Úvod: Cílem sdělení je seznámit čtenáře s prvotními zkušenostmi s novou metodou torakoskopické ablace fibrilace síní (FIS) v Kardiocentru Hradec Králové. Torakoskopická ablace fibrilace síní je novou metodou používanou u nemocných s FIS bez dalšího závažného srdečního onemocnění. Metoda: V období květen–říjen 2009 byla na Kardiochirurgické klinice v Hradci Králové provedena torakoskopická radiofrekvenční ablace metodou „box-lesion“ u 8 nemocných průměrného věku 57 ± 11 let. Paroxyzmální formu FIS mělo 6 nemocných (75 %), perzistentní 2 nemocní (25 %). Uzávěr ouška levé síně pomocí stapleru byl proveden u jednoho nemocného. Výsledky: Během operace a v pooperačním období nebyly zaznamenány žádné komplikace spojené s vlastní ablací. Průměrná délka operace byla 160 ± 23,5 minut, délka pooperační hospitalizace pak v průměru 6,9 ± 2,8 dní. Při propuštění byl u 6 (75 %) nemocných zachován sinusový rytmus, u 2 nemocných (25 %) byly zachyceny paroxyzmy FIS. Po 3 měsících přetrvával u 6/8 (75 %) nemocných sinusový rytmus (na základě vyhodnocení 24 hod. EKG Holteru). Punkce pleurálního výpotku byla provedena u dvou nemocných. Závěr: Prvotní zkušenosti ukazují, že se jedná o miniinvazivní chirurgickou metodu v léčbě fibrilace síní s dobrými krátkodobými výsledky.

Objective: We report our experiences with new technique of minimally invasive surgical ablation of lone atrial fibrillation. Methods: There were 8 patients at mean age of 57 ± 11 years who underwent bilateral totally thoracoscopic ablation of symptomatic paroxysmal AF (6 patients; 75 %) or persistent AF (2 patients; 25 %). Box-lesion ablation procedure included bilateral pulmonary vein ablation together with the posterior wall of the left atrium using irrigated bipolar radiofrequency with the documentation of conduction block. Stapling closure of the left atrial appendage was performed in one patient. Results: There was no intra- or perioperative ablation related complication. Skin-to-skin procedure time was 160 ± 23,5 minutes and the postoperative average length of stay was 6,9 ± 2,8 days. Sinus rhythm was restored in 6 (75 %) patients, while 2 (25 %) remained in paroxysmal atrial fibrillation at the discharge. At 3 months follow-up 6/8 (75 %) patients were AF free (according 24 hours ECG Holter). There have been no strokes or transient ischemic attacks. Pleural effusions occurred in two patients postoperatively. Conclusion: Early data shows that minimally invasive box-lesion strategy in paroxysmal AF ablation is feasible and safe with promising early results.

• MeSH
• fibrilace síní chirurgie   MeSH
• katetrizační ablace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• pooperační péče MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• radiofrekvenční ablace MeSH
• torakoskopie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Hybrid ablation (a combination of thoracoscopic epicardial ablation and catheter ablation) has become a new technique for atrial fibrillation treatment. OBJECTIVE: The goal of this study was to evaluate the success and electrophysiological follow-up after using the COBRA Fusion device to deliver a circumferential lesion set anterior to the pulmonary veins in an attempt to isolate the posterior left atrium (box isolation). METHODS: Surgical ablation was carried out via a thoracoscopic approach using the COBRA Fusion radiofrequency catheter. An electrophysiology study was done 2-3 months later to verify box isolation (and to complete it, if needed) and to perform right-sided isthmus ablation. Fat thickness along the presumed box lesion line was measured using preprocedural computed tomography. RESULTS: Thirty patients (mean age 60.0 ± 11.6 years; 22 men; 8 with long-standing persistent AF and 22 with persistent atrial fibrillation) were enrolled. The duration of the EP study was 216.3 ± 64.2 minutes. Box isolation, based on the EP study, was complete in 12 patients (40%) and incomplete in 18 patients (60%). Successful box isolation was achieved with catheter ablation in 16 of 18 patients (89%). A total of 39 gaps in these 16 patients were identified. Typical gap locations were the anterior-superior part of the superior pulmonary veins and the roofline. Fat thickness along the roofline was substantially higher than that along the inferior line (4.58 ± 1.61 mm vs 2.37 ± 0.76 mm; P < .001). CONCLUSION: There is a relatively low rate of complete isolation using the COBRA catheter ablation system. The superior line and anterior parts of superior pulmonary veins have most conduction gaps.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické metody   MeSH
• fibrilace síní diagnóza   patofyziologie   chirurgie   MeSH
• katetrizační ablace metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• převodní systém srdeční patofyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• venae pulmonales chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

The midterm efficacy of hybrid ablation of atrial fibrillation (AF) reported in recent papers is about 70% in terms of sinus rhythm maintenance without antiarrhythmic drugs. Bearing in mind that the majority of patients enrolled are patients with persistent and long-standing persistent AF, the reported efficacies seem to be very good. Despite the high efficacies, safety remains a critical issue in hybrid, and especially thoracoscopic ablations. The frequency of complications during thoracoscopic ablations is more than 10% in the majority of reports. Most are short-term with no sequelae (such as pneumothorax or pneumonia); however, life-threatening complications have also been described, e.g., a sternotomy in response to a laceration of the left atrium (LA). One of the most serious ablation complications is stroke. The rate of strokes, which has been reported during or shortly after thoracoscopic ablation, seems to be higher than the rate reported after catheter ablation. This is especially true in papers describing thoracoscopic ablations that were not immediately followed by a catheter ablation. A possible explanation is differences in anticoagulation management during the two procedures. During catheter endocardial procedures, a standard anticoagulation protocol exists and is routinely applied; however, there is no such set of recommendations for anticoagulation during the thoracoscopic-phase of an ablation. It seems probable that, in many cases, no anticoagulation is used during thoracoscopic ablations. Moreover, whatever anticoagulation protocol is used during thoracoscopic ablations often goes unreported. A discussion about the best anticoagulation strategy during thoracoscopic ablation is urgently needed. In the future, standards of anticoagulation during thoracoscopic ablation should be clearly reported, just as they are now for catheter ablations.

• MeSH
• ablace * metody   MeSH
• antikoagulancia * terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda prevence a kontrola   MeSH
• chemoprofylaxe metody   MeSH
• fibrilace síní chirurgie   MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• úvodníky MeSH

Varikózne žily dolných končatín predstavujú častý medicínsky problém, ktorého preferovanou metódou liečby v súčasnosti sú minimálne invazívne perkutánne endovenózne ablačné techniky. Medzi ich vzácne komplikácie patrí migrácia katétra v žilovom riečisku dolných končatín. V literatúre je popísaných 7 takýchto prípadov, a len dva prípady s migráciou do systémovej cirkulácie s postihnutím srdca. V tomto príspevku predstavujeme z pohľadu hrudného chirurga zaujímavú kazuistiku 47 ročného pacienta po kolapse s náhodným nálezom časti laserového ablačného katétra v ľavej pleurálnej dutine pri torakoskopickej revízii pre spontánny hemotorax. Podobný prípad v súvislosti s liečbou varikóznych žíl dolných končatín postihujúci pleurálnu dutinu publikovaný nebol. V práci rozoberáme možné cesty migrácie katétra do ľavej pleurálnej dutiny, hroziace komplikácie pri ponechaní katétra endovenózne aj po dlhšom časovom odstupe a možnosti prevencie takýchto komplikácií.

Varicose veins of lower extremities represent a common medical condition with minimally invasive percutaneous endovenous ablation techniques as a treatment of choice. A very rare complication is a catheter migration in the deep venous system. In the literature only 7 cases have been published so far, with only 2 cases with migration to the systemic circulation and heart involvement. In this paper we present an interesting case report from the perspective of a thoracic surgeon with the fi nding of a laser ablation catheter remnant in the left pleural cavity during thoracoscopic exploration for a spontaneous hemothorax in a 47-year old male patient after collapse. A similar complication aff ecting the pleural cavity has not been published before. In this paper we discuss possible routes of the cathether migration into the left pleural cavity, impending complications when a part of the catheter is left behind in the body and the means of prevention of these serious potentially fatal complications even after many years following the initial treatment.

• Klíčová slova
• laserová ablace,
• MeSH
• ablace metody   MeSH
• dolní končetina krevní zásobení   patologie   MeSH
• hemotorax * etiologie   chirurgie   MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná metody   MeSH
• laserová terapie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• varixy chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Prezentujeme způsob provedení a výsledky thorakoskopické radiofrekvenční ablace technikou tzv. box-léze jako metodu léčby izolované fibrilace síní (FS). Metoda: Celkem 31 pacientů ve věku 63,3 ± 8,4 roku podstoupilo oboustrannou thorakoskopickou ablaci pro symptomatickou paroxysmální FS (n = 8; 25,8 %) a pro dlouhodobě perzistující izolovanou FS (n = 23; 75,2 %). Technika tzv. box-léze zahrnuje oboustrannou izolaci plicních žil a současně vytvoření spojnice lézí na zadní stěně levé síně za použití dávkované radiofrekvenční energie. Výsledky: Během výkonů se nevyskytly žádné komplikace související s vlastní ablací, žádný periprocedurální infarkt myokardu ani cévní mozková příhoda. Nulová byla také 30denní mortalita. Průměrná doba operace dosahovala 152,1 ± 36,7 min a průměrná doba hospitalizace byla 6,26 ± 1,24 dne. Při propuštění mělo 29 pacientů (93,5 %) na výstupním EKG sinusový rytmus. Průměrná doba sledování činila 20,4 ± 8,3 měsíce. Při první kontrole po třech měsících od výkonu bylo 20 (66,6 %) pacientů z třiceti bez záchytu FS a bez nutnosti užívat antiarytmika. Šest pacientů podstoupilo v průběhu sledování katetrizační ablaci. Celkem 23 pacientů (76,6 %) vykazovalo trvalý sinusový rytmus v jednom roce po poslední provedené ablaci (chirurgické ablaci nebo katetrizační reablaci). Závěr: Thorakoskopická ablace box-léze je bezpečná miniinvazivní metoda léčby izolované fibrilace síní. Tato metoda vykazuje výborné krátkodobé výsledky.

Background: We report the feasibility and outcomes of box-lesion ablation technique to treat stand-alone atrial fibrillation (AF). Methods: There were 31 patients with a mean age of 63.3 ± 8.4 years who underwent bilateral totally thoracoscopic ablation of symptomatic paroxysmal AF (n = 8; 25.8%) and long-standing persistent AF (n = 23; 75.2%). The box-lesion procedure included bilateral pulmonary vein and left atrial posterior wall ablation using irrigated bipolar radiofrequency with documentation of conduction block. Results: There were no intra- or perioperative ablation-related complications. There was no operative mortality, no myocardial infarction, and no stroke. Skin-to-skin procedure time was 152.1 ± 36.7 min and the postoperative average length of stay was 6.26 ± 1.24 days. At discharge, 29 patients (93.5%) were in sinus rhythm. Median follow-up time was 20.4 ± 8.3 months. At three months postsurgery, 20 patients of 30 (66.6%) were free from AF without the need of antiarrhythmic drugs. Six patients (20%) underwent catheter reablation. Twenty-three patients (76.6%) were in sinus rhythm at one year after the last performed ablation (surgical ablation or catheter reablation). Conclusion: The thoracoscopic box-lesion ablation procedure is a safe, effective, and minimally invasive method for the treatment of isolated (lone) AF. This procedure provided excellent short-term freedom from AF.

• MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   patofyziologie   MeSH
• katetrizační ablace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• předoperační péče MeSH
• síňová přepážka chirurgie   patofyziologie   MeSH
• síňové ouško chirurgie   patofyziologie   MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Léčba perzistentní a dlouhodobě perzistentní fibrilace síní není uspokojivě vyřešena pomocí katetrizační ablace či farmakoterapie. Nadějnou a stále častěji používanou metodou jsou tzv. hybridní ablace, tedy kombinace miniinvazivní kardiochirurgické ablace s následným elektrofyziologickým vyšetřením a endokardiální katetrizační ablací, která celou ablaci dokončí. Metoda: Prováděna byla thorakoskopická ablace plicních žil a zadní stěny levé síně (tzv. box-léze) systémem COBRA Fusion, u pozdějších pacientů doplněná o uzávěr ouška levé síně systémem AtriClip. Po 2−3 měsících pacienti podstoupili elektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablaci. V článku shrnujeme strategii chirurgické části hybridní ablace prováděné na našem pracovišti a popisujeme vlastní operaci a krátkodobé výsledky, zejména ve vztahu k následným nálezům elektrofyziologů. Výsledky: Analyzována byla data prvních 51 pacientů. Prvních 25 pacientů podstoupilo jen unilaterální ablaci, průměrný čas výkonu byl 102 minut, u následujících 26 pacientů (bilaterální výkon) to bylo 160 minut. Závažnými komplikacemi byl 1 iktus, 1 paréza n. phrenicus a 2 operační revize pro krvácení. Po měsíci mělo 65 % pacientů sinusový rytmus. Box-léze byla při elektrofyziologickém vyšetření kompletní u 38 % pacientů a po katetrizační ablaci odcházelo 96 % pacientů se sinusovým rytmem. Závěr: Chirurgická část hybridní ablace pomocí miniinvazivního přístupu s využitím katétru COBRA Fusion je dobře proveditelnou metodou s nízkým počtem perioperačních komplikací a poskytuje elektrofyziologům velmi dobrý základ pro úspěšné dokončení hybridní ablace.

Introduction: Treatment of persistent and long-standing persistent atrial fibrillation is not successfully managed by methods of catheter ablation or pharmacotherapy. Hybrid ablation (i.e. combination of minimally invasive surgical ablation, followed by electrophysiological assessment and subsequent endocardial catheter ablation to complete the entire intended procedure) presents an ever more used and very promising treatment method. Method: Patients underwent thoracoscopic ablation of pulmonary veins and posterior wall of the left atrium (the box-lesion) with use of the COBRA Fusion catheter; thoracoscopic occlusion of the left atrial appendage using the AtriClip system was also done in later patients. After 2−3 months, electrophysiological assessment and catheter ablation followed. In this article we summarize a strategy of the surgical part of the hybrid procedure performed in our centre. We describe the surgery itself (including possible periprocedural complications) and we also present our short-term results, especially with respect to subsequent electrophysiological findings. Results: Data of the first 51 patients were analyzed. The first 25 patients underwent unilateral ablation; the mean time of surgery was 102 min. Subsequent 26 patients underwent the bilateral procedure with the mean surgery time of 160 min. Serious complications included 1 stroke, 1 phrenic nerve palsy and 2 surgical re-explorations for bleeding. After 1 month, 65% of patients showed sinus rhythm. The box-lesion was found complete during electrophysiological assessment in 38% of patients and after catheter ablation, 96% of patients were discharged in sinus rhythm. Conclusion: The surgical part of the hybrid procedure with use of the minimally invasive approach and the COBRA Fusion catheter is a well-feasible method with a low number of periprocedural complications. For electrophysiologists, it provides a very good basis for successful completion of the hybrid ablation.

• Klíčová slova
• hybridní ablace,
• MeSH
• antikoagulancia MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   terapie   MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• katetrizační ablace MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• torakoskopie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Fibrilace síní (FS) může být úspěšně léčena intervenčními metodami chirurgické či katetrizační ablace. Pro pacienty s izolovanou formou FS byly vyvinuty minimálně invazivní chirurgické výkony. Metodika a výsledky: V tomto článku prezentujeme naše osmileté zkušenosti s thorakoskopickou epikardiální off-pump ablací FS. Popisujeme vývoj metodiky a indikací a také shrnujeme naše výsledky. Závěry: Fibrilace síní může být úspěšně léčena cestou minimálně invazivního chirurgického přístupu. Výsledky mohou být zlepšeny používáním bipolární radiofrekvenční energie a také úzkou spoluprací s elektrofyziology.

Aim: Atrial fibrillation (AF) can be successfully treated with interventional methods of catheter or surgical ablation. New surgical minimally invasive methods have been created for patients with a stand-alone form of AF. Methods and results: In this article, we describe our eight years experiences with a thoracoscopic epicardial off-pump ablation. We narrate the methodology, indications and also summarize our outcomes. Conclusions: AF can be safely and successfully treated through a minimally invasive surgical approach. Results can be improved with usage of bipolar radiofrequency energy and close collaboration with electrophysiologists.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fibrilace síní * diagnóza   chirurgie   MeSH
• katetrizační ablace * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• torakoskopie * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Comparative data regarding the effect of percutaneous and thoracoscopic ablation of atrial fibrillation (AF) on cognitive function are very limited. The aim of the study was to determine and compare the effect of both types of ablations on patient cognitive functions in the mid-term. METHODS: Patients with AF indicated for ablation procedure were included. Forty-six patients underwent thoracoscopic, off-pump ablation using the COBRA Fusion radiofrequency system, followed by a catheter ablation three months afterward (Hybrid group). A comparative cohort of 53 AF patients underwent pulmonary vein isolation only (PVI group). Neuropsychological examinations were done before and nine months after the surgical or catheter ablation procedure. Neuropsychological testing comprised 13 subtests of seven domains, and the results were expressed as post-operative cognitive dysfunction (POCD) nine months after the procedure. RESULTS: Patients in both groups were similar with respect to the baseline clinical characteristics; only non-paroxysmal AF was more common in the hybrid group (98% vs. 34%). Major POCD was present in eight (17.4%) of hybrid patients versus three (5.7%) of PVI patients (p = 0.11), combined (major/minor) worsened cognitive decline was present in 10 (21.7%) hybrid patients versus three (5.6%) PVI patients (p = 0.034). On the other hand, combined (major/minor) improvement was present in 15 (32.6%) hybrid patients versus nine (16.9%) patients in the PVI group (p = 0.099). CONCLUSION: Hybrid ablation, a combination of thoracoscopic and percutaneous ablation, is associated with a higher risk of cognitive decline compared to sole percutaneous ablation.

• MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   MeSH
• katetrizační ablace * metody   MeSH
• kognice MeSH
• kognitivní dysfunkce * etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• recidiva MeSH
• venae pulmonales * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: We report the feasibility and outcomes of box-lesion ablation technique to treat stand-alone atrial fibrillation (AF). METHODS: There were 41 patients with a mean age of 57.6 ± 8.0 years who underwent bilateral totally thoracoscopic ablation of symptomatic paroxysmal AF (n = 24; 58.5%), persistent AF (n = 9; 22.0%), or long-standing persistent AF (n = 8; 19.5%). The box-lesion procedure included bilateral pulmonary vein and left atrial posterior wall ablation using irrigated bipolar radiofrequency with documentation of conduction block. RESULTS: There were no intra- or perioperative ablation-related complications. There was no operative mortality, no myocardial infarction, and no stroke. Skin-to-skin procedure time was 119.5 ± 23.7 minutes and the postoperative average length of stay was 7.4 ± 2.5 days. At discharge, 38 patients (93%) were in sinus rhythm. Median follow-up time was 641 days (ranges, 185-1636 days). At six months postsurgery, 31 patients of 41 (76%) were free from AF without the need of antiarrhythmic drugs. One-year success rate was 73% (off antiarrhythmic drugs). Eight patients (19.5%) underwent catheter reablation. Thirty-six patients (90%) were in sinus rhythm at six months after the last performed ablation (surgical ablation or catheter reablation). At 12 months follow-up, 61% patients discontinued oral anticoagulant therapy. CONCLUSION: The thoracoscopic box-lesion ablation procedure is a safe, effective, and minimally invasive method for the treatment of isolated (lone) AF. This procedure provided excellent short-term freedom from AF.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• délka operace MeSH
• délka pobytu MeSH
• elektrokardiografie ambulantní MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• fibrilace síní diagnóza   chirurgie   MeSH
• katetrizační ablace metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• senioři MeSH
• srdeční síně chirurgie   MeSH
• studie proveditelnosti MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• venae pulmonales chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Torakoskopická ablace fibrilace síní (TARAFS) s použitím bipolární radiofrekvenční energie (Medtronic Cardioblate Gemini-S) by měla vést k antrální izolaci plicních žil (PŽ) a izolaci zadní stěny levé síně (LS). Elektrofyziologické nálezy po ablaci touto technikou ale nejsou známy. Metody a výsledky: U 22 pacientů s recidivou fibrilace síní (FS) po oboustranné TARAFS provedené pro perzistující FS byla zvolena radiofrekvenční katetrizační ablace s odstupem alespoň tří měsíců po TARAFS. Výsledky: Z 22 pacientů nebyla izolace zadní stěny LS nalezena u 15 (68,2 %) pacientů. U 12 pacientů nebyly endokardiálně zjištěny známky žádné předchozí ablace, u dvou pacientů byly izolovány pravé PŽ a u jednoho pacienta byly izolovány levé PŽ. Na konci ablace byla izolace zadní stěny LS dokončena u všech 15 pacientů. U 18 z celkových 22 pacientů bylo katetrizační ablací dosaženo nevyvolatelnosti FS. Závěr: U značného počtu pacientů s recidivou FS po TARAFS není izolace plicních žil ani zadní stěny LS dokončena a na elektroanatomické voltážové mapě nejsou nalezeny žádné známky předchozí ablace, které by usnadnily následnou katetrizační ablaci. U většiny pacientů je k dosažení nevyvolatelnosti FS kromě izolace zadní stěny LS nutná další ablace.

Background: Thoracoscopic atrial fibrillation ablation (TARAFS) using irrigated bipolar radiofrequency energy (Medtronic Cardioblate Gemini-S) should result in wide isolation of the pulmonary veins (PVs) and posterior left atrial (LA) wall (the box-lesion technique). Electrophysiological findings after this technique using this instrumentation are not known. Methods and results: 22 patients with AF recurrence after bilateral TARAFS for persistent AF had a radiofrequency catheter ablation (CA) at least three months after TARAFS. Results: Out of 22 patients, the box lesion was not completed in 15 (68.2%) patients. 12 had no endocardial signs of any prior ablation, 2 had right pulmonary PVs isolated and 1 had left PVs isolated. At the end of CA, box lesion was finished in all 15 patients and AF non-inducibility was achieved in 18 patients. Conclusion: In a considerable number of patients with AF recurrence after TARAFS box lesion is not finished and no signs of prior ablation to guide a touch-up catheter ablation are found on electroanatomical voltage map. In majority of patients, additional ablation beside box lesion is needed to achieve AF non-inducibility.

• Klíčová slova
• voltážová mapa,
• MeSH
• ablace metody   MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• recidiva MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH