• MeSH
• dospělí MeSH
• laryngektomie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• spirometrie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Autoři uvádějí přehled indikací k provedení spirometrie v rámci předoperačního vyšetření. Podle jejich názoru je nutné spirometrické vyšetření provést vždy dle kritérií ACP. Spirometrii je rovněž vhodné doplnit u anamnézy silného kuřáctví, dušnosti a přítomnosti poslechového nálezu. V případě obezity především tehdy, pokud se plánuje výkon na hrudníku či břiše. Zdůrazňují význam podrobného klinického vyšetření s komplexním zhodnocením rizikových faktorů.

The authors present a review of indications for spirometry within the framework of preoperative examinations. In their opinion it is necessary to make spirometrie examinations always according to ACP criteria. Spirometry should be also used in patients with a history of heavy smoking, dyspnoea and the presence of a positive finding on auscultation. In case of obesity, in particular when surgery of the chest or abdomen is planned. The authors emphasize the importance of detailed clinical examination with comprehensive evaluation of risk factors.

• MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• předoperační péče MeSH
• spirometrie MeSH

• MeSH
• ambulantní péče MeSH
• doprava MeSH
• spirometrie MeSH
• vnitřní lékařství MeSH

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Spirometrie zůstává základním kamenem funkčního vyšetřování plic. Je to však metoda kriticky závislá na spolupráci nemocného, motivaci provádějícího personálu a kvalitě přístrojů. Validita výsledků je zajišťována systémem kontroly kvality, který se stal nedílnou součástí práce center funkčního vyšetřování.

Spirometry remains the basic method of the lung function examination. However, it is a method critically dependent on the collaboration with the patient, motivation of the staff and quality of instruments.Validity of results is ensured with the system of the quality control which became an inherent part of the work of centres for lung function examination.

• MeSH
• bronchiální astma diagnóza   MeSH
• bronchiální hyperreaktivita diagnóza   etiologie   MeSH
• bronchokonstrikční látky aplikace a dávkování   diagnostické užití   MeSH
• bronchoprovokační testy metody   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• spirometrie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• vrcholová výdechová rychlost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

BACKGROUND: Population studies that assess lung function usually exclude results of individuals with poor-quality measurements, which often means excluding many subjects. Impaired cognition is frequently associated with poor-quality spirometry; excluding such subjects may introduce a selection bias in studies with lung function as either outcome or exposure. We investigated the association between poor-quality spirometry and impaired cognitive function and whether poor-quality spirometry is associated with future mortality risk independently of cognitive function. METHODS: We used data from a prospective cohort in three Central and Eastern European countries; 12,087 individuals aged 45-75 years (54% females) with complete information on variables of interest were included. Standard memory, verbal fluency, and executive cognitive domain tests were converted into latent variable z-scores and divided into quartiles. Spirometry tests were classified into two categories based on repeatability criteria: good- (71%) vs. poor-quality spirometry (29% of participants). Those with good-quality spirometry were further classified, using forced vital capacity (FVC) and forced expiratory volume in the first second (FEV1), as healthy spirometry (63%) or impaired spirometry (8%). Multinomial logistic regression was used to assess the association between poor-quality spirometry and cognitive function, and a Cox proportional regression was used to analyze the risk of total mortality over a 17-year follow-up. RESULTS: After controlling for a range of covariates, higher cognitive function predicted lower odds of poor-quality spirometry. In the highest cognitive function quartile, compared with the lowest quartile, the odds ratio of poor-quality spirometry was 0.82 (95%CI: 0.72-0.92). Impaired spirometry was associated with higher mortality risk even after adjusting for cognition (adjusted hazard ratio 1.63, 95%CI: 1.45-1.84), but mortality risk was similar in subjects with poor- vs. good-quality (HR 1.02, 95%CI: 0.93-1.10). CONCLUSION: Higher cognitive function was associated with a lower risk of poor-quality spirometry. The lack of independent association of poor-quality spirometry with mortality suggests that excluding poor-quality spirometry measurements from analyses is unlikely to introduce a major bias. However, discarding poor-quality spirometry from epidemiological analyses might imply the exclusion of vulnerable subjects. These findings should be confirmed in future studies representing other populations.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Buteykova metoda je známá díky technikám vědomé kontroly dechu, které se zaměřují na zlep- šení funkce dýchacího systému. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv Buteykovy metody na kli- dovou spirometrii u aktivní populace. Účastníci studie byli studenti Jihočeské univerzity (n = 22, věk = 23,23 ± 2,39 let; hmotnost = 73,23 ± 12,33 kg; výška = 174,72 ± 9,76 cm), kteří byli náhodně rozděleni do intervenční (n = 11) a kontrolní (n = 11) skupiny. Intervenční skupina podstoupila šestitýdenní program dechových cvičení založený na Buteykově metodě, který zahrnoval redukované dýchání a zádrže dechu při chůzi. Kontrolní skupina neprováděla žádná dechová cvičení. Před a po intervenci byly u všech účastníků naměřeny hodnoty FVC, FEV1 a FEV1/FVC pomocí spirometrie. Výsledky ukázaly mírný pokles FVC v intervenční skupině o 3,33 % z 5,29 ± 0,98 l na 5,10 ± 0,99 l, bez statistické či věcné významnosti (p = 0,85; ηp2 = 0,0009). Změny hodnoty FEV1 v intervenční skupině byly minimální (z 4,35 ± 0,87 l·s−1 na 4,32 ± 0,74 l·s−1), stejně jako u kontrolní skupiny (z 4,19 ± 0,76 l·s−1 na 4,20 ± 0,74 l·s−1), bez věcné i statistické významnosti (p = 0,93; ηp2 = 0,0001). Parametr FEV1/FVC se v obou skupinách mírně zvýšil, přičemž tento vzestup nebyl statisticky vý- znamný (p = 0,73; ηp2 = 0,002). Z výsledků vyplývá, že šestitýdenní intervence Buteykovy metody neměla významný dopad na změny spirometrických parametrů u aktivní populace.

Buteyko method is well-known for its techniques of conscious breath control, which focus on improving respiratory system function. The aim of this study was to assess the impact of the Buteyko method on resting spirometry in an active population. Participants in the study were students of the University of South Bohemia (n = 22, age = 23.23 ± 2.39 years; weight = 73.23 ± 12.33 kg; height = 174.72 ± 9.76 cm), who were randomly assigned to either the intervention (n = 11) or control (n = 11) group. The intervention group underwent a six-week breathing exercise program based on the Buteyko method, which included reduced breathing and breath-holding during walking. The control group did not perform any breathing exercises. Spirometric values, including FVC, FEV1, and FEV1/FVC, were measured before and after the intervention for all participants. The results showed a slight decrease in FVC in the intervention group by 3.33 % from 5.29 ± 0.98 l to 5.10 ± 0.99 l, with no statistical or practical significance (p = 0,85; ηp2 = 0,0009). Changes in FEV1 in the intervention group were minimal (from 4.35 ± 0.87 l.s-1 to 4.32 ± 0.74 l.s-1), as were those in the control group (from 4.19 ± 0.76 l.s-1 to 4.20 ± 0.74 l.s-1), with no practical or statistical significance (p = 0,93; ηp2 = 0,0001). The FEV1/FVC ratio slightly increased in both groups, but this increase was not statistically significant (p = 0,73; ηp2 = 0,002). The results suggest that the six-week Buteyko method intervention did not have a significant impact on changes in spirometric parameters in an active population.

• Klíčová slova
• Buteykova metoda,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• plicní ventilace fyziologie   MeSH
• respirační funkční testy metody   MeSH
• spirometrie * metody   MeSH
• zdraví dobrovolníci pro lékařské studie MeSH
• zdravý životní styl * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zejména její časná diagnostika, je často podceňována nejen laickou veřejností, ale v mnoha případech i odbornou, lékařskou. Na rozdíl od managementu diabetu, hypertenze či poruch lipidového metabolismu jí není věnována dostatečná pozornost ani ze strany vedení resortu zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Přestože se jedná o onemocnění preventabilní a v raných fázích zčásti reverzibilní, je nezřídka diagnostikováno, a adekvátně léčeno, pozdě, v době nezvratných strukturálních změn plicního parenchymu. Současné administrativní omezení dostupnosti spirometrie a významné části farmakoterapie pak vede k nízkému procentu dispenzarizace. Tento stav dokáže změnit pouze soustavný přístup s všeobecnou osvětou, aktivním vyhledáváním rizikových skupin populace, systematickým vzděláváním odborné veřejnosti podmíněným širokou dostupností vyšetřovacích metod a účinné terapie. A toho nelze dosáhnout bez zapojení ambulancí primární péče a všeobecné interny.

Chronic obstructive pulmonary disease (COPD), particularly its early diagnosis, is often underestimated not only by the general public, but in many cases even by professionals. As opposed to the management of diabetes, hypertension, or lipid metabolism disorders, the management of COPD is not paid enough attention to by the leaders of the Ministry of Health and health insurance companies alike. Although a preventable and, in early phases, partially reversible disease, COPD is not uncommonly diagnosed, and thus adequately treated, only late when irreversible structural changes of the lung parenchyma have occurred. Current administrative restriction of the availability of spirometry and of a significant portion of pharmacotherapy consequently results in a low proportion of patients under surveillance. This status can only be changed by a consistent approach involving general awareness, active search for risk groups in the population, and systematic education of professionals based on a wide availability of examination methods and effective treatments. This cannot be achieved without the involvement of primary care and general internal medicine practices.

• Klíčová slova
• křivka,
• MeSH
• bronchodilatancia klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy dýchání diagnóza   klasifikace   MeSH
• respirační funkční testy metody   MeSH
• spirometrie * ošetřování   MeSH
• vitální kapacita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH