specifický nazální provokační test Dotaz Zobrazit nápovědu
Nazální provokační test se používá k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem. Při posuzování profesionální etiologie alergické rýmy je tento test jednou z indikací. Podle doporučení Evropské komise pro standardizaci v rinomanometrii se k provádění nazálního provokačního testu užívá metoda aktivní přední rinomanometrie. Měří se inspirační nosní průtok a nosní odpor v každém nosním průduchu. Cílem vyšetření je určení stupně nosní obstrukce a hodnoty nosních odporů a vyhodnocení nosního symptomového skóre. V doporučeném postupu je kromě podmínek a způsobu provedení vlastního testu uveden výčet kontraindikací, upozornění na možná rizika testu a popsán způsob hodnocení získaných výsledků.
A nasal provocation (challenge) test serves to detect the response of a nasal mucosa to provocation by a specific or nonspecific nasal stimulus. One of the indications of this examination is the assessment of a professional etiology of an allergic rhinitis. The active anterior rhinomanometry is a method recommended by the Europaen committee for standardization in rhinomanometry as a nasal provocation test. An inspiration flow and a nasal resistance are measured in each nasal nostril. The aim of the examination is to determine the degree of a nasal obstruction, values of nasal resistances and evaluation of a nasal symptom score. The recommended procedure includes conditions and ways of carrying out the test, contraindications, warning about possible risks of the test and description of evaluation of gathered results.
- MeSH
- alergeny diagnostické užití MeSH
- celoroční alergická rýma diagnóza etiologie MeSH
- imunoglobulin E krev MeSH
- lidé MeSH
- nemoci z povolání MeSH
- nosní provokační testy kontraindikace metody přístrojové vybavení MeSH
- rinomanometrie kontraindikace metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Cíl: Při expozici celoročním alergenům nemusí být přítomno bezpříznakové období, a proto vznikají potíže s určením, zda předpokládaný alergen je spouštěčem příznaků chronické rýmy u senzibilizovaných pacientů. Cílem této studie bylo stanovit, zda specifický nazální test potvrdí odpověď nosní sliznice u pacientů s celoroční rýmou, senzibilizovaných alergeny roztočů domácího prachu, kočky nebo psa, a tímto odlišit jedince s celoroční nealergickou rýmou. Metodika: 30 senzibilizovaných pacientů (s pozitivním specifickým IgE nebo prick testem) s minimálně tříletou anamnézou celoroční rýmy podstoupilo specifický expoziční nazální test (s přední aktivní rinomanometrií). Výsledky: Pozitivně reagovalo 18 pacientů z třiceti, z toho jedenáct z dvaceti na roztoče, pět z osmi na kočku a dva ze dvou na psa. Zjistili jsme významnou spojitost mezi výsledkem nazální provokace a velikostí pupenu v prick testu u pacientů senzibilizovaných roztoči. Nižší věk je spojen s vyšší nosní reaktivitou. Nezaznamenali jsme bronchospasmus. Shrnutí: Naše výsledky ukazují, že nazální test je užitečný pro průkaz reaktivity nosní sliznice na alergen u pacientů s celoroční rýmou.
Objective: The all year-round exposure to environmental allergens almost never has clear symptom-free period and makes it difficult to conclude that allergen exposure is causal to trigger chronic rhinitis symptoms in sensitized individuals. The purpose of this study was to assess whether specific nasal challenge will confirm the nasal mucosa reactivity in patients with perennial rhinitis sensitized to house dust mites, cat or dog and will subsequently exclude probands suffering from perennial non-allergic rhinitis. Methods: A specific nasal challenge, using active anterior rhinomanometry was conducted on 30 persistent rhinitis patients (diagnosed IgE and/or skin prick test positive) with history of symptoms over the previous 3 years. Results: 30 patients underwent specific nasal challenge with house dust mites, cat or dog allergens, 18 individuals were reactive. Eleven of 20 reacted to mites, 5 of 8 to cat and all 2 reacted to dog allergens. We found significant association between specific nasal challenge and skin prick test with mites, dominantly in patients with strong skin reactivity. Younger age is associated with higher nasal reactivity. No lower airway symptoms were observed during the challenge. Conclusions: Our results indicate specific nasal challenge is useful tool to confirm the nasal reactivity to allergen in majority of perennial rhinitis patients.
- Klíčová slova
- specifický nazální provokační test, kočka, pes,
- MeSH
- alergeny izolace a purifikace MeSH
- biomedicínský výzkum MeSH
- celoroční alergická rýma diagnóza etiologie MeSH
- financování organizované MeSH
- imunoglobulin E izolace a purifikace MeSH
- kočky parazitologie MeSH
- kožní testy metody využití MeSH
- lidé MeSH
- nosní provokační testy metody využití MeSH
- nosní sliznice imunologie účinky léků MeSH
- psi parazitologie MeSH
- roztoči imunologie účinky léků MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- kočky parazitologie MeSH
- lidé MeSH
- psi parazitologie MeSH
Nazální provokační test slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem. Jednou z indikací tohoto vyšetření je posouzení profesionální etiologie alergické rýmy. Test doplňuje základní diagnostický postup při průkazu alergického IgE zprostředkovaného onemocnění, zejména v případě velmi suspektní anamnézy, ale negativních kožních testů a specifických protilátek IgE. Nazální provokační test umožňuje rozlišit roli nespecifických a specifických faktorů v rozvoji nosních symptomů a sledovat časnou, pozdní a opožděnou reakci. Doporučenou a používanou metodou k provádění nosního provokačního testu je aktivní přední rinomanometrie, při níž je měřen: 1. inspirační průtok v každém nosním průduchu (určuje stupeň nosní obstrukce), 2. nosní odpor v každém nosním průduchu. Současně je posuzováno tzv. nosní symptomové skóre. Incidence profesionální alergické rinitidy v České republice jako samostatně hlášeného onemocnění činí zhruba 30 nových případů ročně a v kombinaci s průduškovým astmatem dalších 40–70 nových případů onemocnění ročně. Nejvíce postiženou profesí jsou stejně jako u samostatného astmatu pekaři, cukráři, zpracovatelé obilovin, chovatelé hospodářských zvířat, textilní dělníci, zdravotní sestry a pracovníci exponovaní izokyanátům, případně dalším chemikáliím. Jsou prezentovány údaje o souboru 70 osob, jimž bylo prostřednictvím Kliniky nemocí z povolání FN v Hradci Králové v letech 1996–2004 ohlášeno onemocnění profesionální alergickou rinitidou samostatně (33 nemocných) nebo v kombinaci s průduškovým astmatem (37 nemocných). Jako příčinný alergen byla nejčastěji zjištěna mouka a mlýnský prach (27 %), textilní prach (14 %), rostlinný prach (10 %), dezinfekční prostředky (9 %), kravské epitelie (7 %) a latex (7 %). Průměrná délka expozice dané profesní škodlivině do vzniku prvních alergických obtíží činila 9 ±10,05 let. Nazální provokační test vedl ke stanovení diagnózy profesionální alergické rýmy u 20 % nemocných (14 ze 70). Autorky podporují snahy o sjednocení postupu při provádění nosního provokačního testu na celostátní i mezinárodní úrovni.
A nasal provocation test serves to detect the response of a nasal mucosa to provocation by a specific or nonspecific nasal stimulus. One of the indications of this examination is the assessment of a professional etiology of an allergic rhinitis. The test makes complete the basic diagnostic procedure of detection of an allergic IgE-related disease, especially in case of a very suspect history but negative skin tests and specific IgE antibodies. A nasal provocation (challenge) test enables distinguishing the role of nonspecific and specific factors in development of nasal symptoms and follow-up of an early, late and delayed reaction. The active anterior rhinomanometry is a recommended method used as a nasal provocative test which measures: 1. an inspiration flow in each nasal nostril (determines the degree of a nasal obstruction), 2. a nasal resistance in each nasal nostril. Simultaneously, a so called nasal symptom score is evaluated. The incidence of a occupational allergic rhinitis in the Czech Republic reported as an independent disease is roughly 30 new cases annually and next 40 to 70 new cases of the disease combined with asthma bronchiale annually. Similarly to asthma bronchiale, the most affected professions are bakers, confectioners, cereal producers, cattle breeders, textile workers, nurses and workers exposed to isocyanates and other chemicals. Data from the sample of 70 persons are presented and reflect reporting of a occupational allergic rhinitis (33 patients) and in combination with asthma bronchiale (37 patients) by the Clinic of Occupational Diseases of the Teaching Hospital in Hradec Králové in 1996–2004. Flour and mill dust (27 %), textile dust (14 %), vegetable dust (10 %), disinfectant products (9 %), cow epithelium (7 %) and latex (7 %) were the most frequent allergens. The average length of exposure to a particular professional noxae until the development of the first allergic symptoms was 9 ±10,05 years. A nasal provocation test contributed to diagnosing the occupational allergic rhinitis in 20 % patients (14/70). The authors support the efforts to unification of the procedure of a nasal provocative test on the national and international level.
- MeSH
- alergeny diagnostické užití MeSH
- celoroční alergická rýma diagnóza etiologie MeSH
- imunoglobulin E krev MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- nemoci z povolání MeSH
- nosní provokační testy metody přístrojové vybavení využití MeSH
- rinomanometrie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Nazální provokační test (dále NPT) slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem, kterou verifikujeme měřením nosních průtoků a odporů za pomoci rinomanometrie a vyhodnocení symptomového skóre. Cílem vyšetření je určit stupeň nosní obstrukce. Měří se průtok vzduchu nosním průduchem (v ml/s) při rozdílných tlacích (75, 150 a 300 Pa). Evropskou komisí pro standardizaci v rinomanometrii je k provádění nazálních provokačních testů doporučena rinomanometrie aktivní přední a jako referenční hodnoty naměřené při tlaku 150 Pa. Nazální provokační test je metoda, která je v indikovaných případech přínosná k potvrzení kauzality alergického onemocnění, využití je vhodné i pro výzkumné účely např. při testování terapeutických účinků farmak a k monitorování průběhu léčby (zejména alergenové imunoterapie).
Nasal challenge test is a method for the confirmation of the nasal response to provocation by specific or nonspecific nasal stimuli which is possible to verify by investigation of nasal airflow and resistance using rhinomanometry and evaluation of the symptom score. The aim of investigation is to determine the degree of nasal obstruction. The nasal airflow (ml/s) is measured in different pressures (75, 150 and 300 Pa). The European committee for standardisation in rhinomanometry recommended active anterior rhinomanometry for performing tests and as reporting values are recommended parameters measured at the pressure 150 Pa. Nasal challenge test contributes in indicated cases confirmation causality of allergic diseases, its utilisation is also suitable for researches, e.g. for testing pharmacotherapeutic effects and the monitoring the course of therapy (especially allergen immunotherapy).
Profesionální rýma je sice časté, ale v praxi ne dostatečně často diagnostikované onemocnění. Může se vyskytovat společně s bronchiálním astmatem. Podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření pacienta zůstávají základními kameny ke stanovení správné diagnózy. Znalost pracovního prostředí slouží k vyhodnocení míry expozice podezřelé inhalační noxe. V laboratorní diagnostice profesionální alergické rýmy se uplatňují kožní testy, ve vybraných případech vyšetření specifického IgE a provokační nazální test se zhodnocením symptomového skóre a výsledků přední rinomanometrie.
Occupational rhinitis, though a frequent condition , is not adequately diagnosed. It may occur along with bronchial asthma. A detailed case-history and physical examination of the patient are still the cornerstones for assessment of the correct diagnosis. Knowledge of the working environment serves the evaluation of the exposure to the susp ected inhalated noxious substance. In the laboratory diagnosis of occupational allergic rhinitis skin tests are used , in selected cases examination of specific IgE and the nasal provocation test with evaluation of the symptom score and results of anterior rhinomanometry.
- MeSH
- celoroční alergická rýma MeSH
- lidé MeSH
- nemoci z povolání MeSH
- nosní provokační testy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Profesionální rýma je sice časté, ale v praxi ne dostatečně často diagnostikované onemocnění. Může se vyskytovat společně s bronchiálním astmatem. Podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření pacienta zůstávají základními kameny ke stanovení správné diagnózy. Znalost pracovního prostředí slouží k vyhodnocení míry expozice podezřelé inhalační noxe. V laboratorní diagnostice profesionální alergické rýmy se uplatňují kožní testy, ve vybraných případech vyšetření specifického IgE a provokační nazální test se zhodnocením symptomového skóre a výsledků přední rinomanometrie.
V průběhu kontinuální tříleté alergenové imunoterapie jsme se zaměřili na porovnání efektu léčby u dvou aplikačních forem terapeutického alergenu (subkutánní vůči sublinguální) pacientů ve srovnání se skupinou bez alergenové vakcinace (celkový soubor 62 pacient ů ). Byly užity standardizované alergenové extrakty firmy Stallergenes (směs pylů 5 travin, katalogové číslo 688), forma sublinguální – Staloral (100 IR), forma subkutánní – Phostal. Příznivé změny ve snížení kožní reaktivity na kauzální alergen zaznamenáváme ve skupině subkutánní alergenové imunoterapie (dále SCIT) již po 1. roce léčby. Specifická nosní reaktivita klesá až po 2. roce imunizace. U skupiny sublinguální alergenové imunoterapie (dále SLIT) je nástup účinků opožděnější. Pokles kožní reaktivity nastává až po 2. roce SIT a pokles nosní reaktivity je přesvědčivý ve všech parametrech nazálního provokačního testu až po třech letech SIT. V laboratorních parametrech jsme dokumentovali signifikantní (a řádově několikanásobné) zvýšení specifických IgG 4 ve skupině SCIT již od prvního roku imunizace s nárůstem v četně třetího roku oproti skupině SLIT. Vztah dávky alergenu a účinnosti SIT je významný. Je nutné zdůraznit, že byl použit sublinguální alergen o koncentraci 100 IR/ml. Lze p ředpokládat, že při užití sublinguálního alergenu 300 IR by byl nástup účinku časnější. Při komplexním zhodnocení všech ukazatelů lze konstatovat, že nástup účinků SCIT byl časnější, a pokud jeho vliv srovnáváme se skupinou SLIT, byl statisticky významnější.
We followed the effect of two different routes of specific allergen immunotherapy administration (subcutaneous – SCIT v. sublin gual – SLIT) in comparison with patients without immunotherapy in a group of 62 patients suffered from grass pollen allergic rhinoconjunctiv itis in 3 years lasting clinical study. Standardized allergen extract consists of a mixture of 5 different grasses (Cat. No. 688) either for su bcutaneous (Phostal) or sublingual (Staloral 100 IR) administration were purchased from Stallergenes, France. The significant decrease in prick skin tests were found after 1 year therapy in SCIT treated patients. Nasal hyperreactivity de crease significantly after 2 years of SCIT therapy. Such effects were delayed in SLIT treated patients. Skin reactivity was significantly decreased after 2 years of SLIT therapy. The decrease in nasal hyperreactivity was found after 3 years of SLIT therapy. The gradual significant increase in the concentration of allergen specific IgG 4 was found from the 1 st to the 3 rd year of study in SCIT patients compared to SLIT patients in whom this increase was not so apparent. The allergen extract used for SLIT therapy was with lower concentration 100 IR/ml. As the correlation between allergen concentr ation and SIT efficacy is assumed, it seems likely that the positive effect of SLIT therapy will be achieved earlier using 300 IR/ml concentr ation. In conclusion, the effect of specific allergen immunotherapy using SCIT approach is achieved earlier and it is more significant compared to SLIT approach.
- Klíčová slova
- staloral,
- MeSH
- alergeny aplikace a dávkování MeSH
- aplikace sublinguální MeSH
- desenzibilizace imunologická metody MeSH
- financování organizované MeSH
- imunoglobulin G krev MeSH
- injekce subkutánní MeSH
- keratokonjunktivitida farmakoterapie MeSH
- kožní testy metody MeSH
- lékové formy MeSH
- lidé MeSH
- nosní provokační testy metody MeSH
- sezónní alergická rýma farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Od roku 1996 může být v České republice alergická rinitida nemocí z povolání. Byl proveden rozbor všech 34 profesionálních onemocnění rinitidou, která byla diagnostikována v Jihomoravském kraji během let 1996-97. Onemocnělo 25 žen a 9 mužů prů- měrného věku 36,9 ± 10,3 roku. Průměrná délka expozice etiologické noxe v pracovním prostředí byla 7,6 ± 8,1 roku. Jako nejčastější příčiny jsme určili mouky, obilný prach, obilí, dále textilní vlákna. Postiženi byli zejména pracovníci potravinářství, zvláště pekaři, ale také pracovníci živočišné výroby při práci s krmnou směsí. U více než poloviny pacientů (20/34) jsme současně diagnostikovali profesionální astma. Při posuzování profesionality vycházíme především z kvalitních anamnestických údajů, ORL vyšetření, zjištění stupně senzibilizace alergologickým vyšetřením a z provedení specifických nazálních provokačních testů či elimi- načního a reexpozičního pracovního testu. Je nutné včasné převedení postiženého na práci mimo expozici etiologické noxe i jiným inhalačním alergenům.
Allergic rhinitis may be considered as an occupational disease in the Czech Republic since 1996. The authors analyzed 34 cases of rhinitis having been diagnosed as occupational diseases in the South-Moravian region in the years 1996-97. The disease affected 25 women and 9 men at the average age of 36.9 ± 10.3 years. The average duration of exposure to the etiological noxa in occupational environment was 7.6 ± 8.1 years. The most frequent causes were flour, grain dust and textile fibres. The most frequently affected occupations were in food processing, particularly bakers, but also employees of the animal production working with feed-stuffs. More than a half of the patients (20/34) were also found to suffer from occupational asthma. The evaluation of occupational origin was particularly based on quality case history data, otolaryngological examination, examination of the degree of sensibilization by allergological examination and specific nasal provocation tests or the elimination and reexposure work test. An early personal placement of the affected individual to work outside the exposure to the etiological noxa or other inhalation allergens is considered necessary.
- MeSH
- bronchiální astma epidemiologie etiologie MeSH
- celoroční alergická rýma diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mouka škodlivé účinky MeSH
- nemoci z povolání diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- potravinářský průmysl MeSH
- pracovní expozice MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
