Cíl: V prospektivní studii stanovit počet responderů a non-responderů na srdeční resynchronizační léčbu (SRL), defi novat rozdíly mezi respondery a non-respondery a zhodnotit vývoj klinického a hemodynamického účinku SRL u responderů v závislosti na době od implantace (3 a 15 měsíců po implantaci). Soubor pacientů a metodika: Do sledování bylo zařazeno 58 pacientů, jimž byl v období od července 2005 do května 2008 implantován biventrikulární systém. Pacienti byli průměrného věku 67 ± 9 let, se srdeční insufi ciencí NYHA IV (jeden pacient), NYHA III-IV (18 pacientů), NYHA III (23 pacientů), NYHA II-III (13 pacientů), NYHA II (tři pacienti), průměrnou šíří QRS komplexu 193 ± 33 ms a s diagnózou dilatační kardiomyopatie (DKMP) (22 pacientů), s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) (33 pacientů), koincidencí obojího (tři pacienti). Jeden den před implantací a tři a 15 měsíců od implantace byly hodnoceny: třída NYHA, kvalita života (QOL) dle skóre Minnesotského dotazníku kvality života, šestiminutový test chůze (6MWT). Kromě standardního echokardiografi ckého vyšetření jsme hodnotili přítomnost interventrikulární a intraventrikulární dyssynchronie. K neinvazivnímu odhadu tepového výdeje byl měřen velocity time integral (VTI) průtoku ve výtokovém traktu levé komory (LVOT), kontraktilita levé komory byla hodnocena parametrem dP/dt (velikost intraventrikulárního tlakového přírůstku). Za respondera byl označen každý pacient, u něhož došlo po 15 měsících k současnému zlepšení kvality života, třídy NYHA anebo prodloužení vzdálenosti při šestiminutovém testu chůze o více než 10 %. Výsledky: Po 15 měsících bylo označeno za respondery na SRL 38 nemocných (66 %) a za non-respondery 19 pacientů (33 %). Při porovnání výchozích parametrů (tj. před implantací biventrikulárního systému) mezi respondery a non-respondery bylo zjištěno, že tyto dvě skupiny se statisticky významně lišily pouze v závažnosti komorové dyssynchronie - u responderů byly přítomny statisticky závažnější známky interventrikulární dyssynchronie (interventrikulární mechanické zpoždění [IVMD] činilo u responderů 62,1 ± 23,1 ms vs. u non-responderů 46,8 ± 30,3 ms, p < 0,05) - a závažnosti intraventrikulární dyssynchronie (větší zpoždění vrcholů kontrakce bazálních segmentů septa a laterální stěny [Ts-lateral-septal] u responderů 71,2 ± 32,0 ms vs. u non-responderů 48,4 ± 29,2 ms, p < 0,05). Ve skupině responderů bylo dále zjištěno, že ke statisticky významnému zlepšení všech sledovaných parametrů (klinických i echokardiografi ckých) došlo již po třech měsících. V průběhu dalšího sledování (mezi 3. a 15. měsícem od implantace) došlo k významné změně již pouze u tří echokardiografi ckých parametrů (vzestup ejekční frakce levé komory [EF LK] z 27,1 ± 9,8 % na 32,8 ± 12,5 % [p < 0,001], zmenšení end-diastolického rozměru (EDD) levé komory z 66,1 ± 8,3 mm na 64,0 ± 8,1 mm [p < 0,05] a zvětšení VTI průtoku v LVOT z 16,7 ± 4,1 cm na 18,8 ± 4,4 cm [p < 0,001]). U klinických parametrů a ostatních echokardiografi ckých parametrů jsme další významné změny nepozorovali. Závěr: Výsledky získané v našem souboru prokazují podobný počet responderů a non-responderů (66 % vs. 33 %), jaký je uváděn v literatuře. Při porovnání všech výchozích klinických a echokardiografi ckých parametrů se tyto dvě skupiny statisticky významně lišily pouze v závažnosti komorové dyssynchronie. Dalším naším zjištěním je fakt, že ve skupině responderů došlo ke statisticky významnému zlepšení všech sledovaných parametrů (klinických i echokardiografi ckých) již po třech měsících srdeční resynchronizační léčby.

Aim: The aims of this prospective study were to defi ne the numbers of responders and non-responders to cardiac resynchronization therapy (CRT) and diff erences between these groups, and to assess the development of clinical and echocardiographic eff ects of CRT in the group of responders over a period of time. Group of patients and methods: A total of 58 patients with a biventricular system implanted from July 2005 through May 2008 were included into the follow-up. The mean age of patients was 67 ± 9 years; they were classifi ed in NYHA Class IV (one patient), III-IV (18 patients), III (23 patients), and II (three patients), with average QRS duration 193 ± 33 ms, and the diagnosis of dilated cardiomyo pathy (22 patients), coronary artery disease (33 patients), or the presence of both (three patients). At baseline, and three and 15 months after the implantation, the following parameters were assessed: NYHA class, quality of life (QOL) as measured by the Minnesota Living with Heart Failure (MLHF) questionnaire, 6-minute walk test (6MWT), echocardiography including inter- and intraventricular dyssynchrony, dP/dt, and ventricular outfl ow tract velocity-time integral (VTILVOT). A responder was defi ned as a patient who had improved in QOL, NYHA class and/or 6MWT by more than 10%. Results: Fifteen months after CRT initiation, there were 38 responders (66%) and 19 non-responders (33%). The groups diff ered only in the extent of ventricular dyssynchrony, with responders showing statistically more signifi cant signs of interventricular dyssynchrony [interventricular mechanical delay (IVMD) 62.1 ± 23.1 ms in responders vs. 46.8 ± 30.3 ms in non-responders; p < 0.05] and intraventricular dyssynchrony [the delay between time to peak systolic velocity in the ejection phase in basal septal and basal lateral segments (Ts-lateralseptal) was 71.2 ± 32.0 ms in responders vs. 48.4 ± 29.2 ms in non-responders; p < 0.05]. Statistically signifi cant changes in all monitored parameters in the group of responders occurred as early as three months after CRT initiation. Additional signifi cant changes between months 3 and 15 of follow-up were seen only in three echocardiographic parameters [left ventricular ejection fraction (LVEF) improved from 27.1 ± 9.8% to 32.8 ± 12.5%, p < 0.001), left ventricular end-diastolic diameter (LVEDD) decreased from 66.1 ± 8.3 mm to 64.0 ± 8.1 mm; p < 0.05, and VTI LVOT increased from 16.7 ± 4.1 cm to 18.8 ± 4.4 cm; p < 0.001]. No other statistically signifi cant changes were observed. Conclusion: Fifteen months after CRT initiation, there were 38 responders (66%) and 19 non-responders (33%) in our series, i.e. numbers similar to those reported in the relevant literature. These groups diff er only in the extent of ventricular dyssynchrony before the implantation of a biventricular system. Statistically signifi cant changes in all monitored parameters were observed in the group of responders as early as three months after CRT initiation.

• MeSH
• defibrilátory implantabilní využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• komorová dysfunkce diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční selhání diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl práce: Řada experimentálních i klinických studií prokazuje, že stimulace hrotu pravé komory (PK) srdeční vede k výrazné asynchronii aktivace komor. Výsledkem může být porucha systolické i diastolické funkce levé komory (LK) srdeční. Řešením je stimulace z alternativních míst PK. Cílem předložené studie je srovnání vlivu stimulace septa vs. hrotu na echokardiograficky hodnocené parametry komorové dyssynchronie ve střednědobém sledování. Metodika: Do studie bylo zařazeno 41 pacientů (31 mužů, průměrný věk 73 ± 10 let) s pokročilou AV blokádou a zachovanou ejekční frakcí LK (EF > 45 %). Pacienti byli randomizováni v poměru 2 : 1 k septální nebo hrotové stimulaci. Elektroda s aktivní fixací byla umístěna buď na septum nebo do hrotu PK. Echokardiografické vyšetření včetně hodnocení tkáňového dopplerovského vyšetření (TDE) bylo provedeno do týdne po implantaci a v odstupu šesti měsíců. Hodnotili jsme parametry interventrikulární a intraventrikulární dyssynchronie. Interventrikulární mechanické zpoždění (IVMD) bylo hodnoceno jako rozdíl mezi preejekčním časem levé a pravé komory. Intraventrikulární dyssynchronie LK byla analyzována z výsledků TDE – hodnotili jsme rozdíl rychlosti vrcholu kontrakce septa a laterální stěny LK. Výsledky: Bezprostředně po implantaci byl preejekční čas levé komory srdeční ve skupině septální stimulace 141 ± 22 ms, ve skupině hrotové stimulace 148 ± 23 ms, za 6 měsíců pak 142 ± 30 ms, resp. 151 ± 24 ms. IVMD činilo 20 ± 23 ms u stimulace septa, 21 ± 19 ms u stimulace hrotu, za 6 měsíců pak 36 ± 16 ms, resp. 35 ± 21 ms. Rozdíl vrcholu kontrakce septa a laterální stěny činil 28 ± 58 ms a 24 ± 55 ms při vstupním vyšetření a 39 ± 56 ms, resp. 37 ± 56 ms po šesti měsících. Závěr: V předložené studii jsme u nemocných se zachovanou funkcí LK neprokázali statisticky významný rozdíl mezi vlivem stimulace septa vs. hrotu PK na parametry interventrikulární a intraventrikulární dyssynchronie ani akutně, ani ve střednědobém sledování. V obou skupinách jsme však zaznamenali velký individuální rozptyl ve všech sledovaných parametrech.

Aim of study: A number of experimental and clinical studies have shown that right ventricular (RV) apical pacing leads to marked asynchrony of ventricular activation. This can result in systolic and diastolic left ventricular (LV) dysfunction. A solution is pacing from alternative RV sites. The study was designed to compare the effect of septal vs. apical pacing using echocardiographic parameters of ventricular dyssynchrony on mid-term follow-up. Method: Forty-one patients (31 men, mean age 73 ± 10 years) with advanced AV block and preserved LV ejection fraction (EF > 45%) were included into the study. Patients were randomized to septal or apical pacing at a 2 : 1 ratio. The electrode with active fixation was placed either on the septum or the RV apex. Echocardiography including tissue Doppler echocardiography (TDE) was performed within a week post-implant and at a six-month interval. We assessed parameters of interventricular and intraventricular dyssynchrony. Interventricular mechanical delay (IVMD) was assessed as the difference between pre-ejection left and right ventricular times. Intraventricular LV dyssynchrony was analyzed using TDE data, assessed as the difference in peak velocities of septal and LV lateral wall contraction.

• MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory MeSH
• echokardiografie MeSH
• financování organizované MeSH
• funkce pravé komory srdeční MeSH
• implantované elektrody MeSH
• kardiostimulace umělá metody   MeSH
• komorová dysfunkce MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

AIMS: The determinants and relevance of right ventricular (RV) mechanical dyssynchrony in heart failure with reduced ejection fraction (HFrEF) are poorly understood. We hypothesized that increased afterload may adversely affect the synchrony of RV contraction. METHODS AND RESULTS: A total of 148 patients with HFrEF and 36 controls underwent echocardiography, right heart catheterization, and gated single-photon emission computed tomography to measure RV chamber volumes and mechanical dyssynchrony (phase standard deviation of systolic displacement timing). Exams were repeated after preload (N = 135) and afterload (N = 15) modulation. Patients with HFrEF showed higher RV dyssynchrony compared with controls (40.6 ± 17.5° vs. 27.8 ± 9.1°, P < 0.001). The magnitude of RV dyssynchrony in HFrEF correlated with larger RV and left ventricular (LV) volumes, lower RV ejection fraction (RVEF) and LV ejection fraction, reduced intrinsic contractility, increased heart rate, higher pulmonary artery (PA) load, and impaired RV-PA coupling (all P ≤ 0.01). Low RVEF was the strongest predictor of RV dyssynchrony. Left bundle branch block (BBB) was associated with greater RV dyssynchrony than right BBB, regardless of QRS duration. RV afterload reduction by sildenafil improved RV dyssynchrony (P = 0.004), whereas preload change with passive leg raise had modest effect. Patients in the highest tertiles of RV dyssynchrony had an increased risk of adverse clinical events compared with those in the lower tertile [T2/T3 vs. T1: hazard ratio 1.98 (95% confidence interval 1.20-3.24), P = 0.007]. CONCLUSIONS: RV dyssynchrony is associated with RV remodelling, dysfunction, adverse haemodynamics, and greater risk for adverse clinical events. RV dyssynchrony is mitigated by acute RV afterload reduction and could be a potential therapeutic target to improve RV performance in HFrEF.

• MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory * MeSH
• echokardiografie metody   MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• lidé MeSH
• srdeční komory diagnostické zobrazování   MeSH
• srdeční selhání * MeSH
• tepový objem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE: The aim of this proof-of-concept study is to introduce new high-dynamic ECG technique with potential to detect temporal-spatial distribution of ventricular electrical depolarization and to assess the level of ventricular dyssynchrony. METHODS: 5-kHz 12-lead ECG data was collected. The amplitude envelopes of the QRS were computed in an ultra-high frequency band of 500-1000 Hz and were averaged (UHFQRS). UHFQRS V lead maps were compiled, and numerical descriptor identifying ventricular dyssynchrony (UHFDYS) was detected. RESULTS: An electrical UHFQRS maps describe the ventricular dyssynchrony distribution in resolution of milliseconds and correlate with strain rate results obtained by speckle tracking echocardiography. The effect of biventricular stimulation is demonstrated by the UHFQRS morphology and by the UHFDYS descriptor in selected examples. CONCLUSIONS: UHFQRS offers a new and simple technique for assessing electrical activation patterns in ventricular dyssynchrony with a temporal-spatial resolution that cannot be obtained by processing standard surface ECG. The main clinical potential of UHFQRS lies in the identification of differences in electrical activation among CRT candidates and detection of improvements in electrical synchrony in patients with biventricular pacing.

• MeSH
• dospělí MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• echokardiografie trojrozměrná metody   MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• interpretace obrazu počítačem * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• remodelace komor fyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• srdeční resynchronizační terapie metody   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vzorkové studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Nonselective His-bundle pacing (nsHBp), nonselective left bundle branch pacing (nsLBBp), and left ventricular septal myocardial pacing (LVSP) are recognized as physiological pacing techniques. OBJECTIVE: The purpose of this study was to compare differences in ventricular depolarization between these techniques using ultra-high-frequency electrocardiography (UHF-ECG). METHODS: In patients with bradycardia, nsHBp, nsLBBp (confirmed concomitant left bundle branch [LBB] and myocardial capture), and LVSP (pacing in left ventricular [LV] septal position without proven LBB capture) were performed. Timings of ventricular activations in precordial leads were displayed using UHF-ECG, and electrical dyssynchrony (e-DYS) was calculated as the difference between the first and last activation. Duration of local depolarization (Vd) was determined as width of the UHF-QRS complex at 50% of its amplitude. RESULTS: In 68 patients, data were collected during nsLBBp (35), LVSP (96), and nsHBp (55). nsLBBp resulted in larger e-DYS than did LVSP and nsHBp [- 24 ms (-28;-19) vs -12 ms (-16;-9) vs 10 ms (7;14), respectively; P <.001]. nsLBBp produced similar values of Vd in leads V5-V8 (36-43 ms vs 38-43 ms; P = NS in all leads) but longer Vd in leads V1-V4 (47-59 ms vs 41-44 ms; P <.05) as nsHBp. LVSP caused prolonged Vd in leads V1-V8 compared to nsHBp and longer Vd in leads V5-V8 compared to nsLBBp (44-51 ms vs 36-43 ms; P <.05) regardless of R-wave peak time in lead V5 or QRS morphology in lead V1 present during LVSP. CONCLUSION: nslbbp preserves physiological LV depolarization but increases interventricular electrical dyssynchrony. LV lateral wall depolarization during LVSP is prolonged, but interventricular synchrony is preserved.

• MeSH
• blokáda Tawarova raménka patofyziologie   terapie   MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• funkce levé komory srdeční fyziologie   MeSH
• Hisův svazek patofyziologie   MeSH
• kardiostimulace umělá metody   MeSH
• lidé MeSH
• mezikomorová přepážka patofyziologie   MeSH
• následné studie MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• srdeční komory patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

OBJECTIVES: The objective of the present study was to assess the relationship between the presence of left ventricular (LV) dyssynchrony and clinical outcome in patients with moderate systolic heart failure undergoing coronary artery bypass graft (CABG) surgery. BACKGROUND: The presence of LV dyssynchrony is associated with poor prognosis in patients with LV dysfunction. METHODS: The study consisted of 215 consecutive patients with ischemic cardiomyopathy and dyspnea (age 65 +/- 9 years, 81% male) undergoing CABG. Dyssynchrony was calculated by tissue Doppler imaging from regional time intervals in basal LV segments before and 1 month after CABG. Myocardial viability was assessed using single-photon emission computed tomography (SPECT) before CABG. RESULTS: Twenty-five patients (11.6%) died within 30 days (in-hospital mortality) of CABG. The presence of pre-CABG dyssynchrony > or =119 ms had the highest predictive accuracy for in-hospital mortality, with a sensitivity of 84% and a specificity of 71%. During the median follow-up period of 359 days (interquartile range 219 to 561), an additional 19 patients (10.3%) died and 34 patients (18.5%) were hospitalized for worsening heart failure. At Cox regression analysis, post-CABG dyssynchrony > or =72 ms and > or =5 viable segments were identified as independent predictors of clinical events, with a hazard ratio (HR) of 5.02, 95% confidence interval (CI) 2.57 to 10.02 (p < 0.001), and an HR of 0.63, 95% CI 0.55 to 0.75 (p < 0.001), respectively. Patients without post-CABG dyssynchrony and with viable myocardium had excellent prognosis compared with patients with severe post-CABG dyssynchrony and nonviable myocardium (event rate 3% vs. 64%; p < 0.001). CONCLUSIONS: The presence of severe LV dyssynchrony is associated with poor clinical outcomes despite revascularization. These results advocate a routine assessment of both LV dyssynchrony and viability to predict outcome in systolic heart failure patients undergoing CABG surgery.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory diagnóza   mortalita   MeSH
• financování organizované MeSH
• koronární bypass mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• následné studie MeSH
• prevalence MeSH
• příčina smrti MeSH
• prognóza MeSH
• proporcionální rizikové modely MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   mortalita   MeSH
• srdeční selhání chirurgie   MeSH
• systola MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

K dyssynchrónnym kontrakciám srdca dochádza ak sa určitá oblasť steny myokardu kontrahuje neskôr ako ostatné oblasti. Vzniká následkom oneskoreného elektrického vedenia, najčastejšie vplyvom blokády ľavého Tawarovho ramienka. Dyssynchrónia redukuje efektívnosť práce srdca ako aj jeho čerpaciu funkciu. Resynchronizačná liečba vedie u pacientov v štádiu chronického srdcového zlyhávania k významnému zlepšeniu výkonu srdca vplyvom časového zosúladenia kontrakcií.

Cardiac dyssynchrony occurs when one portion of the wall contracts later than others. It is the consequence of electrical conduction delay, mostly caused by left bundle branch block. Dyssynchrony reduces both global pump function and heart efficiency. Cardiac resynchronization therapy results in substantial improvement in acute and long-term left ventricular performance of patients with chronic heart failure by retiming of contractions of dyssynchronous ventricular wall segments.

OBJECTIVES: The objective of this pilot study was to describe the impact of paced heart rate on left ventricular (LV) mechanical dyssynchrony in synchronous compared to dyssynchronous pacing modes in patients with heart failure. METHODS: Echocardiography was performed in 14 cardiac resynchronization therapy (CRT) patients at paced heart rates of 70 and 90 bpm in synchronous- (CRT), and dyssynchronous (atrial pacing + wide QRS activation) pacing modes. LV dyssynchrony was quantified using the 12-segment standard deviation model (Ts-SD) derived from Tissue Doppler Imaging. In addition, cardiac cycle intervals were assessed using cardiac state diagrams and stroke volume (SV) and filling pressure were estimated. RESULTS: Ts-SD decreased significantly with CRT at 90 bpm (25 ± 12 ms) compared to 70 bpm (35 ± 15 ms, p = .01), but remained unchanged with atrial pacing at different paced heart rates (p = .96). The paced heart rate dependent reduction in Ts-SD was consistent when Ts-SD was indexed to average Ts and systolic time interval. Cardiac state diagram derived analysis of cardiac cycle intervals demonstrated a significant reduction of the pre-ejection interval and an increase in diastole with CRT compared to atrial pacing. SV was maintained at the higher paced heart rate with CRT pacing but decreased with atrial pacing. DISCUSSION: Due to the small sample size in this pilot study general and firm conclusions are difficult to render. However, the data suggest that pacing at higher heart rates acutely reduces remaining LV dyssynchrony during CRT, but not during atrial pacing with dyssynchronous ventricular activation. These results need confirmation in a larger patient cohort.

• MeSH
• barevná dopplerovská echokardiografie MeSH
• časové faktory MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory diagnostické zobrazování   patofyziologie   terapie   MeSH
• funkce levé komory srdeční * MeSH
• komorový tlak (srdce) MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pulzní dopplerovská echokardiografie MeSH
• senioři MeSH
• srdeční frekvence * MeSH
• srdeční resynchronizační terapie škodlivé účinky   metody   MeSH
• srdeční selhání diagnostické zobrazování   patofyziologie   terapie   MeSH
• tepový objem MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND AND AIMS: Right bundle branch block (RBBB) and resulting right ventricular (RV) electromechanical discoordination are thought to play a role in the disease process of subpulmonary RV dysfunction that frequently occur post-repair tetralogy of Fallot (ToF). We sought to describe this disease entity, the role of pulmonary re-valvulation, and the potential added value of RV cardiac resynchronization therapy (RV-CRT). METHODS: Two patients with repaired ToF, complete RBBB, pulmonary regurgitation, and significantly decreased RV function underwent echocardiography, cardiac magnetic resonance, and an invasive study to evaluate the potential for RV-CRT as part of the management strategy. The data were used to personalize the CircAdapt model of the human heart and circulation. Resulting Digital Twins were analysed to quantify the relative effects of RV pressure and volume overload and to predict the effect of RV-CRT. RESULTS: Echocardiography showed components of a classic RV dyssynchrony pattern which could be reversed by RV-CRT during invasive study and resulted in acute improvement in RV systolic function. The Digital Twins confirmed a contribution of electromechanical RV dyssynchrony to RV dysfunction and suggested improvement of RV contraction efficiency after RV-CRT. The one patient who underwent successful permanent RV-CRT as part of the pulmonary re-valvulation procedure carried improvements that were in line with the predictions based on his Digital Twin. CONCLUSION: An integrative diagnostic approach to RV dysfunction, including the construction of Digital Twins may help to identify candidates for RV-CRT as part of the lifetime management of ToF and similar congenital heart lesions.

• MeSH
• blokáda Tawarova raménka diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• dysfunkce pravé srdeční komory * diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• echokardiografie MeSH
• Fallotova tetralogie * diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• počítačová simulace MeSH
• srdeční komory MeSH
• srdeční resynchronizační terapie * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH