrontální kordance v pásmu theta predikuje odpověd na léčbu nejen v rámci antidepresiv, ale take při použití rTMS.

The aim of the present study was to examine whether the reduction of theta prefrontal QEEG cordance value after 1 week of treat- ment is associated with MADRS reduction after 4 weeks of 1Hz repetitive Transcranial Magnetic Stimulation (rTMS). Method: A total of 26 inpa- tients with depressive disorder, were treated with rTMS applied over the right dorsolateral prefrontal cortex for 4 weeks. EEG data were monitored at baseline and after 1 week of treatment. QEEG cordance was computed at 3 frontal electrodes in theta frequency band. Depressive symptoms were assessed using Montgomery- Å sberg Depression Rating Scale (MADRS). Results: Linear regression model was calculated using improvement in MADRS as the dependent variable. The 1 week theta cordance change pre- dicted MADRS reduction for 1Hz rTMS (beta = 0.447, t = 2.40, p = 0.025, r = 0.447, adjusted R2 = 0.165). Conclusion: Our data support hypothesis that prefrontal cordance reduction in theta band predict clinical response not only to antidepressive drugs but also to rTMS.

• Klíčová slova
• rTMS, EEG, zobrazovací metody, depresivní porucha, predikce,
• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• MeSH
• psychochirurgie * MeSH