Prace se zabývá extrapolací hlavních výsledků subprojektu CNS zaměřeného na zjištění kognitivních funkcí u pacientů s unipolární depresivní poruchou v remisi do oblasti kognitivního tréninku. Zjistili jsme (Preiss et al., 2009 a 2009), že stav kognitivních funkcí je u této skupiny pacientů jednak poměrně dobrý a odpovídající normě vzhledem k věku a vzdělání, jednak mírně snížen oproti osobám bez depresivní poruchy v anamnéze. V této práci navrhujeme možnosti pozitivního ovlivnění kognitivních deficitu formou kognitivního tréninku (Cognifit). Popjpisuieme hioznosti této metody, přednosti oproti konkurenčním metodám, probíhající pilotní studii a plány do budoucnosti. Domníváme se, že forma individualizovaného kognitivního tréninku on-line může být vhodným doplňkem již existujících služeb v této oblasti.
This paper extrapolates main results of CNS subproject focused on cognitive functioning in patients with unipolar depressive di sorder into area of cognitive training. We found (Preiss et al., 2009 a 2009) that cognitive functioning in these patients is relatively we ll and within the norms according to age and education, but also slightly below the performance of controls without the history of depressive disorder. In this paper we suggest possibilities for influence of cognitive functioning through the Cognifit programme. We describe possibilities of this approach, advan- tages in comparison with competetive methods, ongoing pilot study and plans for the future. We summarized that this form of ind ividualized on-line cognitive training could be appropriate complement to existing services in this area.
Práce udává přehled změn vyvolaných systémovou subkutánní aplikací azidu sodného (22,5 - 45,0 mg/kg/den během jednoho měsíce) samcům potkana kmene Long Evans. Osmotické minipumpy Alzet byly voperovány celkem třem skupinám zvířat: 2měsíčním zvířatům, která byla behaviorálně testována během aplikace, poté usmrcena a biochemicky analyzována (skupina Mladí), 2měsíčním zvířatům, která byla behaviorálně a biochemicky testována až o 10 měsíců později (skupina Stárnoucí), a konečně 12měsíčním zvířatům, která byla behaviorálně testována během aplikace a poté usmrcena a biochemicky analyzována (skupina Staří). Cílem bylo zjistit, zda selektivní poškození mitochondrií (inhibice cytochrom c oxidázy) je vhodným modelem demence Alzheimerova typu. Ačkoliv validitu tohoto modelu bude možno seriózně vyhodnotit až po skončení experimentů s přímou aplikací látky do mozku, výsledky systémového podávání (negativní ovlivnění kognitivních funkcí u Mladých a Starých, nárůst hladin peptidů amyloidu beta u Stárnoucích a Starých, ale nulové změny V aktivitě cholinergního neurotransmiterového a mediátorového systému oxidu dusnatého u všech skupin) však naznačují, že zde pravděpodobně dochází k modelování mechanizmu přispívajícího k rozvoji nemoci spíše než k modelování její hlavní příčiny.
The study demonstrates summary of changes mediated by a chronic subcutaneous application of sodium azide (22.5 – 45.0 mg/kg/day for one month) to male Long Evans rats. The application was performed via osmotic minipumps Alzet on 2-month old rats (behavio- ral test during the application, biochemical analysis closely after the application, group Young), on 2-month old rats (behavi oral and biochemical tests performed 10 months after the application, group Ageing) and finally on 12-month old rats (behavioral tests during the application, biochemical analysis closely after the application, group Old). Selective impairment of mitochondria (cytochro me c oxidase inhibition) has been used here in relation to the animal model of Alzheimer disease. The validity of this model should be seri- ously evaluated after experiments with the intracerebroventricular treatment. Nevertheless, the presented results (the negative effects on cognitive functions in groups Young and Old, increased levels of amyloid beta peptides in groups Ageing and Old, but no chan ges in the activity of cholinergic neurotransmitter system and of neuromodulator system of nitric oxide in all groups) suggest mode ling of the mechanism that only contributes to the disease development rather than modeling of its main cause.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc etiologie farmakoterapie MeSH
- azid sodný analýza aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- behaviorální výzkum metody MeSH
- demence etiologie farmakoterapie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- mitochondrie účinky léků MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- potkani Long-Evans metabolismus MeSH
- věkové faktory MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
Spolu se zajmem o možnosti prevence rozvoje psychotického onemocnění a identifikaci jedinců s vysokým rizikem se pozornost soustřeďuje i na sledování výskytu psychotických symptomů v běžné, nepsychiatrické populaci. Cílem naší studie bylo zjistit aktuální a celoživotní prevalenci psychotických symptomů ve velkoměstské populaci ČR a jaké procento jedinců s psychotickými symptomy se léčí pro psychózu. Studijní soubor tvořil stratifikovaný vzorek populace vybraný ze 3 největších městských aglomerací v ČR, Prahy, Brna a Ostravy. Všem respondentům byl administrován Dotazník na screening psychózy (PSQ). Zaznamenána byla přítomnost symptomů v minulém roce a jejich celoživotní prevalence, údaje o psychiatrické léčbě a diagnóze podle MINI. Soubor tvořilo celkem 1043 respondentů. Nejčastějším příznakem byla paranoia (celoživotně 6,7 %, v minulém roce 4,4 %), na druhém místě hypománie (5,8 %, respektive 3,5 %), dále zvláštní zážitky (5,1 %, respektive 3,2 %), vkládání myšlenek (3,2 %, respektive 1,8 %) a halucinace (2,1 % celoživotně i v minulém roce). Celoživotní prevalence alespoň 1 psychotického symptomu byla 16,6 %, v posledním roce 10,4 %. Největší počet respondentů udal pouze jediný symptom (12,1 % celoživotně, 7,1 % v posledním roce). Z těch, kteří popsali minimálně jeden psychotický příznak, jich 59,5 % nikdy nenavštívilo psychiatra, 76,9 % nesplnilo kritéria psychózy podle MINI a 63,6 % diagnózu žádného ze sledovaných psychiatrických onemocnění. Naše nálezy podporují hypotézu o přítomnosti psychotických symptomů v populaci jako kontinua psychotického spektra od normy k jasně vyjádřené nemoci.
Together with increased interest in the prevention of psychotic disorders and identification of the population at risk, there h as been a focus on the occurrence of psychotic symptoms in general, non-psychiatric population. The aim of our study was to find out cu rrent and lifetime prevalence of psychotic symptoms in urban population of the Czech Republic (CR), and to determine the proportion o f individuals with symptoms who receive psychiatric treatment. Study sample consisted of a stratified population sample from thre e largest metropolitan areas in the CR, Prague, Brno, and Ostrava. All participants were administered the Psychosis Screening Que sti- onnaire. The presence of symptoms in the last year and lifetime prevalence, data on psychiatric treatment, and diagnosis accord ing to the M.I.N.I. were recorded. In total, 1043 subjects responded. The most frequently reported symptom was paranoia (lifetime 6.7 %, last year 4.4 %), then hypomania (5.8 %, respective 3.5 %), strange experiences (5.1 %, respective 3.2 %), thought insertion (3.2 %, respective 1.8 %), and hallucinations (2.1 % both lifetime and last year). Lifetime prevalence of minimum 1 psychotic symptom was 16.6 %, last year 10.4 %. The highest proportion of responders reported only one symptom (12.1 % lifetime, 7.1 % last year). In the subset of ind ividuals with a minimum of one psychotic symptom, 59.5 % never visited a psychiatrist, 76.9 % did not meet diagnostic criteria of psycho tic disorder according to the M.I.N.I. and 63.6 % failed to have any psychiatric disorder. Our findings support a hypothesis of the presence of psychiatric symptoms in the general population as a continuum of psychotic spectrum from norm to fully expressed illness.
- MeSH
- epidemiologie statistika a číselné údaje trendy MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- městské obyvatelstvo statistika a číselné údaje trendy MeSH
- paranoidní poruchy epidemiologie etiologie MeSH
- plošný screening metody trendy využití MeSH
- prevalence MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- psychotické poruchy epidemiologie etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Klinické studie dokumentují zvýšené riziko vzniku schizofrenie u dospívajících jedinců ve vztahu k infekci matky během těhotenství nebo u novorozenců s infekčním onemocněním v anamnéze. V naší studii je sledování účinku infekce na vývoj mozku založeno na stimulaci potkaních samic 18. a 19. den (ED 18-19) březosti bakteriálním endotoxinem - lipopolysacharidem (LPS; 0,5 mg/kg, s.c.) ve srovnání s tolerancí k LPS (2 mg/kg) podaného intraperitoneálně Ikrát denně 5.-9. postnatální den (PD 5-9). Rozvoj zánětlivého poškození a jeho dlouhodobé následky jsme hodnotili z hlediska ovlivnění růstové křivky, vybraných parametrů chování („open field" test, test prepulzní inhibice akustické úlekové reakce - PPI/ASR) v období maturace (PD 50) a z hlediska histopatologických změn mozku. Subchronická postnatální aplikace LPS indukovala zpomalený růst mláďat a v rané dospělosti deficit PPI provázený histopatologickými změnami ve vybraných podoblastech hipokampů. Naopak mláďata matek, kterým byl podán LPS v posledních dnech březosti, neměla změněnou růstovou křivku, ale vykazovala PD 50 hyperlokomoci a zvýšenou ASR Tato zjištění svědčí pro rozdílnou vulnerabilitu vyvíjejícího se mozku k infekčnímu zánětu jako rizikovému faktoru pro vznik a rozvoj psychotického chování u dospělého jedince.
Clinic studies correlate a higher risk of schizophrenia with the appearance of maternal infection during pregnancy or newborns ex- posed to infectious. Our animal model of pre/perinatal infection was based on systemic administration of bacterial agent (endot oxin, lipopolysaccharide, LPS) to pregnant rats (embryonic day – /ED/ 18–19; dose 0,5mg/kg s.c.) in comparison to neonatal subchronic administration when male rat pups received LPS in dose 2 mg/kg/day i.p. during postnatal days 5–9 (PD 5–9). The rats were obser ved during an early postpubertal period (PD 50) in relation to persisting morphological damages and behaviour, exhibiting tight rel ationships to behavioural changes in schizophrenia (open field test, prepulse inhibition). Postnatal LPS stimulation induced growth retard ation until weaning, deficit in prepulse inhibition and changes in hippocampal morphology. The maternal infection affected offspring deve- lopmental milestones; in early adult males expressed hyperlocomotion and higher baseline of acoustic startle reaction. These fi ndings document different vulnerability of brain to infectious processes as a risk factor for manifestation psychotic-like behaviour.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- hipokampus fyziologie účinky léků MeSH
- imunohistochemie metody normy MeSH
- lipopolysacharidy chemická syntéza nedostatek MeSH
- mikroglie imunologie účinky léků MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- potkani Wistar imunologie psychologie MeSH
- schizofrenie etiologie imunologie MeSH
- úleková reakce genetika účinky léků MeSH
- zánět etiologie komplikace psychologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní metodou mozkové stimulace mozku. Většina publikovaných studií komentuje potencionální účinnost vysokofrekvenční stimulace (> 1 Hz) levého dorsolateralního, prefrontálního kortexu. Autoři v přehledu diskutují účinnost nízkofrekvenční stimulace (< 1 Hz) pravého dorsolateralního prefrontálního kortexu v léčbě deprese.
Repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) is a noninvasive method of brain stimulation. Majority of published studies comments potential efficacy of high frequency stimulation (>1 Hz) of left dorsolateral prefrontal cortex. Authors review and di scuss efficacy of low frequency ( ≤ 1 Hz) stimulation over right dorsolateral prefrontal cortex in the treament of depression.
- MeSH
- depresivní poruchy terapie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech dějiny trendy MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
MR traktografie (MRT) se stala v posledních letech atraktivní možností neinvazivně zobrazovat hlavní trakty nervových svazků měřením směru difuze molekul vody metodou magnetické rezonance. Tento příspěvek shrnuje teoretické základy metod měření a rekonstrukce MRT. Ukazuje také některé základní principy, které ovlivňují výslednou kvalitu MRT, jako jsou závislosti na charakteru rekonstruovaných drah nebo kvalitě a typu naměřených dat. Stručný přehled klinických aplikací MRT, zejména pak aplikace při výzkumu schizofrenie, je zde také uveden. Potenciální možnosti MRT jsou dokumentovány na třech klinických případech pacientů s mozkovou lézí.
Recently, MR tractography (MRT) has become an useful attractive tool for non-invasive visualization of main nerve fibers tracts using magnetic resonance imaging (MR) of the directional dependence of the water molecule diffusion. This paper brings an overview of theoretical backgrounds of MR data acquisition schemes and MRT reconstruction algorithms. Some essential principles influencing final quality of MRT as a character of tracts or quality and type of MR data are discussed. A brief overview describes also published clinical applications and summarizes main results of an MRT in research of schizophrenia. Potentials of MRT are demonstrated in three clinical cases of patients with brain lesion.
Článek podává přehled o metodách zabývajících se korovým mapováním elektrické aktivity mozku. V první části je objasněn neurofyziologický podklad metod mapujících korové EEG potenciály, včetně technických problémů souvisejících s objemovým vedením elektrické aktivity a nejednoznačným řešením lokalizace mozkových generátorů na základě povrchového EEG. V další části jsou pak vysvětleny tři úkoly (modelování prostředí, dopřední úloha a inverzní úloha), jejichž řešení umožňuje prostorovou lokalizaci zdrojů mozkové elektrické aktivity. Poslední část shrnuje výsledky praktické aplikace metody low resolution electromagnetic tomography (LORETA) se zaměřením na oblast psychiatrie.
The article provides a review of methods of cortical mapping of brain electric activity. The first part of the article explains the neurophysiological background of functional localization using source dipole modelling of EEG potentials, and some methodological problems of source localization. Three steps in source localization (construction of head models, solving of the forward and inverse problem) are described. Finally, results obtained with low resolution electromagnetic tomography (LORETA) method in psychiatric research are reviewed.
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní a dobře tolerovaná metoda ovlivňující fyziologii mozkového kortexu. V minulých letech byla rTMS používána ve studiu neuropsychiatrických poruch (výzkum a léčba). Cílem tohoto článku je rekapitulace použitelnosti rTMS jako léčebné metody pro depresivní poruchu. Některé studie prokazují její účinnost. Mnoho parametrů, kterými je rTMS definována, komplikuje metaanalýzy její účinnosti. Pro definitivní stanovení její účinnosti je třeba: 1. systematický výzkum parametrů léčby rTMS (lokalizace, trvání, frekvence, počet pulzů aj.), 2. pečlivě metodologicky založené studie (a priori kalkulace počtu pacientů ve studii, definice rezistence, konkomitantní léčba atd.), které budou vhodné pro zařazení do metaanalýz k potvrzení klinické účinnosti rTMS.
Repetitive transcranial magnetic stimulation (TMS) is a noninvasive and easily tolerated method of altering cortical brain physiology. Over recent years rTMS has become applied in the study of neuropsychiatric disorder (research and treatment). The aim of this article is to review applicability of rTMS as a treatment modality in depression. Some studies suggest efficacy of rTMS in the treatment of depressive disorder. But high number of stimulation parametres that may be varied complicates comparison of its efficacy (meta- analysis). There are two urgent priorities: 1. systematic investigation of the parameters of rTMS in the treatment (localization, intensity, frequency, duration and the number of magnetic pulzes), 2. carefully designed clinical trials (a priori sample size calculation, definition of resistance, concomitant treatment etc.), which will be suitable for meta- analysis to prove clinical efficacy of rTMS.
