Pes equinovarus congenitus (PEC) je deformitou s jasně popsanými, ale v jednotlivých případech různě vyjádřenými znaky. Právě závažnost vlastní deformity určuje léčebný postup i prognózu postižení, přestože univerzálně akceptovaná klasifikace zatím neexistuje. Způsob a načasování léčby jsou dodnes předmětem četných diskuzí a polemik. Kombinovanou konzervativní a operační léčbou se ve většině případů podaří dosáhnout uspokojivých výsledků. Na druhé straně recidivující a léčbě vzdorující případy představují jeden z nejobtížněji řešitelných problémů v ortopedii nohy.
Pes equinovarus is a deformity with clearly described signs, but in particular cases with variably expressed features. The severity of an individual deformity defines therapeutic approach and prognosis of the disorder, even though generally accepted classification does not exist yet. The mode and timing of treatment are being still the subject of numerous discussions and controversies. By combination of conservative and surgical therapy we can achieve satisfying results in many cases. On the contrary, recurrent and refractory cases represent one of the most difficult problems to solve in the orthopedic surgery of foot.
- MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- následná péče MeSH
- novorozenec MeSH
- obuv MeSH
- pes equinovarus chirurgie klasifikace terapie MeSH
- recidiva MeSH
- sádrové obvazy MeSH
- sekundární prevence MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- artrodéza metody MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- fixace fraktur metody MeSH
- kotník patologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- osteotomie metody MeSH
- pes equinovarus chirurgie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Značnou část vrozených vad pohybového ústrojí tvoří deformity nohou. Většinou se jedná o vady evidentní již po narození, proto se s nimi běžně setkává nejen ortoped, ale i dětský lékař. Jednou z nejznámějších a současně nejčastějších afekcí postihujících dětskou nožku je noha koňská neboli pes equinovarus congenitus. Jedná se o komplexní deformitu nohy, jejíž součástí jsou ekvinózní, varózní, addukční a -cavus- poruchy v postavení nožky. Příznačné je, že se pod stejným obrazem i diagnózou může skrývat jak polohová deformita s dobrou prognózou, tak i rigidní vada, která následně úporně vzdoruje léčbě. Zejména z těchto důvodů nelze budoucí vývoj nožky ve všech případech jednoznačně předpovědět. Přítomnost charakteristické deformity by současně měla iniciovat vyšetření vedoucí k vyloučení jiných, zejména neurologických onemocnění. Cílem sdělení je prezentovat současný pohled na tuto vrozenou vadu. V diferenciální diagnóze jsou popsány některé další častější deformity nohy, přítomné při narození, popřípadě v raném dětském věku.
Considerable large part of locomotion apparatus congenital abnormalities represent foot deformities. Mostly are these abnormalities apparent already at birth so usually not only orthopaedist meets with it, but also a paediatrician. One of the most known and also the most frequent affections of child-s foot is a clubfoot or pes equinovarus congenitus. It is a complex deformity of the foot, which consists of equinus, varus, adductus and -cavus- disorder of foot-s position. The problem is, that the same diagnosis can contain position deformity with good prognosis, but also rigid deformity, which resistant to the treatment. These reasons are particularly responsible for inability to predict foot-s development in all cases. Presence of characteristic deformity should simultaneously initiate examinations to exclude other, particularly neurological, diseases. Aim of this paper is to present contemporary insight into this congenital abnormality. Differential diagnostic consist of some other, more frequent too, foot deformities present at birth or in early childhood.
Úvod. Operační výkony v oblasti musculus triceps surrae jsou indikované ke korekci pes equinus u pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Materiál. V letech 1999-2002 byla na Ortopedické klinice UK 2. LF a FN Motol indikována operační intervence v oblasti musculus triceps surrae celkem 447krát u 236 pacientů. Typ operačního výkonu se řídil pozitivitou Silfverskioldova testu. Metodika. Operační taktiky zahrnují výkony v oblasti musculus gastrocnemius, společné aponeurózy musculus gastrocnemius a soleus a Achillovy šlachy. Následné pooperační hodnocení bylo klinické za 2 a 6 měsíců od operace a dále vždy za 6 měsíců s posouzením lokálního nálezu a Silfverskioldova testu po operaci dle Strayera, vyšetření dorziflexe v oblasti hlezna a posouzení lokomoce. Výsledky. Po operaci podle Strayera došlo za 6 měsíců k částečné recidíve equinózního postavení u 5 pacientů (8 nohou), což je 2,4 % z 333 provedených operací. Po operaci podle Bakera jsme zaznamenali u 1 pacienta výraznější dorziflexi - 20°, což je 4,3 % z 23 operací. U prolongace Achillovy šlachy došlo k návratu equinózní deformity více než 1 rok po operaci u 5 pacientů (7 nohou), tj. 7,6 %. Mírné přetažení Achillovy šlachy jsme zaznamenali u 1 dítěte (2 nohy) po kombinaci operace podle Strayera se zavřenou prolongací Achillovy šlachy, tj. 2,1 %. 87 % pacientů s diparesis a hemiparesis spastica přešlo na vyšší opěrnou pomůcku, u 75 % pacientů s kvadruparesis spastica došlo k uvolnění kontraktur po kombinovaných výkonech na svalech. Diskuse. Operace v oblasti musculus triceps surrae jsou základní výkony korigující equinózní postavení chodidla. Typ operačního výkonu je třeba indikovat dle pozitivity a negativity Silfverskioldova testu. Preferencí klasické operace dle Strayera by se mělo předejít přetažení Achillovy Šlachy a vzniku pes calcaneus. Operační výkony na svalech by měly být provedeny do 6 let věku. Prolongace Achillovy šlachy musí být indikovaná s rozvahou při negativním Silfverskioldově testu a korekce by měla být pouze do 5 stupňů dorziflexe. Izolovaný výkon je spíše výjimečný, je třeba vždy vyrovnat současně svalovou rovnováhu na dolních končetinách v oblasti kyčelních a kolenních kloubů. Důležitá je návaznost intenzivní rehabilitace.
Introduction. Operative procedures in the area of triceps surae muscle are indicated for correction of pes equinus deformity in patients with cerebral palsy. Material: In the years 1999-2002, surgical intervention in the area of triceps surae muscle was indicated 447 times in 236 patients of the Clinic of Orthopedics, 2nd Medical Faculty, Charles University and Faculty Hospital Motol. The type of operative procedure was decided by the positivity of Silfverskiold test. Methods: Surgical procedures include those on the gastrocnemius muscle, common aponeurosis of gastrocnemius and soleus and Achilles tendon. Subsequent post-operative evaluation was clinical at 2 and 6 months after surgery and then every 6 months with assessing the local findings and Silfverskiold test after surgery according to Strayer, examination of ankle dorsiflexion and assessment of locomotion. Results. After surgery according to Strayer, partial recurrence of equinus deformity occurred after 6 months in 5 patients (8 feet), which is 2.4 % out of the 333 performed surgeries. After surgery according to Baker, a more prominent dorsiflexion - 20° was noted in 1 patient, which is 4.3 % out of 23 surgeries. In Achilles tendon lengthening, the return of equinus deformity occurred in 5 patients (7 feet), i.e., 7.6 %. Moderate overstretching of Achilles tendon was noted in 1 child (2 feet) after surgery according to Strayer with dosed lengthening of Achilles tendon, i.e., 2.1 %. Eighty-seven percent of patients with spastic diparesis and hemiparesis transferred to a higher support device, in 75 % of patients with spastic quadriparesis, contracture resolution occurred after combined procedures on muscles. Discussion. Surgeries in the triceps surae area are the basic procedures correcting the equinus deformity of the foot. The type of operative correction needs to be determined according to the positivity and negativity of Silfverskiold test. By preferably using the classical surgery according to Strayer, overstretching of Achilles tendon and creation of pes calcaneus deformity should be prevented. Operative procedures on muscles should be performed under the age of 6 years. Lengthening of Achilles tendon should be indicated after good consideration when Silfverskiold test is negative and correction should only go to 5° of dorsiflexion. An isolated procedure is rather rare, muscle balance must always be simultaneously restored in the area of hip and knee joints of the lower extremities. Of importance is the subsequent intensive rehabilitation.
- MeSH
- Achillova šlacha chirurgie MeSH
- botulotoxiny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- deformity nohy (od hlezna dolů) chirurgie MeSH
- dítě MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kosterní svaly chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mozková obrna chirurgie MeSH
- ortopedické výkony MeSH
- pes equinovarus chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
